• Banky a záložny
  • Centrální evidence účtů

Centrální evidence účtů – Informace pro instituce (otázky a odpovědi)

Přihlásit se k odběru avíz při aktualizaci této stránky.

Centrální evidence účtů – hlavní stránka

Veškeré níže uvedené informace se vztahují na postupy institucí pro účely vykazování v rámci CEÚ podle zákona o CEÚ a nelze je aplikovat bez výhrad a souvislostí na jiné právní normy.

A. Výklad k definici účtu

1. Jaká jsou kritéria pro určení, že se určitý účet oznamuje do Centrální evidence účtů?

Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, v aktuálním znění  v § 3 vymezuje účty oznamované do Centrální evidence účtů (CEÚ) jako účty podle § 2662 občanského zákoníku (dále jen „OZ“), jednorázové vklady podle § 2680 OZ a obdobné účty.1
Stěžejní pro určení účtů, které se zapisují do CEÚ, je vymezení smlouvy o účtu a smlouvy o jednorázovém vkladu. Smlouvou o účtu se instituce zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet (§ 2662 OZ). Smlouvou o jednorázovém vkladu se vkladatel zavazuje poskytnout instituci jednorázový vklad v určité výši a instituce se zavazuje tento vklad přijmout, po zániku závazku jej vrátit a zaplatit vkladateli úrok (§ 2680 OZ).

Protože se do CEÚ primárně zapisují účty podle smlouvy o účtu a podle smlouvy o jednorázovém vkladu, je nezbytné vymezit charakteristické znaky účtů a vkladů podle těchto smluvních typů a účty do evidence zapisovat, pouze pokud splní tyto znaky. Společnými znaky těchto účtů podle příslušných ustanovení občanského zákoníku jsou v kontextu zákona o CEÚ:

  1. jde o smluvní vztah mezi 2 osobami, na základě kterého úvěrová instituce přijímá vklad nebo se zavazuje provádět převody prostředků klienta a
  2. smlouva se týká peněžních prostředků (v hotovostní formě, ve formě elektronických peněz nebo v bezhotovostní formě).

V případě naplnění těchto znaků není podstatné, zda se jedná o smlouvu o účtu, smlouvu o vkladu nebo obdobný smluvní vztah ve smyslu zákona o CEU. 

Naopak se nereportují jiné „účty“, jakkoliv nazvané, na kterých nejsou vedeny peněžní prostředky pro klienta (např. účty uschovaných cenných papírů), a účty, které nemají transakční povahu a jsou jen účetní nebo jinou interní evidencí banky (např. evidence poplatků) a také vnitřní účty instituce sloužící výhradně pro její provozní účely.

Lze shrnout, že v případech, kdy instituce přijme peněžní prostředky klienta, přičemž umožní jejich výplatu nebo převod podle dispozice klienta, vede účet ve smyslu zákona o CEÚ.
Typicky půjde o tyto případy:

  • platební účet (s označením IBAN) na klienta jako majitele,
  • úvěr z kreditní karty, ať už je veden jako platební účet nebo vnitřní účet.

Pokud má instituce pochybnosti, zda účet vykázat či nikoliv, je správné účet vykázat.

Dále se do CEÚ reportují bezpečnostní schránky.

Stanovisko Finančního analytického úřadu

Pod pojmem „účet“ se pro účely CEÚ v souladu s § 3 odst. b) zákona o CEÚ rozumí účet zřízený v České republice na základě smlouvy o účtu podle § 2662 občanského zákoníku nebo smlouvy o jednorázovém vkladu podle § 2680 občanského zákoníku a obdobné účty a účty zřízené podle dřívějších právních předpisů nebo podle zahraničního práva. 

Za účty ve smyslu zákona o CEÚ je proto třeba považovat nejen účty uvedené v § 3 odst. b) zákona o CEÚ, včetně platebních účtů podle zákona o platebním styku, ale též jakoukoliv evidenci peněžních prostředků klienta. V případech, kdy úvěrová instituce přijme nebo eviduje peněžní prostředky klienta, přičemž umožní jejich výplatu nebo převod, máme za to, že pro klienta vede účet ve smyslu zákona o CEÚ, a to i když formálně není sjednána smlouva o účtu nebo smlouva o jednorázovém vkladu. Pokud nejsou peněžní prostředky klienta alokovány na účtu zřízeném pro klienta jako majitele účtu, je nutné vést k takovým peněžním prostředkům pro účely CEÚ zvláštní evidenci, ve které jsou peněžní prostředky klienta evidovány pod číslem, které může být vykázáno jako číslo účtu v předepsaném formátu, přičemž tato evidence obsahuje také všechny další údaje vykazované v rámci pravidelného reportingu do CEÚ, včetně změn, které v této evidenci probíhají. Číselné označení „účtu“ z takové vedlejší evidence musí být jedinečné a zároveň musí být odlišné od čísel platebních účtů vykázaných v rámci úvěrové instituce. Sběrné účty, na nichž jsou úvěrovou institucí alokovány peněžní prostředky více klientů, nemohou být evidovány v rámci CEÚ, ale úvěrová instituce musí vykázat v rámci CEÚ čísla z vedlejší evidence tak, aby jednotliví, na sobě nezávislí, klienti nebyli v rámci CEÚ reportováni jako disponenti jednoho účtu.

1 „pro účely tohoto zákona se rozumí … účtem účet zřízený v České republice na základě smlouvy o účtu podle § 2662 občanského zákoníku nebo smlouvy o jednorázovém vkladu podle § 2680 občanského zákoníku a obdobné účty a účty zřízené podle dřívějších právních předpisů nebo podle zahraničního práva“; při nedostatku jiných kritérií máme za to, že i účty podle dřívějších právních předpisů a podle zahraničních předpisů musí být obdobně těm výslovně uvedeným.

B. Dotazy k organizování prvotního (inicializačního) sběru dat – ZRUŠENO

(ponechány pouze odpovědi platné i pro denní výkazy, původní označení 4. a 5.)

1. Jak mají vypadat záznamy z pohledu diakritiky, znaků či malých a velkých písmen?

  • Diakritika – ano, je nutno rozlišovat. Zákonná úprava jména fyzické i právnické osoby klade důraz na ochranu před zaměnitelností. Výchozím způsobem zajištění nezaměnitelnosti v českém jazyce je užívání diakritiky, která u českých jmen (a příjmení) slouží k rozlišení různých významů téhož písmene, potažmo celého slova.
  • Velká/malá písmena – systém CEÚ pracuje stejně s malými i velkými písmeny.
  • Znaky jednotlivých jazyků – systém CEÚ:
    • podporuje znaky z jiných jazyků v rámci kódování CP 1250 (např. polština, slovenština, němčina),
    • nepodporuje specifické znaky (tj. azbuku, arabské, čínské a podobné znaky).

