(ČRo Rádio Česko 29.11.2010, rubrika Rozhovor na aktuální téma)
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Zprávy dozněly 8 minut po 14.hodině a zahájily Svět o druhé Rádia Česko. Další informace můžete najít na naší internetové adrese, která je radiocesko.cz. Dnes slušně děkují čeští lékaři, kteří říkají: Děkujeme, odcházíme a loučí se tak s českým zdravotnictvím. Alespoň tedy většina z nich říká, že o něčem podobném uvažuje. Měli jsme o tomto tématu debatovat s místopředsedou sněmovního zdravotního výboru a také předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Markem Šnajdrem, který ale kvůli kalamitní situaci dnes nedorazí. Toto téma je ale velmi důležité a my se mu samozřejmě budeme v našem vysílání věnovat. Proč mladí čeští lékaři odcházejí tedy za prací do ciziny? Je to jen kvůli nízkým platům v tuzemském zdravotnictví? Jaké výhody, ale také třeba nevýhody přináší působení na zahraničních klinikách? Lenka Burianková si pozvala dětského chirurga Martina Švestku, ze Sdružení Mladí lékaři, kteří o práci u našich západních sousedů zatím uvažuje a o zážitky z působení v Německu se podělí psychiatrička a psychotereaputka Marie Bril a také lékař v oboru cévní chirurgie Michal Boháč. Rozhovor můžete poslouchat po zprávách v půl čtvrté v diskusním pořadu Studio Česko. Za všechny, kteří pro vás vysílání Rádia Česko připravujeme, vám zajímavé informace a také ničím nerušený poslech od mikrofonu přeje Ondřej Černý. Česká národní banka dnes zveřejnila aktuální výsledky zátěžových testů zdejších komerčních bank. Probíhaly podruhé. V létě z nich vyšlo, že český bankovní sektor by výrazný propad ekonomiky ustál. A i tentokrát byl výsledek podobný. Vyplývá z něj, že i při značné zátěži by si bankovní sektor dokázal udržet kapitálovou přiměřenost nad 8 %. To znamená, nad minimem požadovaným Centrální bankou. Zátěžovými testy ale prošlo v létě 91 evropských bank a testy tehdy ukázaly například také to, že irské banky, které teď krachují, jsou zdravé. Jestli to nějak ovlivnilo požadavky, které měla centrální banka na český bankovní sektor při podzimním testování, tak právě na to se kolegyně Martina Mašková zeptala Jana Fraita, ředitele odboru finanční stability České národní banky.
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability České národní banky
--------------------
Naše testy jsou poměrně dosti odlišné od těch, které probíhaly v létě v Evropě. Ty evropské testy byly vlastně výsledkem nějakého politického zadání, které vlastně říkalo, že by ve velmi krátké době je nutno testovat velké evropské banky, vybrané banky a ty výsledky zveřejnit. Naopak my testujeme celý bankovní sektor, tedy všechny banky, které jsou licencovány v České republice a nevybíráme a samozřejmě hodnotíme schopnost v celku ustát tu zátěž, kterou na tu ekonomiku bankovní sektor uvalujeme. A také je třeba říci, že ta naše zátěž je mnohem, mnohem výraznější než ta, která byla použita v tom evropském testu. Jinými slovy, my skutečně vystavujeme v poslední době ten systém v testech velmi silným šokům, které jsou vysoce nepravděpodobné, leč se koneckonců mohou být možné.
Martina MAŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Řekněte, prosím, nějaký příklad, jaký je případný nejhorší scénář, z jakého jste vycházeli?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability České národní banky
--------------------
My kromě takového základního scénáře, který odpovídá naší prognóze, pracujeme s takzvaným zátěžovým scénářem, tentokrát by se jmenoval Dluhová krize nebo fiskální krize a tam skutečně předpokládáme, že v důsledku fiskálních problémů a panické reakce, kterou na ně dojde k výraznému propadu hospodářského růstu v podstatě silnější recesi, než kterou jsme viděli v roce 2008-2009, vidíme tam prudký propad cen nemovitostí, až o 20 % v České republice, předpokládáme jakoby dramaticky klesly ty provozní zisky bank až o 40 % a podobně. Takže skutečně je to velký šok, který jsme neviděli prakticky v posledních letech ani v náznacích. Je to velmi málo pravděpodobné.
