Směna cizí a české měny bezhotovostním převodem mezi dvěma právnickými osobami (bezhotovostní obchody s cizí a českou měnou) – 2. 1. 2020
Předpis:
- zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (ZPS)
Ustanovení:
- § 3 odst. 2 ZPS
- § 3 odst. 3 písm. d) bod 2 ZPS
Otázka:
Mohou se dohodnout dvě právnické osoby bez nutnosti mít příslušné oprávnění České národní banky na vzájemné bezhotovostní směně cizí a české měny (například EUR a CZK)?
Odpověď:
- Bezhotovostní směna cizí a české měny provedená v rámci podnikatelského seskupení
Pokud bezhotovostní směna cizí a české měny bude prováděna v rámci podnikatelského seskupení1 bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení, nejedná se o platební službu podle ZPS, neboť se na tuto transakci vztahuje výjimka uvedená v § 3 odst. 3 písm. d) bodu 2 ZPS, a právnické osoby v rámci tohoto podnikatelského seskupení nepotřebují tedy získat povolení k poskytování platebních služeb, a to ani v případě, kdy je taková činnost prováděna podnikatelsky. - Bezhotovostní směna cizí a české měny provedená mimo podnikatelské seskupení
Pokud předmětem směny prováděné bezhotovostním převodem mezi dvěma právnickými osobami, které nepatří do podnikatelského seskupení a na něž setedy nevztahuje výjimka podle § 3 odst. 3 písm. d) bod 2 ZPS, jsou vlastní přebytky cizí a české měny, například přebytky pocházející z podnikatelskéčinnosti těchto dvou osob, účelem této směny je snížení jejich nákladů, směna není nabízena třetím osobám, a postavení stran při realizované transakci je rovnocenné a tedy není jedna strana poskytovatelem služby a druhá strana uživatelem služby, zastává Česká národní banka názor, že v tomto případě se nejedná o regulovanou činnost, resp. o bezhotovostní obchod s cizí měnou podle ZPS, podléhající příslušnému oprávnění České národní banky.
Výše uvedené neplatí, pokud by poskytování bezhotovostní směny cizí a české měny naplňovalo znaky soustavné činnosti ve smyslu § 420 zákonač. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů2.
V takovém případě se jedná o regulovanou činnost podle ZPS. Podle zákona o platebním styku se právnická osoba, která poskytuje platební služby (v tomto případě provedení převodu, kterým je i bezhotovostní obchod s cizí měnou), aniž je k tomu oprávněna, dopustí správního deliktu podle § 234 odst. 1 písm. a) ZPS. Česká národní banka je v souladu s ustanovením § 234 odst. 4 písm. c) ZPSoprávněna uložit v takovém případě pokutu až do výše 20 mil. Kč.
Česká národní banka nepovažuje poskytování bezhotovostní směny za regulovanou činnost, pokud cílem zúčastněných stran není soustavná činnost za účelem dosahování zisku, ale jedná se o bezúplatnou směnu vlastních přebytkův cizí a české měně za účelem snížení nákladů zúčastněných stran. Česká národní banka nepovažuje za soustavné poskytování rovněž provedení vícesměn cizí a české měny mezi dvěma subjekty na základě smlouvy uzavřené v souladu s podmínkami uvedenými v prvním odstavci bodu 2 této odpovědi, pokud není tato činnost předmětem jejich podnikání. Tato smlouva přitom může být stanovena například na konkrétní cílovou částku s tím, že jednotlivé směny budou probíhat postupně podle potřeb smluvních stran, nebo může být smlouva stanovena na období, ve kterém budou jednotlivé směny probíhat.
Význam odpovědí pro jejich adresáty:
Tato odpověď vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor. Postup v souladu s odpověďmi však bude ČNB při výkonu dohledu nad finančním trhem považovat v mezích odpovědí a jejich východisek za postup v souladu s právními předpisy, ledaže z okolností vyplyne neaplikovatelnost odpovědi na daný případ.
Kontaktní osoba: Jana Fajstlová, jana.fajstlova@cnb.cz
Datum: 2. 1. 2020
1 Podnikatelská seskupení ve smyslu § 71 až 91 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
2 § 420 odst. 1 „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným
způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“