15. 5. 2023

Aleš Michl: Do tří měsíců čekáme, že bude inflace pod 10 %

Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Michaela Nováková (ČT24 15. 5. 2023,  ČT24)

Guvernér Aleš Michl v rozhovoru pro Českou televizi hovořil o snižování inflace ke dvěma procentům. „Proti inflaci budeme bojovat tak dlouho, jak to bude potřeba. Do té doby z naší přísné politiky necouvneme.“

Přepis rozhovoru (edičně upraveno)

Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu na 7 % naposledy 3. května. Aleš Michl prý na snižování základní úrokové sazby nemá ani pomyšlení a zřejmě ještě dlouho mít nebude. Pokles podle něj přijde, až si bude bankovní rada jistá tím, že inflace míří k úrovni 2 % v příštím roce. A právě teď, v Devadesátce, nabízíme s guvernérem Alešem Michlem exkluzivní rozhovor. Už více než rok čelí české domácnosti i firmy dvoucifernému tempu zdražování. A už více než rok uplynul od doby, kdy byl do funkce guvernéra České národní banky jmenován Aleš Michl. Jak se daří bojovat s inflací, tak to bude otázka právě pro něj. Dobrý den, pane guvernére.

Hezký den a díky za pozvání, paní redaktorko.

Pane guvernére, čekal jste, že bude rok po vašem jmenování situace taková? Máme stále dvoucifernou inflaci, stále sazby na 7 % a nevypadá to na jejich rychlé snižování. Tak jak se vám na to hledí po tom roce?

Při mém jmenování, když jsem z rukou pana prezidenta dostal jmenovací dekret, tak jsem měl projev a řekl jsem, že návrat inflace k úrovni 2 % bude trvat dva roky. A po jednom roce už můžu skládat účty. Tehdy byla inflace 18 %. Od února letošního roku již začala klesat na hodnoty kolem 16 %, 15 % a nyní je již 12,7 %. Do tří měsíců čekáme, že bude pod 10 %.

Udělal byste něco jinak, nebo si za vším stojíte?

Zatím naše strategie vychází, a to nejen proto, že klesá inflace, ale také proto, že posiluje koruna. Inflace je sice stále vysoká, takže žádné vítězství to zatím není. Stále budeme potřebovat zhruba rok, rok a půl na to, aby inflace klesla až k 2 %. Zatím bych tedy nic neměnil, ani zpětně. Klíčové je, že za tu dobu jsme dosáhli také nejsilnějšího kurzu koruny v historii. Minulý měsíc byl průměrný měsíční kurz koruny na historicky nejsilnější úrovni. A to je strašně dobře, toho si musíme vážit.

Přesuňme se k aktuálnímu dění v České republice, protože před několika málo dny představila česká vláda konsolidační balíček pro veřejné finance. Vy jste českou vládu celkem razantně vyzýval, aby něco takového představila. Jste spokojen s tím balíčkem tak, jak byl představen?

My máme dvě politiky, které se snaží zasáhnout do ekonomiky nebo ji nějak nasměrovat – měnovou a fiskální. A my s naší měnovou politikou razíme tvrdou cestu. Pokud sečtete, jak působí úrokové sazby a jak působí kurz, pak máme nejpřísnější měnové podmínky za posledních dvacet let. A pokud je naším cílem snížení inflace, tak já potřebuji, aby podobně přísná byla i fiskální, rozpočtová politika. A moje kompetence není ji řešit nebo nějak výrazně mluvit do práce pana premiéra. Ale jelikož chci dosáhnout snížení inflace, tak nemohu než vyzvat k tomu, aby se snižovaly deficity. Čím víc se sníží, tím rychleji inflaci zkrotíme.

Máme tady představený plán ve výši 94 miliard korun, pokud se nemýlím. Je pro centrální banku dostatečně protiinflační, abyste nemuseli dále zvyšovat úrokové sazby?

