PSM Jiří z Poděbrad - soutěž

Podmínky celostátní neomezené anonymní soutěže na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince k 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem v roce 2002

1) Česká národní banka vypisuje celostátní neomezenou anonymní soutěž na návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince, která bude vydána v roce 2002.

2) Soutěž se řídí ustanovením § 847 - § 849 občanského zákoníku o veřejné soutěži.

3) Účelem soutěže je získání hodnotného a technickým podmínkám vyhovujícího návrhu.

Vydáním stříbrných 200 Kč mincí má být nejširší veřejnosti připomenuto 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem.

4) Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm (bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku. Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně, kreslené značky jsou nepřípustné) na rubové straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu. Návrhy musí být předkládány v definitivní podobě, to znamená, že po technické stránce musí být způsobilé k ražbě.

5) "Na lícní straně je nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnotu mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Jako dominanta lícní strany může být použit

buď motiv tradičně zdůrazňující, že mince je platidlem České republiky, tj . umělecká kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky, případně doplněná drobným dekorem vztahujícímu se k tématu mince,
nebo motiv vztahující se bezprostředně k tématu mince.

Umělecká kompozice heraldických zvířat musí být ztvárněná tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, a aby byla v souladu s provedením rubové strany. Kompozice nesmí být přímým ztvárněním velkého státního znaku podle vyobrazení v příloze zákona o státních symbolech České republiky (vyobrazení je připojeno k těmto podmínkám). V případě, že kompozice je dominantou lícní strany, nemusí zaujímat celou plochu mincovního pole musí však být umístěna v horní části mince, tvoří-li pouze doprovodný prvek, může být umístěna kdekoliv, vždy však neznevažujícím způsobem."

Na místě, kde by podle mínění autora měla být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

Na r u b o v é straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se k Jiřímu z Poděbrad nebo k jeho činnosti a nápis nebo opis " JIŘÍ Z PODĚBRAD - ZEMSKÝ SPRÁVCE" a letopočty "1452-2002". Na místě, kde by měla být autorská značka, umístí výtvarník čtvereček o velikosti 8 x 8 až 10 x 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

Řešením hrany se výtvarník nemusí zabývat.

Mince bude ražena ze slitiny o 900 dílech stříbra a 100 dílech mědi, její průměr bude 31 mm a hrubá hmotnost 13 g. Mince bude ražena také ve špičkové kvalitě, u níž se zvlášť dobře dociluje vrcholný lesk i v drobných ploškách proti matovému reliéfu. K této okolnosti by měli účastníci soutěže přihlédnout. Soutěžící mohou shlédnout vzorové modely pamětních mincí, mincí špičkové kvality a seznámit se s publikacemi o mincích v Kabinetu platidel (sekce peněžní) České národní banky v Praze 1, Na příkopě 28, tel. 2441-2999, po dohodě u sekretářky Komise v pracovní dny od 9 do 15 hod.

6) Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12 hodiny dne 7. září 2001 (pátek) na adresu:

a) pro osobní styk

Česká národní banka
sekce peněžní
Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul.
návštěvnický salonek)
doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod.

b) pro poštovní styk

Česká národní banka
sekce peněžní
Na příkopě 28
115 03 Praha 1

K návrhu musí být připojena zalepená obálka označená shodnou soutěžní značkou (heslem) jako na modelech. Obálka musí obsahovat lístek se jménem autora návrhu, jeho adresou a shodnou soutěžní značkou jako na obálce.

Žádáme autory, aby vzhledem ke změně zúčtování soutěží uvedli na lístku s adresou i číslo účtu včetně specifického symbolu a kódu bankovního ústavu (sporožiro, osobní konto atd.) pro bezhotovostní převod úhrady za případné finanční ohodnocení návrhu. Zároveň žádáme o včasné oznámení při změnách účtů. V opačném případě nemůžeme zajistit správné doručení peněz.

Návrhy odeslané poštou musí být avizovány na adresu uvedenou v tomto bodu doporučeným dopisem a uvedením podacího čísla odesílajícího poštovního úřadu. U balíkových zásilek je rozhodující hodina a datum poštovního razítka na průvodce. Návrhy musí být zaslány v obalech pro křehké zásilky odpovídajících přepravním pravidlům pošty. Zásilky musí být zapečetěny a na vnějším obalu označeny "Soutěž na pamětní minci JIŘÍ Z PODĚBRAD".

7) Soutěžní návrhy zhodnotí Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Předsedou komise je ředitel sekce peněžní České národní banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol. Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní práce pro Komisi zajišťuje sekretářka Komise, Mgr. Alena Kolínová, pracovnice sekce peněžní České národní banky, tel.2441-2999.

8) Pro nejhodnotnější návrhy se stanoví tyto ceny:

I. cena ..................... Kč 30.000,-

II. cena ..................... Kč 23.000,-

III. cena ..................... Kč 17.000,-

Kromě toho bude podle rozhodnutí komise odměněno dalších nejvýše 10 návrhů. Na tyto odměny je určena celková částka Kč 40.000,-. Komise může od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn. Ceny a odměny vyplatí Česká národní banka do 30 dnů od výroku komise. Komise navrhuje též vyplacení režijních příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu neobdržely. Výše a počet těchto příspěvků jsou závislé na počtu soutěžních návrhů a na jejich umělecké a technické úrovni.

V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou.