2. Budou v CEÚ nastaveny nějaké kontroly vstupních údajů?

Za kvalitu dat v CEÚ jsou zodpovědné vykazující subjekty. Při příjmu dat se budou provádětpouze formátové kontroly na vykazování povinných údajů. Na straně ČNB se nebude provádět ztotožnění ani jiné zesoulaďování. Cílem je získat zrcadlo databáze instituce tak, aby oprávnění žadatelé obdrželi identickou informaci o účtech resp. bezpečnostních schránkách a jejich majitelích, disponentech a dalších osobách dle zákona o CEÚ, a to jak z CEÚ, tak i od instituce. 

C. Dotazy k dennímu výkazu CEUSIFE 10 = CEÚ (ČNB) 10-99

1. Je výkaz CEUSIFE 10 zařazen do stávající metodiky ČNB pro vykazování?

Pro výkaznictví CEÚ vznikla v IS SDAT nová funkční oblast Centrální evidence účtů (CEÚ), ve které je tento výkaz včetně metodiky zařazen.

2. Existuje kapacitní omezení pro velikost reportu (výkazu) změn za minulý den?

Nikoliv. Výkaz CEUSIFE 10 je naprojektován jako tzv. dělitelný výkaz, který umožňuje rozdělit vydání ke konkrétnímu výskytu na více zpráv. Ze strany úvěrové instituce se tedy nepředpokládá kapacitní omezení.

3. Jak mají být řazeny záznamy v reportech?

V reportu na pořadí záznamů nezáleží, tj. pořadí není sledováno. V reportu je položka „Datum a čas aktivity“, kde se uvede datum a čas, kdy došlo k aktivitě, a to ve formátu DD.MM.YYYY HH:MM:SS ve 24hodinovém zápisu hodin. V případě, že institucím jejich systém neumožňuje zápis času, lze v části času uvést nuly, tj. 00:00:00.

4. Mají záznamy ve výkaze denních změn obsahovat pouze změněnou hodnotu? Nebo hodnoty ostatních atributů mají být v záznamech uvedeny, i když se nemění?

Aby byl výkaz správný a úplný, je nutné vyplnit vždy všechna povinná pole. Musí se vykázat všechny změny, i v rámci jednoho dne. Záznamy se v databázi CEÚ nijak nepárují ani nepropojují. Pokud v reportovaném dni neproběhla žádná změna, pak v souladu s § 4 odst. 5 vyhlášky č. 30/2017 Sb., v aktuálním znění, se zasílá výkaz beze změn, čili prázdný, tzn. nesmí být v něm vyplněn žádný Parametr ani Informační prvek (definice viz SDAT).

5. Které vykazované údaje jsou povinné? Co se stane, když nebudou vyplněné správně nebo vůbec? Např. ne všechny země mají PSČ.

Instituce předá ČNB do CEÚ aktuálně platné údaje o jí vedených účtech a bezpečnostních schránkách v rozsahu stanovém v §4 zákona o CEÚ.

Povinnými položkami jsou dle metodických informací v SDAT

  • vždy tzv. Parametry a
  • z tzv. Informačních prvků pak pole pro adresu pobytu/sídla, a to číslo popisné, obec, PSČ a země.

Absence hodnot v povinných polích neumožňuje nahrání datového souboru do systému CEÚ. PSČ se považuje za povinný údaj, protože rozlišuje obce se stejným názvem, Pokud se v některé zemi PSČ nebo obdobný kód nepoužívá, uvádí se do výkazu hodnota „N/A“. Česká PSČ se uvádějí bez mezer mezi skupinami číslic, např. 73601 je správně, kdežto 736 01 je pro účely CEÚ chybně.

Ostatní Informační prvky jsou pak povinné dle typu osoby – viz definice datového souboru resp. datové oblasti výkazu CEUSIFE 10 v SDAT.

6. Sleduje se v denním výkaze čas provedení změny?

V reportu je uváděn v rámci data aktivity také čas aktivity – viz definice položky „Datum a čas aktivity“ v SDAT. Čas provedení změny se tedy sleduje, ale směrodatnou a povinnou částí položky je jen datum. Přestože má položka formát DD.MM.YYYY HH:MM:SS, ve 24hodinovém zápisu hodin, lze v části času použít nuly, tj. 00:00:00.

7. Jak koncipovat jednoznačnou identifikaci záznamu v denních výkazech?

Identifikátor v poli „Jednoznačná identifikace záznamu“ je plně na rozhodnutí konkrétní instituce s tím, že musí být vždy unikátní v rámci jednoho výskytu. Jedná se o identifikaci řádku, tj. jednoznačnou identifikaci záznamu v rámci jednoho reportu (např. číselná řada od 1 nahoru, v různých výkazech tedy může mít stejný účet odlišný identifikátor).

8. Lze vkládat do reportů pouze změny vyplývající z porovnání stavů na konci dnů? Vkládat do reportů vícenásobné změny údajů v rámci jednoho dne je komplikované.

Účelem CEÚ je podpořit zákonem určené orgány při odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů. CEÚ těmto orgánům poskytne informaci, která instituce vede účty resp. bezpečnostní schránky (BS) spojené s konkrétní osobou nebo informaci, které osoby vlastní určité účty resp. bezpečnostní schránky nebo s nimi mohou disponovat, včetně změn. Z tohoto titulu je povinností instituce reportovat veškeré změny, a to i během jednoho dne na jednom účtu/BS, neboť právě změny prováděné během jednoho dne na jednom účtu/BS mohou být signálem trestné činnosti. Rovněž zákon o CEÚ vyžaduje reportování všech změn, tj. i případných změn v průběhu dne. Pokud tedy došlo k více změnám u jednoho účtu/BS, uvádí se každá změna samostatně, s výjimkou změn identifikačních údajů klienta, které lze vykázat najednou. Instituce, které zatím tyto změny v průběhu dne neevidují, budou muset upravit své interní systémy a postupy tak, aby byly nejpozději k datu zahájení reportování do CEÚ schopné tyto požadavky dodržet. Výjimku udělit nelze.

Instituce, která nebude předávat údaje k zápisu do CEÚ v souladu s požadavky zákona o CEÚ, se dopustí přestupku, za který lze podle § 13 odst. 2 zákona o CEÚ uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.

9. Existují technická či provozní omezení resp. specifikace pro výkaznictví do CEÚ?

Způsob zasílání dat do ČNB a stejně tak i metodické informace jsou navrženy podle stávajících pravidel pro vykazování a dle zažité praxe. Metodika funkční oblasti CEÚ je zveřejněna v Metodických informacích v SDAT.

