Mezinárodní obchod se zbožím v čase nástupu koronavirové pandemie z pohledu ekonomických regionů
Světový hospodářský vývoj v prvním pololetí 2020 se nesl zcela pod vlivem koronavirové pandemie. Zavádění restrikcí v oblasti výroby i dopravy včetně uzavírání hranic byly spojeny s prudkým poklesem nabídky i poptávky a v konečném důsledku vedly ke zcela bezprecedentnímu poklesu HDP, a to jak v jednotlivých zemích, tak i v celých regionech. Logickým důsledkem zaváděných opatření byl i prudký pokles v mezinárodní obchodní výměně. Cílem tohoto článku je právě rozbor vývoje mezinárodního obchodu se zbožím v průběhu prvního pololetí 2020, zmapování relevantních toků z teritoriálního, komoditního a časového náhledu. Pozornost je věnována zejména rozboru vývozu zboží v měsících nejhlubšího poklesu. Samostatný rozbor pak představuje vývoj zahraničního obchodu s motorovými vozidly1.
Vyšlo v publikaci Globální ekonomický výhled – říjen 2020
Úvod
Při rozboru mezinárodního obchodu se zbožím vycházíme z tradičního členění ekonomických subjektů na tři hlavní regiony. Nejprve je věnována pozornost zemím EU, poté pak skupině mimounijních rozvinutých tržních ekonomik a zemím BRICS. Vývoj koronavirové pandemie jak známo postupoval z Východu do Evropy a pak dále do zámoří a jižních zeměpásů. Je proto zajímavé sledovat, jak se obchod projevil ve zvolených regionech. Vzhledem k tomu, že Evropská unie představuje v rámci celkového světového obchodu se zbožím vedle Číny a USA nejvýznamnějšího globálního aktéra, který se podílí na celkovém světovém obratu cca 15%2, je rozbor v rámci EU ještě dále detailněji strukturován do čtyř reprezentativních skupin. Samostatný subjekt představuje Německo, které se podílí na celkovém obratu EU cca čtvrtinou, další skupinou jsou tři další velké a z hlediska tvorby HDP nejvýznamnější státy – Francie, Itálie, Španělsko. Další dvě skupiny představují tradiční střední země EU (Belgie, Dánsko, Irsko, Nizozemí, Portugalsko a Rakousko) a nové státy (V4), tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.3
Evropská unie a svět
Pro vývoj zahraničního obchodu EU byl charakteristický hluboký propad obchodního obratu v dubnu a květnu a poté jeho postupné oživování v průběhu června. Restriktivní protivirová opatření spojená s omezeními ve výrobě i v dopravě a uzavíráním hranic vrcholila ve většině členských zemí právě v dubnu. Zatímco v rámci vnitrounijního obchodu členských zemí kulminoval propad obchodního obratu v dubnu a v květnu již došlo k jeho nepatrnému zmírnění, v rámci extraunijního obchodu, tedy obchodu EU se zbytkem světa, kulminoval po výrazném dubnovém poklesu až v květnu, což zřejmě souvisí s rozšířením pandemie do zámoří, zejména do USA a Brazílie.
Pokles obchodního obratu EU se zbytkem světa byl spojen zejména s poklesem vývozu zboží.4 Ten souvisel především s propadem vývozu strojů a motorových vozidel5, který dosáhl v květnu téměř 39 % a na celkovém poklesu se podílel více jak z poloviny. Naproti tomu dubnové a květnové snížení dovozu bylo spojeno v důsledku hlubokého poklesu cen ropy a plynu zejména s propadem dovozu nerostných paliv6, který celkový pokles ovlivnil zhruba z poloviny. Absolutní pokles dovozu strojů byl méně významný (Graf 1). Vývoj vývozních a dovozních toků EU tak vedl v dubnu a květnu ke dvojcifernému snížení obchodního salda, kdy dubnová bilance skončila nepatrným schodkem a květnová mírným přebytkem. Meziroční vývoj bilance zboží byl v podstatě výsledkem protisměrného dopadu poklesu přebytku strojů a dopravních prostředků a současného zmírnění schodku nerostných paliv (Graf 2).
