(ČT 24 16. 7. 2018, pořad Události, komentáře)
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Jaké ekonomické dopady může mít setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Helsinkách?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Budeme se pohybovat na poli spekulace a komentáře. Dopustím se toho, byť k tomu nejsem úplně titulován. Myslím, že to nebude mít žádný významnější ekonomický dopad v globální ekonomice. Při vší úctě, Rusko není z ekonomického hlediska zásadním světovým hráčem. To jsou Spojené státy, Asie, Čína, Japonsko a Evropská unie a tam se odehrává současný střet možná determinující budoucí ekonomický vývoj, to znamená debata, možná až válka o obchodní podmínky.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Do jaké míry je tato válka nevyhnutelná? Je to skutečně zásadní věc, která se řešila během pobytu Donalda Trumpa v Evropě. Řešila se ve vztahu k Evropské unii, kterou nazval ekonomickým nepřítelem. Jak vážná je hrozba spirály cel, která nakonec bude nekontrolovatelná?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Hrozba je podle mého názoru velmi vážná. Mluvím s různými důležitými lidmi i ve světě, teď jsem se na toto téma bavil i s generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou. Hrozbu vnímá globální ekonomický svět jako velmi vážnou. Samozřejmě ta věc není definitivní, pořád jsme v oblasti jakýchsi velkých nejistot, ale více a více se posunujeme k rizikům, čili už možná k něčemu měřitelnému, co nakonec bude mít dopad do globálního obchodu a následně do globální ekonomiky.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Jaký by ten dopad byl?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Jeho odhadování je velmi obtížné, protože se jedná o dynamický proces. Nastane nějaký první krok, na to je nějaká reakce, po té reakci budou reagovat ekonomické subjekty, začnou měnit svoje obchodní i hodnotové řetězce. Možná někdo přestane kooperovat s jedním, začne více s druhým. Modelovat je to velmi těžké. Obecně se ukazuje z dostupných, velmi hrubých a spíše spekulativních odhadů, že paradoxně v krátkém období, řekněme dvou tří let, na to nejvíc doplatí Spojené státy. Teprve posléze by se dopad pravděpodobně rozložil rovnoměrněji i na jiné subjekty.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Mohou na tom Spojené státy dlouhodobě vydělat tak, jak tvrdí Trump?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Dlouhodobě si myslím, že na tom všichni prodělají. Nechci říkat, že ekonomické zákony mají stejnou platnost jako exaktní vědy, ale toto je věc, kterou jsme si ověřili historicky mnohokrát, že obchod a jeho rozvoj nakonec prospívá všem. Dlouhodobě nebo v nějakém období na tom mohou vydělat nějaká odvětví, ale obecně na tom nikdo vydělat nemůže.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Může to uspíšit příchod recese?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Cyklický výkyv samozřejmě přijde, protože ekonomika se v cyklech vyvíjí. Může to urychlit příchod negativního výkyvu. Ani ne proto, že nastanou obchodní bariéry na začátku možná víceméně nepříliš významné, ale spíš proto, že se tím ničí klíčová věc v ekonomice, a to je důvěra.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Důvěra je nahlodávána už teď, předpokládám?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Ano, už teď vidíme dopady na odkládání investic, nechci říct devastující, ale škodlivé. Ve Spojených státech loni klesly zahraniční investice o více než 30 procent. To asi není jenom náhodný výkyv, klesají i v jiných zemích. Investoři zvažují, jestli mají jít do nějakých rozhodnutí, budou je spíš odkládat, a to nakonec vždycky pravděpodobně vede k poruchám ekonomického vývoje.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Různé studie hovoří o tom, že jednou z nejpostiženějších zemí v Evropské unii by mohla být Česká republika kvůli otevřenosti tuzemské ekonomiky a kvůli její orientaci na export. Máte spočítány různé scénáře toho, jak by se situace mohla vyvíjet?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Nemáme podrobné scénáře, protože jsou to věci, které se opírají o předpoklady, jaké překážky by mohly být. Pokud by došlo na scénář cel na dovoz automobilů a dílů pro automobilový průmysl do Spojených států, tak to samozřejmě dopadne na všechny producentské země počínaje Německem a Francií, a jejich subdodavatele, to je de facto celá střední a východní Evropa. Nemyslím si, že bychom se oproti jiným zemím nějak více vymykali. Až tak dramaticky bych to neviděl. Určitě bychom to ale pocítili.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Co můžeme udělat, abychom se na to připravili? Co může udělat Česká národní banka, co může udělat vláda, exekutiva, případně další složky?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Každý musí plnit svoje role. Česká národní banka je tady od toho, aby se v oblasti měnové a finanční snažila moderovat cyklus, který se vyvíjí. My jsme schopni a snažíme se ho předvídat na jistém horizontu dopředu, nepříliš dlouhém. Už dnes ty kroky děláme, zpřísňujeme monetární politiku, děláme opatření v oblasti makroobezřetnostní politiky, tlačíme banky do většího kapitálu, do větší obezřetnosti při půjčování v oblasti úvěrů na bydlení.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
To byste ale dělali i tak, předpokládám?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
To bychom dělali, samozřejmě. Neříkáme, že je krize na dohled, mluvíme o nejistotách. Pořád vidíme českou ekonomiku jako růstovou, možná se snižujícím tempem. Proti tomu se dá na úrovni malé ekonomiky těžko bránit než tím, že budeme všichni na svých úrovních mít dostatečné rezervy a určité obranné mechanismy, které zmírní dopad. Úplně ho nikdy nevyloučíme.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Jak myslíte, že by se nezaměstnanost, která je v tuhle chvíli rekordně nízká, mohla vyvíjet v souvislosti s potenciální obchodní válkou?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
--------------------
Pokud by došlo k důsledkům scénáře, o kterém tady mluvíme zatím spíše spekulativně, tak samozřejmě dojde ke ztrátě pracovních míst. Dnes cítíme přehřívání české ekonomiky a nejvíce ho vidíme na pracovním trhu, takže trochu paradoxně bychom se v naší situaci možná vrátili k určité rovnováze, za kterou už jsme se asi dostali. Takže bych tady v tom nebyl nervózní, ani bych to z pohledu České republiky nepovažoval za velké riziko.