Záznam z jednání bankovní rady ČNB o otázkách finanční stability ČNB dne 18. června 2020

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací Zprávy o finanční stabilitě 2019/2020. Zaměřila se zejména na rizika pro budoucí stabilitu domácího finančního sektoru související s pandemií COVID-19, obrat ve vývoji finančního cyklu, posouzení odolnosti bankovního sektoru a na změny v úrovni rizik spojených s poskytováním hypotečních úvěrů. Po úvodní prezentaci bankovní rada diskutovala o nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (dále jen CCyB), o kapitálových polštářích nezbytných pro udržení stability i v případě silně nepříznivého vývoje a o dalších možných úpravách makroobezřetnostních nástrojů zaměřených na rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů.

V prezentaci sekce finanční stability týkající se CCyB bylo zdůrazněno, že podle souhrnného indikátoru finančního cyklu i dalších indikátorů domácí ekonomika v letošním roce vstoupila do sestupné fáze finančního cyklu. I přes prudké zhoršení ekonomického vývoje v bankovním sektoru prozatím nedochází k systémové materializaci cyklických rizik přijatých v předchozí růstové fázi cyklu. Zhoršení ekonomických podmínek se však v následujících čtvrtletích projeví poklesem kvality úvěrových portfolií a nárůstem úvěrových ztrát. Zvyšování míry selhání zároveň pravděpodobně povede k postupnému nárůstu rizikových vah. Sekce finanční stability v této situaci preferuje postup v souladu s nedávno zveřejněnou metodikou, podle které je sazba CCyB postupně snižována v návaznosti na materializaci výše uvedených rizik. Postupné rozpouštění vytvořené CCyB by mělo podporovat schopnost bank financovat reálnou ekonomiku.

V navazující diskusi se členové bankovní rady shodovali, že finanční cyklus vstoupil do sestupné fáze a nově přijímaná cyklická rizika se budou snižovat. Shoda byla i na tom, že domácí bankovní sektor bude vystaven materializaci dříve přijatých cyklických rizik, na což je žádoucí reagovat rozpouštěním CCyB. Prvním krokem bylo preventivní vpředhledící březnové rozhodnutí o snížení sazby CCyB z 1,75 % na 1 % s platností od počátku dubna. Hlavním bodem následné diskuse bankovní rady bylo, zda s ohledem na evidentní budoucí nárůst úvěrových ztrát přistoupit k dalšímu snížení sazby CCyB již nyní nebo vyčkat do období, kdy ke zvýšeným ztrátám začne docházet. Na podporu okamžitého pokračování v rozpouštění CCyB zaznělo, že v situaci, ve které se nyní ekonomika nachází, by měla makroobezřetnostní politika reagovat proticyklicky a udělat maximum pro snížení rizika, že zhoršující se kapitálová pozice bank nepříznivě ovlivní cenu a dostupnost úvěrů. Jiní členové bankovní rady argumentovali, že při současném kapitálovém vybavení mají banky rozsáhlou úvěrovou kapacitu a 1% úroveň sazby CCyB nebude vytvářet omezení pro úvěrovou nabídku. Bylo rovněž diskutováno, jakým způsobem naplnit v případě snížení sazby CCyB regulatorní požadavek na indikaci časového horizontu, v němž by mohlo dojít k opětovnému zvýšení sazby CCyB. Panovala shoda na tom, že tento horizont bude nejspíše relativně dlouhý a s ohledem na výjimečně vysokou míru nejistoty by jakákoli indikace představovala pouze formální naplnění regulatorních pravidel. V situaci, kdy probíhá cyklus snižování CCyB, by navíc takováto indikace mohla být pro širší veřejnost matoucí.

