Záznam z jednání bankovní rady o otázkách finanční stability ČNB dne 23. května 2019

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek Tomáš Holub, Aleš Michl.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací Zprávy o finanční stabilitě 2018/2019. Zaměřila se na indikátory vývoje finančního cyklu, posouzení vývoje systémových rizik a vyhodnocení dodržování Doporučení ČNB týkajícího se poskytování hypotečních úvěrů po zavedení horních hranic ukazatelů DTI a DSTI od října 2018. Po úvodní prezentaci bankovní rada diskutovala o nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (dále jen CCyB) a o možných úpravách makroobezřetnostních opatření zaměřených na rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů.

V prezentaci sekce finanční stability týkající se problematiky CCyB bylo zdůrazněno, že podle souhrnného indikátoru finančního cyklu i dalších indikátorů se v průběhu druhé poloviny roku 2018 domácí ekonomika posouvala dále v růstové fázi finančního cyklu. V prvních měsících letošního roku pokračovaly tendence z druhé poloviny loňského roku s výjimkou objemu nových úvěrů domácnostem na bydlení, u kterého došlo i v návaznosti na působení limitů pro ukazatele DTI a DSTI doporučených ČNB od října 2018 k meziročnímu poklesu. Podle výsledků prezentovaných analýz zároveň docházelo ve druhé polovině roku 2018 k dílčímu zesilování signálů zranitelnosti domácího bankovního sektoru vůči případné nepříznivé změně podmínek. Mezi ně patří poskytnutí relativně vysokého objemu úvěrů s rizikovějšími charakteristikami, pokles rizikových vah u úvěrů na bydlení a nízká tvorba opravných položek, která nemusí být v dlouhodobější perspektivě udržitelná. Ve směru vyšší zranitelnosti domácího bankovního sektoru bude v budoucnosti rovněž působit úprava regulatorního balíčku CRD V/CRR II schválená Evropskou radou a Evropským parlamentem v prosinci 2018, která omezí ČNB prostor pro stanovování kapitálových rezerv některým systémově významným bankám.

V diskusi navazující na prezentaci se členové bankovní rady shodovali na tom, že v domácím bankovním sektoru se ve druhém pololetí roku 2018 vytvářela cyklická rizika, na něž by měla ČNB preventivně reagovat. V souvislosti s meziročním poklesem objemu nových hypotečních úvěrů ke konci loňského roku a v prvních měsících letošního roku zazněly pochybnosti o tom, zda je vývoj cyklických indikátorů ve druhé polovině roku 2018 dostatečným argumentem pro zvýšení sazby CCyB. Za důvody těchto pochybností byly označeny náznaky zpomalování dynamiky úvěrů domácnostem i empirická evidence ohledně oslabování tempa růstu cen bydlení. V této souvislosti bylo rovněž upozorněno na značné nejistoty ohledně možnosti spolehlivě kvantifikovat identifikovaná rizika z hlediska nastavení adekvátní úrovně sazby CCyB. Jedním ze zdrojů nejistot je reakce hypotečního trhu na limity DTI a DSTI zavedené od října 2018, konkrétně zda byl pozorovaný meziroční pokles nových hypotečních úvěrů daný předzásobením v loňském roce nebo může být spíše trvalejším efektem. Předmětem diskuze dále bylo, jak velkou váhu při rozhodování o nastavení sazby CCyB přikládat faktorům zranitelnosti bankovního sektoru oproti potenciálním úvěrovým ztrátám souvisejícím s cyklickými riziky, k jejichž krytí je CCyB primárně určena. V diskuzi převážil názor, že potenciální úvěrové ztráty i některé zdroje zranitelnosti mají ve významné míře cyklický charakter, a je proto nezbytné je při nastavování makroobezřetnostní politiky zohledňovat. Rovněž bylo řečeno, že metodika stanovení CCyB by měla více zohledňovat otázku, zda zdroje vytvářené již existující sazbou CCyB již nepostačují na pokrytí sledovaných cyklických rizik.

