Inflace se v březnu zvýšila na 1,9 % vlivem dopadů konfliktu na Blízkém východě
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v březnu 2026
V březnu vzrostla meziroční míra inflace o pět desetin na 1,9 %, což je nad údaji zimní prognózy. V cenovém vývoji se začaly promítat efekty válečného konfliktu na Blízkém východě, na který okamžitě reagovaly ceny energetických komodit a následně ceny pohonných hmot u čerpacích stanic. V důsledku toho vzrostla cenová hladina meziměsíčně o výrazných 0,6 %.
Zkraje letošního roku snížily inflaci jednorázové vlivy v podobě lednového převedení poplatku za podporované zdroje energie u cen elektřiny na státní rozpočet, ke kterému se v únoru a březnu přidal tlumící vliv cen potravin. Nabídkový šok do cen pohonných hmot tak v březnu zastihl ekonomiku v relativně příznivé situaci svižně rostoucí ekonomické aktivity a inflace pod cílem. Meziměsíční zdražení pohonných hmot však tento polštář z velké části vyčerpalo a vrátilo inflaci zpět do těsné blízkosti 2 %.
Jádrová inflace v březnu mírně vzrostla na 2,9 %, a to vlivem zrychlení růstu cen zboží i cen služeb. Pozorovaný zvýšený růst cen služeb je odrazem solidní poptávkové situace podpořené rostoucími mzdami. Zlepšující se příjmová situace domácností a silná poptávka po úvěrech na bydlení podporují růst cen nemovitostí, který se spolu se zdražením stavebních prací promítá v nárůstu nákladů vlastnického bydlení (o 5,4 %).
V dalších měsících může inflace ještě mírně zrychlit kvůli dalšímu průsaku dopadů událostí na Blízkém východě, který se neomezuje na vysoké ceny ropy, ale zasahuje i další komodity a materiály. Naproti tomu bude v nejbližších měsících zřejmě pokračovat tlumící vliv cen potravin, u kterých se však ve druhé polovině roku pravděpodobně začnou projevovat důsledky zdražení zemědělských hnojiv. I přesto by celková inflace měla zůstat v letošním roce v tolerančním pásmu 2 % cíle.
Zdeněk Pikhart, ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz, sekce měnová
Inflace se v březnu zvýšila na 1,9 % vlivem dopadů konfliktu na Blízkém východě
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v březnu 2026
V březnu vzrostla meziroční míra inflace o pět desetin na 1,9 %, což je nad údaji zimní prognózy. V cenovém vývoji se začaly promítat efekty válečného konfliktu na Blízkém východě, na který okamžitě reagovaly ceny energetických komodit a následně ceny pohonných hmot u čerpacích stanic. V důsledku toho vzrostla cenová hladina meziměsíčně o výrazných 0,6 %.
Zkraje letošního roku snížily inflaci jednorázové vlivy v podobě lednového převedení poplatku za podporované zdroje energie u cen elektřiny na státní rozpočet, ke kterému se v únoru a březnu přidal tlumící vliv cen potravin. Nabídkový šok do cen pohonných hmot tak v březnu zastihl ekonomiku v relativně příznivé situaci svižně rostoucí ekonomické aktivity a inflace pod cílem. Meziměsíční zdražení pohonných hmot však tento polštář z velké části vyčerpalo a vrátilo inflaci zpět do těsné blízkosti 2 %.
Jádrová inflace v březnu mírně vzrostla na 2,9 %, a to vlivem zrychlení růstu cen zboží i cen služeb. Pozorovaný zvýšený růst cen služeb je odrazem solidní poptávkové situace podpořené rostoucími mzdami. Zlepšující se příjmová situace domácností a silná poptávka po úvěrech na bydlení podporují růst cen nemovitostí, který se spolu se zdražením stavebních prací promítá v nárůstu nákladů vlastnického bydlení (o 5,4 %).
V dalších měsících může inflace ještě mírně zrychlit kvůli dalšímu průsaku dopadů událostí na Blízkém východě, který se neomezuje na vysoké ceny ropy, ale zasahuje i další komodity a materiály. Naproti tomu bude v nejbližších měsících zřejmě pokračovat tlumící vliv cen potravin, u kterých se však ve druhé polovině roku pravděpodobně začnou projevovat důsledky zdražení zemědělských hnojiv. I přesto by celková inflace měla zůstat v letošním roce v tolerančním pásmu 2 % cíle.
Zdeněk Pikhart, ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz, sekce měnová