Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 6. srpna 2026

Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka, Jakub Seidler

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací páté situační zprávy a nové makroekonomické prognózy. Podle ní se inflace bude téměř na celém prognostickém horizontu nacházet v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle. Se základním scénářem prognózy je konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. A. Michl na úvod zdůraznil nutnost přísné měnové politiky, která tlumí přetrvávající inflační tlaky z domácí ekonomiky.

Bankovní rada vyhodnotila současné nastavení měnové politiky jako adekvátní. A. Michl uvedl, že červnové zvýšení úrokových sazeb měnové podmínky dále zpřísnilo. To nyní umožňuje průběžně vyhodnocovat nová data a působení měnové politiky. J. Frait vyslovil názor, že souhrnné nastavení měnové politiky je v souladu s celkovými makroekonomickými a finančními trendy. Podle J. Seidlera důvody pro přísnější měnovou politiku stojící za zvýšením sazeb na červnovém jednání ČNB zůstávají. Souvisejí zejména s přetrvávajícími poptávkovými inflačními tlaky v domácí ekonomice v kombinaci s možnými sekundárními dopady vyšších cen komodit následkem konfliktu v Íránu. Od posledního měnového jednání ale přišla data, která jsou z pohledu domácích proinflačních rizik nepatrně optimističtější, snižují akutní potřebu další reakce a umožňují tak vyčkat na další vývoj. K. Kubelková upozornila, že měnová politika nyní působí restriktivně v úrokové i kurzové složce a zpřísnění měnových podmínek dodává i zvýšený dlouhý konec výnosové křivky. Zároveň je rizikem, že kurz koruny setrvá na současných silnějších hodnotách. Podle J. Kubíčka má pokračování stability úrokových sazeb nyní tři podmínky – pomine příliš rychlý růst mezd, započne dlouho očekávaná dezinflace u jádrové inflace a přestane akcelerovat tvorba úvěrů.

Dalším tématem diskuse byl solidní růst úvěrové aktivity. Členové bankovní rady se shodli, že vysoký růst objemu čistých nových hypoték v první polovině roku byl pravděpodobně způsoben předsunutím poptávky v kontextu zpřísnění pravidel pro poskytování investičních hypoték a obav domácností z možného růstu hypotečních sazeb. J. Seidler shledává dynamiku úvěrů jako nadále silnou, pozoruje ale i náznaky jejího zpomalování v kontextu nižších růstů nových hypotečních i spotřebitelských úvěrů po vysokých tempech v dubnu. Podle J. Fraita je růst úvěrů sice vysoký, i vzhledem k růstu příjmů, ale zatím nelze v české ekonomice mluvit o úvěrovém boomu. Zadluženost příliš neroste, ale pokud by zvýšená úvěrová dynamika pokračovala i v následujících letech, mohla by vytvářet zvýšená rizika. Právě s ohledem na růst úvěrů se domnívá, že současná měnová politika nemusí být tolik restriktivní. J. Kubíček dodal, že zpřísnění podmínek přinesl vývoj tržních sazeb a jeho transmise do sazeb klientských a že určitou restrikci pravděpodobně dodá i nárůst depozitních sazeb v polovině letošního roku.

Předmětem diskuse o cenovém vývoji byl zejména vliv volatilních a setrvačných položek spotřebního koše. Podle E. Zamrazilové a J. Seidlera celková inflace v současné době setrvává pod inflačním cílem za přispění cen potravin a cen energií pro domácnosti, které jsou ovlivněny administrativními opatřeními. Naproti tomu ceny služeb a následně i jádrová inflace jsou zvýšené a setrvačné. J. Seidler zmínil, že inflace po vyloučení cen energií, potravin, alkoholu a tabáku se pohybuje u horní hranice tolerančního pásma a v červenci dále mírně zrychlila. J. Procházka dodal, že volatilní položky a efekt nižší statistické základny pravděpodobně způsobí nárůst inflace na přelomu letošního a příštího roku. V komunikaci je třeba zdůraznit, že tento vývoj je očekávaný a není důsledkem nových inflačních tlaků. J. Procházka dále označil za nejistotu vývoj cen nemovitostí. Objevují se již náznaky zpomalování jejich růstu, budoucí intenzita tohoto zpomalení je však nejistá. S tím souhlasili i další členové.

Diskuse o stavu reálné ekonomiky se týkala zejména poptávkové situace a vlivu zahraničí na domácí ekonomický růst. Bankovní rada vyhodnotila růst domácí poptávky jako solidní. Podle J. Kubíčka byly však údaje o růstu HDP od začátku roku spíše zklamáním, které je patrně spojeno se zahraniční poptávkou, protože domácí agregátní poptávka roste vcelku rychle. J. Procházka souhlasil, že výraznější růst české ekonomiky nelze očekávat bez uklidnění globálního vývoje a oživení zahraniční poptávky. K. Kubelková upozornila na solidní růst českého průmyslu, přičemž zejména automobilový průmysl si vede relativně dobře v kontextu vývoje tohoto sektoru v Evropě. E. Zamrazilová upozornila na strukturu ekonomického růstu, která se nyní zdá být více proinflační, než jak by naznačovalo zpomalení tempa růstu HDP. Tomu odpovídá i struktura cenového vývoje, tj. bez větší změny pokračující rychlý růst jádrové inflace tažený cenami služeb.

Při diskusi o trhu práce se bankovní rada zaměřila zejména na mzdový růst jako důležitý inflační faktor. Členové bankovní rady konstatovali, že mzdový vývoj je v současné době obestřen datovou nejistotou. Tu dal J. Procházka do souvislosti se spuštěním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Zároveň upozornil na poslední odhady mzdového růstu, které stále naznačují pokračující vysoký růst mezd. E. Zamrazilová uvedla, že i přes velkou datovou nejistotu je zřejmé, že současný růst mezd je stále výrazně nad rovnovážnou úrovní konzistentní s inflačním cílem. S tím souhlasil i J. Seidler, který doplnil, že růst mezd je nutné hodnotit v kontextu slabého růstu produktivity v poslední době.

V rámci vývoje v zahraničí byla diskutována zejména situace okolo konfliktu na Blízkém východě a nejistota zahraničního ekonomického vývoje. Podle E. Zamrazilové se dlouhodobější dopady uzavření Hormuzského průlivu řadí mezi obtížně kvantifikovatelné faktory a je otázkou, do jaké míry se do tuzemské inflace budou propisovat zvýšené ceny specifických komodit. K. Kubelková je toho názoru, že pokud dojde k zamrznutí konfliktu přerušovanému incidenty a k omezenému otevření Hormuzského průlivu, jedná se o scénář, jehož dopady je světová ekonomika schopna absorbovat. J. Frait označil za potenciální riziko situaci, kdy ve vyspělých zemích v určitých ekonomických odvětvích dochází k budování nadměrných kapacit se silnou podporou poměrně drahých externích zdrojů. Takový vývoj může mít v konečném důsledku dezinflační dopady. J. Procházka též označil zahraniční vývoj za nejistý a upozornil, že slabá zahraniční poptávka může spíše snižovat pravděpodobnost očekávaného oživení než jej jen odsouvat v čase.

Bankovní rada na svém jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,75 %, diskontní sazba na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Zapsal: Petr Sklenář, sekce měnová