Doporučení ČNB k hypotékám jsou nutná

Dostupnější hypotéky? NEPLÁNUJI!

Jakub Kopřiva (Blesk 9. 12. 2019 strana 4, rubrika Politika)

PRAHA – Astronomických výšek dosahují ceny vlastního bydlení v Česku. Lidé musí sahat stále hlouběji do peněženek. Aby to nebylo ještě horší, Česká národní banka (ČNB) dala doporučení, kvůli kterému nejsou hypotéky pro každého. I o tom s Bleskem mluvil guvernér ČNB Jiří Rusnok (59).

Mnoho lidí nedosáhne na hypotéky, protože ČNB vydala v roce 2018 zpřísňující doporučení pro banky. Vysvětlíte, proč jsou nutná?

„Jsou nutná, protože nás zavazuje zákon, abychom v této zemi pečovali o finanční stabilitu. Ta zjednodušeně řečeno spočívá v tom, aby naše banky – ty tvoří 85 % našeho finančního trhu – byly dostatečně odolné hlavně v horších časech, které mohou přijít. Tržní ekonomika se totiž vyvíjí v cyklech. Banky nemohou jít do přehnaně velkého rizika. Vybírají totiž i peníze od těch, kteří si je chtějí uložit, a tyto peníze půjčí těm, kteří si je chtějí půjčit.“

Není ale čas teď v období blahobytu, aby banky šly aspoň do malého rizika?

„To si buďte jist, že jdou do dostatečně velkého rizika. Kdyby čtenáři Blesku tušili, že banky často půjčují mnohem víc, než kolik tam lidé vložili, pochopili by, že musíme dbát o to, aby banky šly do přiměřeného rizika. A jestliže hypotéky tvoří cirka 50 procent všech úvěrů, které dávají, je to zásadní část jejich byznysu a my i zde musíme dbát o to, aby nešly do přehnaného rizika.“

České banky mohou být takto ohroženy?

„Jestliže žijeme v zemi, kde ceny nemovitostí v průměru rostou rychleji, než rostou všechny jiné hospodářské ukazatele, zejména pak příjmy, je jasné, že banky mohou být v budoucnu, až se ekonomická situace zhorší, ohroženy ještě více. A to protože financují stále dražší nemovitosti v situaci, kdy ti, kteří je budou ještě dlouho splácet, tak rychlý růst příjmu nemají. My občané nejsme jen ti, co si jdou půjčit do banky, ale také střadatelé a daňoví poplatníci. A kdyby banky přestaly zvládat své problémy, tak to zaplatíme z daní všichni.“

Plánuje ČNB změny v těch doporučeních?

„V tuto chvíli ne. Co bude za půl roku nebo za rok, nevíme, ale nyní jsme žádné důvody ke zpřísňování nebo rozvolnění těchto podmínek nenašli.“

Fungují vaše doporučení? Naposledy jste říkal, že potřebujete na vyhodnocení alespoň rok.

„Opatření fungují, zaplať Pán Bůh. Přispěla k tomu, že banky přestaly dávat stoprocentní hypotéky, což je obrovské riziko v době rostoucích cen nemovitostí. Navíc v době, kdy máme nemovitosti předražené o nějakých 15 až 20 procent. Banky se víceméně drží našich doporučení pro příjmové ukazatele, tedy kolik lidé mohou splácet ze svého měsíčního příjmu a kolik by měli mít celkový dluh ke svému ročnímu příjmu.“

Četl jste někdy internetové diskuze pod články o hypotékách? Vnímáte, že nejste nyní úplně populární u lidí?

„Přiznám se, že diskuze nečtu. Nemám na to čas a možná i v rámci nějaké duševní hygieny se snažím vyhýbat těm negativním energiím. Nejsem tady proto, abych byl populární.“

Stalo se vám někdy, že vás někdo zastavil na ulici a pozurážel?

„Kupodivu, co jsem v ČNB, tak ještě ne. V minulosti se mi to výjimečně stalo, že nějaký pán, ještě když jsem byl ministrem financí, měl problém se svojí kauzou, tak mi to v samoobsluze razantněji vysvětloval, ale obešlo se to bez problémů.“

Teď vyvolal rozruch váš nápad, aby lidé, kteří mají více nemovitostí, platili vyšší daň z těch dalších nemovitostí. Nebyl by to trest pro lidi za to, že jsou úspěšní?

„Ne, ne. Daně jsou naprosto legitimním regulatorním nástrojem, který udržuje v chodu moderní demokracie. Ukažte mi moderní demokracie, kde se daně neplatí.“

Ukažte vy mě demokracii, kde se platí vyšší daň za dva byty?

„Těch vám ukážu mnoho. Kdybyste si prošel všechny zprávy mezinárodních institucí o České republice, tak už zhruba 10 nebo 15 let mezi jejich doporučeními je: zvyšte neskutečně nízké daně z nemovitostí. U nás tvoří méně než 0,5 procenta HDP. V demokraciích, jako jsou Velká Británie, Švýcarsko nebo Skandinávie, suma těchto daní k HDP, které je přitom vyšší než naše, představuje zhruba 2 až 5 procent. U nás jsou tyto daně extrémně nízké. Jestliže se chceme posunout v žebříčku vyspělých zemí, tak bychom měli říkat nejenom to A, ale i to B.“

Mnoho lidí ale považuje investici do nemovitostí za jistotu...

„Je evidentní, že se tady část obyvatel logicky – a já jim to nevyčítám, je to v jejich případě rozumné – orientuje na to, že investuje do nemovitostí, to je fajn. “

A za ně by měli lidé platit?

„V Praze je spousta nevyužitých bytů. No bodejť by nebyly, protože ten člověk nemá žádný motiv k jejich aktivnímu využívání nebo pronajímání. Když bude mít vyšší daň z nemovitosti, tak ho to bude nutit, aby je pronajal. Běžte se podívat, kolik prázdných bytů je ve Švýcarsku. Skoro žádné, protože si nikdo nemůže dovolit nechat tu nemovitost prázdnou. Mimo jiné i ta daň, kterou z bytu platí, ho nutí jej pronajmout, aby se mu to aspoň částečně vrátilo.“

Takže to není jen o tom získat víc peněz pro státní rozpočet?

„To jistě ne. Zvýšení daní na další nemovitosti má svou hlubokou funkční logiku a je to o tom, aby byl trh s byty pružnější a aby fungoval. Ale to neznamená, že by tím někdo někomu bral majetek.“

Koho by se to týkalo? Dopadne to i na někoho, kdo má byt a chalupu?

„ČNB není zodpovědná za daňovou politiku. Tohle je pouze myšlenka, která je standardní všude ve světě. Takže jak by to vláda případně vymyslela a jak by to prošlo Parlamentem, to už je technikálie.“

A jak by to vymyslel guvernér Rusnok?

„Nechme nízkou daň pro první nemovitost, kde člověk bydlí, a pro ty další udělejme progresi. Jak strmá ta progrese bude, už by bylo věcí politické dohody. Ale můžete uklidnit čtenáře, že se nic takového nestane, protože politici do toho nepůjdou. Volby se blíží a je to nepopulární, i když možná ti, co nemají kde bydlet, by to přivítali.“

Týkalo by se to i vás?

„Samozřejmě, nebo si myslíte, že neplatím daně.“

Ptám se, jestli máte víc nemovitostí?

„Shodou okolností nemám, nejsem zrovna fanoušek hromadění nemovitostí. Já dokonce nemám žádnou nemovitost.“

Jak to, vy nemáte byt?

„Nemám, já bydlím u své partnerky, takže byt je její.“