Financování dluhu státu - reakce viceguvernéra ČNB L. Niedermayera na dotaz ČTK

Pro českou ekonomiku je směnný kurz velmi významnou součástí nastavení ekonomického prostředí. Důvodem je velká míra otevřenosti ekonomiky a to jak v oblasti běžného tak i finančního účtu platební bilance.

V souvislosti s přílivem přímých investic se zdá, že by mohlo dojít k tlaku na posílení kurzu a to v rozsahu, který by mohl mít na ekonomiku negativní dopad. Proto je v této etapě třeba - tam kde je to možné - dále koordinovat politiky státu k oslabení tohoto vlivu. ČNB v této logice iniciovala vznik privatizačního účtu, který slouží k omezení dopadů privatizace na devizový trh. Toto byl v minulosti - kromě vlivu obecně nežádoucího rychlého růstu zadlužení státu a růstu zahraničního dluhu ČR - hlavní makroekonomický důvod pro negativní postoj ČNB k možnému zahraničnímu financování státu. Ukazuje se, že tyto důvody nepominuly a proto tento obecný přístup ČNB trvá. Dokonce se zdá potřebné posílit koordinační mechanismy v oblasti spolupráce MF, FNM a ČNB při realizování velkých privatizačních projektů s účastí zahraničních subjektů.

Zároveň však nelze ignorovat fakt, že díky deficitnímu hospodaření státu a potřebě profinancovat některé minulé výdaje, značně vzrostla potřeba státu získávat nové prostředky. Díky tomu počet i rozsah emisí státních cenných papírů velmi rychle roste. Stát při financování deficitů čelí několika rizikům. Například riziku likviditnímu, souvisejícímu také s velkým objemem krátkodobých výpůjček a z toho plynoucímu úrokovému riziku. Otázka výpůjček v zahraničí je proto více relevantní a je mezi MF a ČNB často diskutována.

Nicméně, i po zvážení těchto rizik se ukazuje, že dodatečné náklady spojené se zahraničními výpůjčkami, a to jak z hlediska nově podstupovaných rizik, zejména kurzového rizika, či makro důsledků, stále vedou k doporučení pokračovat v domácím financování. Prodloužení splatnosti dluhopisů spolu s postupným oslabením podílu krátkodobých výpůjček se jeví jak nejvhodnější střednědobá strategie. Financování v zahraničí slouží jako alternativa, jejíž využití nyní nedoporučujeme, ale která by byla využita v případě zásadní změny na finančním trhu nebo přehodnocení výše popsaných důvodů. V případě využití této alternativy v budoucnu je přitom třeba dohodnout mezi ČNB a MF postup, který omezí vliv na devizový trh.

Úroveň monetizace české ekonomiky spolu s rozsahem dluhopisového financování ukazuje, že v současné době zde existují investoři, kteří budou poptávat státem emitované dluhopisy. Zájem investovat však omezují některé vlastnosti na trhu s dluhopisy v ČR. Proto ČNB spolupracuje s MF na hledání opatření ke zlepšení tohoto trhu. Úvahy lze rozdělit na střednědobé, kde považujeme za důležitou suboptimální strukturu vypořádání obchodů, a krátkodobé, kde mohou být provedeny úpravy například v oblasti posílení primárního trhu.