PSM Zdislavy z Lemberka - soutěž

Podmínky celostátní neomezené anonymní soutěže na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince k 750. výročí úmrtí sv. Zdislavy z Lemberka v roce 2002.

1) Česká národní banka vypisuje celostátní neomezenou anonymní soutěž na návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince, která bude vydána v roce 2002.

2) Soutěž se řídí ustanovením § 847 - § 849 občanského zákoníku o veřejné soutěži.

3) Účelem soutěže je získání hodnotného a technickým podmínkám vyhovujícího návrhu.

Vydáním stříbrných 200 Kč mincí má být nejširší veřejnosti připomenuto 750. výročí úmrtí patronky rodiny a manželství, sv. Zdislavy z Lemberka.

4) Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm ( bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku. Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně, kreslené značky jsou nepřípustné) na rubové straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu. Návrhy musí být předkládány v definitivní podobě, to znamená, že po technické stránce musí být způsobilé k ražbě.

5) Na l í c n í straně (aversu) je nutno umístit velký státní znak České republiky, nebo jeho stylizaci tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, aby stylizace státního znaku byla v souladu s provedením rubové strany, a aby lev nemohl být zaměňován za jiná heraldická zvířata, text v opise (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) " ČESKÁ REPUBLIKA", označení nominální hodnoty " 200 Kč". Státní znak nemusí vzhledem k velikosti mincovního pole zaujímat celou plochu, musí však být umístěn v její horní části.

Vyobrazení státního znaku je připojeno v příloze k těmto podmínkám.

Lícní stranu je vhodné podle úvahy výtvarníka doplnit o případný drobný motiv, navazující na rubovou stranu. Na místě, kde by podle mínění autora měla být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

Na r u b o v é straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se k životu nebo činnosti sv. Zdislavy a nápis nebo opis " SV. ZDISLAVA Z LEMBERKA" a letopočty "1252-2002". Na místě, kde by měla být autorská značka, umístí výtvarník čtvereček o velikosti 8 x 8 až 10 x 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

Řešením hrany se výtvarník nemusí zabývat.

Mince bude ražena ze slitiny o 900 dílech stříbra a 100 dílech mědi, její průměr bude 31 mm a hrubá hmotnost 13 g. Mince bude ražena také ve špičkové kvalitě, u níž se zvlášť dobře dociluje vrcholný lesk i v drobných ploškách proti matovému reliéfu. K této okolnosti by měli účastníci soutěže přihlédnout. Soutěžící mohou shlédnout vzorové modely pamětních mincí, mincí špičkové kvality a seznámit se s publikacemi o mincích v Kabinetu platidel (sekce peněžní) České národní banky v Praze 1, Na příkopě 28, tel. 2441-2999, po dohodě u sekretářky komise v pracovní dny od 9 do 15 hod.

6) Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12 hodiny dne 9. února 2001 (pátek) na adresu:

a) pro osobní styk

Česká národní banka 
sekce peněžní 
Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul. 
návštěvnický salonek) 
doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod.

b) pro poštovní styk

Česká národní banka 
sekce peněžní 
Na příkopě 28
115 03 Praha 1

  K návrhu musí být připojena zalepená obálka označená shodnou soutěžní značkou (heslem) jako na modelech. Obálka musí obsahovat lístek se jménem autora návrhu, jeho adresou a shodnou soutěžní značkou jako na obálce.

Zároveň žádáme autory, aby vzhledem ke změně zúčtování soutěží uvedli na lístku s adresou i číslo účtu, včetně specifického symbolu pokud je, (sporožiro, osobní konto atd.) pro bezhotovostní převod úhrady za případné finanční ohodnocení návrhu.

Návrhy odeslané poštou musí být avizovány na adresu uvedenou v tomto bodu doporučeným dopisem a uvedením podacího čísla odesílajícího poštovního úřadu. U balíkových zásilek je rozhodující hodina a datum poštovního razítka na průvodce. Návrhy musí být zaslány v obalech pro křehké zásilky odpovídajících přepravním pravidlům pošty. Zásilky musí být zapečetěny a na vnějším obalu označeny "Soutěž na pamětní minci sv.ZDISLAVA".

7) Soutěžní návrhy zhodnotí Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Předsedou komise je ředitel sekce peněžní České národní banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol. Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní práce pro Komisi zajišťuje sekretářka Komise, Dr. Alena Hrdá, pracovnice sekce peněžní České národní banky, tel.2441-2999.

8) Pro nejhodnotnější návrhy se stanoví tyto ceny:

I. cena ..................... Kč 30.000,-

II. cena ..................... Kč 23.000,-

III. cena ..................... Kč 17.000,-

Kromě toho bude podle rozhodnutí komise odměněno dalších nejvýše 10 návrhů. Na tyto odměny je určena celková částka Kč 40.000,-. Komise může od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn. Ceny a odměny vyplatí Česká národní banka do 30 dnů od výroku komise. Komise navrhuje též vyplacení režijních příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu neobdržely. Výše a počet těchto příspěvků jsou závislé na počtu soutěžních návrhů a na jejich umělecké a technické úrovni.

V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou.

Ceny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve výši 20%, která bude Českou národní bankou odvedena podle §79 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně.

9) Výběr soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada České národní banky. Bankovní rada není vázána názorem komise, k realizaci však může být vybrán pouze návrh, kterému byla udělena některá z cen.