10. Jak se má instituce zachovat v případě, že díky technickým problémům nestihne odeslat report do 12. hodiny?

Povinnost instituce předat ČNB report s denní aktualizací do 12:00 hod. vyplývá z § 5 odst. 1 zákona o CEÚ. Ta instituce, která nebude předávat údaje k zápisu do CEÚ v souladu s požadavky zákona o CEÚ, se dopustí přestupku, za který lze podle § 13 odst. 2 zákona o CEÚ uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Doporučením je odeslat výkaz co nejrychleji tak, aby nedošlo k narušení sekvence denních výkazů.

11. Na koho v ČNB se můžeme obrátit v případě potřeby řešení operativních záležitostí CEÚ?

Na webu ČNB v obecné části věnované CEÚ je k dispozici kontaktní e-mail na pracoviště věcné správy CEÚ s uvedením aktuální pracovní doby. Pracovníci věcné správy CEÚ si dotaz převezmou k vyřízení a po jeho zpracování zašlou výsledek zpět pracovníkovi instituce.

12. Jak je to s datováním výskytů datových souborů ve výkaze denních změn?

Výkaz CEUSIFE10 – Denní přehled změn v účtech vedených úvěrovou institucí – akronym CEU (ČNB) 10-99 obsahuje veškeré změny, ke kterým došlo ve vykazovaných údajích za uplynulý pracovní den a případné bezprostředně předcházející mimopracovní dny (sobota, neděle nebo státní svátek). Např. v pondělí se vykazují veškeré změny za pátek a případně za sobotu a neděli.

Tzn. že „výskyt datových souborů“ pro účely CEÚ je generován s datem, odpovídajícím dni, za který je stav změn vykazujícím subjektem sledovaný a je povinně vykazovaný následující pracovní den do 12:00. Takže např. datový výskyt s datem 6. 9. 2017 je vykázán dne 7. 9. 2017 do 12:00.

Pokud je výskyt datových souborů vygenerován např. s datem pátečním (8. 9. 2017), pak se vykáže, tj. dodá do SDAT v pondělí 11. 9. 2017 do 12:00 a počítá se s tím, že bude obsahovat změny za 8. 9. 2017 a příp. za 9. 9. 2017 (sobota) a 10. 9. 2017 (neděle), došlo-li v těchto dnech ke změnám.

13. Nově zákon ukládá povinnost reportovat IBAN. Budou instituce povinny jednorázově doplnit IBAN u všech stávajících, již reportovaných účtů, nebo pouze od data implementace rozšíření bude IBAN běžnou součástí denního výkazu a budou jej uvádět tam, kde je to relevantní bez zpětného jednorázového doplnění pro stávající účty?

Instituce budou povinny reportovat  IBAN u všech nových záznamů, zasílaných do CEÚ, týkajících se všech účtů resp. vztahů aktivních k datu platnosti nové metodiky vykazování do CEÚ, bez jednorázového doplnění zpětně ke stávajícím účtům.

Například u již aktivních osob/vztahů bude nově reportovaný záznam (ZM, ZR) od data platnosti metodiky obsahovat již i údaj o IBAN. Pro novou osobu/vztah i údaje o ZA.

14. Jak je realizováno vykazování bezpečnostních schránek do CEÚ?

Vykazování údajů k bezpečnostním schránkám je realizováno ve třetí datové oblasti CEÚ. Třetí datová oblast CEU10_31 je zcela samostatná a s dalšími datovými oblastmi CEÚ nepropojená. O přechodném období se neuvažuje. Od instituce, která nedisponuje žádnými bezpečnostními schránkami, se nevyžaduje další aktivita, tj. výkaz do třetí datové oblasti nezasílá. 

D. Dotazy k identifikaci a k adresám

1. Banka neeviduje požadované údaje klienta, zejména u adresy. U některých osob oprávněných nakládat s internetovým bankovnictvím eviduje jen e-mail. Jak postupovat?

Každá osoba musí být institucí na začátku obchodu identifikována v souladu s ustanoveními zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, v aktuálním znění, tj. instituce má (resp. má mít) potřebné identifikátory k dispozici. Požadavek na ně je obsažen v zákoně a ČNB nemůže jejich předkládání omezit. Instituce má povinnost udržovat identifikační údaje klienta v aktuálním stavu.

Adresa pobytu resp. sídla je ve výkazu k reportování účtů strukturována do jednotlivých polí výkazu postupně zvlášť pro ulici, číslo popisné, číslo orientační, obec, PSČ a zemi. Instituce je povinna do CEÚ vykázat údaje, které existují resp. které jsou jí o klientovi známy. Pokud např. v adrese nemá/nezná ulici, jen číslo popisné, pole ulice bude vynecháno a vyplní se až číslo popisné. Pokud jde o PSČ, v rámci vyhlášky č. 30/2017 Sb. a navazujícího výkazu denních změn CEUSIFE10 se předpokládá, že bude PSČ vykazováno – jde o povinný údaj adresy. U zahraničních adres se PSČ uvádí, pokud se v dané zemi podobný kód používá.

U fyzických osob (dále jen „FO“) se zadává vždy adresa pobytu, adresa doručovací pak jen v případě, je-li instituci známa, tj. klient ji instituci oznámil.

2. V případě majitelů karet má banka často dostupné dvě adresy: adresa, na kterou je zasílána karta a PIN a „běžná“ korespondenční adresa. Kterou z nich má reportovat?

Dle § 4 odst. d) zákona o CEÚ je instituce povinna u fyzických osob (FO) reportovat do CEÚ adresu pobytu, popř. i adresu pro doručování. V případě, že instituce vede u klienta FO korespondenčních adres několik, je na ni, aby rozhodla, které reportovat a zároveň aby byly v souladu se zákonem o CEÚ. Adresa pro zasílání PIN není korespondenční adresou klienta.

3. U klienta evidujeme více korespondenčních adres, existuje pravidlo, kterou reportovat?

Adresy pro zasílání výpisů, adresa účetní firmy a jiné podobné adresy se nereportují.
Pro účely CEÚ jsou relevantní adresy stanovené zákonem o CEÚ, § 4 odst. d), který říká:

  1. U fyzické osoby se reportuje adresa pobytu popř. i adresa pro doručování,
  2. U právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby sídlo,
  3. U svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti v rozsahu adresy podle bodu a. nebo b.

4. U některých městských částí evidujeme rozšířené IČO. Jedná se o IČO a dodatek pro rozlišení městské částí. Jak se má takové IČO vykazovat do CEÚ?

Podle § 4 písm. d) zákona o CEÚ se do CEÚ mj. zapisuje tzv. identifikační číslo osoby. 
Podle zákona o veřejných registrech je identifikačním číslem osoby číselný kód označovaný zkratkou „IČO“, který slouží k jednoznačné identifikaci subjektu, a to výlučně v podobě, ve které bylo subjektu přiděleno Českým statistickým úřadem. Zákon o CEÚ pro účely CEÚ vyžaduje IČO, a to v podobě, v jaké bylo dotčenému subjektu přiděleno; pro účely CEÚ je tedy nutno vyžadovat a používat pouze a výlučně IČO, tj. nikoliv jakékoliv "variace" IČO.