Graf 1 – Vývoz a dovoz zboží EU se zbytkem světa (meziroční změny v %)
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet
Pozn.: extrastat, struktura na základě SITC
Graf 2 – Bilance zboží EU se zbytkem světa (meziroční změny v mld. EUR)
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet
Pozn.: extrastat, struktura na základě SITC
Vývoj zahraničního obchodu v různých skupinách zemí EU7
Vývoj vývozu a dovozu jednotlivých skupin států EU sledoval v průběhu koronavirové pandemie v podstatě obdobnou trajektorii. Lišil se však razancí dopadu na vývoj obchodního obratu a salda, a to jak celkem, tak v rámci jednotlivých komoditních skupin. Zatímco pokles německých vývozů sledoval v dubnu a květnu zhruba tempo poklesu celkového vývozu EU, propad vývozu ostatních tří nejvýznamnějších velkých ekonomik – Francie, Itálie a Španělska – skončil v podmínkách těžšího průběhu pandemie a restriktivnějších opatření výrazně pod úrovní EU (Graf 3). Obdobný vývoj zaznamenal i souhrnný dovoz těchto tří zemí. Pokles vývozu všech čtyř států byl přitom spojen především s poklesem strojírenských vývozů, z toho nejvíce (kromě Itálie) v položce silničních vozidel a dílů. V případě Francie představovala vedle silničních vozidel významnou položku poklesu vývozu i letadela a jejich části. Z pohledu bilance zboží zaznamenal nejvýznamnější meziroční změnu pokles přebytku u Německa (v každém z krizových měsíců zhruba o 14 mld. EUR), který také v rozhodujícím rozsahu přispěl k poklesu celkového přebytku EU. Výrazný pokles bilance Německa byl významně ovlivněn jeho vysokým podílem na celkovém unijním obratu a ve srovnání s vývojem obchodu ostatních tří velkých ekonomik větším rozdílem mezi poklesem dovozu a poklesem vývozu.
Graf 3 – Meziroční změny vývozu zboží vybraných zemí EU (v %)
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet
Pozn.: intra+extrastat
Značně rozdílný propad vývozu i dovozu byl v dubnu patrný při porovnání obchodu zemí V4 a tradičních středních států EU. Pro země V4 byl charakteristický hluboký dubnový propad vývozu, který byl následován zmírněním poklesu v květnu a rychlým oživováním v červnu prakticky až na úroveň loňské hodnoty. Pokles souhrnného vývozu středních tradičních zemí byl přitom v dubnu a květnu znatelně méně výrazný. Obdobný vývoj, avšak s méně zřetelným návratem k červnovým hodnotám loňského roku zaznamenaly v obou skupinách i dovozy. Mírnější pokles vývozu tradičních středních zemí EU než zemí V4 zjevně souvisí s větší komoditní diverzifikací jejich vývozu, zejména s výrazně nižším podílem strojírenských vývozů. Naproti tomu v zemích V4 hrají strojírenské vývozy v důsledku minulého přílivu přímých zahraničních investic klíčovou roli a kromě Polska se na celkových vývozech podílejí více jak polovinou. Navíc dominantní vývozy v ČR a zejména v SR představuje skupina silničních vozidel, v Polsku a v Maďarsku pak v minulém roce obsadily druhé a třetí místo. Z těchto skutečností pak vyplývá i vyšší zranitelnost celkového vývozu při náhlých vnějších šocích a za situace oslabující vnější poptávky.
