ČNB naprosto běžně v parlamentu vysvětluje
V článku pana Kudrny se píše (cituji): „Snaha o udržení demokratické kontroly je vidět i z toho, že vedení ECB chodí zásadní kroky vysvětlovat do Evropského parlamentu. Zatímco Mario Draghi je na potítku před europoslanci několikrát do roka, Miroslav Singer se s vysvětlováním politiky ČNB v parlamentu nemusí obtěžovat“.
Autor je nepochybně velmi zběhlý v evropské problematice, avšak české reálie a právní stav patrně nezná, jinak si nelze takovouto flagrantní chybu v textu vysvětlit. Vzhledem k tomu, že podobné chybné povědomí o „nechození do parlamentu“ lze tu a tam nalézt i v jiných komentářích, považuji za vhodné celkem jasně dokumentovat, že jde o nesmysl, a to jak z důvodů právních, tak již zažité praxe.
ČNB pravidelně předkládá Parlamentu České republiky čtvrtletní Zprávu o inflaci. Současný stav je takový, že dvakrát ročně (tedy jednou za pololetí) je tato zpráva napřed projednána v Rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny a pak jde do pléna sněmovní schůze, kde úvodní slovo přednese guvernér. Další dvě zprávy bývají projednány pouze v Rozpočtovém výboru. Zpráva o inflaci se tedy Poslanecké sněmovně předkládá čtyřikrát ročně.
Dále se jednou ročně v ČNB konají pravidelná výjezdní zasedání Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu za účasti členů bankovní rady a dalších vedoucích zaměstnanců ČNB. Na programu jsou prezentace ČNB k aktuálním hospodářským a měnovým otázkám a k otázkám finanční stability s následnou diskuzí. Každý rok se tedy koná i setkání celé bankovní rady, nejen guvernéra, s uvedenými výbory Poslanecké sněmovny a Senátu, jak lze dohledat na webových stránkách ČNB.
V souladu se zákonem o ČNB Poslanecká sněmovna také každoročně projednává Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky, kterou jí centrální banka předkládá vždy do 31. 3. následujícího roku. Tuto zprávu projednává opět nejprve Rozpočtový výbor za účasti zástupců ČNB a následně jde s usnesením Rozpočtového výboru (zpravidla doporučuje Poslanecké sněmovně vzít Roční zprávu na vědomí) k projednání v plénu Poslanecké sněmovny. Zde má opět úvodní slovo guvernér ČNB a po diskuzi zpravidla bere Poslanecká sněmovna Roční zprávu o výsledku hospodaření ČNB na vědomí.
Dovolím si upozornit, že podle zákona o ČNB (§ 47 odst. 4 a 5) může Poslanecká sněmovna Roční zprávu o výsledku hospodaření ČNB schválit, vzít na vědomí nebo odmítnout. Odmítne-li ji, je ČNB povinna do 6 týdnů předložit zprávu zpřesněnou a doplněnou podle požadavků Poslanecké sněmovny.
Závěrem mi tedy nezbývá nic jiného, než konstatovat, že guvernér ČNB do Parlamentu chodí celkem pravidelně, a Poslanecká sněmovna má dokonce, na rozdíl od standardů EU, právo si od ČNB vyžádat mimořádnou zprávu o inflaci (§ 3 odst. 1) či doplnění zprávy existující (§ 3 odst. 4 a § 47 odst. 5). Nepochybně by i toto bylo vždy spojeno s vystoupením guvernéra.