5. Rozdíl ve vykazování fyzické osoby – občana a fyzické osoby – podnikatele

Při vykazování fyzické osoby – občana (FO) vykazujeme osobu v polích - jméno , příjmení, rodné číslo, pokud existuje, datum narození a údaje týkající se adresy bydliště a adresy pro doručování, pokud je k dispozici. V případě fyzické osoby – podnikatele (FOP) vykazujeme osobu v polích -  identifikační kód subjektu, typ identifikačního kódu subjektu, název a údaje o adrese bydliště/sídla. Při vykazování FOP není správné vykazovat i údaje identifikace FO ve stejném řádku dohromady. FO se vykáže jako disponent k tomuto účtu na samostatném řádku.

6. Jak se vykazují záznamy o cizincích, kteří nemají v ČR přiděleno rodné číslo?

V poli pro rodné číslo, resp. rodné číslo správce svěřenského fondu se uvádí rodné číslo bez lomítka přidělované v České republice českým občanům a cizincům s trvalým pobytem v České republice. Neuvádí se tzv. pseudo rodné číslo, které do systému CEÚ neprojde, protože nesplňuje požadavky na kontrolu rodného čísla. V případě cizinců, kteří v ČR nemají přiděleno rodné číslo, se pole nevyplňuje. Kontroly kvality dat na tuto chybu sice upozorní, protože systém nemůže rozlišit cizince od občanů ČR, tato chyba však bude ze strany ČNB vzhledem k výše uvedenému tolerována.

7. Jak do CEÚ vykazovat adresy klientů, pokud se v nich objeví označení č. p. či č. ev.?

Pro správné párování znění dotazů od žadatelů a údajů v databázi CEÚ je nezbytná 100% shoda s poptávanými daty, a to i u účtů již zrušených, neboť podle zákona o CEÚ je možné s těmito účty pracovat v rámci CEÚ ještě 10 let po jejich zrušení. To se týká také údajů o adresách klientů. Z toho důvodu je žádoucí rozlišovat číslo popisné (č. p.) a číslo evidenční (č. ev.) v adrese takto:

  • U adres, v nichž figuruje číslo popisné, uvádět pouze číslovku v poli "Adresa pobytu/sídlo - číslo popisné" (popřípadě v poli "Adresa FO pro doručování - číslo popisné"). Zkratky "čp.", popřípadě "č. p." neuvádět.
  • Existují i adresy objektů, které nemají číslo popisné, ale jen tzv. číslo evidenční. V takových případech se toto reportuje také v poli "Adresa pobytu/sídlo - číslo popisné" (popřípadě v poli "Adresa FO pro doručování - číslo popisné"), přičemž zkratky "č. ev.", popřípadě "ev. č." nebo uvedení znaku "E" za číslici, např. "29E", se do těchto polí pro rozlišení uvádí. Formát zápisu by měl odpovídat osobnímu dokladu klienta.

E. Dotazy ke specifickým účtům

1. Kapitálové účty

a. Je nutné reportovat kapitálové účty (tj. účty sloužící pro splacení základního kapitálu, viz např. § 23 odst. 1 zákona o obch. korporacích)? Pokud ano, kdo má být hlášen jako majitel účtu?

Podle § 4 písm. d) zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů se (dále „zákon o CEÚ“) do CEÚ zapisují identifikační údaje klienta specifikované v témže ustanovení. Přitom nerozhoduje, zda je v praxi účet uzavírán na jméno správce vkladu podle § 23 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích nebo na účet společnosti podle § 127 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), který obsahuje úpravu „jednání za tzv. předběžnou společnost“1, protože z takového jednání je jednající osoba oprávněna a zavázána do doby převzetí účinků jednání právnickou osobou po jejím vzniku. Podle § 127 OZ „Za právnickou osobu lze jednat jejím jménem již před jejím vznikem. Kdo takto jedná, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám; jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. Právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila.“

b. Jak do CEÚ vykázat osoby a jejich vztahy k účtu při zakládání nové společnosti?

Ve věci vykazování do CEÚ osob resp. vztahů u účtů právnických osob (PO) při založení společnosti je třeba dodržet postupy dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, zejména viz § 18 a § 23. Při založení společnosti na základě notářského zápisu resp. zakladatelské listiny by měl být určen správce vkladu. Společnost nelze v tomto okamžiku ještě identifikovat, protože nevznikla. Úvěrová instituce musí otevřít účet, jehož majitelem je správce vkladu, a dodržet povinnosti podle zákona o obchodních korporacích. Po vzniku společnosti, tedy jejím zapsání v obchodním rejstříku, musí společnost účet převzít, takže banka změní osobu majitele účtu. Při každé změně identifikace klienta je zapotřebí původní vztah ukončit záznamem o zrušení (ZR) a založit nový vztah s novou identifikaci (ZA). Zároveň není přípustné založení účtu subjektu, u kterého není známo sídlo. Taková skutečnost by byla překážkou i pro vznik společnosti.

1 Podrobněji např. důvodová zpráva k § 127 nového občanského zákoníku.

2. Účty úschov – Je nutné reportovat účty notářských a advokátních úschov?

Ano, účty notářských a advokátních úschov spadají do okruhu účtů podléhajících zápisu do CEÚ podle § 4 zákona o CEÚ. V souladu s § 4 písm. d) a § 3 písm. c) zákona o CEÚ budou v CEÚ zapsány identifikační údaje příslušného advokáta/notáře jako majitele účtu, na němž jsou uloženy peněžní prostředky z advokátních, resp. notářských úschov; advokát/notář nadto spadá pod definici klienta dle § 3 písm. c) zákona o CEÚ, neboť je (zpravidla výlučnou) osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na účtu.

3. Vázané účty – Jde o nepojmenované smlouvy, na základě kterých instituce vede interní účet (majitelem je instituce), na který určité smluvní strany složí peněžní prostředky a instituce tyto prostředky následně vyplácí za podmínek stanovených smlouvou o vázaném účtu.

Tzv. vázané účty, na nichž jsou složeny peněžní prostředky klientů, jsou účty zřízené ve smyslu § 2662, resp. § 2680 OZ (tj. účty, které splňují charakteristiky podle § 2662 a násl. OZ - instituce umožní vložení, výplatu nebo převod peněžních prostředků na těchto účtech, a tudíž spadají do okruhu účtů podléhajících zápisu do CEÚ podle § 4 zákona o CEÚ).2 

Bližší výklad k definici účtů, podléhajících zápisu do CEÚ viz oddíl A výše. Za účty nepodléhající povinnosti zápisu v CEÚ se nepovažují účty, na kterých přijímá instituce prostředky klienta v rámci plnění dluhu (např. přijetí prostředků na účet instituce za účelem jejich výplatě další osobě v rámci dokumentárního inkasa).