Další část debaty bankovní rady se zaměřila na přístup ČNB k využití kapitálových rezerv bank k absorpci ztrát (bezpečnostní kapitálové rezervy a rezervy ke krytí systémových rizik). Debata reagovala na mezinárodní diskusi, zda banky v obavě před stigmatizací při poklesu kapitálového poměru pod úroveň odpovídající součtu Pilíře 1, Pilíře 2 a rezerv raději neomezí poskytování nových úvěrů. Bankovní rada se shodovala s expertní pozicí, podle které jsou rezervy definovány v legislativě EU jednoznačně jako polštář k absorpci ztrát bank v nepříznivých obdobích. Je proto přirozené, že v případě silně nepříznivého vývoje domácí ekonomiky by banky po případném rozpuštění CCyB v zájmu plynulého poskytování služeb svým klientům dočasně neplnily bezpečnostní rezervu a případně i rezervu ke krytí systémových rizik. Tuto skutečnost je třeba bankám jasně komunikovat, protože praktickou zkušenost s využitím kapitálových rezerv a přístupem regulátora k této otázce dosud nemají.

Bankovní rada dále v souvislosti s výsledky makrozátěžového testu bank a budoucími úpravami pravidel EU pro stanovování kapitálových rezerv pro systémově významné instituce diskutovala rozsah celkového kapitálového polštáře nezbytného pro udržení stability bankovního sektoru i v případě silně nepříznivého vývoje. Členové bankovní rady se shodli na tom, že současná kapitálová pozice bank je vysoce robustní. Jejich odolnost rovněž podporují zadržené zisky z loňského roku a předpokládané udržení pozitivního čistého zisku i v letošním roce. Zároveň nelze přehlížet, že na silné kapitálové pozici se ve významné míře podílí přebytek kapitálu nad regulatorními požadavky a zisk zadržený v souladu s doporučením ČNB i dalších evropských orgánů (EBA, ESRB). Vzhledem k tomu, že platnost doporučení orgánů EU nerozdělovat zisky v letošním roce skončí, mohou se v příštím roce objevit tlaky na výrazné výplaty dividend, i když konečné dopady koronavirové krize nebudou zdaleka známy. Kromě toho po transpozici CRD V/CRR II do českého právního řádu bude ČNB muset namísto kapitálové rezervy ke krytí systémových rizik využívat kapitálovou rezervu pro jiné systémově významné instituce (rezerva J-SVI). Vzhledem k tomu, že ČNB bude moci horní hranici J-SVI rezervy nastavit nejvýše 1 p. b. nad úrovní sazby rezervy zahraniční mateřské instituce stanovené jejím domácím regulátorem, dojde u některých domácích systémově významných bank s vysokou pravděpodobností k poklesu sazby rezervy. Na základě vyhodnocení výše uvedených informací převládl názor, že předčasné odčerpání významné části přebytku kapitálu bank by se mohlo stát zdrojem systémového rizika. Banky by se proto měly zdržet výplat dividend či provádění jiných kroků, které by mohly ohrozit jejich odolnost, a to až do doby odeznění nejistot ohledně dopadů koronavirové krize na bankovní sektor. ČNB je přitom připravena využít všechny své dohledové i regulatorní nástroje k zachování vysoké odolnosti bankovního sektoru a jeho schopnosti úvěrovat reálnou ekonomiku.

Byl prezentován a diskutován i vývoj v sektoru nebankovních finančních institucí. Podle provedených zátěžových testů zůstává pojišťovací sektor vůči rizikům odolný a kapitálová vybavenost penzijních společností se rovněž jeví jako dostatečná. S dopady koronavirové krize by si měly poradit i investiční fondy, které v předcházejícím období přistoupily k rizikovější alokaci svých aktiv.

