PSM Jaroslav Seifert - soutěž
Podmínky celostátní neomezené anonymní soutěže na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince ke 100. výročí narození Jaroslava Seiferta v roce 2001.
1) Česká národní banka vypisuje celostátní neomezenou anonymní soutěž na návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince, která bude vydána v roce 2001.
2) Soutěž se řídí ustanovením § 847 - § 849 občanského zákoníku o veřejné soutěži.
3) Účelem soutěže je získání hodnotného a technickým podmínkám vyhovujícího návrhu.
Vydáním stříbrných 200 Kč mincí má být nejširší veřejnosti připomenuto 100. výročí narození básníka a novináře Jaroslava Seiferta, prvního československého nositele Nobelovy cena za literaturu (1984).
4) Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm ( bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku. Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně, kreslené značky jsou nepřípustné) na rubové straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu. Návrhy musí být předkládány v definitivní podobě, to znamená, že po technické stránce musí být způsobilé k ražbě.
5) Na l í c n í straně (aversu) je nutno umístit velký státní znak České republiky, nebo jeho stylizaci tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, aby stylizace státního znaku byla v souladu s provedením rubové strany, a aby lev nemohl být zaměňován za jiná heraldická zvířata, text v opise (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) " ČESKÁ REPUBLIKA", označení nominální hodnoty " 200 Kč". Státní znak nemusí vzhledem k velikosti mincovního pole zaujímat celou plochu, musí však být umístěn v její horní části.
Vyobrazení státního znaku je připojeno v příloze k těmto podmínkám.
Lícní stranu je vhodné podle úvahy výtvarníka doplnit o případný drobný motiv, navazující na rubovou stranu. Na místě, kde by podle mínění autora měla být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).
Na r u b o v é straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se k Jaroslavu Seifertovi nebo k jeho dílu a nápis nebo opis " JAROSLAV SEIFERT" a letopočty "1901-2001". Na místě, kde by měla být autorská značka, umístí výtvarník čtvereček o velikosti 8 x 8 až 10 x 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).
Řešením hrany se výtvarník nemusí zabývat.
Mince bude ražena ze slitiny o 900 dílech stříbra a 100 dílech mědi, její průměr bude 31 mm a hrubá hmotnost 13 g. Mince bude ražena také ve špičkové kvalitě, u níž se zvlášť dobře dociluje vrcholný lesk i v drobných ploškách proti matovému reliéfu. K této okolnosti by měli účastníci soutěže přihlédnout. Soutěžící mohou shlédnout vzorové modely pamětních mincí, mincí špičkové kvality a seznámit se s publikacemi o mincích v Kabinetu platidel (sekce peněžní) České národní banky v Praze 1, Na příkopě 28, tel. 2441-2999, po dohodě u sekretářky komise v pracovní dny od 9 do 15 hod.
6) Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12 hodiny dne 17. listopadu 2000 (pátek) na adresu:
a) pro osobní styk
Česká národní banka
sekce peněžní
Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul. návštěvnický salonek)
doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod.
b) pro poštovní styk
Česká národní banka
sekce peněžní
Na příkopě 28
115 03 Praha 1
K návrhu musí být připojena zalepená obálka označená shodnou soutěžní značkou (heslem) jako na modelech. Obálka musí obsahovat lístek se jménem autora návrhu, jeho adresou a shodnou soutěžní značkou jako na obálce.
Zároveň žádáme autory, aby vzhledem ke změně zúčtování soutěží uvedli na lístku s adresou i číslo účtu, včetně specifického symbolu pokud je, (sporožiro, osobní konto atd.) pro bezhotovostní převod úhrady za případné finanční ohodnocení návrhu.
Návrhy odeslané poštou musí být avizovány na adresu uvedenou v tomto bodu doporučeným dopisem a uvedením podacího čísla odesílajícího poštovního úřadu. U balíkových zásilek je rozhodující hodina a datum poštovního razítka na průvodce. Návrhy musí být zaslány v obalech pro křehké zásilky odpovídajících přepravním pravidlům pošty. Zásilky musí být zapečetěny a na vnějším obalu označeny "Soutěž na pamětní minci SEIFERT".
7) Soutěžní návrhy zhodnotí Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Předsedou komise je ředitel sekce peněžní České národní banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol. Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní práce pro Komisi zajišťuje sekretářka Komise, Dr. Alena Hrdá, pracovnice sekce peněžní České národní banky, tel.2441-2999.
8) Pro nejhodnotnější návrhy se stanoví tyto ceny:
I. cena ..................... Kč 30.000,-
II. cena ..................... Kč 23.000,-
III. cena ..................... Kč 17.000,-
Kromě toho bude podle rozhodnutí komise odměněno dalších nejvýše 10 návrhů. Na tyto odměny je určena celková částka Kč 40.000,-. Komise může od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn. Ceny a odměny vyplatí Česká národní banka do 30 dnů od výroku komise. Komise navrhuje též vyplacení režijních příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu neobdržely. Výše a počet těchto příspěvků jsou závislé na počtu soutěžních návrhů a na jejich umělecké a technické úrovni.
V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou.
Ceny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve výši 20%, která bude Českou národní bankou odvedena podle §79 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně.
9) Výběr soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada České národní banky. Bankovní rada není vázána názorem komise, k realizaci však může být vybrán pouze návrh, kterému byla udělena některá z cen.