Ceny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve výši 20%, která bude Českou národní bankou odvedena podle §79 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně.

9) Výběr soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada České národní banky. Bankovní rada není vázána názorem komise, k realizaci však může být vybrán pouze návrh, kterému byla udělena některá z cen.

Autorovi, jehož soutěžní návrh bude realizován (líc i rub), bude vyplacena autorská odměna za užití díla (převedení reprodukčního práva k ražbě neomezeného počtu mincí s ročníkem ražby 2002) a výtvarnou spolupráci při realizaci, v celkové částce Kč 40.000,--, a to na základě dohody s autorem uzavřené. Nepřijme-li autor, jehož soutěžní návrh bude vybrán k realizaci, návrh dohody o převedení reprodukčního práva k ražbě do 15 dnů po té, co mu bude doručen, vyhrazuje si ČNB právo zahájit jednání o realizaci s autorem dalšího v pořadí následujícího návrhu.

V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží každý autor polovinu uvedené částky. Bude-li nutno provést na přijatém návrhu úpravy, je autor povinen provést je bezplatně ve spolupráci s určenou mincovnou do 4 týdnů po podepsání dohody. Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou hrazeny Českou národní bankou zvlášť po předložení příslušných dokladů. Jestliže by autor návrhu vybraného k realizaci nemohl provést či dokončit z jakéhokoliv důvodu definitivní úpravy ve stanovené době, má Česká národní banka právo nechat úpravy provést jiným výtvarníkem nebo zadat k realizaci jiný návrh.

Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I. cenu částku 10 000,- Kč, II. cenu částku 6 000,- Kč a III. cenu částku 4 000,- Kč. Pokud bude realizován jiný návrh než ten, kterému byla udělena I. cena, dostane autor I. ceny částku 20 000,- Kč.

10) Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno. Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněné alespoň částkou Kč 10.000,-, stávají se vlastnictvím České národní banky. Při případné realizaci kteréhokoliv návrhu bude autorovi vyplacena odměna podle bodu 9) těchto podmínek.

Ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem

Po husitských válkách byl vývoj politických poměrů v Čechách značně neutěšený. Král Albrecht zemřel v roce 1439 a země zůstala bez krále. Albrechtův syn Ladislav řečený Pohrobek se narodil až po otcově smrti. Šlechtě, spolčené v panské jednotě a soustředěné v Praze, plně vyhovoval stav království bez krále. Pod vedením Hynka Ptáčka z Pirkštejna a po jeho smrti (1444) pod vedením Jiřího (někdy je uváděn jako Jiřík) z Poděbrad se ve východních Čechách vytvořil šlechtický svaz jako protiváha panské jednoty. Východočeský svaz šlechticů, ke kterému se hlásila i některá města, hájil kompaktáta, omezoval světskou moc církve, trval na konfiskaci církevního majetku a přitom se opíral o sliby, jež dal před korunovací českým stavům císař Zikmund. Program Východočeského svazu byl pokrokovější než program panské jednoty hlásící se k poslušnosti papeži a omezující veškeré výsledky husitského hnutí jen na přijímání z kalicha. Mezi oběma tábory vypukla válka čas od času přerušovaná příměřím. V září 1445 zajel do Prahy nový vůdce Poděbradské jednoty (tak se Východočeský svaz začal nazývat) pan Jiří z Kunštátu a na Poděbradech a získal od pražských konšelů slib, že chtějí pracovat pro blaho země. Ve skutečnosti to byla jen slova. Když později Poděbradská jednota navrhla ustanovení zatímního zemského správce, než bude mladičký Ladislav dosazen na trůn, byli Pražané mezi prvními, kdo tento návrh odmítl a tak podpořili panskou jednotu, aby nemohla být ustanovena pevná centralizovaná vláda. Mezitím narůstala nespokojenost mezi obyvatelstvem zvláště mezi pražským. Vyvrcholení nastalo v květnu 1448 po útěku papežova legáta z Prahy, který tzv. přijel jednat o kompaktátech, ale ve skutečnosti přijel obracet kališníky na katolickou víru. Poděbradská jednota dovedla chytře využít lidové nenávisti. Jiří z Poděbrad ve vší tajnosti sebral vojsko a vytáhl na Prahu. Vítězství Poděbradské jednoty a dobytí Prahy dne 4. září 1448 zlomilo moc panské jednoty a pražské oligarchie. Mezi pražskou obcí a Jiřího Poděbradskou jednotou vznikla pevná přátelská pouta. Pražané podporovali Jiřího snahy o navrácení mladičkého krále Ladislava do Čech. Rozhodná podpora Jiřího politiky vedla Pražany k jeho obecnému uznání zemským správcem. Již v roce 1451 se o tom jednalo na zemském sněmu v Benešově (v Praze řádil mor). Konečné slovo však přece jenom padlo v Praze. V dubnu 1452 se sešel na Staroměstské radnici zemský sněm, který jednoznačně zvolil Jiřího z Poděbrad zemským správcem. K ruce byla novému vladaři dána rada složená z devíti šlechticů a dvou měšťanů. Když se v září 1452 Jiřímu poddal Tábor, byla země opět po dlouhých letech sjednocena pod jediným vladařem.

Doc. Dr. František Kafka: Přehled dějin Československa v epoše feudalismu II.
Dějiny Prahy

Zpracovala: sekce peněžní, 01.08.2001