Vývoj zahraničního obchodu vyspělých tržních ekonomik mimo EU a zemí BRICS
Podobnou trajektorii vývoje měsíčního vývozu a dovozu jako v případě států EU zaznamenala i skupina čtyř nejvýznamnějších mimounijních tržních ekonomik8. Dno propadu souhrnného vývozu i dovozu se na rozdíl od vývoje úhrnů za členské státy EU posunulo na květen. Rovněž následné červnové oživování vývozu bylo ve srovnání s vývojem zemí EU výrazně pozvolnější (Graf 4). K propadu celkového vývozu zboží přitom nejvýrazněji přispěly vývozy USA a Spojeného království, a to především poklesem vývozu motorových vozidel a nerostných paliv. V USA se významně snížil i vývoz letadel včetně dílů. Dominantní položkou poklesu vývozu Koreje, ale hlavně Japonska byly rovněž automobily. Přes výrazný pokles vývozu Spojeného království a USA byl propad jejich dovozů v absolutním vyjádření vlivem oslabené domácí poptávky ještě hlubší, takže se jejich celkové schodky meziročně zmírnily.
Graf 4 – Vývoj vývozu zboží rozvinutých tržních ekonomik mimo EU (meziročně v %)
Zdroj: OECD, vlastní výpočet
Také souhrnný dovoz zemí BRICS9 zaznamenal v dubnu a květnu výrazný pokles, souhrnný vývoz však tuto trajektorii nesledoval. Vývoj souhrnného vývozu a dovozu zemí BRICS byl více než u ostatních uváděných uskupení determinován obchodem Číny, představující lídra skupiny. Po poklesu obchodního obratu počátkem roku10 se vývoz Číny navzdory hospodářskému vývoji v EU i USA vyvíjel relativně stabilně a fakticky osciloval kolem loňských měsíčních hodnot (Graf 5). Ve druhém čtvrtletí již došlo k obnovení hospodářského růstu a překonání dopadů pandemie z počátku roku. Celková domácí poptávka však zůstala slabá, což se projevilo na straně dovozu dvojciferným poklesem dubnového a květnového dovozu zboží ze zbytku světa11. Obdobný vývoj byl patrný i v případě Brazílie. Vzhledem ke komoditní struktuře brazilského vývozu, kde nejvýznamnější vývozní položky představují zemědělské a nerostné suroviny, se vývoz Brazílie snížil v dubnu a květnu relativně mírně12. Dopad koronavirové pandemie se znatelněji projevil na straně dovozu, jehož nejvýznamnější položky tvoří paliva a stroje včetně motorových vozidel13. Vývoj zahraničního obchodu Ruska je koronavirovou pandemií ovlivňován nejvíce nepřímo prostřednictvím výrazného propadu cen paliv, zejména ceny ropy14, což také představovalo nejvýznamnější faktor poklesu vývozu i celého obchodního přebytku. Nejhlubšího poklesu vývozu (i velmi hlubokého poklesu dovozu) přitom dosáhly Indie a Jihoafrická republika. Pokles vývozu obou zemí v dubnu mírně přesáhl 60 %, což představuje nejhlubší měsíční koronavirový pokles vývozu ze všech ve stati prezentovaných zemí. Z komoditního pohledu k němu v absolutním vyjádření nejvíce přispěl v případě Indie pokles vývozu ve skupině perel, drahokamů, drahých kovů a výrobků bižuterie a pokles vývozu paliv (rafinérských produktů). Pokles vývozu Jihoafrické republiky nejvíce ovlivnila skupina motorových vozidel.
Graf 5 – Vývoj vývozu zboží zemí BRICS (meziročně v %)
Zdroj: OECD, vlastní výpočet
Zahraniční obchod s motorovými vozidly
Mezi koronavirovou pandemií nejvíce poškozené skupiny se jednoznačně řadí obchod s motorovými vozidly. V mnoha zemích má v rámci obchodní výměny dominantní nebo alespoň zásadní úlohu, a to především pokud jde o evropské země EU.
