Záznam z jednání bankovní rady o otázkách finanční stability ČNB dne 27. května 2021

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability zaměřenou na hlavní závěry Zprávy o finanční stabilitě 2020/2021. Ta se věnovala  zejména pozici domácí ekonomiky ve finančním cyklu, rizikům pro budoucí vývoj domácího finančního sektoru, posouzení odolnosti bankovního sektoru, regulatorním změnám v oblasti makroobezřetnostní politiky a vývoji rizik spojených s poskytováním hypotečních úvěrů. Bankovní rada nejprve diskutovala o nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (dále jen CCyB) a o úrovni kapitálových polštářů nezbytných ke krytí běžných rizik i rizik souvisejících s končící pandemií. Následně se podrobně věnovala hodnocení vývoje na trhu hypotečních úvěrů a na trhu rezidenčních nemovitostí, a možným úpravám makroobezřetnostních nástrojů zaměřených na rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů. 

V části prezentace sekce finanční stability týkající se CCyB bylo zdůrazněno, že podle souhrnného indikátoru finančního cyklu i dalších ukazatelů se domácí ekonomika ve druhé polovině loňského roku vrátila do mírně vzestupné fáze finančního cyklu. I přes nepříznivý ekonomický vývoj nedošlo v bankovním sektoru k významnější materializaci cyklických rizik přijatých v předpandemické růstové fázi cyklu. Jejich úroveň zůstává zvýšená. Domácí ekonomika již zároveň s vysokou pravděpodobností překonala akutní fázi hospodářského i úvěrového útlumu. Rozsah přijímání nových rizik do bankovních bilancí vlivem vývoje podmínek v sektoru domácností na pozadí příznivých finančních podmínek zesiluje. Metody, které sekce finanční stability používá jako vodítko pro nastavení sazby CCyB, implikují sazbu až na úrovni 1,75 %. I přes přetrvávající nejistoty ohledně dalšího vývoje pandemie proto sekce finanční stability doporučila bankovní radě zvýšit sazbu CCyB s účinností od 1. července 2022 na standardní 1% úroveň, která pokrývá běžnou úroveň rizik.

V navazující diskusi se členové bankovní rady shodovali, že finanční sektor v posledních dvou čtvrtletích zesílil svou odolnost. Recese, kterou ekonomika prošla, neměla klasický cyklický charakter. Její dopady na zdraví a výkonnost finančního sektoru byly výrazně nižší, než bylo v loňském roce očekáváno. Většina členů bankovní rady podporovala návrh zvýšit sazbu CCyB na 1% úroveň. Panovala shoda, že při současném kapitálovém vybavení mají banky rozsáhlou kapacitu pro poskytování úvěrů a zvýšení sazby CCyB nebude vytvářet žádné omezení pro úvěrovou nabídku. Vzhledem k tomu, že účinnost zvýšení sazby CCyB nastane až v ročním horizontu, jsou potenciální nepříznivé dopady rozhodnutí prakticky nulové. V případě opětovného zhoršení ekonomické situace například kvůli další vlně pandemie může bankovní rada oznámené zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy pružně anulovat či rezervu bezprostředně a plně uvolnit. Jeden z členů bankovní rady však vyjádřil preferenci ponechat sazbu CCyB na úrovni 0,5 % s argumentem, že v ekonomice přetrvávají značné nejistoty, a proto by bylo vhodnější počkat se zvýšením sazby CCyB na 1 % na přesvědčivé signály o tom, že nastupuje robustní ekonomické oživení. Další z členů bankovní rady upozornil na skutečnost, že rychlý úvěrový růst se týká pouze segmentu úvěrů na bydlení, zatímco dynamika stavu úvěrů nefinančním podnikům je stále záporná. V takové situaci je vhodné aplikovat při zvyšování sazby CCyB opatrný přístup. 