Bankovní rada rovněž diskutovala, zda se finanční cyklus v domácí ekonomice dostal již na svůj vrchol či dokonce za něj. Většina členů bankovní rady se přiklonila k názoru, že finanční cyklus se pravděpodobně nachází blízko vrcholu, a proto diskutované zvýšení sazby CCyB může být v tomto cyklu posledním v řadě. Předmětem diskuze byly rovněž potenciální náklady zvyšování sazby CCyB na cenu a dostupnost úvěrů. Členové bankovní souhlasili s tím, že při existujících kapitálových přebytcích a příznivém výhledu ziskovosti bank zvýšení sazby CCyB nebude představovat impulz pro dodatečné zpřísnění úvěrových podmínek či omezení úvěrové nabídky. V této souvislosti bylo zdůrazněno, že platnost zvýšení sazby CCyB nastane až v horizontu jednoho roku a v případě změny ekonomické situace bude možné zvýšení sazby CCyB revidovat. Bankovní rada se rovněž shodla na tom, že v dalším období bude nezbytné věnovat pozornost přípravě metodiky postupu při snižování sazby CCyB v situaci, kdy dojde k obratu finančního cyklu. Bude rovněž nezbytné zabývat se procyklickými prvky zabudovanými v účetním standardu IFRS 9 a posuzovat potřebnou formu a míru reakce na rizika s nimi spojená. Vzhledem k riziku regulatorní arbitráže bude rovněž potřeba sledovat vývoj sazby CCyB v dalších zemích EU.

Druhou klíčovou částí jednání byla rizika spojená s poskytováním úvěrů na bydlení a vývojem na trhu rezidenčních nemovitostí. Podle prezentovaných analýz se nadhodnocení cen bytů ve druhé polovině roku 2018 dále zvýšilo a v současnosti se podle obou metod používaných ČNB pohybuje okolo 15 %. Vysoké objemy nově poskytnutých hypotečních úvěrů ve druhé polovině roku 2018 do jisté míry souvisely se snahou o získání úvěru v měsících těsně předcházejících zavedení doporučených limitů pro ukazatele DTI a DSTI. Koncem roku 2018 a v prvních měsících roku 2019 objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů očekávaně poklesl. Doporučené limity LTV byly bankami převážně dodržovány. Podíl úvěrů s LTV 80–90 %, které mohou být poskytovány do výše 15 % nové úvěrové produkce, dále mírně poklesl a v prosinci 2018 činil 9 %. Banky poskytly část úvěrů nad hranicí individuálního limitu LTV 90 %. Podíl těchto úvěrů zůstal nízký a ve čtvrtém čtvrtletí 2018 poklesl pod 2 % nové úvěrové produkce.

Pokud jde o dodržování doporučených limitů pro ukazatele DTI a DSTI, ve třetím čtvrtletí 2018 – bezprostředně před začátkem platnosti doporučených limitů pro ukazatele DTI a DSTI – úvěrové instituce poskytovaly úvěry ve významné míře klientům, kteří vykazovali vysokou míru dodatečné dluhové služby. Opakovaně zaznělo, že tento vývoj zvyšuje potenciální zranitelnost domácích bank. Po začátku platnosti doporučených limitů v říjnu 2018 došlo k obratu a podíly úvěrů s DTI a DSTI nad doporučenými limity začaly u obou dotčených ukazatelů směřovat k 5% výjimce. Proces přizpůsobení zatím nebyl úplný a instituce v souhrnu doporučené limity během posledního čtvrtletí 2018 neplnily. Týkalo se to zejména ukazatele DSTI. Podíl čerpaných úvěrů s ukazatelem DSTI nad 45 % dosáhl ve třetím čtvrtletí 2018 přes 24 % a ve čtvrtém čtvrtletí poklesl na necelých 12 % nové úvěrové produkce.

