Příběh dvou krizí: Brzké srovnání mezinárodního obchodu a ekonomické aktivity v zemích Evropské unie
Jak se současný propad domácí ekonomické aktivity a mezinárodního obchodu v zemích EU liší od globální finanční krize v roce 2008/2009? Aktuální útlum ekonomické aktivity související s pandemií koronaviru vykazuje vyšší míru synchronizace dopadu mezi zeměmi, což je přirozené, neboť administrativní opatření byla v evropských zemích zaváděna takřka současně. Nicméně ačkoliv se hybatelé za oběma epizodami liší, existují mnohé podobnosti týkající se dynamiky mezinárodního obchodu. Na druhou stranu se současná krize od globální finanční krize liší výrazně mělčím poklesem cen obchodu, což znamená, že současná krize má částečně i charakter negativního nabídkového šoku.
Vývoj mezinárodního obchodu a ekonomické aktivity
Mezinárodní obchod roste v dlouhodobém měřítku rychleji než ekonomická aktivita. V uplynulých dekádách rostl mezinárodní obchod mnohem rychleji než ekonomická aktivita ve světovém i evropském měřítku (Graf 1). Tato skutečnost se dá vysvětlit liberalizací zahraničního obchodu doprovázenou poklesem nákladů na obchod a s ní související specializací výroby a vznikem globálních výrobních řetězců (Yi, 2003). Nůžky mezi dlouhodobými růsty obchodu a ekonomické aktivity byly nejvíce otevřené od počátku milénia do globální finanční krize. Ačkoliv v posledních 10 letech došlo k mírnému poklesu temp růstu mezinárodního obchodu ve srovnání s obdobím před globální finanční krizí, vývozy a dovozy až do počátku koronavirové pandemie stále trendově rostly rychleji než ostatní složky HDP ve světovém i evropském měřítku (Babecká Kucharčuková a Brůha, 2018).
Graf 1 – Poměr růstu obchodu a růstu HDP (%)
Zdroj: WDI
Vysoká citlivost obchodu na ekonomickou aktivitu je viditelná zejména v dobách hospodářského propadu. Andrle et al. (2017) ukazují, že cyklická složka vývozů je zhruba 4x volatilnější než cyklická složka HDP a tato skutečnost je pozoruhodně stabilní v čase i napříč vyspělými zeměmi. V období ekonomického poklesu tak patří vývozy i dovozy mezi nejvíce zasažené složky HDP. Je tedy užitečné sledovat vývoj mezinárodního obchodu zejména v časech ekonomického propadu. Hloubka a časování propadu obchodu tak může sloužit jako užitečný indikátor příčin a trvání ekonomických krizí.
V tomto článku srovnáváme dynamiku mezinárodního obchodu v zemích EU v průběhu dvou epizod dramatického poklesu ekonomické aktivity: globální finanční krize (GFC) a současné koronavirové epizody. Soustředíme se na srovnání prvních měsíců obou krizí z let 2009 a 2020. Tato volba je dána tím, že dno ekonomického propadu GFC ve většině zemí nastalo v jarních měsících roku 2009; obdobně administrativní uzavření ekonomik v průběhu koronavirové pandemie nastalo v průběhu jara 2020. Protože národní účty v podrobném členění jsou za současnou epizodu dostupné pouze za první čtvrtletí roku 2020, využíváme ke srovnání dostupné měsíční indikátory.1 I toto brzké srovnání však může přinést řadu užitečných informací.
Obě krize byly způsobeny jinými hybateli, GFC vykázala pozvolný pokles ekonomického sentimentu i průmyslové produkce. Obvyklý příběh vysvětlující GFC spočívá v šoku do finančního systému Spojených států, který se přelil do reálné ekonomiky a skrze obchodní a finanční vazby zasáhl ostatní vyspělé ekonomiky.2 Ekonomický sentiment3 se začal zhoršovat již v roce 2008, a ve většině zemí znatelně poklesl na jaře 2009. Průmyslová produkce v roce 2008 také začala klesat, její pokles byl ovšem mírnější než pokles ekonomického sentimentu a vývoz zboží se v průběhu celého roku 2008 držel na stabilních úrovních. Výraznější pokles obou těchto veličin přišel až na jaře 2009, přičemž dno propadu bylo mezi zeměmi rozloženo do měsíců březen až květen. Graf 2 ukazuje dynamiku ekonomického sentimentu a průmyslové produkce v zemích EU v průběhu GFC: na grafu je znázorněn medián a interkvartilové rozpětí za všechny země EU, speciálně jsou vyznačena data za Českou republiku a Německo, což je jednak největší ekonomika EU a zároveň nejvýznamnější obchodní partner ČR.
