Svět se mění. A s ním i otázky, na které musí centrální banky hledat odpovědi

Centrální banky dnes rozhodují ve světě, který je méně předvídatelný než před deseti lety. Ještě v roce 2019 se inflace v eurozóně pohybovala jen kolem jednoho procenta a řada ekonomů diskutovala, zda se vůbec vrátí k dvouprocentnímu cíli centrálních bank. O několik let později ale inflace v Evropě přesáhla 10 % a podobný nárůst zažila většina vyspělých ekonomik. V České republice dosáhla meziroční inflace v září 2022 18 %, zatímco průměrná inflace za celý rok činila 15,1 %, což byla jedna z nejvyšších hodnot od 90. let. Pandemie, energetický šok i narušení globálních dodavatelských řetězců ukázaly, jak rychle se může ekonomické prostředí proměnit. Během několika měsíců se zastavila výroba v řadě průmyslových odvětví, ceny energií v Evropě vzrostly na několikanásobek předchozích úrovní a inflace se znovu stala jedním z hlavních ekonomických témat. V prostředí, kde se velké ekonomické šoky objevují častěji a ekonomické vztahy se rychle mění, je kvalitní ekonomický výzkum jedním z nástrojů, které pomáhají centrálním bankám lépe porozumět ekonomickému vývoji a přijímat lépe podložená rozhodnutí.

Zkušenost posledních let ukázala, že centrální banky dnes musí odpovídat na otázky, které ještě před deseti lety nestály v centru ekonomické debaty. Pandemie a následná inflační vlna připomněly, že v prostředí velkých nabídkových šoků se ceny mohou vyvíjet mnohem dynamičtěji, než naznačovala zkušenost předchozí dekády. Zároveň se rychle mění i další části ekonomiky. Geopolitické napětí, energetická transformace nebo technologický pokrok přinášejí nové zdroje nejistoty a proměňují fungování globální ekonomiky, finančních trhů i chování domácností a firem.

Aktuální vývoj kolem strategicky významných dopravních a energetických uzlů, včetně Hormuzského průlivu, zároveň připomíná, že geopolitická rizika se nemusejí projevit jen jako vzdálená politická událost. Mohou se rychle promítnout do cen energií, nákladů mezinárodní dopravy, dostupnosti klíčových vstupů, rizikových prémií na finančních trzích i do inflačních očekávání. Centrální banka musí rozumět tomu, jak se podobné šoky přenášejí do inflace, finančních podmínek a rozhodování domácností a firem. A to platí i pro strukturální změny, ať už souvisí s energetickou transformací, která mění strukturu nákladů v řadě odvětví a může vést k větší kolísavosti cen energií, s klimatickými riziky či s geopolitickým napětím, které ovlivňuje fungování dodavatelských řetězců a vede firmy k diverzifikaci výroby nebo k jejímu přesunu blíže ke konečným trhům. Současně se proměňuje i finanční sektor, kde digitalizace a nové technologie mění způsob, jak lidé využívají finanční služby a jak rychle se informace promítají do rozhodování na trzích.

Proměna ekonomiky se přirozeně promítá i do otázek, na které se musí soustředit ekonomický výzkum centrálních bank. Česká národní banka proto zveřejnila své výzkumné priority pro období let 2026 až 2028. Vedle témat, která jsou pro centrální banky důležitá dlouhodobě, jako je například transmise měnové politiky, finanční stabilita, trh bydlení nebo odolnost dlužníků, se v nich objevují i nové otázky vyvolané proměnou globální ekonomiky, častějšími šoky a rychlým technologickým vývojem.

Jednou z hlavních výzev je inovace ekonomických modelů, na nichž stojí analýzy a prognózy centrálních bank. Ekonomika se v posledních letech proměňuje rychleji a tradiční modely je proto třeba průběžně rozvíjet. Výzkum se zaměřuje například na to, jak lépe zachytit roli očekávání domácností a firem v transmisním mechanismu měnové politiky, jak v modelech pracovat s možnými strukturálními zlomy nebo jak přesněji popsat vazby mezi domácí ekonomikou a zahraniční poptávkou. Cílem není vytvořit jeden správný model, ale rozšířit soubor analytických nástrojů, které umožní centrální bance lépe reagovat na různé typy ekonomických situací. Právě potřebu širšího a flexibilnějšího modelového rámce zdůraznilo i externí posouzení analytického a modelového aparátu měnové politiky ČNB.

Pro malou otevřenou ekonomiku, jako je ta česká, mohou mít globální šoky rychlé a výrazné dopady na domácí ekonomický vývoj. Česká ekonomika je silně propojena se zahraničím a vývoj v zahraničí se proto rychle promítá i do domácího hospodářství. Výzkum se zaměřuje například na to, jak se do české ekonomiky přenášejí politiky velkých centrálních bank, jak globální finanční cyklus ovlivňuje domácí finanční podmínky nebo jak geopolitické napětí, změny v mezinárodním obchodě a nejistota kolem strategicky důležitých dopravních a energetických uzlů proměňují kapitálové toky a investiční rozhodování firem. Stejně důležité je porozumět tomu, jak fragmentace světové ekonomiky ovlivňuje obchodní vazby a dlouhodobý růst. Poslední roky přitom ukázaly, jak rychle se mohou tyto procesy projevit.

Rychlý technologický pokrok zároveň mění způsob, jak lze ekonomiku analyzovat i jak funguje samotný finanční systém. Centrální banky proto stále více zkoumají, jak mohou nové datové zdroje a umělá inteligence pomoci při analýze ekonomiky, predikci budoucího vývoje nebo zpracování velkých objemů informací. Tyto přístupy mohou doplňovat tradiční ekonomické modely a umožňují rychleji pracovat s informacemi, které ještě donedávna nebylo možné systematicky využívat. Technologické změny ale zároveň proměňují i samotnou infrastrukturu finančního systému – od platebních služeb až po podobu rozvah centrálních bank a jejich operačních rámců.

Změny se postupně promítají i do práce České národní banky. Výzkum a analytická práce se například zaměřují na experimentální využití metod umělé inteligence při zpracování ekonomických dat nebo při zlepšování nástrojů pro predikci inflace. Nové technologie se uplatňují také ve fungování finanční infrastruktury, například při rozvoji platebních služeb a okamžitých plateb. Prostor pro testování podobných inovací vytváří také ČNB Lab, iniciativa propojující ekonomický výzkum s technologickými experimenty. Právě kombinace ekonomického výzkumu a technologických inovací může pomoci centrálním bankám lépe porozumět ekonomice, která se rychle mění.

Smyslem výzkumných priorit proto není akademické cvičení. Jde o praktickou schopnost centrální banky lépe rozlišovat, které šoky jsou přechodné a které mohou měnit strukturu ekonomiky, jak rychle se přenášejí do cen, mezd, úvěrů a očekávání a jak na ně má měnová a makroobezřetnostní politika reagovat. Centrální banky se nemohou opírat jen o zkušenosti z minulosti. Musí průběžně reagovat na nové proměny a dle toho přizpůsobovat své analytické nástroje i rozhodování. Právě proto zůstává ekonomický výzkum jednou z klíčových součástí práce moderní centrální banky.