Záznam z jednání bankovní rady o otázkách finanční stability ČNB dne 25. listopadu 2021

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability zaměřenou na hlavní závěry publikace Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. Ta se věnovala zejména pozici domácí ekonomiky ve finančním cyklu, vývoji finančního sektoru v průběhu pandemie, rizikům pro budoucí vývoj domácího finančního sektoru, posouzení odolnosti bankovního sektoru a reakci makroobezřetnostní politiky ČNB na rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů. 

Bankovní rada nejprve diskutovala o nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) a o úrovni kapitálových polštářů nezbytných ke krytí akumulovaných i nově vznikajících rizik v bilancích domácího bankovního sektoru. Debatovala rovněž o možném využívání kapitálové rezervy ke krytí sektorových systémových rizik, kterou ČNB může nově v případě potřeby zavést. Posuzovala také pilotní verzi zátěžového testu bankovního sektoru, který byl zaměřen na dopad rizik souvisejících s klimatickými změnami. Následně se bankovní rada podrobně věnovala hodnocení vývoje na trhu hypotečních úvěrů a na trhu rezidenčních nemovitostí a rozhodovala o nastavení makroobezřetnostních nástrojů zaměřených na rizika, která jsou s ním spojená. 

V části prezentace sekce finanční stability týkající se CCyB bylo zdůrazněno, že podle souhrnného indikátoru finančního cyklu i dalších ukazatelů se domácí ekonomika v průběhu letošního roku pohybovala ve vzestupné fázi finančního cyklu. Objem dříve přijatých cyklických rizik v bilanci bankovního sektoru zůstal zvýšený a rozsah přijímání nových rizik na pozadí příznivých finančních podmínek zároveň zesiloval. Metody, které sekce finanční stability používá jako vodítko pro nastavení sazby CCyB, implikovaly potřebnou sazbu od ledna 2023 až na úrovni 2,25 %. Sekce finanční stability však zohlednila možná metodická zkreslení z titulu poklesu rizikových vah a doporučila bankovní radě zvýšit tuto sazbu s účinností od 1. ledna 2023 na 2 %.

V navazující diskusi se členové bankovní rady shodovali, že finanční sektor v průběhu pandemie sice posílil svou odolnost, avšak zranitelnost bank vůči výrazně nepříznivému vývoji je nadále zvýšená. Bankovní rada proto podpořila návrh zvýšit sazbu CCyB na 2% úroveň. Členové bankovní rady považují její zvýšení primárně za signalizační krok, učiněný s přihlédnutím k současným makroekonomickým nejistotám, které mohou vést k potenciálně vyšší materializaci rizik v budoucnosti. Panovala shoda, že při současném kapitálovém vybavení mají banky rozsáhlou kapacitu pro poskytování úvěrů a že zvýšení sazby CCyB nebude vytvářet omezení pro úvěrovou nabídku. Zazněly názory, že ve standardním prostředí by určité omezení nabídky úvěrů v reakci na zvýšení sazby CCyB bylo žádoucí, což je ovšem při vysokých kapitálových přebytcích a uvolněných standardech nepříliš pravděpodobné. 