Graf 2a – GFC v zemích EU: ekonomický sentiment (meziroční rozdíl)
Zdroj: Eurostat, výpočty autorů
Graf 2b – GFC v zemích EU: průmyslová produkce (mzr. v %)
Zdroj: Eurostat, výpočty autorů
Současná krize je způsobena náhlým zmrazením ekonomiky zavedením vládních opatření, jejichž cílem bylo zabránit dalšímu šíření pandemie. Propad průmyslové produkce i ekonomického sentimentu byl proto náhlý a ve srovnání s GFC je značně synchronizován mezi zeměmi EU: s několika výjimkami byl nejhorší měsíc duben 2020, přičemž již v květnu ve většině zemí došlo k pozitivnímu obratu v obou indikátorech. To je zřejmé z grafu 3, který je analogií grafu 2.
Graf 3a – Pandemie v zemích EU: ekonomický sentiment (meziroční rozdíl)
Zdroj: Eurostat, výpočty autorů
Graf 3b – Pandemie v zemích EU: průmyslová produkce (mzr. v %)
Zdroj: Eurostat, výpočty autor
Obchod se zbožím
Obchod se zbožím má velmi podobnou dynamiku jako průmyslová produkce v obou epizodách. V obou epizodách došlo k propadům vývozu i dovozu zboží, jejichž profil i zhruba odpovídal profilu propadu průmyslové produkce, což ilustruje graf 4.4
Taktéž čisté vývozy zboží mají obdobnou dynamiku v obou krizích. Země, které před GFC vykazovaly kladné čisté vývozy, je měly kladné i v prvním pololetí roku 2009, byť typicky o zhruba třetinu nižší. Naopak země, které měly záporné čisté vývozy před krizí, měly záporné čisté vývozy i v průběhu krize, byť opět v absolutní hodnotě o zhruba třetinu nižší. Totéž platí kvalitativně i kvantitativně také pro koronavirovou pandemii. Po odeznění GFC se čisté vývozy dostaly poměrně rychle (již v roce 2010) na předkrizovou úroveň. Vzhledem k tomu lze i v současnosti očekávat poměrně rychlý návrat čistých vývozů na úroveň před pandemií.
Obchod s různým typem zboží má různou citlivost na ekonomický propad. Nejcitlivěji reaguje na krizi obchod s kapitálovým zbožím, nejméně citlivý je obchod se spotřebním zbožím. V první polovině roku 2009 se meziroční pokles vývozů i dovozů kapitálového zboží pohyboval v zemích EU mezi 30 % a 40 %, naproti tomu pokles vývozů a dovozů spotřebního zboží nebyl v typické zemi hlubší než 20 %. Byť je profil poklesu odlišný, i v roce 2020 platí, že nejvyšší pokles zaznamenal obchod s kapitálovým zbožím. V tom, že nejvíce poklesl obchod s kapitálovým zbožím jsou si obě epizody podobné, neboť totéž platí i pro rok 2020, jak ilustrují grafy 5 a grafy 6.
V průběhu GFC došlo k oživení obchodu s kapitálovým zbožím s mírným zpožděním za celkovým oživením evropských ekonomik. Hluboce záporné hodnoty meziročních růstů obchodu s kapitálovým zbožím přetrvávaly až do 3. čtvrtletí roku 2009, přičemž v té době docházelo již k zmírňování propadů u průmyslové produkce i obchodu se spotřebním zbožím a zbožím na mezispotřebu. Vzhledem k tomu, že v současnosti již došlo v květnu a v červnu v některých zemích EU (včetně ČR) k mírnému oživení obchodu s kapitálovým zbožím, lze tuto skutečnost opatrně hodnotit jako indikátor oživování ekonomické aktivity po počátečním šoku.5
Vývoj cen v mezinárodním obchodu
Významnou odlišností v obou epizodách představuje dynamika cen mezinárodního obchodu. Jak ukazuje graf 7, v průběhu GFC došlo ve většině zemí EU k meziročnímu poklesu dovozních cen ve zpracovatelském průmyslu okolo 5 %. Tento pokles zřejmě odrážel pokles globální poptávky, což znamená, že pro evropské země měla GFC převážně charakter negativního poptávkového šoku. I při srovnatelném poklesu průmyslové produkce a obchodu se zbožím v současné epizodě došlo k mnohem mírnějšímu poklesu dovozních cen, který v průměru dosáhl pouze 3 %.
