Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Markéta Bidrmanová (Seznam Zprávy 8. 10. 2024, rubrika SZ Byznys)
Zatímco základní úroková sazba České národní banky od prosince setrvale, byť pomalu klesá, tak ceny úvěrů na bydlení tomu úplně neodpovídají. Zatímco Česká národní banka (ČNB) „shodila“ 2T repo sazbu v období od prosince do září celkem o 3,75 procentního bodu (ze sedmi procent na 4,25 procenta), banky se zlevňováním nespěchají. V prosinci poskytovaly nové úvěry za 5,65 procenta, nyní stále za pět procent.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla mají prostor jít se sazbou níž. „Myslím si, že ta sazba je stále vysoká a je v možnostech bank ji snížit,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys. Podle guvernéra si rozdíl nechávají na maržích. „Mají z toho výbornou marži a chtějí si udržet ziskovost,“ míní guvernér.
Cenu hypotečních úvěrů neurčuje jen základní úroková míra ČNB, ale také cena zdrojů, ze kterých pak komerční banky úvěry spotřebitelům financují. Jenže i cena dlouhodobých peněz je nízko. Prostřednictvím swapů si banky zajišťují cenu peněz na určité období. Když chce banka peníze na pětiletou fixaci, koupí pětiletý swap a má garantováno, že klient může celou dobu splácet za určitý úrok.
Spotřebitelé by si pomalé snižování cen hypoték podle guvernéra neměli nechat líbit. „Nejlepší odpověď lidí na tuhle vyšší sazbu je obejít dvě tři banky. Kdo chce hypotéku, ať si vezme dovolenou v práci, srovná si v tabulce sazby a pak vezme banku, která je pro něj nejlepší,“ vzkazuje v rozhovoru.
Počet poskytnutých hypoték se po rekordně utlumeném období pomalu zvedá. Až se na trh vrátí lidé, kteří v posledních letech nákup bytů kvůli vysokým cenám a drahým hypotékám odkládali, půjdou ceny bytů ještě výš, domnívá se guvernér. „Letos čekáme mírný růst cen nemovitostí. Uvidíme, jak to bude příští rok.“
Nákupy zlata
Česká národní banka ve druhém čtvrtletí nakoupila skoro šest tun zlata, na konci pololetí tak měla ve svých zásobách nebo v rezervách přes 41 tun. Do konce mandátu, tedy za čtyři roky, chce mít Michl v trezorech rovných sto tun.
„Stihneme to. Máme 130 miliard eur devizových rezerv, to jsou velké peníze, a je potřeba je investovat do různých typů aktiv a jedno z těch aktiv bude zlato. Nejméně ho bylo osm tun, v současnosti ho máme přes 40 tun a budeme dál nakupovat.“
Centrální banka přikupuje zlato pravidelně, nehledě na cenu. Teď je zlato na rekordních cenách. Trojská unce, 31,1 gramu, se aktuálně prodává za cenu přes 60 tisíc korun. „Pravidelně v každém čtvrtletí něco zhruba koupíme, nečasujeme trh. Tohle bych doporučoval i investorům, aby investovali pravidelně, postupně, bez nějakých spekulací.“
V současnosti tvoří zlato asi 2,5 procenta devizových rezerv České národní banky. Na konci mandátu současného guvernéra by mělo činit zhruba pět procent.
Firemní dluhopisy
O českém dluhopisovém trhu se někdy nelichotivě mluví jako o džungli. Z důvodu neetického a nekalého jednání emitenta přišly o své investované prostředky v posledních letech tisíce investorů. V insolvenci skončil v průměru každý 13. emitent (7,7 procenta), který v období od roku 2013 do roku 2023 vydal dluhopisy, vyplývá z dat společnosti Surveilligence.
V roce 2023 zkrachovalo 34 dluhopisových emitentů, což byl nejvyšší počet bankrotů za posledních deset let. V součtu měli loni zkrachovalí emitenti vydané dluhopisy za 5,4 miliardy korun, zjistila Surveilligence.
Podle Aleše Michla však trh nepotřebuje přísnější pravidla a změnu zákona ČNB iniciovat nehodlá. „Nepotřebuje více regulace, ale potřebuje více osvěty. Cokoliv, co si kupujeme za investici, tak na ní můžeme prodělat, ale i vydělat. Zisk může být nula, totální ztráta, anebo to může být velký zisk. A s touto logikou musíme přistupovat ke každé dluhopisové investici. Každý dluhopis je rizikový.“
Guvernér ČNB má za to, že je hlavní zodpovědnost vždy na klientovi. „Je to především vždycky na každém člověku, kam dá peníze. My musíme dohlédnout na to, aby tyto investiční produkty byly nabízeny podle zákona, aby byla vysvětlena všechna rizika,“ uvedl.
Novela zákona o dluhopisech platná od začátku letošního roku chce trh kultivovat. Přinesla dohled ČNB nad oblastí podlimitních dluhopisů, které jsou nejvíc problematické.
Podlimitní emise dluhopisů nesmí v celkovém objemu vydaných bondů přesáhnout částku milion eur. Nová legislativa nutí firmy uvádět více informací ve svých prospektech (listina, kterou emitent cenného papíru sděluje investorům základní informace o svém podnikání), aby mohli investoři vyhodnotit, nakolik jsou rizikové.
Dohled nad trhem s investicemi
Některé firmy se prospektem ČNB zaštiťují a investorům ho prezentují jako důkaz toho, že je jejich byznys v pořádku. To Michl vnímá jako problém.
