Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Nina Ortová (ČT24, 2. 7. 2025, pořad Interview ČT24)
Šestiletý mandát guvernéra ČNB Aleše Michla se na přelomu června a července přehoupl do své druhé poloviny. Při té příležitosti byl v rozhovoru pro Českou televizi prostor jak na zhodnocení uplynulých tří let, tak na výhled pro ČNB i tuzemskou ekonomiku do budoucna.
Z dosavadních úspěchů řadí guvernér centrální banky nejvýše zkrocení mimořádně vysoké inflace. „Když jsem se stal guvernérem, byla největší inflace od doby transformace České republiky 17,5 %. Dokázali jsme ji snížit na úroveň kolem 2 %. To je nejdůležitější cíl, který jsme doručili veřejnosti. A dík za to patří celé České národní bance, všem zaměstnancům,“ uvedl. Ještě přidat by naopak ČNB podle Aleše Michla mohla v zavádění umělé inteligence, technologickém pokroku a dalším rozvoji okamžitých plateb.
Aby se podařilo inflaci udržet nadále nízkou, bude podle guvernéra centrální banky potřeba uplatňovat přísnější měnovou politiku a udržovat úrokové sazby vyšší, než bylo zvykem dřív, například v období před pandemií. „V praxi je nejdůležitější to, aby sazby byly po nějakou dobu vyšší než inflace, abychom podporovali spoření a ne zadlužování,“ řekl.
Spíše než celní politiku Spojených států amerických, jež by na jedné straně mohla přinést jednorázový růst cen některých druhů zboží, zatímco jiné zboží může naopak zlevnit, je podle Aleše Michla potřeba sledovat množství peněz v oběhu a míru zadlužování jednotlivců, firem i vlády. „Čím více dluhů, tím více inflace v budoucnosti,“ uvedl guvernér ČNB s tím, že stát by měl přijít s vyrovnanými veřejnými rozpočty a snažit se ušetřit na svých výdajích. „Pokud ekonomika roste, což nyní roste, byť mírně, rozpočty by měly být vyrovnané. Pokud je ekonomika v krizi, jednorázově může narůst deficit veřejných financí. Čím více bude deficitů, tím větší tlak na inflaci. Deficity způsobují inflaci v budoucnu. I kvůli tomu budou muset být naše úrokové sazby vyšší, než kdyby byly vyrovnané rozpočty.“
Pro příští tři roky, které do konce mandátu guvernéra Aleše Michla zbývají, bude nadále prioritou centrální banky nízká inflace. Vedle toho se však ČNB zaměří mimo jiné i na pokračování v digitalizaci. „Nechci udělat to, co některé jiné úřady, že pořád nabírají lidi. My jsme naopak některé zaměstnance propustili, například na uzavíraných pobočkách, jež už nebudou potřeba. Ale místo nich najmeme IT specialisty, aby banka šla dopředu a abychom byli institucí, která v technologiích pokročí nejvíce z celé veřejné sféry,“ popsal svoji vizi Michl.
Přepis rozhovoru (edičně upraveno)
Dobrý den, pane guvernére.
Hezký den.
Vy jste aktuálně v polovině vašeho šestiletého mandátu, téměř na den přesně. Řekněte mi jednu věc, která se za vás za ty tři roky v České národní bance nejvíc povedla. A jednu věc, která by možná zasloužila trochu zlepšit.
Když jsem se stal guvernérem, byla největší inflace od doby transformace České republiky – 17,5 %. Dokázali jsme ji snížit na úroveň kolem 2 %. To je nejdůležitější cíl, který jsme doručili veřejnosti. A dík za to patří celé České národní bance, všem zaměstnancům. V čem bychom mohli ještě přidat, je zavádění umělé inteligence, technologický pokrok v bance a rozvoj okamžitých plateb. Doručit veřejnosti, aby mohla bezpečně používat okamžité platby. Jestli si pamatujete, tak ještě před pár lety trvalo dva až tři dny, než jste převedli peníze z jednoho účtu na druhý. A nyní jsme to dokázali zrychlit. Ale ještě pracujeme na bezpečnosti a je před námi hodně práce.
