Evropská rada pro systémová rizika varuje Českou republiku

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), která je evropskou institucí pro makroobezřetnostní politiku, včera vůbec poprvé zveřejnila varování vůči České republice. V něm zmiňuje střednědobá rizika pro uchování finanční stability, která jsou spojena s vývojem na českém trhu rezidenčních nemovitostí a financováním jejich nákupu na úvěr. 

Kromě ČR vydala ESRB varování rovněž ve vztahu k Německu, Francii, Islandu a Norsku a doporučení pro Belgii, Dánsko, Finsko, Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko. Tyto země byly varovány již při minulém hodnocení v roce 2016, avšak dle ESRB na to dostatečně nereagovaly.

ESRB své hodnocení České republiky zdůvodnila zejména nadhodnocením cen nemovitostí a jejich dalším zvyšováním, rychlým růstem úvěrů na bydlení a uvolněnými úvěrovými standardy bank. Jako další důvod ESRB uvedla skutečnost, že podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů může Česká národní banka stanovovat pouze právně nezávazným doporučením. ESRB proto sice ocenila makroobezřetnostní politiku ČNB, avšak současně ji ohodnotila jako „pouze částečně dostačující“. S ohledem na další možné zvyšování rizik by dle názoru ESRB měla mít ČNB pravomoc stanovovat limity úvěrových ukazatelů zákonem.

„ČNB není vydáním varování ani důvody, které k němu vedly, překvapena. Sama již dlouho považuje právně nezávazný charakter svých opatření proti rizikům spojeným s poskytováním hypotečních úvěrů za zdroj systémového rizika. Koneckonců dnes ČR patří už jen k malé skupině zemí EU, v nichž orgán odpovědný za finanční stabilitu nemá možnost na zjištěná rizika reagovat právně závaznými opatřeními,“ řekl k varování ESRB guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Právě s tímto problémem se snaží vypořádat návrh novely zákona o ČNB, který ČNB uděluje pravomoc určovat právně závazné limity tří úvěrových ukazatelů: LTV (loan-to-value, popisující, jak velká část hodnoty nemovitosti je hrazena úvěrem), DTI (debt-to-income, vyjadřující výši úvěru násobkem ročních čistých příjmů dlužníka) a DSTI (debt-service-to-income, stanovující výši splátky dluhu v poměru k čistému měsíčnímu příjmu). Návrh novely, který připravila ČNB společně s Ministerstvem financí, schválila vláda letos 10. června a nyní čeká na zahájení projednávání v Poslanecké sněmovně.

Varování a doporučení ESRB vychází z detailního posouzení střednědobých rizik spojených s trhem rezidenčních nemovitostí, které bylo provedeno ve druhé polovině roku 2018 a v první polovině roku 2019. Při hodnocení rizik v ČR byl zdůrazněn zejména rychlý růst  cen rezidenčních nemovitostí. Ten je za poslední tři roky nejrychlejší v EU a předbíhá tempo zvyšování příjmů českých domácností. Zpráva ESRB si rovněž všímá faktorů, které omezují nabídku nových bytů v ČR.  

Finanční stabilita je vedle stability cenové dalším klíčovým cílem České národní banky, a to od roku 2013. ČNB provádí hodnocení rizik pro finanční stabilitu spojených s vývojem na trhu rezidenčních nemovitostí a poskytováním úvěrů na bydlení dvakrát ročně. Poslední hodnocení bylo vydáno 11. června 2019 ve Zprávě o finanční stabilitě 2018/2019, stejně jako novelizované znění Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí.

Další podrobné analýzy rizik pro finanční stabilitu a informace o nastavení makroobezřetnostní politiky zveřejní ČNB v prosinci v pravidelném dokumentu Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory – prosinec 2019, který bude 28. listopadu 2019 podkladem pro podzimní jednání bankovní rady o otázkách finanční stability. Po tomto jednání proběhne tentýž den také tisková konference guvernéra ČNB.   

Markéta Fišerová
ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB


Poznámky pro novináře:

  • ESRB je evropský makroobezřetnostní orgán. Spolu se třemi sektorovými dohledovými orgány (EBA pro banky, ESMA pro kapitálový trh a EIOPA pro pojišťovny) tvoří Evropský systém finančního dohledu (European System of Financial Supervision, ESFS). V případě, že jsou identifikována zvýšená rizika systémového charakteru, vydává ESRB varování či doporučení, která mají vést k jejich zmírnění.
  • ČNB se jednání nejvyššího orgánu ESRB – Generální rady – účastní na úrovni guvernéra ČNB a viceguvernéra ČNB, který dohlíží nad oblastí finanční stability.
  • Zákon o České národní bance vedle stanovení cíle cenové stability uvádí, že ČNB rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability. Tím vytváří makroobezřetnostní politiku, jejímiž hlavními nástroji jsou proticyklická kapitálová rezerva a stanovení limitů poskytování hypotečních úvěrů.