Analýzy sladěnosti 2023 – jak je na tom ekonomika ČR v kontextu závazku ČR přistoupit k eurozóně?

Česká národní banka zveřejnila publikaci Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou (pdf, 1,8 MB), která každoročně přináší dlouhodobý pohled na vývoj české ekonomiky v kontextu závazku ČR přistoupit k eurozóně. Tento dokument vychází z platné Strategie přistoupení České republiky k eurozóně a její aktualizace z roku 2007. Předmětem analýz je ekonomická konvergence ČR, cyklická a strukturální sladěnost hospodářského vývoje ČR a eurozóny a schopnost české ekonomiky tlumit po ztrátě vlastní měnové politiky případné asymetrické šoky. Analýzy se zaměřují na vymezený okruh makroekonomických témat. Dokument se nezabývá otázkou celkové výhodnosti či nevýhodnosti přijetí eura, ani neformuluje doporučení ohledně tohoto kroku. Politické rozhodnutí o stanovení data pro vstup do eurozóny přísluší vládě ČR.

ČESKÁ REPUBLIKA

Charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny lze na základě výsledku letošních analýz rozdělit do tří skupin:

1. Ukazatele naznačující relativně nízkou míru rizik spojených s případným přijetím eura v analyzované oblasti

Do této skupiny se dlouhodobě řadí velká obchodní i vlastnická provázanost české ekonomiky s eurozónou, která reprezentuje předpoklad pro realizaci přínosů ze zavedení eura a zároveň přispívá ke sladěnosti hospodářského cyklu České republiky s eurozónou. Ta aktuálně dosahuje velmi vysokých hodnot, není však zřejmé, nakolik je její zvýšení pouze dočasným důsledkem obdobných dopadů silných globálních ekonomických šoků. Velká obchodní provázanost se promítá i do rostoucího podílu financování českých podniků v eurech, které navíc v loňském roce podpořil vysoký úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými úrokovými sazbami. Překážku pro vstup do eurozóny nepředstavuje ani vývoj české koruny a eura vůči americkému dolaru, který zůstává sladěný. Na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky lze pozitivně hodnotit nízkou míru dlouhodobé nezaměstnanosti, která stále patří k nejnižším v Evropě. Příznivý je i vývoj domácího bankovního sektoru, jehož odolnost proti možným negativním šokům zůstává vysoká.

2. Neutrálně vyznívající ukazatele

Do této kategorie spadá zejména podobnost transmise měnové politiky v České republice a v eurozóně. Ačkoli se Česká republika od průměru měnové unie v některých finančních ukazatelích liší, z hlediska přijetí eura to nelze označit za zásadní překážku. Hloubka finančního zprostředkování i výše zadluženosti soukromého sektoru jsou v České republice relativně nízké, a nepředstavují tak potenciální zdroj systémového rizika. Neutrálně vyznívá také hodnocení sladěnosti finančního cyklu České republiky a eurozóny a v delším pohledu i konvergence úrokových sazeb. Riziko nepředstavuje ani volatilita kurzu české koruny, která při odeznívání energetické krize a zklidnění nejistoty na finančních trzích poklesla zpět na předkrizovou úroveň. Rovněž sladěnost finančních trhů České republiky a eurozóny se již vrací k hodnotám z minulé dekády. Neutrálně vyznívá i většina ukazatelů trhu práce, které se po předchozím přechodném zhoršení již také postupně zlepšují. Zatímco geografická mobilita pracovní síly díky růstu podílu cizinců na populaci dále roste, ukazatele efektivity práce se příliš nemění. Nadále rovněž přetrvává nízké zapojení žen v nižším středním věku na trhu práce, které souvisí s dlouhou rodičovskou dovolenou a nízkým podílem částečných úvazků. Z hlediska rizik spojených s případným přijetím eura vyznívá neutrálně také hodnocení úrovně zadlužení sektoru vládních institucí, které se nicméně v loňském roce opět zvýšilo.