Jako svůj největší úspěch hodnotíte zkrocení inflace. Loni jste v interview ČT24 říkal, že co se týče zdražování, tak ještě není vyhráno. Teď už máme inflaci rok a půl v tolerančním pásmu, tedy do 3 %. Zároveň se ale inflace pořád drží poměrně vysoko ve službách. Vy jste říkal i na tiskových konferencích, že nejste spokojený s tím, jak se inflace vyvíjí právě ve službách. Máme tady také hrozbu celních válek způsobenou rozhodováním Donalda Trumpa. Tím pádem by inflace mohla zase vzrůst. Co v tuto chvíli může Česká národní banka udělat pro to, aby udržela českou ekonomiku stabilní?
Jsou dva hlavní důvody, proč ještě nemáme nad inflací vyhráno. Inflací rozumím úroveň kolem 2–3 %, kde teď inflace je. Už se nehraje o to, že by inflace byla 17,5 %, to máme za sebou. A ty dva důvody jsou příliš dlouhé období nulových úrokových sazeb před covidem a vytvoření velkého množství nových peněz. Česká národní banka udělala velkou chybu, že sama přivodila inflaci tím, že oslabila korunu, a především v roce 2017 vytiskla spoustu peněz. Tam jsme jako Česká národní banka doopravdy chybovali, to si musíme přiznat. A nesmíme to znovu dopustit. Tyto dvě chyby můžeme napravit tak, že budeme mít úrokové sazby vyšší, než jsme byli zvyklí dřív. Budeme daleko přísnější, než byli naši předchůdci, a pokusíme se tu inflaci držet kolem 2% hranice.
Když mluvíte o vyšších úrokových sazbách: vy mi sice na tiskových konferencích opakovaně říkáte, že neutrální úroková sazba neexistuje, nicméně člen bankovní rady Jan Kubíček říkal, že se pohybuje okolo 3,5 %, tedy úrovně, kde se nyní základní úroková sazba nachází. Že si myslí, že to je ta stabilní hladina pro českou ekonomiku. Jaký na to máte názor? Jak dlouho si myslíte, že základní úroková sazba 3,5 % se tady s námi ještě může držet?
My jsme tady na teoretické konferenci, kde byly prezentovány různé výzkumné papery a analýzy, a v některých těch analýzách se vyskytuje koncept neutrální úrokové sazby. Takové sazby, jaká by mohla být, kdyby ekonomika byla v rovnováze. Kdyby nebyl žádný problém. Takže je to takový akademický přístup. A já se od toho trošku distancuji. Ta moje logika je: OK, tohle je na papíře, je to teorie, ale v praxi je nejdůležitější to, aby sazby byly po nějakou dobu vyšší, než je inflace, a abychom podporovali spoření, nikoliv zadlužování. Čili udělat přesný opak toho, co tady bylo deset let před covidem a na co sázeli předchozí guvernéři, tedy mít úrokové sazby menší než inflaci. Což si myslím, že je zhoubné a neprospívá to ekonomickému růstu a stabilitě inflace.
Takže jaký výsledek očekáváte na srpnovém měnověpolitickém zasedání po jednáních bankovní rady?
Přesně nevím, jak dopadne hlasování. Ale již po posledním našem jednání jsme řekli, že po určitou dobu, kterou jsme přesně nedefinovali, očekáváme spíše stabilní úrokové sazby. Ale necháváme si dveře otevřené pro všechny další možnosti, ať už zvýšení, nebo snížení. Podle toho, jaká bude hrozit inflace.
