ČNB zvyšuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 %

  • Domácí finanční sektor zůstal v průběhu roku 2018 stabilní a dostatečně odolný vůči případným nepříznivým šokům.
  • Podle analýz České národní banky se v průběhu letošního roku domácí ekonomika posouvala dále v růstové fázi finančního cyklu. Zároveň s tím se zvyšovala zranitelnost bankovního sektoru vůči případnému zhoršení ekonomické situace.
  • Bankovní rada proto rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 % s účinností od 1. ledna 2020.
  • Celková rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů se dále nezvýšila. Současné nastavení doporučených limitů ukazatelů hypotečních úvěrů proto považuje ČNB za postačující a nepokládá za nezbytné je nyní zpřísnit.
  • Objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů se i letos zvyšoval. Dělo se tak navzdory postupnému zpřísňování limitů ukazatele LTV (poměru výše úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) a růstu úrokových sazeb.
  • Také kapitálová vybavenost bank zůstává dostatečná. Makrozátěžový test bank však ukázal, že pokud by banky nedisponovaly na počátku testu dobrovolným kapitálovým přebytkem, klesl by kapitálový poměr celého sektoru pod regulatorní minimum.

Vývoj českého finančního sektoru byl letos příznivý a banky zůstaly odolné i vůči potenciálním negativním šokům včetně hluboké recese. Ukázaly to výsledky zátěžových testů a hodnocení ČNB zveřejněné dnes v publikaci Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory – prosinec 2018. Analýzy ČNB však současně ukazují, že se domácí ekonomika letos posouvala dále v růstové fázi finančního cyklu, přičemž se zároveň zvyšovala zranitelnost bankovního sektoru vůči případnému zhoršení ekonomické situace. Bankovní rada ČNB proto rozhodla o zvýšení proticyklické kapitálové rezervy pro všechny úvěry poskytnuté na domácím trhu na 1,75 % s účinností od 1. ledna 2020.

V případě, že by pokračovala vysoká dynamika poskytování úvěrů, zvyšovala se rizika spojená s financováním nákupu realit a dále by narůstala zranitelnost bankovního sektoru, je ČNB připravena sazbu dále zvyšovat. Pokud by naopak došlo k obratu ve finančním cyklu a nadměrnému zhmotňování přijatých rizik, ČNB sazbu bez prodlení sníží nebo úplně rozpustí.

„Rozhodnutí bankovní rady o zvýšení proticyklické kapitálové rezervy znamená, že makroobezřetnostní i měnová politika ČNB v současnosti působí jedním směrem, což přispívá k udržení stability české ekonomiky i jejího finančního sektoru. Domácí banky mohou díky své ziskovosti i nadále posilovat kapitál, aniž by se tím omezoval prostor pro poskytování úvěrů,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Většina bank splňuje souhrnný kapitálový požadavek ČNB. Banky mají za předpokladu přiměřené dividendové politiky dostatečný prostor na navýšení proticyklické rezervy i na růst svých úvěrových portfolií.

Proticyklická kapitálová rezerva byla zavedena jako důležitý nástroj makroobezřetnostní politiky v rámci Evropské unie v roce 2014. Tuto rezervu mají povinné instituce vytvářet na základě pokynů regulátora v období nadměrného růstu úvěrů. Ten obvykle zvyšuje finanční nerovnováhy a vede k růstu systémového rizika. Naopak v období poklesu ekonomické aktivity, doprovázeného rostoucími ztrátami z úvěrů, by měla být tato rezerva „rozpouštěna“, aby nefinanční podniky a domácnosti měly nadále přístup k úvěrům bez nadměrně zpřísněných podmínek.

ČNB tuto sazbu poprvé využila na konci roku 2015, kdy ji s účinností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 %. Od té doby ČNB zvyšuje proticyklickou kapitálovou rezervu bank již popáté. Aktuálně uplatňovaná sazba činí 1 %. ČNB již dříve oznámila její zvýšení na 1,25 % od 1. ledna 2019 a na 1,5 % od 1. 7. 2019. Bližší informace k tomuto rozhodnutí jsou uvedeny v Opatření obecné povahy ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy IV/2018.

Ve svém rozhodnutí bankovní rada zohlednila, že optimistická očekávání ohledně budoucího vývoje příjmů domácností a cen aktiv včetně nemovitostí podporují poskytování úvěrů. V úvahu vzala i skutečnost, že ceny bydlení se přes zvolnění tempa růstu i nadále zvyšují a zůstávají podle odhadu ČNB nadhodnocené a že ziskovost bank podporují momentálně mimořádně nízké ztráty ze špatných úvěrů, jejichž úroveň však není z dlouhodobého hlediska udržitelná.

Doporučené limity ukazatele LTV (poměru výše úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) banky převážně dodržují. Úvěry s LTV v rozmezí 80–90 % činily v prvním pololetí 2018 zhruba 10 % objemu nových úvěrů, čímž byl v rámci sektoru dodržen doporučený 15% limit. Limity zohledňující příjem žadatelů, tedy limity ukazatelů DTI (výše celkového dluhu v poměru k ročnímu příjmu) a DSTI (podíl splátky dluhu na čistém měsíčním příjmu) platí teprve od 1. října 2018 a ČNB je poprvé vyhodnotí až v květnu příštího roku.

S ohledem na zpomalování dynamiky cen rezidenčních nemovitostí, rychlý růst příjmů domácností a zastavení nadhodnocování cen bytů považuje ČNB aktuální hodnoty doporučených limitů za postačující a nepokládá za nezbytné je nyní dále zpřísnit. Při zohlednění přetrvávajícího nadhodnocení cen bydlení a převažujícího oceňování zástav podle kupních cen však pokládá ČNB stávající limity LTV i nadále za hraniční.

ČNB současně informuje, že od příštího roku mění načasování zveřejnění publikace dokumentů Zpráva o finanční stabilitě a Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. Obdobně jako u měnové politiky bude ČNB od května zveřejňovat rozhodnutí bankovní rady o nastavení proticyklické rezervy nebo dalších obezřetnostních nástrojů tiskovou zprávou v den projednání bankovní radou a komentovat je bude tentýž den na tiskové konferenci guvernéra. Poprvé se tak stane 23. května 2019 a 28. listopadu 2019. S odstupem dvou týdnů, tedy 11. června a 13. prosince, pak ČNB vydá celé znění dokumentů a nově také zápis z jednání bankovní rady o otázkách finanční stability.

Markéta Fišerová
ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB


Poznámky pro novináře:

Péče o finanční stabilitu je definována v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jako jeden z jejích klíčových cílů. Ten uvádí, že ČNB rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku.

Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory – prosinec 2018 jsou druhým vydáním této publikace, kterou bude ČNB zveřejňovat vždy v prosinci. Vychází z aktualizace Zprávy o finanční stabilitě 2017/2018, která byla zveřejněna v červnu 2018. Aktualizace byla výchozím dokumentem pro jednání bankovní rady o otázkách finanční stability, které se uskutečnilo 29. listopadu 2018.

Proticyklickou kapitálovou rezervu v tuzemsku čtvrtletně stanovuje Česká národní banka, a to prostřednictvím dokumentu s názvem Opatření obecné povahy ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Jejím úkolem je ochrana bankovního sektoru vůči rizikům plynoucím z jeho chování v průběhu finančního cyklu, zejména z nadměrného růstu úvěrů, který přispívá k akumulaci systémových rizik a zvyšuje potenciál pro prudké výkyvy ekonomické aktivity.