Druhá část jednání byla zaměřena na rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů a s vývojem na trhu rezidenčních nemovitostí. Podle prezentace sekce finanční stability se nadhodnocení cen bytů ve druhém pololetí roku 2019 dále mírně zvýšilo a ke konci loňského roku se podle dvou metod používaných ČNB pohybovalo mezi 15 a 25 %. Podle dostupných neoficiálních dat za první měsíce roku 2020 pandemie realizované ceny prozatím významněji neovlivnila. S poklesem cen nepočítá ani odhad založený na Základním scénáři. Vzhledem k nepříznivému vývoji v reálné ekonomice však potenciál pro pokles cen v příštích čtvrtletích existuje. Ve druhé polovině loňského roku docházelo k postupnému oživování trhu hypotečních úvěrů. V prvních čtyřech měsících letošního roku byl pak objem skutečně nových hypotečních úvěrů ve srovnání se stejným obdobím v minulých letech rekordní. Lze ale předpokládat, že dopady koronavirové krize se v dalších měsících projeví a aktivita v tomto úvěrovém segmentu se sníží. Roztáčení spirály mezi dluhovým financováním nemovitostí a optimistickým očekáváním ohledně jejich budoucího cenového růstu by se tak mělo zastavit. Podíl úvěrů s LTV 80-90 %, pro který v loňském roce platil doporučený limit 15 % nové úvěrové produkce, se během celého roku 2019 pohyboval pod doporučovanou hranicí. Některé banky ale nadále poskytovaly část úvěrů nad hranicí individuálního limitu LTV 90 %, který podle v té době platného Doporučení neměl být u žádného úvěru překročen, a v důsledku toho poskytovaly více než 15 % nových úvěrů s LTV nad 80 %. Banky v souhrnu dodržovaly 5% objemovou výjimku pro úvěry s ukazatelem DTI nad 9násobkem čistých ročních příjmů a jen mírně překračovaly tuto výjimku pro úvěry s ukazatelem DSTI nad 45 %. Některé z nich však tuto výjimku u ukazatele DSTI ve druhé polovině loňského roku překračovaly výrazněji.

Bankovní rada se v navazující diskusi věnovala především možným reakcím na výraznou změnu tržních podmínek. Shodovala se na tom, že již provedená úprava pravidel platná od 1. dubna 2020 ve formě zmírnění limitu LTV a zrušení doporučeného limitu ukazatele DTI byly ve světle následujícího vývoje adekvátní reakcí. Potvrzuje se i názor bankovní rady, že poskytovatelé úvěrů i jejich klienti si budou s ohledem na očekávané ekonomické dopady pandemie koronaviru dobře vědomi rizik a budou se chovat konzervativně. Na základě informací ze šetření úvěrových podmínek, podle kterých banky zpřísnily posuzování příjmové situace žadatelů o úvěr, proběhla debata o možnosti zrušení limitu ukazatele DSTI. Zazněly názory, že limit tohoto ukazatele je důležitý z hlediska ochrany spotřebitele a má tak svůj význam i ve špatných časech. Převážil však makroobezřetnostní pohled, podle kterého nebude v nejbližším období limit tohoto ukazatele vzhledem k absenci optimistických očekávání nezbytný. Bankovní rada však považuje za potřebné nadále upozorňovat poskytovatele úvěrů na to, že nad určitými hranicemi ukazatelů DTI (8násobek ročního čistého příjmu) a DSTI (40 %) lze úvěry zpravidla považovat za velmi rizikové. Proto by měli takové úvěry poskytovat se zvýšenou obezřetností, a to pouze klientům, u nichž lze předpokládat vysokou pravděpodobnost bezproblémového splácení.

V diskusi o nastavení limitu ukazatele LTV zazněly i názory podporující jeho zrušení či další mírné uvolnění. Převážil však názor, že s ohledem na přetrvávající nadhodnocení cen bydlení a značné nejistoty ohledně budoucího cenového vývoje je žádoucí zachovat stávající limit na úrovni 90 %. Specifické případy by měla pokrýt 5% objemová výjimka. Na podporu zachování určitého limitu LTV zazněla i jeho důležitá signální role pro žadatele o úvěr, aby do nákupu bydlení investovali alespoň zčásti vlastní naspořené zdroje. Bankovní rada nejpozději na svém listopadovém jednání opět posoudí v závislosti na tržním vývoji, zda je třeba pravidla bankám pro poskytování hypotečních úvěrů dále upravit.

Po projednání Zprávy o finanční stabilitě a navazující diskusi bankovní rada rozhodla o snížení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na 0,5 % s platností od 1. července 2020. Potvrdila nastavení limitu ukazatele LTV na úrovni 90 % a zároveň zrušila limit ukazatele DSTI.

Zapsal: Jan Frait, ředitel sekce finanční stability