Právě úrokové sazby jsou základním nástrojem pro kontrolu inflace. Když jste se před třemi lety stal guvernérem, tak jste nastoupil v období, kdy předchozí bankovní rada v čele s bývalým guvernérem Jiřím Rusnokem zvýšila základní úrokovou sazbu na vysokých 7 %. Vy jste v té bankovní radě seděl a tehdy jste se vyslovil proti zvyšování na tak vysoké hladiny. Ale potom, když jste nastoupil do čela bankovní rady, tak jste těch 7 % držel a nesížil v podstatě další rok a půl. Neprotiřečil jste si v té době?
Ne. Ale pro vyšší sazby jsem také hlasoval, a to na konci roku 2018 a v roce 2019, čili ještě před covidem. Moje logika byla ale úplně jiná. Moje logika byla taková, že v dobrých časech mají být úrokové sazby vysoké. Pokud máte dlouhou dobu úrokové sazby nulové, tak to nelze při nákladové inflaci dohnat tím, že je najednou zvýšíte na 7 % a budete si myslet, že máte vyhráno, a pak pokračovat dál a dál v jejich zvyšování. Já jsem tu strategii úplně změnil a bankovní rada odsouhlasila, že budeme držet sazby stabilní na 7 %, ale vsadíme na to, že chceme mít silnou korunu. Protože náš největší problém, kromě toho množství peněz v oběhu, bylo, že byly drahé suroviny a vysoké náklady pro firmy. A my jsme potřebovali zlevnit dovoz surovin a zpřísni v Česku měnové podmínky. A toho jsme docílili silným kurzem. Takže jsme udělali opak toho, na co sázely předchozí bankovní rady, které chtěly mít slabou korunu a chtěly vyvolat inflaci. My jsme se soustředili na silnou korunu, silnou a pevnou měnu. A proto jsme si mohli dovolit mít stabilní sazby. Takže já si myslím, že jsem si neprotiřečil a že můj přístup je konzistentní v tom, že při růstu ekonomiky mají být úrokové sazby vyšší než nula.
Na základě jakých podkladů rozhodujete o tom, jak nastavit základní úrokovou sazbu? Protože pokud se podíváme třeba na rozhovor bývalého vedoucího měnové sekce Petra Krále, který loni po Vánocích na svou funkci rezignoval, tak ten v dubnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že – a teď cituji – "jestli má v této zemi někdo právo chlubit se tím, že porazil inflaci, tak jsem to já". Konec citace. Přičemž podle něj to byla zásluha hlavně předchozí bankovní rady v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem. Tak jaký je na toto váš názor a podle čeho se tedy rozhodujete? A kdo tedy porazil tu inflaci?
Nová bankovní rada zdědila největší inflaci v historii. Tečka. Ať si každý udělá obrázek sám.
My jsme teď na konferenci v Portugalsku, na konferenci Evropské centrální banky. Ještě zůstaňme na chvilku u té základní úrokové sazby. Protože tady se objevují určité názory, a není to novinka jen na této konferenci v Portugalsku, ale mluví se o tom už delší dobu, že by cílování inflace možná mohlo být výš, než jsou ta kýžená 2 %. Tím pádem by základní úrokové sazby mohly být také vyšší a měnová politika by se možná mohla úplně přehodnotit. Jaký je na to váš názor? Já jsem hovořila třeba s chorvatským guvernérem a ten říkal, že si myslí, že cílit inflaci na 2 % je správně.
Je správně cílit nízkou inflaci. Pak už je to na každé centrální bance, jak přesně nadefinuje cíle. Jestli chce být opravdu transparentní a stanoví nějakou přesnou hodnotu, anebo ne. Ale cílit nízkou inflaci je správně.
Jak moc do toho podle vás bude teď promlouvat celní politika Donalda Trumpa? Vy jste řekl v rozhovoru pro CNN Prima News, že vás to zatím netrápí, ale zde na fóru ECB to téma je.