V navazující diskuzi se bankovní rada shodla, že s ohledem na výše uvedený odhad nadhodnocení cen bydlení lze současné horní hranice LTV považovat za hraničně vyhovující a prozatím není nezbytné přikročit k jejich snížení. Další pokračování nárůstu nadhodnocení cen bydlení by si však mohlo vyžádat přehodnocení adekvátnosti aktuálních limitů. Bankovní rada vyslovila souhlas s úpravou referenční základny pro výpočet objemu úvěrů spadajícího do režimu výjimky z individuálního limitu LTV i limitů DTI a DSTI, která je obsažena v Doporučení ČNB. Sjednocení základny pro všechny ukazatele na polovinu objemu úvěrů poskytnutých v předchozích dvou čtvrtletích usnadní poskytovatelům úvěrů plánování obchodní činnosti. Bankovní rada rovněž podpořila upřesnění ustanovení o posuzování souladu s limity DTI a DSTI v případě, kdy je refinancován nezajištěný spotřebitelský úvěr s navýšením klientovi, který již čerpá spotřebitelský úvěr zajištěný rezidenční nemovitostí.

Bankovní rada se dále zabývala otázkou, zda je žádoucí na nárůst úrokových sazeb z hypotečních úvěrů z mimořádně nízkých úrovní reagovat úpravou horní hranice ukazatele DSTI. Ta představuje pro žadatele o hypoteční úvěry i jejich poskytovatele výraznější omezení než horní hranice ukazatele DTI. Někteří členové bankovní rady souhlasili s tím, že přiblížení úrokové sazby z hypotečních úvěrů 3 % ke konci loňského roku omezilo potenciální prostor pro úrokový šok, a že by zvýšení horní hranice ukazatele DSTI na 50 % bylo rozhodnutím nezvyšujícím rizikovost nově poskytovaných hypotečních úvěrů. Jednoznačně však převážil názor, že prozatím nejsou naplněny podmínky, které by poskytovaly dostatečnou oporu pro zvýšení horní hranice tohoto limitu. Rozsah nárůstu úrokových sazeb z hypotečních úvěrů od rozhodnutí o nastavení limitu DSTI je poměrně malý. Limit ve výši 45 % zároveň nebyl v průběhu posledního čtvrtletí 2018 dostatečně dodržován. Podpůrným argumentem proti zvýšení horní hranice ukazatele DSTI je skutečnost, že podle zátěžových testů domácností je možno úvěry s DSTI od 40 % výše považovat zejména u domácností s relativně nízkými příjmy za vysoce rizikové. Hlavním zdrojem rizikovosti je přitom zhoršení příjmových podmínek dlužníků, ke kterému by došlo při oslabení ekonomické aktivity. Někteří členové bankovní rady zároveň vnímali horní hranici ukazatele DSTI za strukturální stabilizátor, který by neměl podléhat častým změnám. Byla rovněž zmíněna otázka případné implementace mírnějších limitů pro mladé žadatele, jejichž zavedení předpokládá připravená novela zákona o ČNB, do Doporučení ČNB. Panovala shoda na tom, že s ohledem na nejistotu ohledně výsledku legislativního procesu není implementace tohoto principu v současnosti možná. Téma horní hranice ukazatele DSTI i další případné úpravy Doporučení ČNB budou v závislosti na vývoji tržních podmínek a výsledků projednávání novely zákona o ČNB diskutována na příštím jednání o otázkách finanční stability 28. listopadu 2019.

Po projednání Zprávy o finanční stabilitě a navazující diskuzi bankovní rada rozhodla zvýšit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice o 25 bazických bodů na 2,0 % s účinností od 1. července 2020. Usnesla se zároveň na tom, že pravděpodobnost dalšího zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy se významně snížila s ohledem na skutečnost, že se domácí ekonomika zřejmě nachází blízko vrcholu finančního cyklu.

Zapsal: Jan Frait, ředitel sekce finanční stability