Inflaci v říjnu ovlivnil hlubší pokles cen potravin
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace za říjen 2026
V říjnu meziroční míra inflace očekávaně klesla o 1 desetinu na 2,4 %. Konečný výsledek ovlivnilo více faktorů, hlavním z nich byl hlubší meziroční pokles cen potravin. Také došlo ke korekci cen pohonných hmot dané snížením spotřební daně z nafty.
I přes řadu nepříznivých faktorů zůstává vývoj cen potravin v letošním roce utlumený. V říjnu se meziroční pokles cen potravin a nealko nápojů prohloubil na -4,0 % r/r z 3,5 % v září. Pokles cen potravin přitom zůstává relativně plošný a v průměru se ceny potravin drží na úrovni 2letých minim. Stále se tak odkládá obrat, který naznačují komoditní burzy a informace o letošní slabé sklizni.
Mimo kolísavé ceny potravin a pohonných hmot se trendový vývoj inflace v posledních měsících zásadně nemění. I přes výkyvy celkové inflace je vývoj jádrové inflace stabilizovaný, v říjnu zůstala beze změny na 3,1 %. Pozitivním překvapením bylo další zpomalení růstu nákladů vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné) na 1,5leté minimum 4,6 % r/r z 5,1 % v září. I přes tento vývoj růst cen služeb zůstal stabilní na zvýšené hodnotě 4,5 % r/r. Naopak u cen zboží růst cen opět mírně zrychlil na 1,0 %, což je nejvyšší hodnota od začátku roku 2024. Jedním z faktorů je postupné zdražování elektroniky z důvodu globálního nedostatku čipů.
Do konce roku se inflace pravděpodobně zvýší do blízkosti 3 %, a to především kvůli cenám potravin. Na začátku příštího roku celková inflace pravděpodobně přechodně vyskočí výrazně nad 3 %, jelikož odezní administrativní vliv převedení poplatků za POZE plně na státní rozpočet. Míra inflace by měla kulminovat v únoru a pak by měla začít zvolňovat. Jádrová inflace by měla zůstat v dalších měsících sice stabilní, ale nadále zvýšená kolem úrovně 3 %.
Zvýšený inflační výhled pro příští rok vzhledem k vývoji jádrové inflace a globálním inflačním tlakům (energie, potraviny) přináší důvody pro zvýšenou obezřetnost v měnové politice.
Inflaci v říjnu ovlivnil hlubší pokles cen potravin
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace za říjen 2026
V říjnu meziroční míra inflace očekávaně klesla o 1 desetinu na 2,4 %. Konečný výsledek ovlivnilo více faktorů, hlavním z nich byl hlubší meziroční pokles cen potravin. Také došlo ke korekci cen pohonných hmot dané snížením spotřební daně z nafty.
I přes řadu nepříznivých faktorů zůstává vývoj cen potravin v letošním roce utlumený. V říjnu se meziroční pokles cen potravin a nealko nápojů prohloubil na -4,0 % r/r z 3,5 % v září. Pokles cen potravin přitom zůstává relativně plošný a v průměru se ceny potravin drží na úrovni 2letých minim. Stále se tak odkládá obrat, který naznačují komoditní burzy a informace o letošní slabé sklizni.
Mimo kolísavé ceny potravin a pohonných hmot se trendový vývoj inflace v posledních měsících zásadně nemění. I přes výkyvy celkové inflace je vývoj jádrové inflace stabilizovaný, v říjnu zůstala beze změny na 3,1 %. Pozitivním překvapením bylo další zpomalení růstu nákladů vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné) na 1,5leté minimum 4,6 % r/r z 5,1 % v září. I přes tento vývoj růst cen služeb zůstal stabilní na zvýšené hodnotě 4,5 % r/r. Naopak u cen zboží růst cen opět mírně zrychlil na 1,0 %, což je nejvyšší hodnota od začátku roku 2024. Jedním z faktorů je postupné zdražování elektroniky z důvodu globálního nedostatku čipů.
Do konce roku se inflace pravděpodobně zvýší do blízkosti 3 %, a to především kvůli cenám potravin. Na začátku příštího roku celková inflace pravděpodobně přechodně vyskočí výrazně nad 3 %, jelikož odezní administrativní vliv převedení poplatků za POZE plně na státní rozpočet. Míra inflace by měla kulminovat v únoru a pak by měla začít zvolňovat. Jádrová inflace by měla zůstat v dalších měsících sice stabilní, ale nadále zvýšená kolem úrovně 3 %.
Zvýšený inflační výhled pro příští rok vzhledem k vývoji jádrové inflace a globálním inflačním tlakům (energie, potraviny) přináší důvody pro zvýšenou obezřetnost v měnové politice.
Petr Sklenář, ředitel sekce měnové