Graf 7a – GFC: Ceny dovozu ve zpracovatelském průmyslu (mzr. v %)
Zdroj: Eurostat, výpočty autorů
Graf 7b – Pandemie: Ceny dovozu ve zpracovatelském průmyslu (mzr. v %)
Zdroj: Eurostat, výpočty autorů
Relativně nízký pokles inflace cen mezinárodního obchodu proti GFC indikuje, že současná krize způsobená administrativními opatřeními má částečně i charakter negativního nabídkového šoku. Ačkoliv definitivní závěr bude možné učinit až v budoucnu, srovnání období před oběma krizemi také podporuje důležitost negativních nabídkových šoků v současné epizodě. V období před GFC byly ve většině zemí vyšší úrokové sazby a hodnoty inflace byly spíše vyšší, přesto došlo k poměrně rychlému pádu cen dovozu i vývozu, jakož i jiných cenových okruhů. Před vypuknutím koronavirové pandemie mělo jen málo ekonomik zřetelně kladné úrokové sazby a v eurozóně se inflace ani nepřiblížila implicitnímu 2% cíli. I přes toto aktuálně spíše antiinflační protředí došlo pouze k relativně nízkému dodatečnému poklesu cen mezinárodního obchodu. To koresponduje i s obecnou intuiicí, že samotný charakter administrativních uzavírek omezuje nabídkovou stranu.6
Pokud by ve spojení s koronavirovou krizí došlo k nárůstu antiglobalizačních tendencí, znamenalo by to dodatečný nákladový faktor. V poslední době se diskutuje o zřejmém nárůstu anti-globalizačních tendencí. Tyto tendence byly přítomny již v období před krizí a projevovaly se mj. obchodními spory mezi Čínou a Spojenými státy. V souvislosti s pandemií koronaviru není vyloučeno, že obavy o veřejné zdraví povedou k dalšímu posílení těchto tendencí. Pokud by tyto tendence překročily únosnou míru, jednalo by se o závažný negativní nabídkový šok podvazující dlouhodobý ekonomický růst7. Pro měnové autority by takový vývoj v delším období pravděpodobně znamenal realizaci stagflačních scénářů, kdy by období útlumu ekonomické aktivity bylo doprovázeno zvýšenou inflací. V současnosti pozorovaná dynamika cen mezinárodního obchodu není svědectvím o tom, že by se scénáře stagflace již naplňovaly, nicméně poukazuje na mix nabídkových a poptávkových šoků, který činí světovou ekonomiku vůči autarkním tendencím zranitelnější více než za normálních časů.
Závěr
V tomto článku jsme se zaměřili na srovnání dynamiky obchodu se zbožím v ekonomikách EU v průběhu dvou velkých krizí: globální finanční krize a současné krize spojené s opatřeními na zabránění šíření pandemie koronaviru. Ačkoliv jsou počátky obou krizí rozdílné a liší se i rychlost a velikost hospodářského propadu, mnoho charakteristik zůstává podobných. Profil poklesu mezinárodního obchodu se zbožím odpovídá profilům poklesu průmyslové produkce, kvalitativně obdobná je také dynamika čistých vývozů.
Co se týče struktury obchodu, v obou epizodách byl více zasažen obchod s kapitálovým zbožím. Za předpokladu kvalitativně podobného chování obchodu v obou epizodách, může v květnu pozorované oživení obchodu s kapitálovými statky v některých zemích EU sloužit jako signál možného rychlého oživení ekonomiky v letošním roce.
Rozdíl mezi oběma zkoumanými epizodami spočívá v odlišné dynamice cen mezinárodního obchodu. V průběhu současné hospodářské krize došlo k podstatně nižšímu poklesu dovozních cen ve zpracovatelském průmyslu. To indikuje, že alespoň část současných šoků má negativní nákladový charakter a deflační tendence nemusí být tak výrazné, jako v případě globální finanční krize. Pokud by se k současné krizi přidaly i anti-globalizační tendence, které by představovaly dodatečný nákladový faktor, není vyloučeno, že krize by mohla mít v delším období stagflační charakter.
