Luděk Niedermayer (Hospodářské noviny 2.11.2006 str 17, rubrika Z domova)
Návrat aktérů fotbalové aféry »na české trávníky« šokoval řadu lidí. Ještě víc byli překvapeni ti, kteří slyšeli slova šéfa fotbalového svazu. Nebyl schopen jasně odsoudit ani dění na stadiónech, ani to, co se děje za dveřmi klubů. Své vystoupení pak završil názorem, že korupce je v české společnosti přítomná všude, a tudíž musí být i ve fotbalu.
Zdá se, že diváci a sponzoři nemají stejný názor. Ze hřišť zmizela řada reklam velkých firem, diváků je na zápasech poskrovnu. Jedno je tak jisté: fotbal v »typicky českém prostředí« (jak ho nazývá nejvyšší funkcionář) nevzkvétá, neprosperuje a diváky neláká.
Bohužel, pan »nejvyšší fotbalista« řekl - ač nechtěně -pravdu. Poslední události naznačují, že v zemi panuje takové korupční prostředí, jako ve fotbalu.
Poslední kauzy není možno omluvit tím, že korupce sice klesá, je jen více vidět. Naopak, jako dobře zdůvodněné se jeví odhady Transparency International o desítkách miliard zmizelých na úplatky či podivné zakázky.
Otázkou však je, zda v takovémto prostředí může vzkvétat naše ekonomika. Silná ekonomická čísla za pár posledních let ukazují, že překvapivě ano. Nicméně cenu za korupci i tak platíme. Namísto předražených státních zakázek by mohlo klesat zadlužení státu. Výběrovým řízením i investicím se mohou vyhýbat například firmy, jejichž etické standardy netolerují takovéto prostředí, ale jejichž účast by byla pro zemi přínosem.
A firmy, které »v tom jedou«, by peníze »investované« do korupce mohly dát třeba na vyšší mzdy
pro zaměstnance. Možná je to přehnané, ale cenu za »české prostředí« v důsledku platíme všichni.
Tedy alespoň všichni takoví, kteří s korupcí nemáme nic do činění. A navíc je jisté, že diváci
tohoto představení jsou čím dál tím více otrávení.
A pro diváky se přece nehraje jen fotbal, ne?