PSM Kilián Ignác Dientzenhofer - soutěž

PODMÍNKY

celostátní neomezené anonymní soutěže na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince ke 250. výročí úmrtí Kiliána Ignáce Dientzenhofera v roce 2001.

1) Česká národní banka vypisuje celostátní neomezenou anonymní soutěž na návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince, která bude vydána v roce 2001.

2) Soutěž se řídí ustanovením § 847 - § 849 občanského zákoníku o veřejné soutěži.

3) Účelem soutěže je získání hodnotného a technickým podmínkám vyhovujícího návrhu.

Vydáním stříbrných 200 Kč mincí má být nejširší veřejnosti připomenuto 250. výročí úmrtí architekta a stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, jehož dílo představuje jeden z vrcholů barokní architektury.

4) Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm ( bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku. Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně, kreslené značky jsou nepřípustné) na rubové straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu. Návrhy musí být předkládány v definitivní podobě, to znamená, že po technické stránce musí být způsobilé k ražbě.

5) Na l í c n í straně (aversu) je nutno umístit velký státní znak České republiky, nebo jeho stylizaci tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, aby stylizace státního znaku byla v souladu s provedením rubové strany, a aby lev nemohl být zaměňován za jiná heraldická zvířata, text v opise (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) " ČESKÁ REPUBLIKA", označení nominální hodnoty " 200 Kč". Státní znak nemusí vzhledem k velikosti mincovního pole zaujímat celou plochu, musí však být umístěn v její horní části.

Vyobrazení státního znaku je připojeno v příloze k těmto podmínkám.

Lícní stranu je vhodné podle úvahy výtvarníka doplnit o případný drobný motiv, navazující na rubovou stranu. Na místě, kde by podle mínění autora měla být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

Na r u b o v é straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se ke Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi nebo k jeho dílu a nápis nebo opis "KILIÁN IGNÁC DIENTZENHOFER" a letopočty "1751-2001". Na místě, kde by měla být autorská značka, umístí výtvarník čtvereček o velikosti 8 x 8 až 10 x 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

Řešením hrany se výtvarník nemusí zabývat.

Mince bude ražena ze slitiny o 900 dílech stříbra a 100 dílech mědi, její průměr bude 31 mm a hrubá hmotnost 13 g. Mince bude ražena také ve špičkové kvalitě, u níž se zvlášť dobře dociluje vrcholný lesk i v drobných ploškách proti matovému reliéfu. K této okolnosti by měli účastníci soutěže přihlédnout. Soutěžící mohou shlédnout vzorové modely pamětních mincí, mincí špičkové kvality a seznámit se s publikacemi o mincích v Kabinetu platidel (sekce peněžní) České národní banky v Praze 1, Na příkopě 28, tel. 2441-2999, po dohodě u sekretářky komise v pracovní dny od 9 do 15 hod.

6) Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12 hodiny dne 1. prosince 2000 (pátek) na adresu:

a) pro osobní styk                                        b) pro poštovní styk

Česká národní banka                                     Česká národní banka
sekce peněžní                                                 sekce peněžní
Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul.     
Na příkopě 28
návštěvnický salonek)
                                 115 03 Praha 1
doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod.)

K návrhu musí být připojena zalepená obálka označená shodnou soutěžní značkou (heslem) jako na modelech. Obálka musí obsahovat lístek se jménem autora návrhu, jeho adresou a shodnou soutěžní značkou jako na obálce.

Zároveň žádáme autory, aby vzhledem ke změně zúčtování soutěží uvedli na lístku s adresou i číslo účtu včetně specifického symbolu pokud je (sporožiro, osobní konto atd.) pro bezhotovostní převod úhrady za případné finanční ohodnocení návrhu.

Návrhy odeslané poštou musí být avizovány na adresu uvedenou v tomto bodu doporučeným dopisem a uvedením podacího čísla odesílajícího poštovního úřadu. U balíkových zásilek je rozhodující hodina a datum poštovního razítka na průvodce. Návrhy musí být zaslány v obalech pro křehké zásilky odpovídajících přepravním pravidlům pošty. Zásilky musí být zapečetěny a na vnějším obalu označeny "Soutěž na pamětní minci DIENTZENHOFER".

7) Soutěžní návrhy zhodnotí Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Předsedou komise je ředitel sekce peněžní České národní banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol. Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní práce pro Komisi zajišťuje sekretářka Komise, Dr. Alena Hrdá, pracovnice sekce peněžní České národní banky, tel.2441-2999.

8) Pro nejhodnotnější návrhy se stanoví tyto ceny:

I. cena ..................... Kč 30.000,-

II. cena ..................... Kč 23.000,-

III. cena ..................... Kč 17.000,-

Kromě toho bude podle rozhodnutí Komise odměněno dalších nejvýše 10 návrhů. Na tyto odměny je určena celková částka Kč 40.000,-. Komise může od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn. Ceny a odměny vyplatí Česká národní banka do 30 dnů od výroku komise. Komise navrhuje též vyplacení režijních příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu neobdržely. Výše a počet těchto příspěvků jsou závislé na počtu soutěžních návrhů a na jejich umělecké a technické úrovni.

