(Marek Hudema, Respekt 21.2.2005 strana 8. rubrika: Ekonomika)
Rozhovor s novým viceguvernérem České národní banky Miroslavem Singerem
Předminulý pátek jmenoval prezident Václav Klaus čtyři členy bankovní rady ČNB na další
šestileté období. Ze tří nových tváří hodnotí analytici nejlépe Miroslava Singera (37). Singer
vystudoval ekonomii v Praze a ve Spojených státech, působil ve skupině Expandia a šéfoval pražské
pobočce poradenské firmy PricewaterhouseCoopers. Přednáší na pražské CERGE/EI a je považován za
"praktikujícího teoretika".
Nezaměstnanost neklesá
* Čekal jste své jmenování?
Věděl jsem to od října. Když jsem se měl tehdy rozhodnout, zda nabídku přijmu, zeptal jsem se
napřed prezidenta, kdo bude guvernérem. Dozvěděl jsem se, že ve funkci bude pokračovat Zdeněk Tůma.
To je dobrá volba, a tak jsem řekl ano.
* Jak hodnotíte dosavadní měnovou politiku banky? Co byla hvězdná hodina ČNB a co největší
propadák?
Dobrým obdobím bylo několik posledních let. Ekonomika šlapala, ČNB nedělala žádné velké
chyby, její komunikace se státními orgány se zlepšila. Naopak kolem roku 1997 ČNB nereagovala úplně
nejšťastněji. Tehdy došlo ke splasknutí bubliny nadhodnocených aktiv zprivatizovaných podniků.
Banka v té době zvýšila dosti prudce úrokovou míru, zatímco odpovídající reakcí by bylo naopak
rozvolnění měnové politiky.
* Připravujete nějaké změny směrem k větší otevřenosti ČNB? Třeba okamžité zveřejňování
jmenovitého hlasování v bankovní radě?
Jmenovité hlasování bych okamžitě nezveřejňoval. Centrální banka je pro analytiky už dost
čitelná. Je ale třeba, aby ČNB byla více otevřená vůči laikům. Například členové bankovní rady nebo
různých odborných úseků by mohli více vystupovat na veřejnosti, více publikovat, říci veřejnosti,
co vlastně banka dělá a proč. Na rozdíl od devadesátých let totiž dnes není o centrální bance skoro
slyšet.
* Podaří se nám udržet dlouhodobě ekonomiku v současném stavu - slušný růst a nízká inflace
- nebo očekáváte nějaké vnější šoky?
Umím si je představit. Česko je například surovinově závislé na Rusku a východní Asii, což
není klidný region. Existují i hororové scénáře teroristického útoku. To by ekonomiku těžce
zasáhlo. Nebo vnitřně neukázněná rozpočtová politika, politika vysokých schodků, totální vládní
nezodpovědnost, která by rozvrátila vše, čeho jsme dosud dosáhli - stabilní měnu i slušný
hospodářský růst.
* Měla by centrální banka více upozorňovat vládu na nebezpečí vysokých schodků veřejných
rozpočtů? Nebo stačí současná role EU, která požaduje schodek veřejných financí pod 3 % HDP jako
podmínku pro zavedení eura?
Nejsem rád, že je tato logika tažena eurem. To možná řeší problém disciplíny u některých
stran vládní koalice, ale rozpočtovou politiku si děláme pro sebe, ne pro Evropskou unii. Banka by
neměla vládě říkat - šetřete, šetřete. To jsou planá slova. Ale měla by vládu dopředu varovat, že i
výše rozpočtového schodku je jedním z prvků, na jejichž základě uvažuje o stabilitě měny. Pokud
nebude vláda případný rozpočtový problém řešit, bude muset banka zvýšit úroky, což znamená zdražení
úvěrů a negativní vliv na růst ekonomiky.
* Co je největší nebezpečí pro českou ekonomiku?
Bojím se hlavně toho, že se zhoršují charakteristiky trhu práce: je dost volných míst, ale
nezaměstnanost neklesá. Zatím to není problém, do Čech plynou velké zahraniční investice, které
vytvářejí nová pracovní místa. Pokud však jejich příliv ustane, vznikne dramatický problém.
