Rozhovor s Petrem Sklenářem, ředitelem sekce měnové ČNB
Vanda Kofroňová (ČT24 10. 3. 2026)
Konflikt na Blízkém východě výrazně zvedl ceny ropy a dalších komodit. To by mohlo mít dopad i na inflační vývoj v české ekonomice. Ředitel sekce měnové Petr Sklenář v této souvislosti uvedl, že ČNB situaci sleduje a podrobně analyzuje. Výhodou však podle něj je, že do letošního roku vstoupila tuzemská ekonomika z hlediska inflace příznivě. „Inflace se nachází pod 2 procenty, v lednu byla 1,6 %, v únoru 1,4 %. To znamená, že tam bylo pozitivní překvapení,“ řekl.
„Do toho přichází tento negativní proinflační šok. Zatím to však vypadá, že se výhled alespoň krátkodobě nemusí změnit a v první polovině roku a možná i v té druhé by mohla inflace zůstat pod 2 %,“ dodal s tím, že situace je odlišná oproti roku 2022, kdy se inflace prudce zvedla kvůli vypuknutí války na Ukrajině.
Nejdiskutovanější položkou jsou v médiích ceny pohonných hmot u čerpacích stanic. Ty měly v předchozích dvou letech tendenci klesat a přispívaly tak ke snižování míry inflace. „Teď se ceny pohonných hmot překlopily do růstu a budou naopak přispívat k růstu inflace. Ale nepůjde o dramatickou položku,“ uvedl Petr Sklenář. Příspěvek k meziroční míře inflace podle něj letos bude nanejvýš v řádu nižších desetin procenta.
Nijak dramaticky se zatím nevyvíjí ani kurz koruny. Ten vůči euru či americkému dolaru oslabil jen mírně. „Došlo sice k drobnému oslabení, ale šlo spíše o kosmetickou změnu. Není to žádný proinflační faktor do dalšího vývoje,“ poznamenal hlavní ekonom ČNB.
Otázka dalšího nastavení úrokových sazeb je podle Petra Sklenáře otázkou primárně na členy bankovní rady. Její nejbližší měnověpolitické jednání je na programu již příští týden. Řekl však, že i přes nárůst proinflačních rizik se česká ekonomika nachází v komfortní situaci, ať už z hlediska dosavadního inflačního vývoje či kurzu koruny. „Takže vývoj netlačí centrální banku k okamžité reakci. Je dobré si počkat na další vývoj,“ řekl Petr Sklenář.