Ten plán byl představen před týdnem, zatím ho pořád analyzujeme. Je to pořád jenom plán, uvidíme, jak projde parlamentem. Snahu o úspory každopádně vítáme, je to určitě cesta správným směrem. To klíčové, co budeme nejvíc sledovat, bude, zda ke snižování deficitu veřejných financí dochází přes snižování výdajů. Zda dochází k meziroční změně výdajů oproti předchozímu období směrem dolů. A to proto, že tím krotíme agregátní poptávku v ekonomice, a tím pádem krotíme ceny a dál snižujeme inflaci. A dále je důležité, aby ke konsolidaci nedocházelo přes zvyšování nepřímých daní. To je pro mě nepříjemné, protože to by také mohlo zvýšit inflaci. Takže tohle jsou taková obecná pravidla, co bychom potřebovali k tomu, abychom snížili inflaci.

Vím, že se vám asi nechce do komentování jednotlivostí, ale stejně: zmiňujete nepřímé daně. A v balíčku jsou navrženy změny v DPH a ve spotřební dani. Tak to je za vás dostačující?

Nechtěl jsem vám utéct od té minule otázky, ale nemám kompetenci se k tomu vyjadřovat. Chci se spíš držet toho směřování. Jsem rád, že jsem k tomu vládu vyzval a že u ní vidím snahu. Důležité je doopravdy doručit výsledek, to znamená meziroční snížení deficitu nebo meziroční snížení výdajů.

Když říkáte „jsem rád, že jsem k tomu vládu vyzval“, co si mám já jako obyčejný člověk žijící v České republice vzít z toho, že se navzájem veřejně vyzývají centrální bankéři a vláda k tomu, aby mně se tolik nezdražovalo zboží a služby?

Asi všichni v této zemi máme stejný cíl. Všichni samozřejmě můžeme říct, že chceme, aby se nám žilo dobře, abychom se měli rádi navzájem a respektovali se. Ale ten ekonomický cíl je jediný: snížit inflaci. Takže mně nezbylo nic jiného, než k tomu vládu vyzvat. Ale plně respektuji její pravomoci, její mandát a její kompetence.

Vznikla k tomu samozřejmě i reakce ze strany vlády a potom také ze strany veřejnosti. V podstatě to vyvolalo – alespoň tak to vyznívalo z některých diskusí – pochybnosti o tom, jestli kdokoli v tomto ohledu cokoli v této zemi dělá, pokud se dvě zásadní instituce, které na to mají vliv, osočují.

Ale já jsem nesváděl vinu na nikoho. Já se dívám do budoucna. Minulost je za námi a nemá cenu se v ní babrat. Inflace jde dolů a naším hlavním cílem by mělo být, aby šla pod 10 % a zpět k 2 %. A teď jak to udělat? V bankovnictví máme velký přebytek likvidity. Banky mají strašně moc peněz, které se mohou strašně snadno roztočit. A já nepotřebuji, aby se teď roztáčely třeba přes nové dotace, nové podpory, nové příspěvky lidem. Je potřeba, aby fiskální politika byla naprosto přísná, tak jako jsme přísní my s naší měnovou politikou. Potom se peníze nebudou roztáčet. A tyto dvě politiky, když do sebe takhle zapadnou, tak mohou zapříčinit to, že výrazně klesne inflace.

Také zapříčiňují například to, že dnes odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Ten můj dotaz nemíří k tomu, abyste hodnotil chování odborů, ale spíš k tomu, jak to vysvětlovat domácnostem tak, aby se necítily jako ty, co jsou na tom všem nejvíce byty.

Ti, kdo chtějí hypotéku, tak teď trpí, protože mají jedny z nejvyšších sazeb za poslední dlouhé roky. Stejně tak exportéři, protože my chceme silnou korunu, takže trpí i oni. A podobně budou trpět příjemci dotací nebo podpor. Pokud se krotí inflace, tak to prostě bolí. A bolí to teď napříč celou společností. Ale ten výsledek podle mě bude stát za to, protože ceny pak porostou jen mírně a budeme mít znovu inflaci kolem 2 %. A to bude ta nejlepší zpráva, kterou pak obyvatelstvu budeme moct dát.

Znamená pro vás ta kombinace konsolidačního balíčku a posledních zveřejněných údajů o zvyšování inflace v České republice – v dubnu to bylo 12,7 %, pokud se nepletu – odsunutí hrozby zvyšování sazeb na příštím zasedání?

