Simona Malovaná, Josef Bajzík, Dominika Ehrenbergerová, Jan Janků
V tomto článku zkoumáme nepříznivé účinky dlouhotrvajícího období nízkých úrokových sazeb na finanční stabilitu z různých úhlů pohledu. Zaprvé provádíme jedinečné srovnání přirozených úrokových sazeb odhadovaných s pomocí dvou přístupů – se zahrnutím finančních faktorů a bez nich – pro šest velkých evropských zemí v eurozóně i mimo ni. Výsledky ukazují, že potřeba uvolnění či zpřísnění měnové politiky se může lišit napříč jednotlivými ekonomikami i jednotlivými obdobími. Finanční faktory a makrofinanční vazby tyto rozdíly dále prohlubují, což znamená, že hospodářské a finanční cykly nemusí být v těchto zemích dobře synchronizovány, přičemž finanční cykly mohou vykazovat vetší míru desynchronizace. Poté předkládáme komplexní přehled empirické literatury, který nám umožňuje určit a kategorizovat zranitelná místa finančního systému, která mohou vznikat kvůli nízkým úrokovým sazbám a být jimi zesilována. Zabýváme se situací, kdy dlouhotrvající období nízkých úrokových sazeb může vést až k tzv. bodu bez návratu svým příspěvkem k vyšší zadluženosti, nadhodnocení cen aktiv a podhodnocení rizik, chybné alokaci zdrojů a úvěru a nižší produktivitě. S ohledem na všechny tyto aspekty předkládáme několik měnověpolitických úvah včetně krátkého zamyšlení nad úlohou makroobezřetnostní politiky. Konkrétně navrhujeme, že (i) by měnová politika ve středním až dlouhém období měla působit symetricky, (ii) měly by být brány v úvahu krátkodobé i dlouhodobé náklady a přínosy uvolněné či zpřísněné měnové politiky a (iii) měnová a makroobezřetnostní politika měly být koordinovány a měly by být zohledňovány jejich interakce, aby bylo možné najít nejlepší kombinaci politik pro ekonomiku.
JEL kódy: E52, E58, G2
Klíčová slova: finanční stabilita, finanční zranitelnosti, nízké úrokové sazby, měnová politika, přirozená úroková sazba
Vydáno: prosinec 2020
Ke stažení: RPN No. 2/2020 (pdf, 849 kB)