Autorovi, jehož soutěžní návrh bude realizován (líc i rub), bude vyplacena autorská odměna za užití díla (převedení reprodukčního práva k ražbě neomezeného počtu mincí s ročníkem ražby 2000) a výtvarnou spolupráci při realizaci, v celkové částce Kč 40.000,- a to na základě dohody s autorem uzavřené. Nepřijme-li autor, jehož soutěžní návrh bude vybrán k realizaci, návrh dohody o převedení reprodukčního práva k ražbě do 15 dnů po té, co mu bude doručen, vyhrazuje si ČNB právo zahájit jednání o realizaci s autorem dalšího v pořadí následujícího návrhu.
V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží každý autor polovinu uvedené částky. Bude-li nutno provést na přijatém návrhu úpravy, je autor povinen provést je bezplatně ve spolupráci s určenou mincovnou do 4 týdnů po podepsání dohody. Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou hrazeny Českou národní bankou zvlášť po předložení příslušných dokladů. Jestliže by autor návrhu vybraného k realizaci nemohl provést či dokončit z jakéhokoliv důvodu definitivní úpravy ve stanovené době, má Česká národní banka právo nechat úpravy provést jiným výtvarníkem nebo zadat k realizaci jiný návrh.
Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I. cenu částku 10 000,- Kč, II. cenu částku 6 000,- Kč a III. cenu částku 4 000,- Kč. Pokud bude realizován jiný návrh než ten, kterému byla udělena I. cena, dostane autor I. ceny částku 20 000,- Kč.
10) Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno. Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněné alespoň částkou Kč 10.000,-, stávají se vlastnictvím České národní banky. Při případné realizaci kteréhokoliv návrhu bude autorovi vyplacena odměna podle bodu 9) těchto podmínek.
JAROSLAV SEIFERT
se narodil 23.9.1901 v dělnické rodině v Praze na Žižkově. Léta dospívání byla poznamenána I. světovou válkou. Doba a chudoba okolního prostředí zapříčinila, že již jako student gymnázia přilnul k levicovému křídlu sociální demokracie a ve dvaceti letech se stal členem komunistické strany. Gymnázium nedostudoval a nastoupil dráhu redaktora komunistického tisku a avantgardních časopisů. Ve své tvorbě brojil proti světu bezohledného bohatství, ale i proti postalinštění strany, což ho v roce 1929 přimělo podepsat spolu s dalšími předními levicovými spisovateli manifest proti Gottwaldovu vedení KSČ. Následkem bylo vyloučení ze strany. Od roku 1930 byl členem sociálně demokratické strany a redaktorem kulturní rubriky Práva lidu. Po válce do roku 1949 pracoval v denníku Práce. V roce 1946 byl zvolen řádným členem České akademie věd a umění. Kritický postoj k politickému vývoji v zemi v 50. letech a zejména vystoupení na II. sjezdu Československých spisovatelů v roce 1956 přispělo k básníkovu nucenému odchodu do ústraní. O deset let později (1966) mu byl udělen titul národního umělce a v roce 1968 si ho spisovatelé zvolili za předsedu svého svazu. V roce 1968 až 1969 se aktivně angažoval v kulturním i politickém dění. Následující 70. léta přinesla další odchod do ústraní. Tím, že Seifert podepsal Chartu 1977 (byl jedním z prvních) mohla být jeho tvorba vydávána jen v zahraničí nebo "samizdatem". V roce 1981 vydal v Torontu (nakladatelství Škvoreckých) sugestivní vzpomínkovou knihu Všechny krásy světa. V Praze vyšla v roce 1982 a 1985 se značnými cenzurními zásahy. Plné znění bylo publikováno až v roce 1993. Nejvyšší cti a uznání se Seifertovi dostalo 11. října 1984 kdy mu švédská Akademie udělila Nobelovu cenu za literaturu. Za nemocného otce cenu převzala z rukou švédského krále básníkova dcera 12. 12. 1984. Seifert zemřel 10. ledna 1986 v Praze a byl pochován do rodinného hrobu v Kralupech nad Vltavou.
Seifertova básnická tvorba je značně rozsáhlá a proto zde uvádíme nejdůležitější a nejznámější básnické sbírky etapového vývoje. Počáteční sbírky se vyznačovaly proletářskou bojovností (Město v slzách, 1921; Samá láska, 1925) i poetistickým okouzlením moderní civilizací (Na vlnách TSF, 1925). Potom následovalo období vyznávající lásku k domovu, k národní kultuře i běžným každodenním radostem a strastem (Poštovní holub, 1929; Jablko s klína, 1936; Venušiny ruce, 1936). V době ohrožení nacismem a v průběhu války se v básníkově tvorbě ozývá vzdor a zápas za svobodu (Vějíř Boženy Němcové, 1940; Kamenný most, 1944; Přilba hlíny, 1945). Intimní lyriku představuje nejznámější sbírka Maminka (1954). Pozdější sbírky zaznamenávají životní bilanci ve vzpomínkách na dětství, milostná okouzlení, zemřelé přátele i dramatické životní události (Koncert na ostrově, 1965; Odlévání zvonů, 1967; Halleyova kometa, 1967; Deštník z Piccadilly, 1979; Morový sloup, 1981; Býti básníkem, 1983).
Do roku 1984 byl Seifert ve světě málo známým básníkem, Nobelova cena značně podnítila zájem překladatelů i vydavatelů. Osobní poctu Seifertovu je možno v širším měřítku chápat jako poctu a uznání celé naší literatuře.
Literatura:
20. století jaké bylo - Ivan Brož (1999)
Děti slavných rodičů - Josef Březina (1998)
Laureáti Nobelovy ceny za literaturu 1901 - 1994 - Josef B. Michl (1995)
Jaroslav Seifert - Z. Pešat (1991)
Zpracovala: sekce peněžní, 01.08.2000