Následně proběhla debata o tom, jak reagovat na rostoucí riziko koncentrace bankovních úvěrů do nákupu a výstavby rezidenčních a komerčních nemovitostí. V České republice podobně jako v řadě jiných evropských zemí jsou tyto expozice dominantní složkou úvěrových portfolií bank. V současnosti jsou s nemovitostmi tak či onak spojeny téměř dvě třetiny bankovních úvěrů soukromému nefinančnímu sektoru. Implicitní rizikové váhy portfolií úvěrů na bydlení (polovina úvěrů bank soukromému nefinančnímu sektoru) odvozované na základě interních modelů bank přitom nyní dosahují historicky nejnižších úrovní. Ty nemusí plně zohledňovat narůstající systémová rizika související s příslušným portfoliem. Některé evropské země již na toto riziko reagovaly stanovením minimální hranice rizikových vah pro portfolio úvěrů na bydlení prostřednictvím procesně složitého opatření založeného na článku 458 nařízení CRR. Sekce finanční stability uvedla, že ČNB má po nedávné transpozici směrnice CRD V od počátku října pravomoc předepsat bankám ke krytí tohoto strukturálního rizika specifickou kapitálovou rezervu, konkrétně sektorovou kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika (sKSR). Předností této rezervy je, že na rozdíl od CCyB nemá plošný dopad a při jejím nastavení je možné brát v úvahu složení bilancí konkrétních bank. Bankovní rada se shodovala na tom, že pokud by i přes kroky makroobezřetnostní a měnové politiky docházelo k nárůstu zranitelnosti portfolia úvěrů na bydlení, bylo by využití rezervy sKSR legitimní, jakkoli v tomto případě dosud neexistuje v EU zavedená praxe. Určitou překážkou pro aplikaci rezervy sKSR je způsob nastavení horní hranice součtu sazeb strukturálních rezerv (J-SVI a KSR) v legislativě EU. ČNB proto podporuje návrhy, které směřují k úpravě tohoto rámce v souvislosti s probíhající revizí makroobezřetnostních pravidel EU. Bankovní rada zároveň podpořila kroky sekce dohledu nad finančním trhem, jejichž cílem je zabránit neadekvátnímu poklesu rizikových vah úvěrů na bydlení u jednotlivých bank prostřednictvím úprav interních modelů bank.  

Bankovní rada se v diskusi rovněž zaměřila na výsledky pilotního zátěžového testu, který se věnoval potenciálnímu dopadu klimatických rizik na odolnost domácího bankovního sektoru. Panovala shoda, že po dopracování metodik tvorby scénářů zahrnujících klimatická rizika a dopadu těchto scénářů bude možné první verzi tohoto zátěžového testu zveřejnit v červnu 2022 v publikaci Zpráva o finanční stabilitě 2021/2022. 

Druhá a tentokrát podstatnější část jednání bankovní rady byla zaměřena na rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů a s vývojem na trhu rezidenčních nemovitostí. Podle prezentace sekce finanční stability v průběhu letošního roku dále zesílil pohyb směrem vzhůru po spirále mezi dluhovým financováním nemovitostí a růstem jejich cen. Odhadované nadhodnocení cen bytů pro domácnost s mediánovými příjmy se v tomto období mírně zvýšilo na průměrných 25 %, přičemž ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů může přesahovat 30 %. Projekce ČNB zpracovaná pro účel zátěžového testování počítá s tím, že meziroční růst cen bydlení bude v roce 2022 nadále pokračovat, nicméně vlivem rostoucích úrokových sazeb z úvěrů na bydlení, vysoké srovnávací základny a makroobezřetnostních opatření ČNB začne dynamika růstu cen citelně slábnout. Objemy skutečně nových hypotečních úvěrů (bez refinancovaných a refixovaných úvěrů) dosahovaly v  průběhu letošního roku velmi vysokých úrovní, což bylo dáno nejen nárůstem průměrné výše poskytovaného úvěru, ale i značným zvyšováním počtu úvěrů. Zároveň docházelo k rozvolňování úvěrových standardů. Poskytovatelé hypotečních úvěrů podle dat za období od ledna do srpna dodržovali doporučení týkající se limitu LTV (výše úvěru k hodnotě zástavy) na úrovni 90 %. Avšak u ukazatelů DTI a DSTI poskytovatelé hypotečních úvěrů úrovně, které podle ČNB znamenají zvýšené riziko, často nerespektovali. V důsledku toho objem značně rizikových úvěrů od začátku roku 2021 narůstal. V druhém čtvrtletí roku 2021 banky poskytly přes 48 % objemu úvěrů s DSTI větším než 40 %, 26 % úvěrů s DSTI větším než 45 % a 10 % úvěrů s DSTI nad 50 %. Obdobné tendence bylo možné pozorovat i v případě ukazatele DTI. Tyto trendy ještě zesílily v červenci a srpnu roku 2021. S ohledem na narůstání systémových rizik sekce finanční stability doporučila bankovní radě ČNB na tuto situaci reagovat zpřísněním limitu ukazatele LTV a znovuzavedením limitů příjmových ukazatelů DTI a DSTI. Konkrétně navrhla s účinností od 1. dubna 2022 nastavit v souladu s novelou zákona o ČNB horní limit LTV na úrovni 80 %, horní hranici ukazatele DTI na úrovni 8,5násobku čistých ročních příjmů žadatele a limit ukazatele DSTI na 45 % měsíčních čistých příjmů. S ohledem na znění novely zákona o ČNB by banky měly možnost uplatnit u žadatelů mladších 36 let vyšší limity – 90 % u ukazatele LTV, 9,5násobek u ukazatele DTI a 50 % u ukazatele DSTI. 