Pokles vývozu motorových vozidel včetně součástek za souhrn států EU kulminoval podobně jako celkový vývoz v dubnu, kdy se snížil o téměř 78 %. Hluboký dubnový pokles vývozu obecně souvisel s oslabující světovou poptávkou po automobilech, ale hlavně byl spojen s rozsáhlými neplánovanými odstávkami ve výrobě a omezeními v dopravě v důsledku sílící koronavirové pandemie. V průběhu května, ale především června pak došlo k opětovnému poměrně rychlému oživování motoristických exportů. Samotný vývoz hotových motorových vozidel dosáhl v dubnu poklesu o 82,4 %. Pokles vývozu součástek, které se v roce 2019 podílely na celkovém vývozu vozidel včetně dílů téměř třetinou, byl poněkud slabší (o necelých 15 p. b.). Dovoz motorových vozidel včetně dílů sledoval prakticky obdobnou trajektorii.
Celková bilance motorových vozidel včetně dílů za souhrn zemí EU přešla v dubnu z loňského výrazného přebytku do nepatrného schodku (-0,1 mld. EUR). Meziročně se přitom snížila o více než 9 mld. EUR, takže se na celkovém dubnovém poklesu přebytku zboží států EU podílela více než z poloviny. Téměř celé zhoršení bilance aut včetně dílů vyplývalo z poklesu přebytku hotových automobilů, zatímco pokles přebytku skupiny dílů byl jen velmi mírný (Graf 6). Nerovnováha tedy byla v rozhodujícím rozsahu generována obchodem EU s hotovými automobily se zbytkem světa. Červnový meziroční růst přebytku souvisel s nízkou srovnávací základnou a výrazně rychlejším oživováním vývozu než dovozu.
Graf 6 – Bilance zahraničního obchodu s motorovými vozidly států EU (mld. EUR)
Zdroj: Eurostat
Pozn.: intra+extrastat
Z pohledu nejvýznamnějších unijních vývozců automobilů15 se dynamiky vývozů pohybovaly v celkem jasně definovaném shluku (Graf 7). Ze sedmi uváděných exportérů nejhlubšího dubnového poklesu dosáhl vývoz Španělska (o více než 89 %). Naopak relativně nejslaběji byl zasažen vývoz Belgie (s poklesem o necelých 72 %).
Pro meziroční vývoj bilance automobilů bylo zásadní, zda se jedná o ekonomiku, která je v této položce přebytková či schodková. V případě výrazných kladných a výrazných záporných bilancí motorových vozidel unijních států docházelo v situaci šoku k jejich redukci směrem k nule, tedy směrem k absolutnímu zmírnění bilance (Graf 8)16. Největším čistým dovozcem automobilů v EU je Francie, s odstupem následovaná Itálií. Oslabená vnější i tuzemská poptávka vedla při převaze dovozu nad vývozem ke zmírnění dubnového schodku Francie o 0,7 mld. EUR17. Naproti tomu v případě vysokých přebytkových bilancí v důsledku výrazné převahy vývozních toků nad dovozy došlo vlivem oslabené vnější poptávky a dalších bariér vývozu k poklesu jejich přebytků, příp. při malém přebytku k jeho přechodu do schodku (případ Španělska). Absolutně největší meziroční změnu salda přitom v dubnu zaznamenal pokles přebytku automobilů Německa (o 7,4 mld. EUR).
Z pohledu nejvýznamnějších mimounijních vývozců automobilů18 se dynamiky vývozů pohybovaly ve značně rozvolněném intervalu, ovlivněném vývojem vývozu Číny (Graf 9). Na rozdíl od vývoje v členských zemích EU se poklesy vývozu aut hlavních neunijních vývozců značně lišily. Ze šesti uváděných exportérů dosáhla nejhlubšího poklesu vývozu Kanada (o více než 85 %), a to již v dubnu, zatímco ostatní uváděné státy zaznamenaly dno až příští měsíc. Naopak relativně nejslaběji byl zasažen vývoz Číny (s poklesem přes 23 %)19.
