Snížení úrokových sazeb ČNB a schválení Zprávy o inflaci za 2. čtvrtletí 1999
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání rozhodla snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ze 6,5% na 6,25% s platností od 30. 7. 1999.
Bankovní rada ČNB dále schválila 6. zprávu o inflaci, která pokrývá období druhého čtvrtletí 1999. Ve shrnutí této zprávy se uvádí:
Ve druhém čtvrtletí 1999 dále pokračoval pokles meziroční inflace. Po jejím výraznějším snížení v předchozích čtvrtletích se však tento pokles výrazně zbrzdil a inflace se postupně stabilizovala na nízkých úrovních. Tento průběh charakterizuje jak vývoj čisté inflace, která ve druhém čtvrtletí dosahovala záporných hodnot, tak vývoj indexu spotřebitelských cen. Ve výhledu do konce roku 1999 a v roce 2000 bude inflace postupně mírně narůstat. Její vývoj by přitom měl být konzistentní se střednědobým inflačním cílem pro rok 2000.
Ke snížení inflace přispěl ve druhém čtvrtletí pokračující pokles čisté inflace i zpomalení úprav regulovaných cen. V rámci čisté inflace se její dvě složky vyvíjely rozdílně. Pokračoval poměrně rychlý pokles cen potravin. Korigovaná inflace naproti tomu mírně rostla a tlumila tak cenový pokles.
Cenový vývoj ve druhém čtvrtletí byl ovlivněn dlouhodobějším útlumem poptávky,domácí i zahraniční, započatým již v roce 1997 a přetrvávajícím i na začátku roku 1999. Vývoj cen potravin, který nejvýrazněji přispěl k poklesu inflace v posledních čtvrtletích, byl ovlivňován dovozem dotovaných potravin ze zemí EU, relativní domácí nadvýrobou a rovněž výraznými změnami v tržní struktuře maloobchodu.
V kratším časovém horizontu působily na zpomalení tempa poklesu cenových indexů ve druhém čtvrtletí růst cen surovin a energetických zdrojů a rovněž depreciace kurzu koruny vůči hlavním světovým měnám z prvního čtvrtletí. Vliv depreciace kurzu na cenový vývoj se však ukázal jako méně intenzívní než ČNB očekávala. Důvodem je pokračující recese ekonomiky bránící plnému prosazení nákladových inflačních tlaků. Svou roli mohlo sehrát i očekávání, že v podmínkách narůstajícího přílivu kapitálu nebude depreciační pohyb kurzu trvalou tendencí, ale pouze dočasným výkyvem.
V prvním čtvrtletí došlo k dalšímu prohloubení meziročního poklesu HDP. Přispělo k němu především výrazné zhoršení čistého exportu a pokles hrubé tvorby fixního kapitálu. Proti poklesu HDP působil mírný růst spotřeby domácností a nárůst spotřeby vlády.
Na zhoršení čistého exportu se podílel zejména pokles exportu do tranzitivních ekonomik, který byl odrazem ochabující ekonomické aktivity v těchto zemích. Snížení investiční aktivity koresponduje s cyklickým vývojem ekonomiky - investice mají výrazně procyklický charakter. V dlouhodobějším poklesu dynamiky investic a snižování míry investic se však mohou odrážet i strukturální změny v ekonomice, kdy dochází k poklesu váhy kapitálově náročných odvětví.
Ve vývoji spotřeby domácností se promítal vliv rostoucích reálných příjmů domácností. Spotřební a úsporné chování obyvatelstva však bylo ovlivňováno rostoucí nezaměstnaností a odrazily se v něm i nejistoty o budoucím možném obratu ve vývoji ekonomiky. Tyto vlivy budou působit i v nadcházejícím období a proto lze předpokládat pouze pozvolný růst spotřeby a jen nevýrazné oživení ekonomiky koncem roku 1999.
Uvedený makroekonomický vývoj bude dále tlumit nákladové cenové tlaky generované současným růstem mzdových nákladů a růstem dovozních cen v souvislosti s vývojem cen komodit na světových trzích. Nákladové mzdové inflační tlaky se budou v delším časovém horizontu snižovat, především v souvislosti s růstem produktivity. V důsledku probíhající dlouhodobé restrukturalizace bude hospodářské oživení doprovázeno růstem nezaměstnanosti.
Začátkem roku 1999 došlo ke zvýšení tempa růstu peněžní zásoby a její vyšší meziroční přírůstky přetrvávaly i ve druhém čtvrtletí. K růstu peněžní zásoby dochází při zvyšujícím se přílivu kapitálu ze zahraničí. Dynamika vlastní úvěrové emise zůstává i nadále utlumená.
Měnová politika ČNB vycházela ve druhém čtvrtletí z vyhodnocení makroekonomického vývoje a působení faktorů inflace na budoucí cenový vývoj. Její pozornost se postupně přesouvala k cenovému vývoji v průběhu roku 2000 a k jeho konzistentnosti s cílem v čisté inflaci pro konec roku 2000. Měnová politika rovněž vycházela z očekávaného přílivu kapitálu do ekonomiky a jeho vlivu na devizový kurz. Reagovala i na vývoj úrokových sazeb v zahraničí, zejména na dubnové snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou.
Prognóza inflace v časovém horizontu do konce roku 2000, kdy by sice mělo dojít k určitému zvýšení cenových indexů ve srovnání s jejich úrovní ve druhém čtvrtletí 1999, ale čistá inflace se bude pohybovat spíše v dolní polovině inflačního cíle, umožnila další mírnou korekci úrokových sazeb. ČNB přikročila ve sledovaném období ke snížení limitní sazby pro 2 týdenní repo operace ve třech krocích celkem o 1 procentní bod na 6,5 %.
ČNB - odbor veřejných informací