2 Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu o CEÚ „Účtem pro účely tohoto zákona jsou „klientské účty“ všech typů, jak je pro své klienty pod různými názvy (které mohou být i individuální, v zákoně neuvedené) vedou úvěrové instituce, tedy např. běžné, platební, žirové, spořící, včetně například účtu vedeného ke vkladní knížce či účtu vedeného k jednorázovému vkladu podle § 2680 NOZ. U poboček zahraničních bank na území ČR se týká účtů, které tyto pobočky zřizují na území ČR, byť jsou pak „vedeny“ například v zahraniční centrále. Zákon se tedy nevztahuje na tzv. „vnitřní“ účty úvěrových institucí, sloužící pouze pro jejich provozní účely. Vztahuje se však i na účty, které úvěrová instituce vede pro jinou úvěrovou instituci v postavení svého klienta („korespondenční“, „nostro“, „vostro“ či „loro“ účet).“.

4. Termínované vklady – Reportují se termínované vklady, které instituce zřizuje, aniž by zřídila speciální vkladový účet?

Pokud je proveden jednorázový vklad podle § 2680 OZ s tím, že klientem vložené peněžní prostředky jsou institucí převedeny na tzv. vnitřní účet, pak s odkazem na smysl a cíl CEÚ lze mít za to, že

  1. na tzv. vnitřním účtu se nachází peněžní prostředky vložené klientem,
  2. klient se nachází v postavení osoby oprávněné nakládat4s peněžními prostředky na takovém účtu a je tedy klientem podle § 3 písm. c) zákona o CEÚ, a proto takový vklad nezůstane mimo reportovací povinnost.

Samotný tzv. vnitřní účet nepodléhá reportingu do CEÚ, povahu účtu však může mít smluvní uspořádání mezi klientem a institucí, které je obdobné smlouvě o účtu nebo o jednorázovém vkladu, a instituce při něm eviduje přijaté peněžní prostředky primárně na svém „vnitřním účtu“. V případech, kdy instituce přijme peněžní prostředky klienta, přičemž umožní jejich výplatu nebo převod, lze tedy mít za to, že pro klienta vede účet ve smyslu zákona o CEÚ, a to i když není sjednána smlouva o účtu.

3 Dle důvodové zprávy k zákonu o CEÚ smyslem a cílem „… je umožnit oprávněným orgánům veřejné moci na jednom místě zjistit, u které úvěrové instituce má či měla konkrétní osoba účet, jehož je či byla vlastníkem nebo disponentem, a na základě této informace k podrobnostem dotazovat již jen příslušnou úvěrovou instituci. Odpadne plošné dotazování desítek institucí, těmto ubude převážně ruční vyhledávání a zpracování záporných informací, minimalizuje se riziko úniku informací v citlivých kauzách a výrazně se zvýší rychlost přístupu oprávněných orgánů k informacím…“.
4 Bez ohledu na to, že nakládání je realizovatelné nejdříve okamžikem vzniku povinnosti příjemce vkladu tento vklad vrátit vkladateli dle § 2680 odst. 1 OZ; nadto k nakládání s vkladem klientem srov. § 2680 odst. 2 OZ.

5. Úvěrové účty – Patří mezi účty, které mají být součástí reportu i úvěrové účty, tj. účty, na kterých se eviduje výše úvěru, který v instituci klient má? Patří sem např. i účty pro kreditní karty, spotřebitelské úvěry, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry?

Úvěrový účet je třeba vést v CEÚ, pokud naplňuje znaky účtu podle zákona o CEÚ, viz výše, tzn.

  1. je veden jako platební účet (s IBAN) na klienta jako majitele nebo jde o účet ke kreditní kartě (přičemž nejde o účet, na kterém nelze provádět transakce, a jen ukazuje stav splácení úvěru podle úvěrové smlouvy), nebo
  2. jde o jiný případ, kdy bude vždy třeba posoudit, do jaké míry může klient s peněžními prostředky nakládat.

Úvěrový účet není nutné evidovat do systému CEÚ v případě, kdy je úvěr jednoznačně spojen s čerpáním na běžný účet klienta vedený u instituce poskytující úvěr. V takovém případě je již klient v CEÚ evidován. Není-li však podmínkou úvěru běžný účet klienta vedený u reportující instituce, pak by předmětný úvěrový účet měl být do CEÚ reportován. Jakýkoliv úvěrový rámec nebo úvěr představuje po schválení disponibilní prostředky klienta. Pokud takový klient nemá běžný účet u instituce, nebyl by v CEÚ zachycen, přestože by prostředky z úvěru mohly z jeho rozhodnutí směrovat na účet mimo evidenci CEÚ nebo by mohly být vyplaceny i v hotovosti.

6. Bankovní záruka

Klient jako právnická osoba uzavře s bankou smlouvu, na základě které je oprávněn požádat banku o vydání bankovní záruky. Smlouva dále stanoví, že v případě, že bankovní záruka je uplatněna u banky příslušným beneficientem, je banka oprávněna částku, kterou sama beneficientovi plnila, inkasovat z určitého běžného účtu klienta, který banka vede. Klient dále zmocní/pověří určitého člověka (např. svého zaměstnance), aby u banky podával žádosti o vydání jednotlivých záruk, přičemž však tato osoba není uvedena v podpisových vzorech k běžnému účtu klienta a nemá k němu žádné jiné přímé disponentské oprávnění. Tato osoba je však schopna tím, že banku požádá jménem klienta o vydání záruky, fakticky nepřímo potenciálně ovlivnit zůstatek na příslušném běžném účtu klienta, protože banka z něj bude v případě uplatnění záruky inkasovat částku, kterou sama musela na základě uplatnění záruky vyplatit beneficientovi. Reportovat tuto oprávněnou osobu jako disponenta do CEÚ?

Pokud je banka oprávněna částku, kterou sama beneficientovi plnila z titulu uplatnění bankovní záruky, inkasovat z určitého běžného účtu klienta, který banka vede, osoba oprávněná pouze k podání žádosti o poskytnutí bankovní záruky, která však nemá oprávnění přímo disponovat s účtem klienta zapisovaného do CEÚ, nepodléhá povinnosti zápisu do CEÚ. Taková osoba sice může svým jednáním ovlivnit pohyb s prostředky na účtu, reportovaného do CEÚ, avšak nikoliv na základě přímého dispozičního oprávnění, které má na mysli zákon o CEÚ v případě zápisu osob oprávněných s prostředky na účtu podle § 3 písm. c) .