Autory jsou Oxana Babecká Kucharčuková a Jan Brůha. Názory v tomto příspěvku jsou jejich vlastní a neodrážejí nezbytně oficiální pozici České národní banky.
Zdroje
Andrle, Michal & Brůha, Jan & Solmaz, Serhat, 2017. "On the sources of business cycles: implications for DSGE models," Working Paper Series 2058, European Central Bank.
Audzei, V., Brůha J., Sutoris, I. (2020): Mezinárodní obchod a dlouhodobý ekonomický růst. Tematická kapitola ve Zprávě o platební bilanci.
Babecká Kucharčuková Oxana, Brůha, Jan, 2018. Vývoj mezinárodního obchodu se zaměřením na EU. Zaostřeno na v GEV 2018/10.
Levchenko, Andrei & Logan T Lewis & Linda L Tesar, 2010. "The Collapse of International Trade during the 2008–09 Crisis: In Search of the Smoking Gun," IMF Economic Review, Palgrave Macmillan, vol. 58(2), pages 214-253, December.
Motl, M. (2020). Dopady pandemie COVID-19 na světovou ekonomiku. Zaostřeno na v GEV 2020/04.
Ryšánek, J., Tonner, J., Tvrz, S., Vašíček, O. (2012): Monetary Policy Implications of Financial Frictions in the Czech Republic. Czech Journal of Economics and Finance, 62(5), 413–429
Yi, Kei-Mu, “Can Vertical Specialization Explain the Growth of World Trade?,” Journal of Political Economy, February 2003, 111 (1), 52–102.
Klíčová slova
Mezinárodní obchod, globální krize
Klasifikace JEL
F14, F41
1 Zdrojem všech dat je Eurostat, kde je to možné, používáme sezónně očištěná data.
2 Pro českou ekonomiku představovala GFC šok do zahraniční poptávky, vlastní finanční šoky přispěly k propadu české ekonomiky pouze malým dílem (viz Ryšánek et al. 2012).
3 Pro účely analýzy v tomto článku používáme sezónně očištěný ekonomický sentiment konstruovaný DG Economic and Financial Affairs Evropské komise, který je na měsíční bázi publikovaný eurostatem. Důvodem pro volbu tohoto indikátoru je jeho široká dostupnost v čase i napříč zeměmi a také to, že je konstruován tak, aby byl koincidenčním indikátorem ekonomické aktivity. Použití alternativní ukazatelů ekonomického sentimentu, jakými jsou např. německé IFO indexy, by vedlo ke kvalitativně obdobným závěrům ohledně profilu propadu ekonomického sentimentu v obou sledovaných epizodách.
4 Ekonometrický odhad časově proměnlivé elasticity pomocí Kalmanova filtru vývozů zboží k průmyslové produkci indikuje zhruba jednotkovou elasticitu v obou epizodách. Tento výsledek není – z důvodu nedostupnosti národních účtů pro 2Q 2020 – zatím možné ověřit na konzistentních datech národních účtů, pomocí nichž se elasticita obchodu k ekonomické aktivitě standardně měří. Elasticita odvozená z národních účtů se může vůči elasticitě na základě měsíčních dat lišit z řady důvodů (cenové efekty, kompozice HDP). Vzhledem k rostoucímu objemu služeb v HDP řady evropských zemí, není možné vyloučit, že celková elasticita bude mít mírně klesající tendenci. Podrobnější analýzu bude možné učinit až v budoucnu.
5 Je pochopitelné, že tento závěr je podmíněn tím, že nedojde k realizaci černých scénářů souvisejících s druhou vlnou pandemie a příslušných administrativních opatření.
6 Naše závěry tak podporují předpoklady simulací globálních dopadů pandemie, které byly v ČNB zpracovány modelem NiGEM. Tyto předpoklady zahrnovaly kromě očekávaných negativních poptávkových efektů také nezanedbatelné negativní nabídkové šoky, viz (Motl, 2020).
7 Audzei et al. (2020) uvádí čtivý netechnický přehled empirické literatury zkoumající vztah mezi liberalizací mezinárodního obchodu a dlouhodobým ekonomickým růstem.