Luděk Niedermayer (Hospodářské noviny 13.7.2006 strana 16, rubrika: Z domova)
LEADERS' VOICE
Maďarské občany zřejmě nečekají dobré časy. Veřejné finance této stabilně rostoucí ekonomiky svým skoro dvojciferným schodkem již definitivně opustily hranice evropských standardů. Nápravná opatření musí znít uším českých občanů drasticky. Vyšší daně, školné, vyšší ceny. A to zřejmě na dlouhou dobu. Navíc i drastická redukce počtu státních zaměstnanců.
Situace u nás je zcela odlišná. Loňský schodek veřejných financí byl fakticky kolem dvou procent HDP (po zohlednění jednorázových výdajů a převodů do rezervních fondů) a při dvojciferné dynamice některých daňových příjmů se zdá být možné to, čemu ekonomové včetně autora dříve nevěřili: i bez razantních reforem může česká ekonomika udržet veřejné finance. Pochopitelně za předpokladu, že zákonodárci nepodlehnou falešné představě, že růst ekonomiky je věčný.
Přesto existuje naděje, že za rok dojde i na významné, až drastické úspory, k čemuž paradoxně může napomoci i povolební pat a případné rozpočtové provizórium. To by sice zajistilo vyplacení sociálních dávek dle platných zákonů, ale zákony neurčené ostatní výdaje jsou měsíčně ohraničeny 1/12 výše předchozího (tedy letošního) rozpočtu. A to by znamenalo, i přes obratné manévrování strážců veřejných financí či existenci desítek miliard v rezervních fondech, nemalý tlak na úspory. Možná dokonce tak velký, že se hrozba provizória stane tím, co poznenáhlu jednání odblokuje a přinese nový rozpočet. Doufejme jen, že ne takový, jaký sestavovaly řadu let po sobě vlády v Maďarsku.