Jedním z významných faktorů stojících za potřebou udržovat pozitivní sazbu CCyB je dlouhodobější pokles rizikových vah u bank používajících při stanovování kapitálových požadavků přístupy IRB založené na interních modelech. Ten se týká primárně expozic zajištěných rezidenční nemovitostí. Byl prezentován názor, že vhodnějším nástrojem pro ošetření tohoto rizika než CCyB může být sektorová kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika. Ta by zvýšila kapitálový požadavek cíleně u bank s výrazným podílem hypotečních úvěrů na celkových úvěrech, které přístupy IRB aplikují. Sekce finanční stability potvrdila bankovní radě, že tento nástroj bude možné v ČR používat, ale až po transpozici směrnice CRD V do českého právního řádu. Příslušný legislativní návrh je v současnosti v pokročilé fázi projednávání v Poslanecké sněmovně. Pokud se ČNB rozhodne sektorovou kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika používat, bude nezbytné upravit rámec pro stanovování sazby CCyB tak, aby příslušné riziko nebylo započítáváno duplicitně. Sekce finanční stability dále uvedla, že pokles rizikových vah bude s ohledem na příznivý vývoj kvality hypotečních portfolií pravděpodobně pokračovat i v dalších letech a mohl by se postupně dostávat do potenciálního konfliktu s výstupním prahem rizikových vah, který bude implementován postupně do roku 2027. Tomuto riziku bude nadále věnovat zvýšenou pozornost mikroobezřetnostní dohled ČNB. Úvahy o možném stanovení minima pro rizikové váhy, ke kterému přistoupily dohledové či makroobezřetnostní orgány v některých zemích EU, však nejsou v současnosti namístě. 

Členové bankovní rady se věnovali rovněž koordinaci makroobezřetnostní a měnové politiky. Na podporu zvýšení sazby CCyB zaznělo, že makroobezřetnostní politika i měnová politika zůstanou i při odsouhlaseném zvýšení sazby  CCyB dobře sladěny nejen z hlediska nastavení nástrojů, ale i komunikace ohledně jejich pravděpodobné trajektorie. Převládal názor, že při odeznívání fáze hospodářského poklesu je přirozené, že normalizace makroobezřetnostní politiky začne probíhat o něco dříve než u měnové politiky. Je to dáno zejména tím, že úpravy makroobezřetnostních nástrojů začínají být zpravidla účinné se zpožděním, zatímco změny v měnové politice okamžitě. Zvýšení sazby CCyB bude nyní působit primárně jako signální krok, podobně jako tomu bylo při jejím skokovém snížení na počátku pandemie. 

Byl prezentován a diskutován i vývoj v sektoru nebankovních finančních institucí. Podle provedených zátěžových testů zůstává pojišťovací sektor vůči rizikům odolný a kapitálový polštář penzijních společností se zvýšil i díky realizovaným regulatorním změnám. Část prezentace sekce finanční stability se věnovala i bilanční likviditě ve finančním sektoru. Zátěžové testy likvidity i analytické ukazatele dokumentují, že banky, pojišťovny či fondy jsou vůči likviditnímu riziku odolnější než před rokem. Vzhledem k celkovému poklesu napětí na domácím finančním trhu jsou proto přirozenými kroky snížení frekvence dvoutýdenních repo operací na dodávání likvidity finančním institucím a obnovení dříve platné úrokové přirážky ve výši 0,1 p. b. u facility pro úvěrové instituce. 

Krátce byly zhodnoceny výsledky zátěžového testu veřejných financí a možný vývoj v oblasti svrchovaného rizika. Výsledky testu dokumentují, že svrchované riziko zůstává i přes výrazné schodky veřejných rozpočtů relativně nízké. Na jeho vývoj působí pozitivně i nárůst průměrné splatnosti státních dluhopisů v posledních letech. Nedostatečná kredibilita konsolidačních opatření po skončení pandemie by však mohla začít působit ve směru nárůstu svrchované rizikové prémie. Někteří z členů bankovní rady s ohledem na rozsáhlé investice domácích finančních zprostředkovatelů do českých státních dluhopisů zdůraznili potřebu věnovat analýzám svrchovaného rizika zvýšenou pozornost a jejich výsledky aktivně komunikovat. 