Zveřejnění o snižování inflace.

Pardon.

Jestli vás takhle mohu opravit.

Samozřejmě.

Uvidíme. My teď jako bankovní rada potřebujeme vidět jasnou snahu šetřit a uvidíme, zda nám naše modely ukážou, jestli bude vláda doopravdy schopná meziročně snížit deficit. A potřebujeme také vědět, jak to udělá, jakým stylem. A pak je pro nás důležité i to, aby se nezvyšovaly mzdy. My v České národní bance jsme například letos našim zaměstnancům, kteří jsou mimochodem skvělí, zvýšili mzdy o 4,5 %. Tím jsme chtěli vyslat příklad, aby se mzdy razantně nezvyšovaly v celé ekonomice. A pokud ty dvě položky do sebe zapadnou – tedy tvrdá reforma fiskální politiky a nezvyšování mezd – tak pak si myslím, že období stabilních sazeb může vydržet. Jenom je budeme držet déle, než si kdokoliv myslí, abychom si byli jistí, že inflace jde k 2 %.

A toto všechno už budete vědět na červnovém zasedání? O mzdách určitě ano, tam vyjdou statistická data. Ptám se na dopady fiskálního konsolidačního balíčku. To už budete mít jeho analýzu hotovou?

Budeme mít asi předběžnou analýzu, protože, jak i správně naznačujete, novela všech těch zákonů nebude zřejmě finálně schválená parlamentem, abychom si to mohli přesně všechno propočítat.

K tomu by mohlo dojít možná na konci roku. Tak dlouho ale asi centrální banka nemůže čekat, aby věděla, jestli to bude mít dostatečné dopady na inflaci.

Ale budeme mít aspoň předběžné odhady a uvidíme také, jak se bude dál vyvíjet inflace, aby se do tří měsíců skutečně nacházela pod 10 % a aby to potvrzoval také náš výhled. My si před každým jednáním děláme aktualizovaný výhled a ten nám ukáže, jestli jsme pod naší prognózou nebo nad ní. Zatím se inflace vyvíjí celkem dobře, byť je strašlivá, to nezakrývám. Ale jde dolů a to je nejdůležitější zpráva.

Další věc, kterou jste zmínil, jsou mzdová očekávání zaměstnanců. Tak jak vnímáte ta poslední data, která přicházejí? Protože signály z trhu zatím hovoří o tom, že tím, že se ekonomika příliš neochladila, tak lidé skutečně pořád žádají relativně velké navýšení svých mezd a firmy nejsou neochotné některým z nich ho dát.

Ekonomika byla v mírné recesi. Já si myslím, že řada firem dříve či později narazí na nějaké rozpočtové omezení toho, kolik si bude moct dovolit zvyšovat mzdy. Takže dříve či později nastane to, že si firmy nebudou moct takové navýšení mezd dovolit. Ale máte pravdu v tom, že letos to doopravdy vypadá na růst mezd kolem osmi, devíti i deseti procent napříč ekonomikou. Uvidíme. Ale důležité je, že reálně, tedy po odečtení inflace, jsou mzdy stále v hlubokém záporu. Takže spotřeba domácností je stále tlumená, a i když se podíváme na čísla, tak posledních šest čtvrtletí po sobě jde spotřeba domácností dolů. Disponibilní důchod lidem reálně neroste a ukazuje to i míra úspor. Když se podíváme na míru úspor, tedy kolik lidí spoří z toho, kolik dostávají na výplatě, tak v současnosti je to napříč ekonomikou 21 %, což je strašně moc. Dlouhodobý průměr je zhruba kolem 12 %. Hodně lidí tedy spoří. A to všechno jsou protiinflační jevy.

Ptala jsem se na to i vaší kolegyně z bankovní rady, viceguvernérky Evy Zamrazilové. Zeptám se i vás: jaká je za vás ta psychologická hranice navyšování mezd, kdy byste už uvažoval o tom, že je třeba vyslat jasný signál veřejnosti: takhle ne, musíme zvýšit sazby?

