Aleš Michl (Mladá fronta DNES 15. 3. 2021 strana 8, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Aby země stabilizovala zadlužení, či ještě lépe, aby ho začala snižovat jako mezi lety 2013–2019, potřebuje nejdříve ekonomický růst.
Základní zjednodušené pravidlo je, že růst HDP by měl být vyšší než úroková sazba, jež se platí z dluhu. Celkový náklad na dluh máme kolem 2 procent ročně. Růst HDP by se tedy hodil 3 procenta a více.
Je to reálné?
V makroekonomii se učí rovnice HDP = C + I + G + (EX-IM). Lidsky: HDP = co utratíte v obchodě + investice lidí, firem a vlády + co nakoupí vláda za zboží a služby + (exportimport). Porosteme, když tři z těch položek půjdou nahoru: 1/ spotřeba lidí, 2/ investice a 3/ export. Stát ať klidně ve své spotřebě, na provozu, šetří.
1/ Spotřeba lidí je pod úrovní, kde byla před covidem. Lidé odložili nákupy a z opatrnosti řada šetřila víc než dříve. Lidé v průměru, především střední třída, mají nyní na úsporách o 120 miliard korun více, než kdyby nebyl covid, tedy proti normálu.
Plus k nim letos přibude zhruba 80 miliard cash díky snížení daně z příjmu.
Až pokročíme v očkování, uvolní se ekonomika, předpokládám, že míra úspor se sníží, vrátí se do normálu a spotřeba domácností se zvýší.
2/ Investice stát nakopl, co to šlo. Staví se. Jde o to, aby i kraje a obce neodkládaly žádný smysluplný investiční projekt.
Ani jejich přípravu. Na všechny se musí najít peníze.
K tomu se postupně přidají i soukromé investice.
3/ Mezinárodní obchod, měřeno indexem CPB World Trade, je nad úrovní, kde byl před covidem. Z toho teď těží české firmy. Náš export i celkový průmysl je již nad úrovní, kde byl před covidem.
České firmy mají podle statistik zakázky ze zahraničí.
Proměnné C, I, EX navedou zřejmě ve druhém kvartálu ekonomiku k růstu.
Pro udržení růstu i dále a následnou stabilizaci státního dluhu zůstane ale základem naše tvrdá práce a dřina.