3. Ukazatele naznačující ekonomická rizika spojená s případným přijetím eura v analyzované oblasti

K těmto ukazatelům patří nedokončený proces ekonomické konvergence České republiky k eurozóně, zejména z pohledu cenové a mzdové úrovně. Jejich odstup od průměru eurozóny zůstává i přes loňské zrychlení konvergence výrazný, a to nejvíce u mezd a cen některých služeb. Riziko by v případě přijetí eura představovala poměrně nízká strukturální podobnost české ekonomiky s eurozónou spočívající v nadprůměrném podílu průmyslu na tuzemském HDP. Na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky je problémem přetrvávající strukturální nerovnováha českých veřejných financí. V posledních letech došlo k přijetí několika opatření, která měla negativní vliv na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. V současné době však vláda usiluje o zlepšení fiskálních ukazatelů ať už z titulu konsolidace veřejných financí skrze tzv. ozdravný balíček, nebo v oblasti změn důchodového systému. Z hlediska budoucího hladkého fungování České republiky v rámci eurozóny bude žádoucí se v průběhu příštích let přiblížit ke strukturálně zhruba vyrovnanému saldu hospodaření sektoru vládních institucí. 

EUROZÓNA

Krátké období zlepšující se ekonomické situace po koronavirové krizi loni ukončil příchod krize energetické. Intenzita dopadů těchto událostí však byla napříč jednotlivými zeměmi rozdílná, a tak dále zvýraznila ekonomickou různorodost eurozóny. Hospodářský růst zemí měnové unie v průběhu loňského i letošního roku výrazně zeslaboval, některé ekonomiky se dokonce ocitly v recesi. Souběh nabídkových a poptávkových faktorů vedl k silnému nárůstu inflace, která v eurozóně kulminovala v říjnu 2022 a nyní již viditelně zpomaluje. Fiskální pozice většiny zemí eurozóny je i nadále nelichotivá, rozpočtové deficity z koronavirové krize se daří snižovat jen pozvolně a úroveň dluhu je u některých zemí na hranici udržitelnosti.

V oblasti integrace a dalšího prohlubování hospodářské a měnové unie nedošlo k zásadnímu pokroku, a to zejména z důvodu přetrvávajících zásadních názorových rozdílů mezi jednotlivými členskými státy ohledně konkrétní podoby této integrace. Významnou iniciativou (nejen pro eurozónu) je návrh reformy pravidel EU pro správu ekonomických záležitostí včetně úpravy pravidel Paktu o stabilitě růstu, která má za cíl racionalizovat fiskální pravidla a zlepšit jejich vymáhání. K dílčímu posunu došlo v oblasti dokončování bankovní unie, prohlubování unie kapitálových trhů a v projektu digitálního eura. Dvacátým členem eurozóny se v lednu stalo Chorvatsko.

Z hlediska rozhodnutí o načasování případného vstupu České republiky do eurozóny je třeba konstatovat, že s ohledem na nedokončenost některých klíčových projektů, které významně ovlivní fungování eurozóny, a některé přetrvávající problémy hospodářské a měnové unie, nejsou v současnosti známy všechny podstatné závazky, které mohou do budoucna pro Českou republiku z přijetí eura potenciálně vyplývat. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami.

INFOGRAFIKA

(Klikněte pro zvetšení)

ČNB vypracováním dokumentu Analýzy sladěnosti plní svůj závazek pravidelně hodnotit pokrok ČR při vytváření podmínek pro přijetí eura. Obsažené analýzy se zaměřují na tradičně vymezený okruh makroekonomických témat bez ambicí podat zhodnocení všech otázek relevantních z hlediska našeho vstupu do eurozóny. Předmětem posouzení není podrobná analýza dopadů vstupu do bankovní unie, včetně přenosu pravomocí v oblasti obezřetnostního dohledu a řešení krizí úvěrových institucí na nadnárodní úroveň a s tím spojených ekonomických a finančních dopadů, nákladů spojených se členstvím v ESM ani dalších, například právních a politických, aspektů vstupu do eurozóny. Hodnoceny nejsou ani důsledky vyplývající ze změn procesu vstupu do ERM II, který je nutnou podmínkou pro vstup do eurozóny.

Poznámka pro novináře:

V souladu se „Strategií přistoupení České republiky k eurozóně“ hodnotí ČNB společně s Ministerstvem financí ČR pokrok při vytváření podmínek pro přijetí eura. Výsledkem je společná  zpráva „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, jejímž podkladem jsou právě „Analýzy sladěnosti“ zpracované ČNB. Hodnotící dokument bude zveřejněn poté, co jej projedná vláda ČR.