Oxana Babecká Kucharčuková, Jan Brůha, Petr Král, Martin Motl, Jaromír Tonner
Koronavirová pandemie a související protiepidemická opatření představovaly bezprecedentní negativní šok pro světovou ekonomiku v podobě dramatického poklesu ekonomické aktivity. Od počátku pandemie je otázkou, do jaké míry lze propad ekonomické aktivity související z velké části s protiepidemickými opatřeními (uzavírkami) interpretovat jako negativní protiinflační šok do poptávky a jakou část pozorovaného poklesu HDP je naopak možno přisoudit negativnímu (nákladovému) proinflačnímu šoku na nabídkové straně. Abychom k této debatě přispěli, přinášíme vlastní příběh a provedli jsme modelové analýzy. Zaměřili jsme se na dvě největší rozvinuté ekonomiky světa – USA a eurozónu. Empirické srovnání krize vyvolané pandemií s globální finanční a hospodářskou krizí i provedené modelové simulace ukazují, že výrazný ekonomický propad pozorovaný v roce 2020 nese z větší části známky šoku nabídkového charakteru. Kombinace nabídkového šoku, celosvětově uvolněné měnové politiky a rozsáhlých fiskálních stimulů vedla ke značnému inflačnímu přehřívání po celém světě. Česká národní banka přehodnotila makroekonomický příběh z poptávkového na nabídkový ekonomický pokles. Toto přehodnocení společně s postupným, avšak stabilním tempem oživování ekonomické aktivity umožnilo ČNB – jako jedné z prvních centrálních bank na světě – od poloviny roku 2021 odpovídajícím způsobem zpřísnit svoji měnovou politiku.
JEL kódy: E31, E32, F47
Klíčová slova: pandemie covid-19, poptávkové a nabídkové šoky, inflace, měnová politika, mezera výstupu
Vydáno: září 2022
Ke stažení: RPN No. 1/2022 (pdf, 911 kB)