Rozhovor s Janem Kubíčkem, členem bankovní rady ČNB
Michaela Nováková (Investiční web 19. 11. 2025)
Osahat si, jak fungují digitální aktiva. Tak by se dal shrnout experiment České národní banky, která si vytvořila testovací portfolio v hodnotě jednoho milionu dolarů. Digitální aktiva budou hrát stále větší roli, a tak chceme být připraveni a získat expertizu, vysvětluje Jan Kubíček, člen bankovní rady České národní banky. Do budoucna přitom podle něj možná budou důležitá jiná digitální aktiva než bitcoin.
Aby si mohla kryptoaktiva a technologie, na kterých stojí, osahat, ČNB nešla cestou ETF, ale přímého nákupu bitcoinu, stablecoinů navázaných na dolar a tokenizovaného depozita v dolarech. Jaké technologie konkrétně pro správu zvolila, ale bankovní rada prozrazovat nechce.
„Podstatná pro nás bude zkušenost s technologií blockchainu a se všemi procesy, protože celá související infrastruktura je jiná. Budeme si zkoušet i obchodování,“ říká Jan Kubíček. Velký potenciál vidí v tom, jakou roli jednou sehrají stablecoiny v platebním styku. „Jsou schopné hrát velkou roli. Mohou urychlit platby, přeshraniční platební styk s nimi může být navíc levnější,“ popisuje dále radní.
Ačkoli vzniklo testovací portfolio v hodnotě zhruba 21 milionů korun, původní myšlenka, se kterou si zahrával guvernér Aleš Michl – bitcoin jako nástroj diverzifikace devizových rezerv, se zatím nenaplní. Podle analýzy ČNB by kryptoměna neměla zásadní přínos. Zmiňuje i to, že Mezinárodní měnový fond ani ECB nevnímají přímo držený bitcoin jako rezervní aktivum.
Jan Kubíček zmiňuje i další rizika, která se budou v centrální bance zkoumat. Jde především o digitální a regulatorní rizika a také volatilitu. „Bitcoin si prošel překotným vývojem s obrovskou volatilitou. V posledních letech ale vykazuje takovou míru zralosti, že je možné ho připodobnit k některým technologickým akciím. Ty přitom v devizových rezervách máme,“ říká.
„Vyhodnotíme si, zda byly všechny procesy bez incidentů a jestli jsme schopní s těmi aktivy pracovat. Chtěli bychom to stihnout ještě my,“ naráží Jan Kubíček na to, že je délka experimentu plánovaná v souladu s trváním mandátů většiny členů současné bankovní rady.
Ať už pokus dopadne jakkoli, jedno je jisté. Vstup centrální banky na trh digitálních aktiv znamená zásadní moment. Česká národní banka se globálně zařadila mezi průkopnické instituce, které se snaží jít s dobou a novými technologiemi.
Je ale otázka, zda to má v popisu práce. Právě to nejčastěji kritizují odpůrci nové aktivity ČNB. V českém kryptoměnovém prostředí se krok naopak oslavuje. Podle Jana Kubíčka možná až překvapivě. „Pokud centrální banky začnou vstupovat do sféry bitcoinu, znamená to, že se ho začnou dotýkat některé složky státu. To původní 'kryptaři' nechtěli. Stát se ale zároveň krypta dotýká už dnes v mnoha jiných oblastech,“ podotýká a připomíná třeba evropské nařízení MiCA.
V analýze ČNB se ale odborníci nezabývali jen kryptem, ve hře byly i další alternativní třídy aktiv. Jak to s nimi dopadlo, ale zatím bankéři zveřejnit nechtějí. Prý nejdříve příští rok.
Podle Jana Kubíčka se bude rozhodovat o tom, co do rezerv zahrnout, co naopak případně „vyndat“, zkrátka jak rezervy napříště skládat. Jako zajímavou možnost zmiňuje korporátní dluhopisy. „Hlavním podezřelým, jakkoli nechci předjímat rozhodování bankovní rady, budou firemní dluhopisy. V rezervách je nemáme, jiné centrální banky ano,“ naznačuje. V rámci devizových rezerv by přitom logicky mělo jít o zahraniční korporátní dluhopisy.