Nemám takovou psychologickou hranici. Snažím se vždy všechny ty prvky a faktory zkombinovat, aby zapadly do sebe. Taková byla i moje logika. Vzpomeňte si, že když jsem před rokem říkal, že necháme sazby stabilní, tak řada lidí reagovala, že inflace půjde nahoru a koruna bude oslabovat. Ale nic z toho se nenaplnilo a stal se přesný opak: inflace jde dolů a koruna je silná. My tohle vždy na bankovní radě probíráme. Vy to moc dobře víte, protože – a za to vás chci pochválit – vždy, když máme ve čtvrtek měnové jednání, vy a váš tým někde u banky nebo na balkoně Obecního domu natáčíte a informujete vaše diváky. I za to vám děkujeme.

My děkujeme za pochvalu. Ale vraťme se k poslednímu hlasování, protože kromě toho, že odsud vysíláme, tak pak máme i možnost přečíst si zápis z jednání. Poslední hlasování o navýšení sazeb tedy dopadlo čtyři ku třem, to jsme věděli už z tiskové konference, a pak jsme se ještě ze zápisu dozvěděli, kdo jak hlasoval a proč. Myslíte si na základě té všeobecné debaty, tak jak jste ji vnímal, že ta největší rizika, která zmiňovali vaši kolegové, už odezněla a že hlasování možná nebude už tak těsné?

Jenom aby diváci, kteří Českou národní banku tolik nesledují, věděli, tak nás je v bankovní radě sedm. My se vždy sejdeme a většina rozhodne o úrokových sazbách. A vy jste teď správně řekla, že to poslední hlasování bylo čtyři ku třem. Čtyři hlasovali pro stabilitu sazeb, tři chtěli úrokové sazby zvýšit. A mimochodem, tenhle náš rozhovor natáčíme v Návštěvnickém centru, kde máte všechno vysvětlené, takže kdokoliv, kdo by chtěl, sem může přijít. Letos je to právě rok, co jsme tohle naše skvělé Návštěvnické centrum otevřeli.

Ale zpátky k vaší otázce: uvidíme. Všechno si to znovu probereme. Ty diskuse trvají několik hodin. Vždy, když máme měnové jednání, tak každý řekne svoje argumenty. Máme prezentaci od odborníků ze sekce měnové a také od odborníků na finanční stabilitu, protože ta je také důležitá. Pak dáme hlavy dohromady a rozhodneme.

Dost často bylo bankovní radě vytýkáno, že neposlouchá tak úplně všechny své aparáty. Že velmi často jednotlivé sekce doporučovaly zvyšovat sazby a vy jste tak nečinili.

Je nás sedm, máme odpovědnost jako bankovní rada. Vedle toho máme odborný aparát a jeho odpovědností je, aby nám poskytl ty nejlepší údaje, které má, a co nejlepší doporučení podle jeho odborného názoru. Naším úkolem pak je, abychom rozhodli a nesli za to rozhodnutí odpovědnost.

Jde všechno ve snižování inflace podle vašeho plánu? V poslední zveřejněné prognóze předpokládáte, že letošní zdražování bude ještě o něco vyšší, než jste očekávali. Pro příští rok ale hned v prvním čtvrtletí již očekáváte, pokud se nemýlím, průměrnou míru zdražování 2,5 %. Tak jde všechno podle plánu tak, abychom se této hodnoty na začátku příštího roku skutečně dočkali?

Zatím byly výsledky inflace, například ten poslední, lepší, než jsme si mysleli. Takže zatím ano, jde to podle plánu. Ale určitě si sama také pamatujete, že v ekonomice může nastat spousta zvratů. Řada mladých lidí si myslela, že nikdy nezažije válku, a teď tady má válku na Ukrajině. Já si pamatuji, jak jsem ještě v předchozím zaměstnání sledoval pád velké americké banky Lehman Brothers v roce 2008. Nikdo nechceme podobné události znovu zažít, ale někdy se prostě semelou a my na ně musíme být připraveni reagovat tak, abychom naší zemi garantovali, že inflace bude nízká. Takže uvidíme.

Jak se stane, že na konci roku bude podle vašich prognóz inflace ještě v průměru někde nad osmičkou, ale na začátku roku 2024 už to budou 2,5 %? Pokud tedy vše půjde podle plánu. Vy jste teď říkal, že nemusí, ale budeme všichni doufat, že to tak bude.

