K pojmu „finanční jistota“ podle § 54 odst. 3 písm. a) ZDPZ

Cíl stanoviska

Stanovisko interpretuje pojem „finanční jistota“ ve smyslu § 54 odst. 3 písm. a) ZDPZ a poskytuje vodítko k parametrům účtu a původu finančních prostředků, které má pojišťovací zprostředkovatel zvolit pro její udržování.

Shrnutí stanoviska

Finanční jistotu ve smyslu § 54 odst. 3 písm. a) ZDPZ by měly představovat vlastní finanční prostředky pojišťovacího zprostředkovatele na účtu, jsou-li dostatečně likvidní. V úvahu připadají i finanční prostředky pocházející původně z úvěru či jiných cizích zdrojů, pokud jsou již připsány na příslušném účtu a pojišťovací zprostředkovatel s nimi může volně disponovat. Finanční jistota naopak nemůže zahrnovat nevyčerpaný úvěrový rámec, jakožto závazkový právní vztah, na jehož základě pouze vzniká právní nárok tyto cizí prostředky čerpat; to platí například i pro kontokorent.

Odůvodnění

Pokud je samostatný zprostředkovatel nebo pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, na základě smlouvy s pojišťovnou oprávněn od zákazníka přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, je podle § 54 odst. 3 ZDPZ povinen alternativně:

  • používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně účet pojišťovny nebo zvlášť k tomu zřízený a od vlastního hospodaření oddělený účet u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky (§ 54 odst. 3 písm. b) ZDPZ), nebo
  • udržovat trvale likvidní finanční jistotu určenou procentním poměrem z přijatého ročního pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě v EUR stanovené ZDPZ, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 jinak[1] (§ 54 odst. 3 písm. a) ZDPZ).

Podle § 54 odst. 4 ZDPZ přitom platí, že je-li vázaný zástupce nebo doplňkový pojišťovací zprostředkovatel na základě smlouvy se zastoupeným oprávněn od zákazníka přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, je povinen používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně účet podle § 54 odst. 3 písm. b) ZDPZ.

Pojem „finanční jistota“ ve smyslu § 54 odst. 3 písm. a) ZDPZ není zákonem výslovně definován. Při výkladu je proto nutné vyjít z účelu předmětného zákonného ustanovení, které je transpozicí konkrétního opatření podle čl. 10 odst. 6 písm. b) IDD a které má shodně s evropskou právní úpravou za cíl zejména ochranu zákazníka před neschopností pojišťovacího zprostředkovatele převést pojistné na pojišťovnu či převést částku pojistného plnění pojištěnému. S tímto záměrem požadují IDD i ZDPZ trvalé udržování finanční jistoty. To znamená, že minimální hodnotu finančních prostředků je nutno prokázat nejen za účelem udělení oprávnění k činnosti pojišťovacího zprostředkovatele [§ 7 písm. d) ZDPZ][2], ale především ji musí pojišťovací zprostředkovatel udržovat permanentně po celou dobu, kdy je oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu plnění.

Parametry účtu pro udržování finanční jistoty ani původ finančních prostředků ZDPZ neupřesňuje. S ohledem na požadavek trvalosti by se mělo jednat o vlastní finanční prostředky pojišťovacího zprostředkovatele na účtu, jsou-li dostatečně likvidní a jsou-li mu ihned plně k dispozici bez nutnosti splnit z jeho strany další podmínky (s ohledem na účel ochrany zákazníků, ale i pojišťovny, jíž mohou být dané prostředky také určeny). V úvahu připadají i finanční prostředky z úvěru či jiných cizích zdrojů, pokud se reálně nacházejí na příslušném účtu pojišťovacího zprostředkovatele a pojišťovací zprostředkovatel s nimi může volně disponovat. Finanční jistota naopak nemůže zahrnovat nevyčerpaný úvěrový rámec, jakožto závazkový právní vztah, na jehož základě pouze vzniká právní nárok tyto cizí prostředky čerpat. Takový závazkový vztah může být mj. také ukončen jeho poskytovatelem v situacích, kdy by měl být naopak naplněn hlavní účel a smysl trvalého udržování likvidní finanční jistoty. To platí například i pro kontokorent, kde čerpání finančních prostředků může být jednostranně omezeno nebo vypovězeno poskytovatelem úvěru.

ZDPZ nestanoví povinnost udržovat finanční jistotu podle § 54 odst. 3 písm. a) ZDPZ na samostatném účtu. Nicméně i v případě, že si pojišťovací zprostředkovatel zvolí účet neoddělený od vlastního hospodaření, musí být v každém okamžiku schopen prokázat trvalé udržování požadované minimální finanční částky.

 

---------

[1]Srov. nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/896 ze dne 5. prosince 2023 kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění, zajištění a doplňkového pojištění. Toto nařízení se uplatní přímo a přednostně před částkou uvedenou v zákoně, jak ostatně samotné ustanovení zákona uvádí, a stanoví tuto částku na 23 480 EUR.

[2] Pokud jde o situaci při udělování oprávnění, kdy žadatel dosud nevybírá pojistné, ale přesto hodlá využít alternativy podle § 54 odst. 3 písm. a) ZDPZ, musí doložit likvidní finanční jistotu v hodnotě EUR konkrétně stanovené v ZDPZ, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 jinak. Srov. nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/896 ze dne 5. prosince 2023, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění, zajištění a doplňkového pojištění. Toto nařízení se uplatní přímo a přednostně před částkou uvedenou v zákoně, jak ostatně samotné ustanovení zákona uvádí, a stanoví tuto částku na 23 480 EUR.