Celní politika krátkodobě ovlivňuje relativní ceny. Čili některé zboží může zdražit, některé jiné může naopak zlevnit. A o tom ta inflace není. Ano, u některého zboží může nastat jednorázový růst cen a my nevíme přesně, jaké zboží zdraží a jak moc. Ale proti tomu nemůžeme my jako centrální bankéři bojovat, protože tento typ růstu cen nemůžeme naší úrokovou sazbou ovlivnit. Klíčové je sledovat množství peněz v oběhu, sledovat, jak se zadlužují lidé, firmy, vláda. Čím více dluhů, tím více inflace v budoucnosti.
Já ještě zůstanu u témat, která padla tady na fóru ECB v Portugalsku. Hovořila jsem s některými zástupci ECB a ti byli nadšení tím, že příští rok do eurozóny pravděpodobně vstoupí Bulharsko. Je přijetí eura téma pro Českou republiku? Protože třeba ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou si k tomu nechává pravidelně dělat analýzy. Na jaře zatím nedoporučilo euro přijímat. Řekli, že to je spíš otázka pro novou vládu. Vy jste ještě loni opět říkal, že je to na politicích, ale že pokud chceme slyšet názor Aleše Michla, ekonoma, tak má Česká republika ještě čas. Změnilo se od té doby něco?
Nezměnilo.
Proč ne?
Ekonomika nestojí a nepadá s tím, jestli má nebo nemá euro. Švýcarům se taky daří. A nám se může dařit s korunou.
Ale Švýcarsko je na tom přece jenom trochu jinak, a navíc ani není členem Evropské unie.
Proč bychom nemohli být jako Švýcarsko, pokud politici takhle zavelí? Já, celá bankovní rada a celá naše Česká národní banka jsme tady od toho zajistit nízkou inflaci, podporovat pevnou korunu a zajistit finanční stabilitu celého systému. A to budeme dělat. Podle mě máme na euro dost času. Pokud politici zavelí k něčemu jinému, my jako Česká národní banka jim samozřejmě vyjdeme vstříc. Budeme servisní organizací a pomůžeme realizovat to, co si politici budou přát.
Ale nepomohlo by to přece jenom i naší ekonomice? Protože když já nebo někdo z mých kolegů natáčíme rozhovory s českými firmami, tak ty opakovaně říkají, že by to uvítali, protože by jim to velmi pomohlo v obchodování v rámci Evropy, možná i v jejich konkurenceschopnosti. Zároveň se vrátím k rozhovoru s chorvatským guvernérem Borisem Vujčićem, který Česku doporučil euro přijmout. Řekl, že si myslí, že ta pozitiva převažují nad negativy. Nejsou to přece jenom důvody pro to, abychom přijali euro co nejrychleji?
V polovině roku 2022, když jsem byl jmenován guvernérem a nová bankovní rada se ujala vedení, tak jsme měli největší inflaci a vsadili jsme na silnou korunu. A koruna doopravdy posílila. Posílila díky tomu, že nám věřili investoři, nikoli proto, že jsme uměle zasahovali do kurzu. A jak posilovala měna, tak výrazně zlevnil dovoz. To byl mechanismus, který nám výrazně pomohl v boji s inflací. O tenhle mechanismus bychom přišli, kdybychom měli euro. Takže tohle je jeden z důvodů, proč jsem zdrženlivý a proč říkám, že máme ještě dost času na to, abychom dohnali ekonomickou úroveň vyspělých států i s korunou.
Já jsem tady zmiňovala analýzu ministerstva financí, která říkala, že euro by mělo být téma pro příští vládu. Volby jsou na podzim. Myslíte, že zrovna přijetí eura bude žhavým tématem kampaně?
Můžu říct, že mediálně to zní dobře, bavit se o euru – jestli ano nebo ne. Ale to téma by mělo být jiné. Měly by jím být vyrovnané státní rozpočty a nízká inflace, za kterou ručíme a zodpovídáme my. Stát by měl přijít s vyrovnanými rozpočty a s podporou podnikání, se snižováním byrokracie. To jsou důležitá témata pro lidi i pro firmy.