V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou.

Ceny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve výši 20%, která bude Českou národní bankou odvedena podle §79 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně.

9) Výběr soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada České národní banky. Bankovní rada není vázána názorem komise, k realizaci však může být vybrán pouze návrh, kterému byla udělena některá z cen.

Autorovi, jehož soutěžní návrh bude realizován (líc i rub), bude vyplacena autorská odměna za užití díla (převedení reprodukčního práva k ražbě neomezeného počtu mincí s ročníkem ražby 2000) a výtvarnou spolupráci při realizaci, v celkové částce Kč 40.000,--, a to na základě dohody s autorem uzavřené. Nepřijme-li autor, jehož soutěžní návrh bude vybrán k realizaci, návrh dohody o převedení reprodukčního práva k ražbě do 15 dnů po té, co mu bude doručen, vyhrazuje si ČNB právo zahájit jednání o realizaci s autorem dalšího v pořadí následujícího návrhu.

V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží každý autor polovinu uvedené částky. Bude-li nutno provést na přijatém návrhu úpravy, je autor povinen provést je bezplatně ve spolupráci s určenou mincovnou do 4 týdnů po podepsání dohody. Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou hrazeny Českou národní bankou zvlášť po předložení příslušných dokladů. Jestliže by autor návrhu vybraného k realizaci nemohl provést či dokončit z jakéhokoliv důvodu definitivní úpravy ve stanovené době, má Česká národní banka právo nechat úpravy provést jiným výtvarníkem nebo zadat k realizaci jiný návrh.

Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I. cenu částku 10 000,- Kč, II. cenu částku 6 000,- Kč a III. cenu částku 4 000,- Kč. Pokud bude realizován jiný návrh než ten, kterému byla udělena I. cena, dostane autor I. ceny částku 20 000,- Kč.

10) Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno. Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněné alespoň částkou Kč 10.000,-, stávají se vlastnictvím České národní banky. Při případné realizaci kteréhokoliv návrhu bude autorovi vyplacena odměna podle bodu 9) těchto podmínek.

 

Kilián Ignác Dientzenhofer

Stavitelská dynastie rodiny Dientzenhoferů v období vrcholného a pozdního baroka zásadně ovlivnila architekturu ve třech oblastech střední Evropy (Čechách, Horní Falci a Frankách). Především to byl ve druhé generaci příslušník pražské větve rodiny Kilián Ignác, prostřední syn Kryštofa Dientzenhofera (původem z hornobavorského alpského podhůří a od roku 1687 malostranského měšťana), pokřtěný 1. září 1689 u sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Kryštof si v Kiliánovi Ignácovi vychovával svého nástupce a proto syna cílevědomě připravoval na dráhu architekta a na převzetí podniku. Nejprve to byla studia na malostranském jezuitském gymnáziu a několik let na filozofii u jezuitů ve staroměstském Klementinu. Po škole následovala neobyčejně dlouhá, ale pro další vývoj důležitá tovaryšská cesta (7 let), během níž se zdržoval ve Vídni a podle dobré znalosti francouzštiny a italštiny i v tehdy proslulých uměleckých centrech Paříži a Římě.

Samostatně začal tvořit v roce 1716. Soupis jeho díla činí více než 200 staveb, z nichž některé jsou mimořádně rozlehlé a technicky náročné, ale všechny jsou umělecky zcela dokonalé. Práce Kiliána Ignáce nezná kvalitativních výkyvů. Jako architekt a stavitel bezpečně zvládal (snad jako jediný) celý rejstřík tehdejší produkce. Výraz jeho staveb zahrnuje nejen dramatismus typu vrcholného baroka, ale i elegantní rafinovanost pozdně barokní stylizace, nebo náznaky rokokové hravosti. O mimořádné architektonické genialitě svědčí zejména projekty kostelů sv. Jana na Skalce (vedle Faustova domu na Karlově náměstí v Praze), sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze, po otci převzaté dostavbě chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze (se skvělou kupolí a zvonicí), plány monumentálních chrámů v Karlových Varech a Lehnickém Poli, nebo desítky vynalézavě řešených venkovských kostelíků. U světských staveb se jedná o půvabné domy pražských měšťanů a jedinou palácovou stavbu, nepochybně nejkrásnější pražský palác poloviny 18. století, palác Sylva-Tarrouců (Savarin) na Novém Městě v Praze. V omezeném výčtu nelze zapomenout na soukromý letohrádek v Praze na Smíchově, dnes vila Portheimka.

Kilián Ignác Dientzenhofer zemřel 18.12.1751 v Praze. Po jeho smrti již nikdo z rodinného klanu Dientzenhoferů nedosáhl takového umu a úspěchu.

Mojmír Horyna - Jaroslav Kučera : Dientzenhoferové (AKROPOLIS)

Zpracovala: sekce peněžní, 01.08.2000