Simona Malovaná, Žaneta Tesařová
V tomto článku zkoumáme procykličnost úvěrových ztrát a opravných položek bank v České republice na základě dat za období před rokem 2018 a zabýváme se implikacemi našich zjištění pro tvorbu opravných položek ve stupni 3 podle IFRS 9. Umožňuje nám to skutečnost, že většina bank před implementací IFRS 9 zřejmě sladila své účetní definice selhání s regulatorní definicí. V chování bank během cyklu nacházíme značné asymetrie. Zaprvé, procykličnost tvorby opravných položek je nejsilnější v pozdější fázi kontrakce a počáteční fázi oživení, ale během počáteční fáze kontrakce není přítomna. Zadruhé, banky s vyšším úvěrovým rizikem se chovají procykličtěji než ostatní banky. Jestliže toto chování bude pokračovat i v režimu IFRS 9, může vést k opožděnému přesunu expozic mezi jednotlivými stupni a nadměrně zesilovat cyklické výkyvy.
JEL kódy: C22, E32, G21
Klíčová slova: úvěrové ztráty, IFRS 9, procykličnost, opravné položky
Vydáno: prosinec 2019
Ke stažení: CNB WP 4/2019 (pdf, 388 kB)