Když hovoříte o vyrovnaných veřejných rozpočtech, tak jak funguje vaše spolupráce se současnou vládou, případně s ministerstvem financí? Protože jestli se nepletu, tak ve vašich zprávách po měnověpolitických jednáních většinou nejste příliš spokojení s tím, jak se nakládá s veřejnými rozpočty.
Můj názor je, že pokud ekonomika roste, což nyní roste, byť mírně, rozpočty by měly být vyrovnané. Pokud je ekonomika v krizi, jednorázově může narůst deficit veřejných financí. Tečka. Čím více bude deficitů, tím větší bude tlak na inflaci. Deficity způsobují inflaci v budoucnu. A mohou způsobit i to, že naše úrokové sazby budou vyšší, než by byly, kdyby byly vyrovnané rozpočty.
Zároveň se také hovoří velmi intenzivně o zvyšování výdajů na obranu. Opět se odvolám na další analýzu ministerstva financí, podle které s námi ten tlak na vyšší schodek bude tím pádem delší dobu. Co s tím? Vezmeme-li v potaz, že zvyšování výdajů na obranu bude něco, co se bude týkat celé Evropy, tím pádem i České republiky?
K tomu uvedu jako příklad Českou národní banku. Já jsem zdědil banku, která měla největší nárůst provozních výdajů v historii. Museli jsme je nějak osekat, nějak si poradit. Banku vede bankovní rada, která má sedm členů. Pod nimi bylo 17 ředitelů a další úseky. Tři úseky jsme zrušili a tři z ředitelů jsme propustili. V současnosti máme sedm členů bankovní rady a 14 ředitelů. Zároveň jsme propustili 5 % zaměstnanců. Snažili jsme se zlepšit chod úřadu a ušetřit u sebe. A podobně by to měla udělat každá instituce. A podle mě by pak v rozpočtu bylo tolik peněz, že by si politik podle svého volebního programu mohl rozhodnout, na co ty peníze chce použít.
Myslíte, že tolik peněz na to, abychom mohli vydávat až 5 % HDP na obranu?
Podle mezinárodního srovnání má vláda v rozpočtu k dispozici nadprůměrné množství příjmů vzhledem k HDP. Relativně k HDP má více než Amerika nebo Švýcarsko. Čili je jenom otázka, jak se ty příjmy přerozdělují. Vezměte si, že každý výdaj vlády je vlastně zdanění lidí, je to odebrání peněz z kapsy toho daného člověka. Takže bezpečnost ano, ale neměla by být opodstatněním nebo důvodem pro deficity. Pojďme si na ni naspořit, nebo ji pojďme financovat z toho, co vybíráme.
Já už jsem zmiňovala podzimní volby. Podle téměř všech dostupných volebních průzkumů to vypadá, že zvítězí hnutí ANO. Vy jste byl poradcem Andreje Babiše i dalších činitelů hnutí ANO. Připravujete se na nějakou případnou změnu přístupu, případně komunikace s nadcházející vládou, která by mohla být složená ze členů hnutí ANO?
Já jsem byl poradcem ministerstva financí České republiky, měl jsem s nimi smlouvu. Pan Babiš byl tehdy ministr financí a v té době byly vyrovnané rozpočty, respektive tři roky po sobě byl dokonce přebytek veřejných financí. Ale nezakládám svoji spolupráci na tom, kdo je z jaké strany. Máme fantastické vztahy jak s výborem poslanecké sněmovny, tak s hospodářským výborem v Senátu. Ty dva výbory vedou předsedové z jiných politických stran. Takže jsme maximálně profesionální a maximální profesionalitu ode mě čekejte i nadále. A máme ještě jednu pojistku. A tou pojistkou je, že já jsem jenom jeden ze sedmi. A je to tak dobře. Bankovní rada má šest dalších členů a já jsem v životě nezažil tak skvělý tým, jako máme teď. A doufám, že to budu moct říct i po těch dalších třech letech. Takže pokud bych se já nějak zbláznil, tak v bankovní radě je šest dalších členů. Rozhodujeme ve většině a uvnitř spolu otevřeně diskutujeme, stejně tak jako já se teď bavím otevřeně s vámi. A naše banka bude jednat podle názoru většiny. A takhle ji také budeme řídit směrem ven i směrem dovnitř vůči našim lidem.
