Luděk Niedermayer (Hospodářské noviny 14.6.2007 strana 18, rubrika: Z domova)
Způsob, jakým se staví náš stát k poskytování informací, je často poněkud šokující. A nemluvím jen o proslaveném »obchodním tajemství«, které často brání jinak horlivým úředníkům poskytovat údaje o smlouvách veřejné správy.
Poslední případ jsem zaznamenal v oblasti vzdělávání. Nemyslím, že tato oblast trpí enormní důvěrou veřejnosti, a možná, že nedostatek transparence je jedním z viníků. Při sledování zpravodajské relace jsem se dozvěděl nedávno tuto informaci: ministerstvo školství údajně ukončilo několikaletý projekt srovnávání znalostí žáků základních škol.
Zdůvodněním nebyla nedostatečná kvalita testů (na kterých se nepochybně stejně jako u dříve odložených státních maturit mořili roky státem placení experti), ale to, že ministerstvo shledalo, že tyto informace nejsou pro rodiče žádoucí. Asi se bojí, že ambiciózní rodiče nadaných žáků, kterým leží na srdci budoucnost jejich dětí, by je posílali do škol s lepšími výsledky!
Není však pochyb, že určitý okruh rodičů se vždy k informacím o tom, jak dobrá je ta či ona škola, dostanou. A pak se ve jménu kvalitního vzdělání rozhodnou »informovaně« o tom, co je pro jejich dítě nejlepší. A ti ostatní, k jejichž blahu má ministerstvo tímto přispět, zjistí hodnotu této informace až po mnoha letech, kdy bude na stížnosti pozdě.
Připravil-li stát nefunkční testy, je to smutné, ale stát se to může. Míní-li však vážně takový argument, je to tragédie. Ale možná, že »ministerstvo učitelů« přesto rozhodlo racionálně. Bylo by tomu tehdy, pokud by se bálo, že by se ti, kteří na školách s horšími výsledky učí, dostali pod větší tlak veřejnosti, aby s touto skutečností něco udělali. A tomu by bylo opravdu v logice našeho státu třeba zabránit.