Výrazně zapůsobí silná koruna a stabilní, ale vysoké úrokové sazby. Tyhle dva faktory se tam promítnou nejvíce. A navíc se budeme srovnávat s obdobími, kdy byly ceny komodit velmi vysoko. Tohle budou jevy, které způsobí, že inflace zřejmě klesne. Ale pořád nebudu spokojený. Budu spokojený, až bude začínat dvojkou.

Jak výrazná vnímáte rizika, že se inflace ukotví na jiných úrovních? Velmi často zaznívá od jednotlivých ekonomů, že se nakonec může stát, že inflace neklesne k těm 2 %, která si všichni přejí, ale zastaví se třeba někde na pěti, šesti, sedmi procentech. Jak výrazné je podle vás toto riziko ?

Myslíte teď očekávání, nebo inflaci?

Inflaci. Že se vám její pokles zasekne na jiné hodnotě než na dvojce.

To nedovolíme a budeme proti inflaci bojovat tak dlouho, jak bude jenom potřeba. Doufám, že dostaneme pomocnou ruku od fiskální politiky a snižování deficitu. A nemá vůbec smysl očekávat, že inflace bude vyšší delší dobu. Protože my prostě necouvneme a naše politika bude přísná, dokud se inflace nesníží ke 2 %.

Takže ve chvíli, kdy uvidíte, že se něco takového v ekonomice děje, tak přijde na řadu navyšování základní úrokové sazby. Rozumím tomu správně?

Pokud to bude na straně poptávky, to znamená, že domácnosti tu svou míru úspor začnou rozpouštět a budou výrazně utrácet. Nebo pokud výrazně ožije ekonomika a export a u nás ještě nebude zkrocená inflace. Nebo nám na našem výhledu náš model řekne: pozor, teď to nejde k té dvojce, něco se změnilo. Tak pak přichází do úvahy buď zvyšování úrokových sazeb, anebo dál verbálně tlačit na to, aby byl kurz koruny velmi silný.

A nepřijde to pozdě, pokud se bavíme o tom, že navyšování základní úrokové sazby se propisuje do míry inflace po roce až roce a půl?

Kurz ale naopak působí velmi rychle, u něj můžete vidět příznivý dopad na inflaci během čtvrt roku. Jak jsem říkal: když na výhledu uvidíme, že by něco takového hrozilo, že tu dvojku nedoručujeme, a měl bych upozornění od prognózy, že to za rok, za rok a půl vypadá spíš na ta čísla, která jste zmiňovala, tak pak bychom zareagovali.

Podívejme se prosím tedy i na silnou korunu. Vy velmi často zmiňujete, že je v boji proti inflaci takový váš pomocník, a v podstatě tedy i náš. Tak jak dlouho si chcete ponechat tento kanál otevřený? Ten příslib toho, že když se něco stane, tak bude Česká národní banka hájit silnou korunu?

Chtěl bych, abychom měli silnou měnu po celý můj mandát. Je to prostě alfa a omega mé filozofie, mého přístupu k ekonomice. Je ale důležité, že k tomu potřebujeme mít i silnou ekonomiku, dobrý export, růst mezd, který odpovídá produktivitě práce a běžný účet, který není ve velkém mínusu. Je tu tedy řada dalších faktorů, které mohou ovlivnit to, jestli budeme mít silnou korunu, nebo ne. Anebo rating. Nesmí se nám stát, že z nějakého důvodu ztratíme rating.

Co je pro vás, pane guvernére, silná koruna? Protože teď je stav asi ideální, korunu máme velmi silnou. Pro příští rok se ale i v prognózách počítá s jiným kurzem. Tak co je silná koruna?