Druhá část jednání byla zaměřena na rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů a s vývojem na trhu rezidenčních nemovitostí. Podle prezentace sekce finanční stability zesílil ve druhém pololetí roku 2020 pohyb směrem vzhůru po spirále mezi dluhovým financováním nemovitostí a růstem jejich cen. Odhadované nadhodnocení cen bytů pro mediánovou domácnost se v tomto období mírně zvýšilo na průměrných 18 %, přičemž ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů může dosahovat až 25 %. Projekce ČNB zpracovaná pro účel zátěžového testování počítá s tím, že meziroční růst cen bydlení zůstane v první polovině roku 2021 nadále silný a poté začne vlivem rostoucích úrokových sazeb z úvěrů na bydlení a vysoké srovnávací základny pozvolna slábnout. Nepříznivý vývoj v reálné ekonomice se do vývoje na hypotečním trhu nepromítl. Objemy skutečně nových hypotečních úvěrů (bez refinancování a refixací) dosahovaly ve druhé polovině loňského roku a v prvních měsících letošního roku rekordně vysokých úrovní. Je to dáno zejména výrazným nárůstem průměrné výše poskytovaného úvěru, zatímco počty skutečně nových hypotečních úvěrů nevybočovaly z hodnot obvyklých v předchozích letech. Poskytovatelé hypotečních úvěrů ve druhém pololetí roku 2020 a v prvních dvou měsících letošního roku dodržovali doporučení týkající se limitu LTV na úrovni 90 %. Limity ukazatelů DTI a DSTI v daném období stanoveny nebyly. Poskytovatelé ale příliš nerespektovali úrovně těchto ukazatelů, při jejichž překročení ČNB považuje úvěry s ohledem na závěry analýz a zátěžových testů ČNB zpravidla za značně rizikové. Podíl hypotečních úvěrů s vyšším rizikem ve druhé polovině roku 2020 narůstal a v jeho posledním čtvrtletí banky poskytly přes 30 % příslušného referenčního objemu úvěrů s DSTI větším než 40 %. Obdobné tendence bylo možné pozorovat i v případě ukazatele DTI. Na závěr prezentace sekce finanční stability potvrdila, že dochází k nárůstu rizik, na který by bylo přirozené reagovat návratem k přísnějším parametrům Doporučení ČNB. Intenzita těchto rizik je však prozatím omezená a přísnější přístup proto v tuto chvíli není nezbytný.

Členové bankovní rady se v navazující diskusi shodovali, že robustnost růstu cen bydlení a nově poskytovaných hypotečních úvěrů byla překvapivá. To platí pro ČR i pro většinu vyspělých zemí. Zaznělo, že ekonomové nejspíše dostatečně nedocenili význam specifických okolností souvisejících s pandemií. Mezi ně patří nárůst poptávky po větších bytech, po bydlení mimo větší města nebo po rekreačních nemovitostech. Některé z těchto faktorů mohou působit i dlouhodoběji. Převládal nicméně souhlas s odhadem sekce finanční stability, že u obou proměnných dojde v následujících čtvrtletích s vysokou pravděpodobností ke zpomalení dynamiky. Zazněl však také názor, že hypoteční úvěry jsou z hlediska výnosnosti pro banky v současnosti klíčovým produktem a jejich snaha navyšovat úvěrové portfolio právě v této kategorii bude nejspíše dále pokračovat. 

Většina členů bankovní rady se přiklonila k návrhu nepřistupovat v tuto chvíli ke zpřísnění Doporučení ČNB, i když signály citelného uvolňování úvěrových standardů jsou nepřehlédnutelné. Považovali za dostatečné, aby na rizika spojená s výrazně uvolněnými úvěrovými standardy ČNB u některých poskytovatelů prozatím reagovala nástroji mikroobezřetnostního dohledu, především v rámci procesu SREP. V něm je možné zohlednit nejen přístup banky k úvěrovým ukazatelům, ale i další charakteristiky úvěrových standardů. Mezi argumenty pro zachování současných podmínek byly uvedeny víceméně stabilní počty skutečně nových hypotečních úvěrů, koncentrace rizikových úvěrů u malé skupiny poskytovatelů, nezvyšování podílu úvěrů k nákupu bydlení jako investice nebo pozorovaná vysoká odolnost hypotečního portfolia vůči nepříznivým šokům, potvrzovaná i zátěžovým testem domácností. Makroobezřetnostní opatření by měla přijít na řadu až v případě plošného nárůstu rizik. 