7. Derivátové transakce

Klient uzavře s bankou Rámcovou smlouvu o obchodování na finančním trhu dle vzorů ČBA a určí určitou osobu (např. svého zaměstnance na pozici dealera) jako osobu oprávněnou uzavírat s bankou jménem klienta derivátové transakce. Zároveň se klient a banka v Rámcové smlouvě dohodnou, že derivátové transakce se budou vypořádávat na účtech klienta vedených bankou. Určený dealer opět nemá jiné oprávnění jednat za klienta než oprávnění uzavírat derivátové transakce. Je však schopen tím, že s bankou uzavře derivátovou transakci, nepřímo ovlivnit zůstatek na příslušném běžném účtu klienta, protože banka derivát, který dealer uzavřel jménem klienta, na takovém klientově účtu vypořádá. Je dealer pro účely CEÚ považován za disponenta běžného účtu?

Osoba, která je oprávněná pouze k uzavření výše uvedené smlouvy o derivátovém obchodu, avšak bez oprávnění k přímé dispozici s účtem, na němž mají být podle rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu uzavřené klientem s bankou, tyto obchody vypořádány, nepodléhá zápisu do CEÚ. Taková osoba sice může svým jednáním ovlivnit pohyb s prostředky na účtu, reportovaného do CEÚ, avšak nikoliv na základě přímého dispozičního oprávnění, které má na mysli zákon o CEÚ v případě zápisu osob oprávněných s prostředky na účtu podle § 3 písm. c) .

8. Technické evidenční účty - Je třeba reportovat do CEÚ vnitřní účty instituce, které slouží k evidenci čerpání nebo splácení poskytnutých úvěrů?

Jsou-li na tzv. vnitřní účet instituce vloženy peněžní prostředky klienta s tím, že další nakládání s nimi provádí instituce podle smluvního ujednání, pak lze mít za to, že v takovém případě tzv. vnitřní účet instituce spadá pod definici obdobného účtu podle § 3 písm. c) zákona o CEÚ, a proto bude podléhat reportovací povinnosti podle zákona o CEÚ. V denním výkaze CEUSIFE10 se tyto tzv. vnitřní účty reportují do položky „Ostatní účty“.

9. Může instituce znovu otevřít klientovi účet již jednou zrušený a jako takový reportovaný do CEÚ? Jak se to odrazí v CEÚ?

Takový postup nedoporučujeme. Vykázáním data zrušení účtu máme za to, že došlo k ukončení všech právních vztahů s tímto účtem spojených. Klient tedy již nemůže s prostředky na účtu nakládat. Toto vykázané datum je také rozhodujícím datem, od kterého se odvíjí archivace záznamů v CEÚ. Každý záznam v systému CEÚ by měl být řádně zdokumentován. Pokud je instituce ochotna klientovi znovu otevřít účet pod stejným číslem, je třeba tak učinit na základě zcela nové smluvní dokumentace a je třeba vykázat znovu zakládající záznamy v systému CEÚ. Pokud je účet znovu otevřen například z titulu rozhodnutí soudu, bude dokumentem takového aktu právě toto soudní rozhodnutí. Z hlediska oprávněného žadatele bude však informace, kterou ze systému CEÚ obdrží, matoucí a může být předmětem dodatečných dotazů oprávněného žadatele na instituci. Oprávněný žadatel totiž obdrží z CEÚ veškeré dosud nearchivované záznamy. Znovuotevření účtu se v systému CEÚ jeví stejně jako znovuotevření po chybném vykázání uzavření účtu, pokud k němu ve skutečnosti nedošlo. Může proto být i předmětem dodatečných otázek ČNB z hlediska plnění povinností podle zákona o CEÚ.

10. Jak je to s vykazováním úvěrových účtů do CEÚ, jsou-li vázány na platební účty klienta?

(bod přesunut výše jako součást bodu E.5)

F. Dotazy k reportingu osob

1. V rámci účtů korporátní klientely může existovat několik disponentů z řad zaměstnanců. Je možné u těchto zaměstnanců vykazovat adresu zaměstnavatele a ne adresu trvalého bydliště?

V případě fyzické osoby se v souladu s § 4 písm. d) zákona o CEÚ se v rámci identifikačních údajů uvede vždy adresa pobytu. Adresa pobytu tedy musí být uvedena v každém případě a uvedení adresy pro doručování (tedy např. adresy zaměstnavatele disponenta) ji nenahrazuje. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu o CEÚ „Adresou pobytu je adresa pobytu fyzické osoby (trvalého, užívaného), kterou tato osoba sdělila a případně doložila při identifikaci.“. Klientem se podle § 3 písm. c) zákona o CEÚ rozumí mj. „osoba, je-li majitelem účtu vedeného úvěrovou institucí nebo osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na takovém účtu“. Údaj o místě pobytu je také součástí identifikačních údajů, které banka zaznamenává mj. u fyzických osob jednajících za klienta, podle zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (§ 11 ve spojení s § 5 odst. 1 písm. a) tohoto zákona).

2. Elektronické bankovnictví pro korporátní klienty

Vyskytuje se model, kdy majitel účtu jmenuje tzv. majitele instalace (tj. osoba, která má na starosti elektronické bankovnictví, tou osobou je zpravidla účetní firma, která sama do toho systému přístup nemá). Ten jmenuje konkrétní disponenty s přímým přístupem do elektronického bankovnictví, kde vykonávají transakce – jedná se vždy o fyzické osoby, např. účetní v účetní firmě). Máme reportovat pouze disponenty nebo i majitele instalace?

Majitel resp. disponent je chápán jako osoba, která má právo rozhodovat o způsobu naložení s peněžními prostředky na účtu, a instituce je s tím seznámena a postupuje na základě jednání této osoby, pak jde o osobu, která má právo s prostředky na účtu nakládat a identifikační údaje o ní se tudíž do CEÚ zapisují. Majitel instalace v tomto kontextu není vykazován. 

Záleží ale i na smluvním nastavení – např. pokud by klient udělil plnou moc „účetní firmě“, která by se na základě toho stala „majitelem instalace“ a udělila svým zaměstnancům substituční plné moci, je disponentem vedle zaměstnanců i „účetní firma“. Jde o jinou situaci, než pokud majitel účtu udělí plnou moc přímo vybraným pracovníkům „účetní firmy“. Postačí ale vykazovat ty disponenty, o kterých instituce ví.

3. U některých disponentů (osob oprávněných nakládat s prostředky na účtu) instituce nevede ve svých informačních systémech všechny položky, které jsou vyjmenované v zákoně a uvedené ve výkazu CEUSIFE 10. Co a jak tedy vykazovat? Např. ne u všech fyzických osob má jejich doručovací adresy nebo adresy pobytu. U některých osob oprávněných nakládat s internetovým bankovnictvím eviduje pouze jejich e-mail. Ne u všech má jejich rodné číslo nebo IČO. Např. u entit oprávněných posílat SWIFTové instrukce MT 101 vede v IT systémech pouze jejich SWIFTové adresy. Jak postupovat?