Změny bilancí automobilů významných neunijních subjektů byly v meziročním srovnání vzhledem k vysokým obchodním obratům20 celkově zřetelnější než v případě zemí EU. Průběh měsíčních změn bilancí uváděných států byl však diverzifikovanější (Graf 10)21. Rovněž červnový návrat k obvyklým úrovním bilancí byl výrazně pozvolnější než u států EU. Jak je již na základě meziročních změn bilancí patrné, největším neunijním čistým dovozcem automobilů jsou USA, kde meziroční zmírnění schodku přesáhlo v květnu 11 mld. USD, zatímco největší pokles přebytku pouze s nepatrným návratem k normálu byl zaznamenán v dubnu u obchodu Japonska.
Graf 7 – Vývoz motorových vozidel včetně součástek států EU (meziročně v %)
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet
Pozn.: intra+extrastat
Graf 8 – Bilance motorových vozidel včetně součástek států EU (meziročně v mil. EUR)
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet
Pozn.: intra+extrastat
Graf 9 – Vývoz motorových vozidel včetně součástek států mimo EU (meziročně v %)
Zdroj: ITC, vlastní propočet
Graf 10 – Bilance motorových vozidel včetně součástek mimo EU (meziročně v mil. USD)
Zdroj: ITC, vlastní propočet
Závěr
Průběh koronavirové trajektorie vývozu a dovozu zboží byl z mezinárodního pohledu obecně podobný. Vedle regionální podobnosti trajektorie vývozu a dovozu jde i o podobnost časovou s krizovým vymezením propadu do dubna a května. Velká sevřenost clustru vývozní a dovozní dynamiky zboží států EU vyplývá z hluboké provázanosti členských ekonomik. Obdobný vývoj jako v EU byl konec konců patrný i v případě Spojeného království, USA a dalších neunijních zemí. Naopak, značně samostatně se vyvíjel po překonání úderu pandemie počátkem roku obchod Číny. V případě obchodu s motorovými vozidly je však patrné, že návrat k obvyklým úrovním se podstatně rychleji realizuje v rámci EU než ve zbytku světa.
K propadu obchodního obratu ze zbožového pohledu nejvýznamněji přispěly strojírenské komodity, z toho pak především motorová vozidla, s ohledem na nabídkové restrikce a poptávkový šok. Komoditou, která zásadně ovlivňovala mezinárodní obchod, byla rovněž nerostná paliva, především ropa a zemní plyn, s ohledem na jejich cenový vývoj a oslabenou poptávku. Mezinárodní obchod se stroji (motorovými vozidly) a palivy tak zásadně formoval vývoj bilancí zboží jednotlivých států i regionů.
Výsledky červnového a červencového mezinárodního obchodu signalizují viditelné oživování vývozu i dovozu s patrným návratem bilancí k obvyklým hodnotám. Další vývoj je obtížné předjímat. Nicméně lze předpokládat, že v případě opětovného zesílení koronavirové pandemie k tak dramatickým zásahům do fungování ekonomik jako tomu bylo v prvním pololetí 2020 již nedojde.
Autorem je Ladislav Prokop. Názory v tomto příspěvku jsou jeho vlastní a neodrážejí nezbytně oficiální pozici České národní banky.
Zdroje
Český statistický úřad
Eurostat
General Administration of Customs People´s Republic of China
Government of India Ministry of Commerce and Industry Department of Commerce
International Trade Centre
OECD Stat
Klíčová slova
Vývoz zboží, dovoz zboží, obchodní bilance, obchod s motorovými vozidly, koronavirová pandemie
JEL Klasifikace
E58, F31, F41
1 Problematikou mezinárodního obchodu se zbožím v ekonomikách EU z pohledu dvou velkých krizí – globální finanční krize a současné koronavirové krize – se zabývala stať O. Babecké Kucharčukové a J. Brůhy: Příběh dvou krizí: Brzké srovnání mezinárodního obchodu a ekonomické aktivity v zemích Evropské unie, publikovaná v Globálním ekonomickém výhledu v září 2020.