Já si pamatuji období, kdy koruna postupně posilovala. To je pro nás důležité proto, že když se naše platy přepočítávají do eur, tak pro běžného člověka, když jede na zahraniční dovolenou nebo někam nakupovat, tak je to pro něj levnější a sbližuje se jeho plat třeba s německým platem. A já si pamatuji období před rokem 2008, kdy měna postupně posilovala a ekonomika cenově konvergovala například k tomu Německu. Znamená to, že se sbližovaly ceny a hlavně mzdy. A já bych chtěl, aby tady takové období nastalo i v příštích letech. Nemám bohužel kouzelný proutek, abych to rychle zařídil mávnutím ruky, ale můžeme toho dosáhnout tím, že budeme všichni dobře pracovat a ekonomika poroste. A pak, myslím si, by koruna mohla posilovat 2–3 % ročně. To je takový rovnovážný, reálný kurz, abychom mohli obnovit proces konvergence, který se po roce 2008 zastavil. Asi si pamatujete i období, kdy jsme zažili devalvaci koruny a oslabení měnového kurzu. Ale já jsem spíš pro silnou korunu.

Jak pak ale vnímáte snahy podnikatelského sektoru od koruny odejít? Vidíme i to, že firmy výrazně navyšují procento svého zadlužování v eurech, protože je pro ně zkrátka stabilnější a dostanou nižší úrokové sazby.

Tohle je ale přirozený jev, protože když budete velký exportér a budete mít příjmy v eurech, tak asi sáhnete také po eurovém úvěru. Dělo se to i proto, že u nás byly vysoké úrokové sazby, naproti tomu v eurozóně se sazby začaly zvyšovat později a pomaleji, takže eurový úvěr vychází ještě doteď výrazně levněji než ten český. Myslím si, že je to přirozený vývoj.

A České národní bance to nijak nevadí? Nebo bankovnímu sektoru? Je to takhle v pořádku?

Nám to vadí, ale je to přirozený vývoj. Vadí nám to proto, že i když jsme nastavili nejpřísnější podmínky za posledních dvacet let, tak by bylo potřeba zkrotit úvěry. U hypoték se to podařilo. Podle našich údajů klesl objem nových hypoték v první čtvrtině roku meziročně o 75 %. U korunových firemních úvěrů se to také podařilo, jejich meziroční pokles je aktuálně 56 %. A my prostě potřebujeme zkrotit množství peněz v oběhu kvůli inflaci, proto to říkám. Ale u eurových úvěrů došlo k omezení až poté, co Evropská centrální banka začala zvyšovat úrokové sazby. Eurové úvěry se teď, pokud to řeknu dobře, meziročně snížily o 6 %. Takže ty bychom potřebovali zkrotit ještě víc. Vždy, když potřebujete zkrotit inflaci, tak musíte sledovat peníze a snažit se zastavit jejich roztáčení v ekonomice. Proto potřebuji nižší schodek, aby nepodporoval roztáčení peněz v ekonomice.

Jak dlouho podle vás zůstane v České republice základní úroková sazba na 7 %, tedy minimálně na 7 %? Hovořím o tom případném snižování sazeb.

Na nějaké snižování sazeb nemám ani pomyšlení. Já si myslím, že teď hovořím i za všechny členy bankovní rady.

Jak dlouho nebudete mít pomyšlení?

Dlouho.

Co si pod tím máme představit, pod tím "dlouho"? Vy to velmi často opakujete, že bude dlouhodobě potřeba mít relativně vysoké úrokové sazby. Já se ptám, jak dlouho a jaké?

Jednou z příčin, proč inflace vznikla, bylo, že úrokové sazby byly po dlouhou dobu nízké. V roce 2017 byly nulové. To si můžete vygooglovat. A navíc devalvovala měna natolik, že se zvýšil přebytek likvidity v bankovním sektoru, který pak inflaci ještě umocnil. Rozhodne to, že si budeme jisti, že inflace v příštím roce doopravdy směřuje k 2 %. Do té doby sazby zůstanou buď stabilní, nebo se zvýší.

A kdy si budete jisti, když ani nevíme, kdy bude schválen konsolidační balíček?

Musím přiznat, že nevím. Někdy je slušné a i čestné říct: nevím. Ale jsme ochotní proti inflaci bojovat tak dlouho, jak bude potřeba.

Říká guvernér České národní banky Aleš Michl. Moc vám děkuji, že jste přišel.

Paní redaktorko, díky moc za pozvání a hezký večer všem.