Každá osoba musí být institucí na začátku obchodu identifikována v souladu s § 7- 8 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, tj. instituce má (resp. má mít) potřebné identifikátory k dispozici. Požadavek na ně je obsažen v zákoně a ČNB nemůže jejich předkládání omezit. Instituce má povinnost udržovat identifikační údaje klienta v aktuálním stavu. U fyzických osob se zadává vždy adresa pobytu, adresa doručovací pak jen v případě, je-li instituci známa, tj. klient ji instituci oznámil. 

4. SWIFT obecně

Instituce má řadu klientů, kteří obsluhují své účty výhradně přes SWIFT (a nezná osoby, které mají oprávnění SWIFT zprávy odesílat). Jak takové údaje vykazovat?

Podle § 4 písm. d) a § 3 písm. c) zákona o CEÚ instituce reportuje do CEÚ vedle identifikačních údajů osoby majitele mj. též identifikační údaje osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu. Způsob, jakými oprávněná osoba nakládá s těmito prostředky na účtu, není rozhodující. Pokud tak činí prostřednictvím SWIFT, je nezbytné, aby instituce v součinnosti s majitelem účtu osobu s dispozičním právem identifikovala a identifikační údaje vložila do CEÚ. Jde-li o vykazování majitele, resp. disponenta v případě účtů, určených výhradně pro SWIFT operace, lze vykazovat pouze majitele nostro/loro účtů, pokud disponenti takových účtů nejsou instituci, která tyto účty vede, známi. Ostatně v rámci SWIFT bude pravděpodobně nakládat s prostředky na účtu pouze respondenční banka, která neumožní nakládání s prostředky jiným osobám, ale bude s nimi nakládat vždy sama, byť třeba v zájmu a na pokyn jiné osoby.

5. SWIFT zpráva MT101

Pomocí swiftové zprávy MT101 může klient jiné banky (Instructing Party) iniciovat odchozí platbu z účtu klienta naší banky. My jako banka plátce (Executing Bank) takovou platbu provedeme, pakliže jsme se s našim klientem na zpracování takových platebních instrukcí dohodli. Jak zapadá Instructing Party do definice disponenta a je nutné o ní reportovat v rámci CEÚ? Musíme jít pro účely reportingu i na úroveň fyzických osob jednajících za takovou Instructing Party, když Instructing Party je typicky právnická osoba?

U tzv. Instructing Party jako právnické osoby lze mít za to, že je majitelem účtu pověřena k přímému nakládání s peněžními prostředky na účtu (v případě, že jde o osobu odlišnou od majitele účtu coby tzv. Originator), tj. osobou oprávněnou rozhodovat o způsobu naložení s peněžními prostředky na účtu, a banka je s tím seznámena a postupuje na základě jednání této osoby, a proto jde o osobu, která má právo s prostředky na účtu nakládat ve smyslu § 3 písm. c) zákona o CEÚ, a identifikační údaje o Instructing Party se tudíž do CEÚ zapisují. Pokud by Instructing Party byla ta která fyzická osoba, v takovém případě by se jako Instructing Party zapisovala do CEÚ ta která fyzická osoba. Je-li Instructing Party osobou identickou s majitelem účtu (coby tzv. Originator), pak se do CEÚ zapisuje, a to z titulu pozice majitele účtu ve smyslu § 3 písm. c) zákona o CEÚ.

6. Považuje se podle zákona o CEÚ za osobu oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na účtu i příjemce inkasa, tedy osoba, která je oprávněná iniciovat inkasní transakci z daného účtu?

Podle ustanovení § 3 písm. c) zákona o CEÚ platí, že klientem je mj. osoba oprávněná nakládat s peněžními prostředky na účtu. Ohledně inkasního vztahu pak obecně platí, že ani obstaravatel inkasa – osoba provádějící inkaso pro příkazce – příjemce inkasa nemá přímé dispoziční oprávnění k účtu klienta zapisovaného do CEÚ, které má na mysli zákon o CEÚ v případě zápisu osob oprávněných s prostředky na účtu podle § 3 písm. c), ač může ovlivnit pohyb s prostředky na účtu reportovaného do CEÚ. Příjemce inkasa tedy nepodléhá povinnosti zápisu do CEÚ.

7. Je nutné reportovat osoby, které mají možnost nakládat s peněžními prostředky na účtu pouze nepřímo?

Jde o případy, kdy instituce s klientem uzavře smlouvu, podle které se určité transakce budou vypořádávat na daném běžném účtu klienta (např. čerpání a splácení úvěru, celní záruka, derivátová transakce atd.) a určitá osoba má oprávnění takovou transakci jménem a na účet klienta uzavřít, aniž by zároveň měla „přímé“ dispoziční oprávnění k nakládání s peněžními prostředky na daném účtu vedených. Jinými slovy, stav těchto peněžních prostředků je tato osoba schopna svým jednáním ovlivnit, avšak není oprávněna např. podat platební příkaz.

Pokud taková osoba rozhoduje o způsobu naložení s peněžními prostředky na účtu a instituce je s tím seznámena a postupuje na základě jejího jednání, pak jde o osobu, která má právo s prostředky na účtu nakládat, a identifikační údaje o ní se tudíž do CEÚ zapisují.

8. Jak postupovat v případě obecných zmocněnců a členů statutárních orgánů neuvedených v podpisových vzorech?

V případě, kdy instituce na základě příslušné smlouvy umožňuje provést např. hotovostní výběr z účtu i osobě neuvedené v podpisových vzorech k účtu, pokud tato osoba uspokojivě prokáže oprávnění jednat v tomto ohledu za klienta, je nutné hlásit všechny osoby známé instituci, které by potenciálně mohly takovou transakci provést, jako disponenty?

V souladu s požadavky § 4 písm. d) a § 3 písm. c) zákona o CEÚ je třeba do CEÚ vložit identifikační údaje všech osob oprávněných nakládat s peněžními prostředky na účtu klienta.

9. Co vykazovat v případě vícenásobného disponenta (jedna osoba má více možností, jak s peněžními prostředky na účtu disponovat)?

Např. zaměstnanec korporátního klienta je oprávněn zadávat platební příkazy na pobočce, prostřednictvím internetového bankovnictví a má k účtu vydanou kartu, je nutné hlásit každé zmocnění zvlášť nebo je nutné hlásit danou osobu jen jednou obecně jako osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na příslušném účtu, nebo je na volbě instituce, jak takovou osobu bude hlásit - zda vícekrát nebo jen jednou?) Je nutné hlásit jako změnu/zánik oprávnění, pokud taková osoba pozbude část svých oprávnění, avšak nikoliv všechna (např. přestane moci podepisovat příkazy, ale zůstane jí debetní karta k danému účtu?