Takže vztahy se současným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou byly také po celé ty tři roky ve vaší funkci guvernéra korektní?
Já si myslím, že ano, že jsou profesionální. S jedinou výjimkou, a to že kritizujeme deficit státního rozpočtu. Hned na naší první schůzce před třemi lety jsem panu ministrovi řekl, že je to věc, na kterou budu upozorňovat. A to čistě proto, že náš mandát je nízká inflace. Čím víc deficitů, tím větší bude inflace v budoucnu.
Vy jste na začátku roku zvedl pozdvižení s prohlášením pro list Financial Times, že byste byl rád, kdyby Česká národní banka nakoupila bitcoiny za 140 miliard korun. Pak jste prohlášení mírnil na svém Twitteru, kde jste zmiňoval, že možnost nákupu v České národní bance prověříte a zanalyzujete a že zkrátka chcete diverzifikovat portfolio České národní banky. Tak jak dlouho bude trvat, než budou nějaké výsledky?
Ten výrok, který jste uvedla, jsem neřekl, takže jsem ho ani nemohl mírnit. Já jsem řekl, že navrhnu analýzu zařazení bitcoinu do devizových rezerv. Že pokud by Česká národní banka měla v určité míře bitcoin, například za více než 100 miliard korun, tolik bychom vydělali. To byl jenom takový test. Neřekl jsem…
Nebyla to doslovná citace.
…neřekl jsem přesně tuhle větu. Provádíme analýzu, chceme banku technologicky posunout. Chceme být připraveni na budoucnost a potřebujeme si osahat i to, co v budoucnu budeme regulovat. Proto si děláme analýzu, jestli nevytvořit testovací portfolio na bitcoin. Ta analýza bude hotová v řádu měsíců a pak se rozhodneme, jestli ano nebo ne. Obě možnosti jsou na stole.
Pro část veřejnosti je možná bitcoin nebo jakákoliv jiná kryptoměna něco, co je trochu neuchopitelné. Myslíte si, i vzhledem k posledním událostem v politice, že jsou kryptoměny něco, co se teď začíná brát skutečně vážně?
Všechny kryptoměny jsou jenom pro sofistikované profesionální investory. Pokud nás poslouchá někdo, kdo zvažuje investici do kryptoměn, tak mu radím, ať to radši nedělá. A pokud to udělat chce, tak si musí uvědomit, že může přijít o všechno. Hodnota bitcoinu může být v budoucnu klidně nula, ale stejně tak může být velká. A pokud jde o praní špinavých peněz, to jde dělat s bitcoinem, ale i s korunou, s eurem, s dolarem. A to je věc policie. Ale my potřebujeme naši banku technologicky posunout. Čili já uvažuji trošku jinak, protože mě technologie zajímají.
A pak mě zajímá diverzifikace portfolia naší banky, abychom odkázali veřejnosti diverzifikované portfolio. Na aktivech máme 130 miliard euro. Nakupujeme zlato. Snažíme se zlato České republice vrátit, protože bylo celé vyprodáno. Nakupujeme akcie. Chceme, aby po nás něco zůstalo. Aby příští guvernér nebo guvernérka měli lepší podmínky, než jsem měl já. To znamená nízkou inflaci, dobře diverzifikovaný majetek banky a pak také racionální rozpočet i chod celé té instituce.
My se k té diverzifikaci ještě krátce dostaneme, ale přece jenom se ještě trochu vrátím k politice. Překvapilo vás, že v podstatě největší kauza současné vlády bude mít pozadí v kryptoměnách?