Nezaměstnaných bude přibývat se všemi důsledky pro státní pokladnu. Současná situace je přitom
způsobena tím, že máme příliš štědrý sociální systém a lidem se nevyplatí pracovat. Byl jsem v
představenstvech několika společností a vím, že získat pracovníky je problém. Ze sta nezaměstnaných
nahlášených z pracáku se přišli na práci zeptat dva a pouze jeden zůstal.
Nedopadnout jako Řecko
* Je současný kurz koruny vyhovující?
Ekonomice vyhovuje a čísla o příznivém vývoji zahraničního obchodu to dokazují.
* Předpokládáte tedy, že koruna bude - v souvislosti s tím, jak se bude blížit zavedení
eura - posilovat?
Ve střednědobém výhledu jsou spíše důvody pro posilování koruny. Jak se blížíme západní
Evropě, dochází i ke zhodnocování českých aktiv a to se projevuje i na kurzu koruny. Celá
společnost se žene na Západ, co jí síly stačí, a koruna ji následuje
* Kdy bude zavedeno v České republice euro?
Až vláda řekne. Jde o politické rozhodnutí, teoreticky ho můžeme zavést pozítří. Z hlediska
možností může euro rychle přijmout kterákoli země ve střední Evropě, ale nebude to zadarmo. Euro
ostatně vzniklo jako politický projekt a i naše vláda se může rozhodnout, že zaplatí určitou
ekonomickou cenu za předčasné zavedení eura s tím, že se jí to vyrovná politickými zisky.
* Centrální banka sice o této problematice nerozhoduje, ale její názor je velmi důležitý.
Kdy by podle vás bylo zavedení eura pro Čechy výhodné?
Jsem zastáncem teorie optimální měnové oblasti. Tato teorie říká, že aby se vydělalo na
zavedení společné měny, musí být vytvořeno takové prostředí, které umožní ekonomice plynule
reagovat na tzv. asymetrické šoky. Například pokud by došlo po zavedení eura ke světovému odklonu
od automobilů vyráběných na českém území a příklonu k hybridním automobilům. To by drtivě zasáhlo
český průmysl, vzrostla by nezaměstnanost, poklesly příjmy do státní pokladny. Situace se pak dá
řešit třeba odchodem lidí za prací do zahraničí. Ale bohužel stále ještě existují bariéry v pohybu
pracovníků, například omezená možnost zaměstnávat Čechy v Rakousku či v Německu. Ti, kteří chtějí
rychle euro, by měli napřed přemýšlet o rychlém odbourání těchto bariér.
* Jste spíše pro zavedení eura před rokem 2010, jak plánuje vláda, nebo výrazněji
později?
To je těžké říci. V případě eura jde o střelbu na pohyblivý cíl, nevíme, jak bude eurozóna
vypadat za pár let.
* Dá se naše situace srovnat s jinými evropskými zeměmi před přijetím eura?
Naše současná situace je podobná jako například v Řecku, které nemělo z eura ekonomický
prospěch. Pokud by si Řecko ponechalo svoji drachmu, umožnilo by to mírnější zhodnocení měny, a
tedy i vyšší hospodářský růst. Po přijetí eura se v Řecku zvedla cenová hladina. A to je pro
hospodářství, které je závislé na zahraniční turistice, více než nepříjemné.
* Jste znám jako kritik Paktu stability a růstu, který definuje pravidla pro zavedení eura.
Co je podle vás jeho hlavním problémem?
Nedodržování pravidel. V zájmu malých zemí je, aby se dodržovala pravidla bez ohledu na to,
jaká jsou. Pravidla by se měla měnit jen na základě společné dohody, nikoli proto, že nevyhovují
velkým zemím. Byl bych pro pružnější pravidla, ale automatický trest za porušení pravidel Paktu,
žádné hlasování. Například aby stát, který porušuje společná pravidla, přišel o svůj podíl v
Evropské centrální bance. Prostě odevzdat jeho peníze do státních pokladen ostatních států.
Euro zavedeme, až řekne vláda
Rozhovor s M. Singerem, viceguvernérem ČNB