Zákon o CEÚ ani prováděcí vyhláška údaje o rozsahu dispozičních oprávnění k účtu nepožadují, podle § 4 písm. f) zákona o CEÚ se uvádí pouze datum vzniku a zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na účtu, bez nutnosti specifikovat jednotlivá dispoziční oprávnění a jejich časové mantinely, tudíž stačí uvést disponenta jednou.

10. Jaký je postup při opakovaném nabytí dispozičních oprávnění?

Je nutné hlásit případ, kdy daná osoba je disponentem s peněžními prostředky na příslušném účtu a její oprávnění je nahrazeno jiným, podle kterého zůstane i nadále disponentem s peněžními prostředky na takové účtu (např. korporátní klient vymění hromadné podpisové vzory a daná osoba zůstane disponentem i podle nových podpisových vzorů). Pokud ano, jak hlásit - jako zánik starého a vznik nového oprávnění? 

Pokud trvá dispoziční právo k peněžním prostředkům na účtu klienta (stále jde o osobu oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na účtu), nejde o změnu údajů ve smyslu § 5 zákona o CEÚ, a tudíž není třeba nic hlásit.

11. Když je majitel účtu jedna osoba, má být vykázán ještě jeden záznam, že je zároveň disponentem nebo stačí ten záznam s informací, že je majitel?

Majitel se podruhé jako disponent nevykazuje.

12. Jak do CEÚ správně vykázat svěřenský fond a jeho správce?

Svěřenský fond spolu s jeho správcem je vykazován vždy v jednom samostatném řádku, který zahrnuje označení svěřenského fondu (vykázáno v polích Identifikační kód subjektu, Typ identifikačního kódu subjektu a Název subjektu) a dále informace o jeho správci v rozsahu označení správce svěřenského fondu včetně jeho adresy (vykázáno v polích v závislosti na tom, zda jde o právnickou osobu nebo o fyzickou osobu, včetně adresy). Pokud má svěřenský fond více správců s právem majitele nebo disponenta k účtu, vykazuje se každý takový správce na samostatném řádku. Správce se pro účely CEÚ považuje za majitele účtu. Pokud má svěřenský fond dva správce, je tento vykázán na dvou samostatných řádcích.

13. Jak do CEÚ vykázat osoby a jejich vztahy k účtu při zakládání nové společnosti?

(bod přesunut výše a přidružen k bodu E.1)

14. Kdo je skutečným majitelem a jak se liší od majitele z pohledu rolí vykazovaných do CEÚ? S jakým datem se skutečný majitel do CEÚ vykazuje?

Definice pojmu „skutečný majitel“, jakož i definice souvisejících pojmů, a také způsob a obsah evidence skutečných majitelů upravuje zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů.

Role všech typů vztahů reportovaných do CEÚ je rovnocenná, vždy však bude muset účet resp. bezpečnostní schránka mít majitele. Skutečný majitel se vykazuje jen u účtů a/nebo bezpečnostních schránek právnických osob a právních uspořádání (dle zákona o evidenci skutečných majitelů), pokud má vykazující instituce údaje o skutečném majiteli k dispozici (pro účely CEÚ je tedy nemusí aktivně vyhledávat). Povinnost vykazovat skutečné majitele do CEÚ je institucím ukládána zákonem č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů v aktuálním znění, dle § 4 odstavce e), který ukládá do CEÚ zapisovat: „identifikační údaje skutečného majitele klienta v rozsahu podle písmene d) bodu 1, pokud jsou institucí tyto údaje k účtu nebo bezpečnostní schránce vedeny.“ Osoba v roli skutečného majitele je do CEÚ reportována s datem, od kdy tuto roli instituce eviduje u daného účtu ve svých systémech. Má se za to, že není povinností instituce z hlediska zákona o CEÚ zjišťovat přesné datum, od kdy je osoba skutečného majitele právě touto osobou. Pokud však instituce zná skutečné datum vzniku skutečného majitele, pak nechť použije toto. To se týká všech účtů resp. vztahů aktivních k datu platnosti nové metodiky vykazování do CEÚ (tzn. je nezbytné údaje k relevantním účtům resp. vztahům doreportovat do CEÚ zpětně, v rámci denních výkazů).

15. Kdo je osobou s plnou mocí? Je-li klient zároveň osobou s plnou mocí a zároveň disponentem, která role má přednost? S jakým datem se do CEÚ vykazuje?

Má se za to, že „osoba s plnou mocí“ je dle zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů v aktuálním znění osobou, která doloží, že jedná jménem klienta nebo za tohoto klienta dle § 3 odstavce d) bodu 5. tohoto zákona. Zákon nerozlišuje preference mezi osobou s plnou mocí a disponentem, má se tedy za to, že postavení osoby s plnou mocí i disponenta z pohledu reportování do CEÚ je rovnocenné. Osoba v roli osoby s plnou mocí je do CEÚ reportována se skutečným datem, kdy tato role u daného účtu resp. vztahu vznikla resp. zanikla. To se týká všech účtů resp. vztahů aktivních k datu platnosti nové metodiky vykazování do CEÚ (tzn. je nezbytné údaje k relevantním účtům resp. vztahům doreportovat do CEÚ zpětně, v rámci denních výkazů).

16. Majiteli účtů, zvláště pak u stavebních spořitelen, jsou také společenství vlastníků jednotek (SVJ). Jak je to v případě vykazování skutečných majitelů (S) u SVJ do CEÚ?

Instituce jakožto subjekty povinné dle zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů v aktuálním znění mají od 1. dubna 2023 vždy povinnost předávat ČNB k zapsání do CEÚ údaje o skutečném majiteli i u SVJ, jelikož podle aktuálně platného znění zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů již nespadají do výjimky z § 7 tohoto zákona, a tudíž se na ně nevztahuje domněnka toho, že nemají skutečného majitele. Instituce jsou povinny u všech nových záznamů učiněných od 1. dubna 2023 skutečného majitele SVJ uvádět. V případě, že tyto informace instituce neuváděla, má povinnost zpětně skutečného majitele SVJ doreportovat do CEÚ, jelikož v této době už platilo o všech SVJ, že skutečného majitele mají. Vzhledem k tomu, že instituce jsou povinnými osobami dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále také jen AMLZ), mají nejpozději od 1. dubna 2023 povinnost zjišťovat v rámci kontroly klienta údaje o skutečných majitelích příslušného SVJ. U záznamů učiněných před 1. dubnem 2023 jsou instituce povinny doreportovat údaje o skutečném majiteli SVJ až v okamžiku, kdy jim tyto údaje budou k dispozici na základě povinnosti kontroly aktuálnosti a úplnosti údajů podle AMLZ a vyhlášky č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Aktualizováno: 15. 8. 2023

Zpět na seznam