Proč Česká národní banka potřebuje zlato? Má jedny z nejvyšších devizových rezerv na světě v poměru k HDP a jako správný hospodář se je snaží spravovat co nejefektivněji tak, aby vedle své role v rámci měnové politiky ČNB do budoucna přinášely také zisk a další benefity. Zlato v rezervách slouží nejen jako důležitý nástroj diverzifikace, ale také k ražbě zlatých pamětních mincí a má symbolickou hodnotu. Nákupy zlata tak obnovují tradici československého „zlatého pokladu“.

Přednosti zlata

Zlato má mnoho předností a nejde jen o jeho cenu nebo již zmíněnou symboliku. Analýzy ČNB ukázaly, že pokud bude centrální banka ve svých devizových rezervách držet přibližně 100 tun zlata, sníží se volatilita jejího hospodářského výsledku. V praxi to znamená, že hospodářský výsledek bude méně citlivý na výkyvy na finančních trzích. Nižší volatility hospodářského výsledku ČNB je možné dosáhnout v důsledku specifických statistických vlastností ceny zlata (nízká korelace s vývojem cen ostatních aktiv), které je proto důležitou součástí portfolia devizových rezerv.

Správný poměr pro výkon

ČNB zároveň usiluje o zvýšení výnosu svých devizových rezerv. Toho je možné dosáhnout lepší diverzifikací, tedy vytvořením správného investičního mixu. Proto ČNB nejen nakupuje zlato, upravuje také velikost akciového portfolia a jeho strukturu (regionální rozdělení akcií). Aktuální údaje o struktuře devizových rezerv ČNB pravidelně zveřejňuje na svých webových stránkách.

ČNB jako konzervativní investor

ČNB je konzervativním investorem, na cenu zlata nespekuluje. Drahý kov nakupuje postupně na základě takzvaného efektu průměrování nákupní ceny. Jedná se o přístup, kterým investoři budují velká portfolia a snižují tak riziko nesprávného načasování nákupů. 

Zlato ČNB nakupuje na mezinárodních trzích, primárně v Londýně, který je z tohoto pohledu nejvýznamnější. Konkrétně jde o mimoburzovní trh se zlatem a dalšími drahými kovy organizovaný v Londýně –  Loco London Precious Metals Market, který patří k největším a nejstarším trhům svého druhu na světě.

ČNB se při nákupech zlata řídí nařízením EU 2017/821, které stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci.

Jak fyzické zlato vydělává?

Většina zlata z rezerv ČNB je bezpečně uložena v Londýně, odkud je snadno obchodovatelné na světových trzích. ČNB také mimo jiné čas od času zlato půjčuje kupř. formou depozita ostatním centrálním bankám, což generuje úrok. Proto nelze jednoduše říci, že vlastnictví zlata nepřináší žádný okamžitý výnos. Část zlata je uložena i v budově ČNB v Praze, jedná se primárně o zásoby určené pro výrobu zlatých mincí ČNB.

Historie zlatého pokladu

Zlato hrálo nejen ekonomickou, ale i symbolickou roli už od vzniku Československa v roce 1918. Příběh budování zlatých rezerv na pozadí nejvýznamnějších historických událostí 20. století je přitom plný zvratů.  

• 1918–1938: V období první republiky se zlaté rezervy staly důležitou oporou naší nové měny – československé koruny, pro kterou bylo nutné získat důvěru doma i v zahraničí. Do budování zlatého pokladu se zapojili mimo jiné i občané z celého Československa prostřednictvím zlatých darů.
• 1939–1945: Před druhou světovou válkou činily zásoby zlata 96,6 tuny. Válka však přinesla velké ztráty, které československá vláda po jejím skončení vyčíslila na téměř 45,5 tuny. Pouze část zlata se podařilo získat zpět, z toho největší část byla Československu uvolněna až v roce 1982.
• 1993–2019: Do éry samostatné České republiky vstupovala ČNB se 63,3 tunami zlata (k 1. lednu 1993). Po roce 1998 zůstalo na základě tehdejšího rozhodnutí bankovní rady o prodeji větší části zlata v trezorech ČNB 14 tun. Nejméně v historii, 8 tun, měla centrální banka na konci roku 2019.

Obnova zlatého pokladu

ČNB začala výrazněji nakupovat zlato v roce 2022 a od té doby postupně obnovuje národní zlatý poklad. Na konci roku 2022 držela přibližně 12 tun zlata, o rok později už 30,7 tuny a ke konci roku 2024 celkem 51,2 tuny. V říjnu 2025 dosáhl objem zlata 69,2 tuny.

Cílem ČNB je do roku 2028 zvýšit zásoby zlata na 100 tun, což by bylo nejvíce v historii centrální banky.

Zlaté cihly, nebo slitky?

Zlaté slitky jsou obvykle jednoduché odlitky provedené do jednostranných forem. Svůj slangový název „cihly“ získaly podle dvou převažujících tvarů – kvádru se zaoblenými hranami nebo čtyřbokého komolého jehlanu s obdélníkovou podstavou.

Jaké údaje na nich najdete?

Pro zásoby centrálních bank jsou typické zejména tzv. uzanční slitky, z nichž nejvýznamnější jsou ty, které splňují standardy uzance Good Delivery podle specifikací London Bullion Market Association (LBMA). Tyto standardy určují přesné parametry slitků – například hmotnost, rozměry, ryzost či značení – a definují, které slitky jsou uznávané jako obchodovatelné (dodatelné) na trhu v Londýně, tedy na již zmiňovaném Loco London Precious Metals Market.

Tyto slitky mají vysokou ryzost nejméně 995/1000 a hmotnost v rozmezí 350-430 troyských uncí (t.j. asi 10,9-13,4 kg), nejčastěji však kolem 400 troyských uncí (t.j. asi 12,4 kilogramu). Je na nich vyraženo číslo slitku, jeho ryzost, rok výroby a značka výrobce, z nichž nejvýznamnější výrobci jsou na seznamu LBMA Good Delivery List. Těchto mezinárodně uznaných výrobců je jen několik desítek na celém světě.

Pro obchodní a investiční účely dalších subjektů včetně fyzických osob jsou pak vyráběny odléváním nebo i ražbou menší slitky o nižší hmotnosti až po pouhý 1 gram, případně i v jiných, regionálních jednotkách (např. baht, chi, don, mesghal, tael, tola).

Jak zní zlato?

Poslechněte si, jak je možné rozeznít zlato uložené v trezoru ČNB.

Karina Kubelková: Zlato nakupujeme pravidelně

Členka bankovní rady Karina Kubelková představila v mimořádné reportáži České televize část zlatého pokladu, který je umístěný v přísně střeženém trezoru ČNB v Praze. ČNB zlato nakupuje pravidelně, do konce roku 2028 bude mít v devizových rezervách 100 tun tohoto drahého kovu.