To vůbec nekomentuji. Pokud bych k tomu dal komentář, tak Českou národní banku zatáhnu do politické kauzy. A to se mi vůbec nechce, protože my si teď vážíme toho, že podle STEMu jsme nejdůvěryhodnější institucí v zemi. Já bych chtěl, aby to tak zůstalo. Takže politiku dávám stranou, je to věc policie.
Pojďme se vrátit k nákupům zlata. Vy jste řekl, že chcete mít do konce svého mandátu 100 tun, jestli se nepletu. Ve svých rezervách teď máte něco přes 55 tun zlata. Neustále průběžně nakupujete. Zároveň také zvyšujete podíly v akciích. Loni se obecně vaše investice poměrně výrazně zhodnotily. Nicméně letos na jaře, opět právě kvůli celní problematice, se všechny investice, kromě zlata, přeci jenom propadly. Tedy téměř všechny. Jak na to reagujete? Reagujete vůbec nějak? Měníte nějakým způsobem vaši strategii?
Tak aby si to veřejnost představila: v rezervách máme 130 miliard euro. V akciích chceme mít přes 20 %. Ve zlatě chceme mít 100 tun, zhruba 5 % rezerv. Pak máme další investice, jako jsou depozita, dluhopisy a různé vklady. A ta strategie je daná. Takže odpověď je: ne, na tyto události nereagujeme, čili ve zmatku neprodáváme ani nekupujeme. Máme strategii, že přikupujeme akcie a zlato. A ta strategie je navržená tak, že je do portfolia přikupujeme pravidelně v nějakých intervalech a neděláme unáhlené kroky. Je to to nejlepší, co můžete s velkým majetkem udělat. A navíc ten majetek musíte diverzifikovat, čili rozdělit jej do různých tříd aktiv, které na sebe nejsou vázané, co se týče výnosu. Proto máme i víc zlata. Dřív jsme zlato neměli a třídy aktiv byly hodně korelované. Takže zlatem dosáhnete toho, že dostanete nové aktivum, které má malou vazbu na výnosy ostatních aktiv. Proto je dobré mít zlato v rámci portfolia.
Co vlastně čeká Českou národní banku do konce vašeho mandátu? Vy jste hodně mluvil o tom, že je potřeba aplikovat moderní technologie. Relativně dost se snažíte o digitalizaci. Zavřeli jste ale zároveň také některé kamenné pobočky. Bylo to dobré rozhodnutí?
Ano. To všechno s tím souvisí. My jsme banka státu, takže náš hlavní cíl je nízká inflace, finanční stabilita. Přes to nejede vlak. Vedle toho jsme i banka veřejného sektoru. Čili obce a různé další veřejné instituce u nás mají účty. Už jsme ale méně potřebovali kontakt s klientem – kontakt se starostou, aby chodil na některé naše pobočky. Takže jsme tři z nich zavřeli. Některé lidi z těch poboček jsme bohužel museli propustit, byť byly dobří. Ale doba už není prostě taková a my tyto kamenné pobočky nepotřebujeme. Necháváme si Brno, Hradec, Ostravu, Prahu. Ty si necháváme.
S tím počítáte i do konce vašeho mandátu?
S tím počítáme do konce mého mandátu. A s tím, že udržíme stabilní počet zaměstnanců. My jsme jich 5 % propustili. A já nechci udělat to, co dělají některé jiné úřady, které pořád nabírají zaměstnance. Takže jsme některé další lidi propustili na pobočkách, ale místo nich najmeme hlavně ajťáky, aby naše banka šla doopravdy dopředu a abychom byli institucí, která v technologiích pokročí nejvíce z celé veřejné sféry.
Pane guvernére, děkuji za váš rozhovor pro Interview ČT24.
Díky. A vážím si toho, že jste sem za mnou přijeli.