Martina MAŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Denně probíráme nejistotu, která je spojená se zadlužením některých evropských zemí, respektive momentálně zemí eurozóny. Měli jste třeba tenhle prvek začleněn do těch zátěžových testů?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability České národní banky
--------------------
My jsme tentokráte se dívali trošku na jiná rizika. Potenciální rizika pramenící ze zadlužení evropských zemí a investic českých finančních institucí do těchto zahraničních dluhopisů jsme testovali dvakrát už letos napřed na jaře a potom v létě. Tentokráte jsme spíše zprostředkovaně se dotázali vlastně na to, jak by dopadla šíření krize z těch vysoce zadlužených zemí přes panickou reakci trhu i na české subjekty a následně jsme se vlastně dívali, jak moc se to projevuje ve ztrátách bank. Jenom pro informaci jsme počítali s tím, že by v podstatě klesla hodnota českých vládních dluhopisů v držení bank asi o 30 %, což je samozřejmě velmi nepravděpodobné.
Martina MAŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
A co by banky musely dělat? Musely by navyšovat kapitál?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability České národní banky
--------------------
Samozřejmě banky mají nejprve dvě linie proti případným ztrátám. Zaprvé mají kapitálový polštář. To znamená, drží mnohem více kapitálu, než je regulatorně minimálně nutné a zadruhé samozřejmě takovou základní linii obrany je použití provozních zisků a teprve, pokud ani jeden z těch linií obrany nebude stačit, tak teprve potom by vlastně musely banky navyšovat kapitál. No a nám i v tom dramatickém scénáři vyšlo, že celkem by ten bankovní sektor musel navýšit kapitál o nějakých 10 miliard korun, což je skutečně velmi malá částka.
Martina MAŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ještě jednou se vrátím k tomu srovnání s těmi evropskými zátěžovými testy, dovolíte-li. Tam ta kritika jejich zněla i tak, že do testu nebyla zahrnuta bankovní likvidita, která hraje důležitou roli a ty testy se měly soustředit nejenom na portfolia obchodní, ale i na účetnictví bank. Zohledňují testy, vaše České národní banky, tyto skutečnosti?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability České národní banky
--------------------
Tady jde trošku o spojení dvou ne zcela souvisejících věcí, nebo částečně souvisejících. Ta kritika v létě se týkala toho, že byla testována v těch evropských testech jenom část těch dluhopisů, které banky drží, v takzvané obchodní knize a ne v bankovní knize. Metodicky je to v podstatě správný předpoklad, to se nedán kritizovat. Nicméně je skutečností, že pokud jedním z cílem těch evropských testů bylo skutečně ukázat, jak velká rizika jsou spojena s těmi vládními dluhopisy, tak možná mohla být nějakým způsobem zahrnutá i ta zbývající část. My jsme koneckonců něco takového udělali v našich speciálních testech, jak na jaře, tak v létě, kdy jsme skutečně předpokládali, že část těch dluhopisů ztratí hodnotu vlastně ve všech těch knihách, to byly ty dluhopisy těch vysoce zadlužených evropských zemí. Nicméně ten předpoklad nemůže být kritizován. Ta likvidita samozřejmě se testuje jinými testy. My jsme shodou okolností provedli teď také, dopadly poměrně dobře a v Irsku je pravda, že se irské banky mají s likviditou docela potíže.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Řekl Rádiu Česko ředitel odboru finanční stability České národní banky Jan Frait. Ptala se ho kolegyně Martina Mašková.