2 bez vnitrounijního obratu
3 Rozbor jednotlivých problémů vychází z databází Eurostatu, OECD a ITC. Pro vyjasnění mnoha dílčích otázek byly přínosné statistické databáze národních celních autorit. Při objasňování vývoje zbožové struktury se vychází z komoditního členění dle SITC, výrobkové klasifikace CPA a položek harmonizovaného celního sazebníku. Rozbor zahraničního obchodu regionu EU vychází z propočtů v EUR, zatímco rozbor vývoje neunijních států z údajů v USD. Meziroční kurzový vývoj EUR a USD není pro celkové závěry, které jsou velmi robustní, zásadní. Rovněž prováděný rozbor na základě celní statistiky (přechodu zboží přes hranice) je při meziročním hodnocení změn (nikoliv samotných úrovní) dostatečně reprezentativní a z mezinárodního pohledu srovnatelný, přestože bezprostředně nereflektuje změnu vlastníka (rezident
– nerezident), striktně požadovanou z pohledu bilance zboží jako součásti platební bilance.
4 Pokles vývozu zboží mimo EU dosáhl v květnu téměř 30 %, zatímco dovoz zboží se snížil o necelých 26 %.
5 V loňském roce se stroje a dopravní prostředky podílely na celkovém vývozu EU do zbytku světa téměř 41 %.
6 Přestože meziroční změny vývozu a dovozu paliv mají v dubnu a v květnu značně blízké hodnoty, podíl nerostných paliv na celkovém dovozu byl v roce 2019 více než trojnásobně vyšší nežli jejich podíl na celkovém vývozu.
7 Rozbor obchodu na základě intra + extrastatu, tj. včetně vnitrounijního obratu.
8 Japonsko, Korejská republika, Spojené království, USA.
9Jedná se o Brazílii, Čínu, Indii, Jihoafrickou republiku a Ruskou federaci.
10 Údaje za leden a únor 2020 uvádí čínská celní statistika pouze v souhrnu. Rozdělení do měsíců představuje odhad OECD.
11 Nejhlubšího absolutního poklesu dosáhl dovoz paliv, což však bylo ovlivněno cenovým vývojem.
12 Nejvíce k poklesu celkového vývozu přispěl pokles vývozu paliv.
13 Květnový pokles celkového dovozu Brazílie byl výrazně zmírňován vysokým nahodilým dovozem v položce námořních a říčních plavidel, který na celkové hodnotě dovozu přesáhl 20 %.
14 Pokles ceny ropy uralské dosáhl maxima v dubnu, kdy se cena meziročně snížila o 78 %.
15 jejichž průměrný měsíční vývoz motorových vozidel a dílů dosáhl v roce 2019 alespoň 2,5 mld. EUR
16 Kritériem pro zařazení do grafu byla úroveň průměrné měsíční bilance v roce 2019 alespoň ve výši +-0,7 mld. EUR.
17 Květnový vývoj automobilové bilance Itálie, jejíž průměrný měsíční schodek za rok 2019 byl však jen velmi mírný, byl v tomto směru ještě extrémnější, když se záporná bilance absolutně zvýšila o 1,2 mld. EUR a přešla do přebytku.
18 jejichž průměrný měsíční vývoz aut a dílů dosáhl v roce 2019 alespoň 4 mld. USD
19Zatímco rozbor obchodu s automobily je v případě zemí EU založen na výrobkové klasifikaci CPA, rozbor obchodu s motorovými vozidly a díly mimounijních států vychází z harmonizovaného celního sazebníku. Celkové závěry tím však nejsou znatelněji dotčeny.
20 kromě Austrálie
21 Úroveň průměrné měsíční bilance v roce 2019 převyšovala v případě prezentovaných zemí alespoň +-1,8 mld. USD.