Autorovi, jehož soutěžní návrh bude realizován (líc i rub), bude vyplacena autorská odměna za užití díla (převedení reprodukčního práva k ražbě neomezeného počtu mincí s ročníkem ražby 2000) a výtvarnou spolupráci při realizaci, v celkové částce Kč 40.000,--, a to na základě dohody s autorem uzavřené. Nepřijme-li autor, jehož soutěžní návrh bude vybrán k realizaci, návrh dohody o převedení reprodukčního práva k ražbě do 15 dnů po té, co mu bude doručen, vyhrazuje si ČNB právo zahájit jednání o realizaci s autorem dalšího v pořadí následujícího návrhu.

V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží každý autor polovinu uvedené částky. Bude-li nutno provést na přijatém návrhu úpravy, je autor povinen provést je bezplatně ve spolupráci s určenou mincovnou do 4 týdnů po podepsání dohody. Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou hrazeny Českou národní bankou zvlášť po předložení příslušných dokladů. Jestliže by autor návrhu vybraného k realizaci nemohl provést či dokončit z jakéhokoliv důvodu definitivní úpravy ve stanovené době, má Česká národní banka právo nechat úpravy provést jiným výtvarníkem nebo zadat k realizaci jiný návrh.

Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I. cenu částku 10 000,- Kč, II. cenu částku 6 000,- Kč a III. cenu částku 4 000,- Kč. Pokud bude realizován jiný návrh než ten, kterému byla udělena I. cena, dostane autor I. ceny částku 20 000,- Kč.

10) Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno. Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněné alespoň částkou Kč 10.000,-, stávají se vlastnictvím České národní banky. Při případné realizaci kteréhokoliv návrhu bude autorovi vyplacena odměna podle bodu 9) těchto podmínek.

Zdislava z Lemberka

Narodila se na Českomoravské vysočině v Křížanově u nynějšího Žďáru nad Sázavou. Přesné datum jejího narození není známo, ale podle různých dochovaných zpráv a antropologického průzkumu kosterních pozůstatků se předpokládá, že to bylo v letech 1220 až 1225.

Pocházela ze značně zámožné, vzdělané a velmi zbožné rodiny. Zdislavin otec , pan Přibyslav z Křížanova zastával význačné úřady na Moravě (purkrabí v Brně, později kastelán na hradě Veveří) a vlastnil rozsáhlá území v oblasti Českomoravské vysočiny. Byl nakloněn klášterům a zvláště si oblíbil řády cisterciácký a minoritský, které bohatě podporoval. Zemřel v únoru 1251. Matka Zdislavy, paní Sibyla, přišla do Čech jako dvorní dáma Kunhuty, nevěsty budoucího krále Václava I. Původem byla ze Středomoří, nejčastěji se uvádí Sicílie, případně Řecko. Byla to na tehdejší dobu velmi vzdělaná a zbožná žena. Společně se svým manželem věnovala značnou přízeň klášterům, zvláště žďárskému, kterého byla spoluzakladatelkou a kde byla po smrti roku 1262 pochována.

Dětství a mládí Zdislava prožila v klidném rodinném prostředí na otcově hradě Křížanově a s největší pravděpodobností i v Brně, ve společnosti čtyř mladších sourozenců. Všechny děti byly podle kronikářských zápisů vychovány v úctě k řeholnímu a kněžskému stavu. Nejvíce se tato výchova dotkla Zdislavy. Značně mladá (podle různých pramenů mezi 16. až 20. rokem) se provdala za pana Havla na Jablonném z rodu Markvarticů, předního pobočníka Přemyslovců. Havel vystavěl nový hrad Lowenberk - Lemberk a roku 1241 přijal nový přídomek z Lemberka. Právě na tento hrad se Zdislava po svatbě připisované k roku 1241 přestěhovala již jako paní z Lemberka.

Zdislava byla poměrně chatrného zdraví, přesto byla neobyčejně pracovitá a obětavá manželka a matka čtyř dětí. Podle tehdejších měřítek se jako bohatá hradní paní více než příkladně starala o chod na hradě, ale i o hospodářskou čeleď. Zemřela mladá ve věku 30 až 33 let 1. ledna 1252. Je to jediné skutečně známé datum v jejím životě. Za bezprostřední příčinu smrti se v některých pramenech udává pokročilá plicní choroba nebo špatný zdravotní stav po porodu posledního dítěte.

Hlavní význam Zdislavy spočívá v tom, že po vzoru Anežky Přemyslovny založila špitál a oddaně sloužila nemocným a chudým. Není bez zajímavosti, že její manžel se účastnil na výstavbě Anežského kláštera v Praze Na Františku a obě ženy, Anežka a Zdislava, se osobně znaly. Společně s manželem založila v Jablonném chrám sv. Vavřince a klášter pro dominikány. Tento řád s apoštolským zaměřením si sama tak oblíbila, že do něj vstoupila jako laická spolupracovnice, tj. nevstoupila do kláštera jako řeholnice, ale nadále zůstala s manželem a věnovala se rodině.

Po Zdislavině smrti zvěsti o její dobročinnosti postupem doby narůstaly, včetně zpráv o zázracích kolem jejího hrobu. Růst jejího kultu vyústil v roce 1907 v blahořečení a v roce 1995 prohlásil papež Jan Pavel II. Zdislavu za svatou. Svatá Zdislava se logicky ke svému způsobu života stala patronkou manželství a rodiny.

Zdeněk Kalista: Blahoslavená Zdislava z Lemberka
Václav Ryneš - Ambrož M. Svatoš: K počátkům náboženské úcty bl. Zdislavy
Ambrož Svatoš: Paní Zdislava
F. Em. Soukup. O.P: Blahoslavená Zdislava Berkovna
Sborník ke svatořečení paní Zdislavy z Lemberka - 1995
Beletrie - Alena Vrbová: V erbu lvice - (kniha zfilmována, historické události volně upraveny pro větší akčnost filmu)

Zpracovala: sekce peněžní, 15.01.2001