Byla akcentována i skutečnost, že ukazatele DTI a DSTI je vhodnější i s ohledem na jejich význam pro ochranu spotřebitele aktivovat v situaci, kdy se cyklická rizika výrazně zvyšují a ČNB zároveň považuje za vysoce pravděpodobný brzký obrat v cyklu směrem dolů, což ale neodpovídá současné situaci. Opakovaně rovněž zaznělo, že stabilizujícím způsobem v současnosti působí samotné povědomí poskytovatelů o rizicích spojených s vysokými hodnotami ukazatelů DTI a DSTI, které vzniklo díky jejich aplikaci mezi podzimem 2018 a jarem 2020. Bankovní rada se však shodla na tom, že poskytovatelé by měli přijmout opatření, aby úvěry s DSTI nad 40 % čistých příjmů a DTI nad 8násobkem ročních čistých příjmů poskytovali skutečně pouze klientům s velmi vysokou pravděpodobností bezproblémového splácení. Opakovaně také zaznělo, že úvěrové standardy je možné označit za hraničně uvolněné. Pokud by v rámci konkurenčního boje docházelo k jejich dalšímu uvolňování, ČNB by musela reagovat nástroji makroobezřetnostní politiky. 

Část diskuze byla věnována postupu ČNB v oblasti regulace poskytování hypotečních úvěrů v návaznosti na čerstvě přijatou novelu zákona o ČNB, podle níž má centrální banka možnost stanovovat limity ukazatelů LTV, DTI a DSTI právně závazným způsobem. Tuto možnost bude mít ČNB nicméně reálně k dispozici až v horizontu několika měsíců a nový přístup k regulaci poskytování hypotečních úvěrů tak bude vhodné diskutovat až na podzimním jednání bankovní rady o otázkách finanční stability. Zároveň platí, že samotná účinnost limitů vyhlášených podle novely zákona o ČNB by nastala nejdříve za čtyři měsíce po příslušném rozhodnutí bankovní rady, tedy až v příštím roce. Někteří členové bankovní rady připouštěli možnost limit LTV mírně zpřísnit a v rámci stávajících doporučení již nyní začít aplikovat u žadatelů o úvěr mladších 36 let o 10 procentních bodů vyšší hranici. Po zevrubné diskusi však souhlasili s většinovým názorem bankovní rady přejít na stanovování limitů úvěrových ukazatelů podle novely zákona o ČNB až v návaznosti na její účinnost. Jeden člen bankovní rady navrhl hlasovat pro zpřísnění limitu ukazatele LTV na 80 % při zachování 5% objemové výjimky. 

Při diskuzi o vývoji cen bydlení někteří členové bankovní rady poznamenali, že část veřejnosti se domnívá, že úkolem ČNB je zajišťovat stabilitu cen bydlení. Nicméně úkolem ČNB je omezovat systémová rizika pro finanční stabilitu, na která působí vývoj cen bydlení pouze nepřímo. Pokud by důsledkem přísnější makroobezřetnostní politiky byl slabší růst cen bydlení, šlo by pouze o vedlejší efekt takové politiky, přičemž jde o efekt značně nejistý. Bankovní rada se shodla na tom, že ke stabilizaci cen bydlení může v mnohem větší míře přispět podpora nabídky na trhu rezidenčních nemovitostí. Podle některých členů bankovní rady by ke stabilizaci cen mohlo napomoci i vyšší zdanění bydlení, které je pořizováno jako investice. Zahraniční zkušenosti ukazují, že kromě adekvátního nastavení daně z nemovitostí působí proti zhoršování cenové dostupnosti bydlení i odstraňování různých daňových podpor podporujících nákup bydlení na dluh, například daňové odečitatelnosti úroků z hypotečních úvěrů. Jeden z členů bankovní rady zdůraznil, že ke zpomalení růstu cen bydlení by mělo přispět utlumení inflačních očekávání a nárůst reálných úrokových sazeb. 

Po projednání Zprávy o finanční stabilitě a navazující diskusi bankovní rada rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na 1 % s účinností od 1. července 2022. Bankovní rada rovněž potvrdila nastavení limitu ukazatele LTV na úrovni 90 %.

Zapsal: Jan Frait, ředitel sekce finanční stability