Členové bankovní rady se v navazující diskusi shodovali, že setrvalý růst cen bydlení a nově poskytovaných hypotečních úvěrů představuje zdroj systémového rizika. Převládal souhlas s odhadem sekce finanční stability, že u obou proměnných dojde v následujících čtvrtletích s vysokou pravděpodobností ke zpomalení dynamiky, a to i v návaznosti na kroky ČNB v oblasti měnové a makroobezřetnostní politiky. Většina členů bankovní rady se přiklonila k návrhu sekce finanční stability snížit základní úroveň limitu ukazatele LTV na 80 % a stanovit nově limity ukazatelů DTI a DSTI na úrovni 8,5násobku čistých ročních příjmů žadatele, resp. 45 % jeho čistých měsíčních příjmů. Někteří z členů bankovní rady uvedli, že s ohledem na rekordní hodnoty nově poskytovaných hypotečních úvěrů a dynamiku cen bydlení by si uměli představit i přísnější varianty nastavení limitů příjmových ukazatelů. Panovala shoda na tom, že mírně volnější horní hranice pro žadatele o úvěr mladší 36 let v kombinaci s 5% objemovou výjimkou by měly zabránit neadekvátní regulatorní tvrdosti přijatých opatření. Převládala shoda také na tom, že stanovené limity by měly být v čase převážně stabilní. Bankovní rada podpořila úsilí sekce dohledu nad finančním trhem reagovat cíleně na příliš uvolněné úvěrové standardy u některých poskytovatelů prostřednictvím dohledových nástrojů v rámci procesu SREP. Zároveň se shodovala na tom, že banky by měly začít bez ohledu na formální datum účinnosti aplikovat nová opatření bez prodlení. 

Při diskusi o vývoji cen bydlení někteří členové bankovní rady zdůraznili, že primárním úkolem ČNB jako makroobezřetnostního orgánu je zajistit dostatečnou odolnost bankovního sektoru vůči nepříznivým šokům. Vedlejšími pozitivními efekty zavedení horních hranic úvěrových ukazatelů mohou být snížení zranitelnosti příjemců nových hypotečních úvěrů i omezení podmínek pro další výrazné zvyšování cen bydlení. Zde je však mnohem důležitější role dalších typů hospodářských politik prováděných jinými orgány, než je centrální banka. Předmětem debaty bankovní rady byl i koncept nadhodnocení cen bydlení. Sekce finanční stability uvedla, že jde o termín používaný v analytické obci, nicméně správněji by se daný ukazatel měl označovat spíše za „procentní míru nesouladu stávajících cen bydlení s historicky převládajícími normami“. ČNB letos v červnu zveřejnila článek na svém čnBlogu, který širší veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem by tento indikátor měl být interpretován. 

Po projednání publikace Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory a navazující diskusi bankovní rada rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na 2 % s účinností od 1. ledna 2023. Bankovní rada poprvé prostřednictvím opatření obecné povahy určila horní hranice ukazatelů hypotečních úvěrů. Horní limit ukazatele LTV je stanoven na úrovni 80 %, ukazatele DTI na úrovni 8,5násobku čistých ročních příjmů žadatele o úvěr a ukazatele DSTI na 45 % jeho čistých měsíčních příjmů. U žadatelů mladších 36 let budou mít banky možnost uplatnit limity vyšší: 90 % u ukazatele LTV, 9,5násobek u ukazatele DTI a 50 % u ukazatele DSTI. 

Zapsal: Jan Frait, ředitel sekce finanční stability