„To může být problém, a proto je potřeba osvětu všem lidem, že schválení prospektu ČNB znamená, že firma splnila podmínky zákona a do prospektu napsala, co jí zákon určuje. To, jestli jí podnikatelský plán vyjde, nebo nevyjde, prospektem ani ničím jiným zaručeno není. Stále existuje riziko, že nedostanete nic,“ řekl.
Nová pravidla ČNB vymáhá, potvrdil SZ Byznys Aleš Michl. „Máme na to celý tým a snažíme se dodržet podmínky zákona a být přísní.“
Například společnost WCA, která funguje podle § 15 zákona o investičních společnostech, však dohledovému týmu ČNB unikla. Lákala investory na zhodnocení 13 až 18 procent ročně. Nabízela investice do měnových párů, indexů, komodit, obligací a firem včetně startupů. Jako alternativní fond směla ovšem podle zákona oslovit maximálně 20 nekvalifikovaných investorů. Podle policie měla ale celkem 6000 investorů, z nichž velká část byla nekvalifikovaná.
„Nemůžeme dohlédnout na každou firmu. Je hodně na klientovi, aby si ohlídal, jestli ty peníze doopravdy půjdou tam, kam mají. Nejde dohlédnout na všechno, ale naší povinností je zaručit to, aby se toto nestávalo masově, aby ten trh neselhával, nepadal,“ říká Michl.
Přepis rozhovoru (edičně upraveno)
Zatímco základní dvoutýdenní úroková sazba České národní banky od prosince setrvale, byť pomalu klesá, ceny úvěrů na bydlení tomu ne úplně odpovídají. Průměrná hypoteční sazba je podle Hypomonitoru České bankovní asociace aktuálně 4,98 %, to jsou data za srpen. Vnímáte to jako problém?
Myslím si, že ta sazba je stále vysoká a je v možnostech bank ji snížit.
Proč to neudělají?
Protože z toho mají výbornou marži a chtějí si udržet ziskovost. Nejlepší odpovědí lidí na tuto vyšší sazbu, než by odpovídala pohledu na trh, kde reálně jsou tržní sazby, je: kdo chce hypotéku, měl by obejít dvě tři banky, měl by si vzít klidně dovolenou v práci, celý den tomu věnovat, srovnat si v tabulce sazby a pak v rámci konkurence vzít tu banku, která je pro něj nejlepší.
Nemůže Česká národní banka udělat něco víc než doporučovat lidem, aby obcházeli banky?
Ne, já se za to vůbec nestydím, že to lidem říkám, a je to podobné jako s investicemi. Prostě řada lidí těžce vydělává peníze, naprosto pilně pracuje, ale pak někdy, ani bych neřekl odflákne, ale ne moc času věnuje tomu, jakou hypotéku a od koho si vezme, anebo kam ty peníze pak investuje. Takže možná stejně času musíme věnovat i tomu, jak se o ty peníze pak staráme.
Řekněte ještě prosím, co dál čekáte kolem cen bydlení a dostupnosti. Co se stane na trhu, až se na něj vrátí lidé, kteří v posledních letech nákup bytů kvůli vysokým cenám a drahým hypotékám odkládali?
Čekáme mírný nárůst cen nemovitostí, ano.
Takže to dopadne opět do cen.
Ano.
Takže v příštím roce opět a znovu vyšší ceny nemovitostí.
Tak dobrou křišťálovou kouli zase nemám, ale letos čekáme mírný růst cen nemovitostí, to ano, a uvidíme, jak to bude příští rok.
Česká národní banka ve druhém čtvrtletí nakoupila skoro šest tun zlata. Na konci pololetí tak měla ve svých rezervách přes 41 tun. Vy jste říkal, že byste do konce mandátu chtěl mít 100 tun zlata. Stihnete to?
Ano, stihneme to. A souvisí to i s tou mojí vizí, že se dívám na tři, pět, deset let dopředu, co je dobré pro tuto zemi. A my máme 130 miliard eur devizových rezerv, to jsou velké peníze. Je potřeba je investovat do různých typů aktiv a jedno z těch aktiv bude zlato. Takže dříve se zlato u nás spíše prodávalo, nejmíň ho bylo 8 tun, v současnosti ho máme přes 40 tun a budeme dál nakupovat.
Nakupujete i nyní? Protože zlato je aktuálně drahé.
Nakupujeme postupně, pravidelně, v každém čtvrtletí něco koupíme. Čili my nečasujeme trh, neříkáme, že zítra bude levnější, tak počkáme. Takto bych doporučoval i lidem, aby investovali pravidelně, postupně, bez nějakých spekulací. To je to nejlepší, co můžete udělat.
Doporučil byste jim, aby investovali do zlata jako Česká národní banka?
Zlato je výborné pro velké portfolio. My máme obrovské portfolio a zlato má nulový korelační koeficient k akciím, to znamená, že velmi dobře ošetřuje riziko vůči akciím. My nakupujeme taky hodně akcií a snažíme se vydělat peníze pro Českou národní banku. A pro drobného investora si myslím, že je lepší obejít dvě tři banky, klidně zase během toho dne dovolené, a vybrat si jakýkoliv akciový fond, kterému ten člověk porozumí, a pravidelně měsíčně do něj spořit.
Ještě jedna otázka ke zlatu. Jakou část devizových rezerv České národní banky zlato tvoří a jakou část rezerv tvořit bude, až budeme mít těch 100 tun?
Dříve tvořilo 0 %, v současnosti tvoří asi 2,5 % devizových rezerv a cíl pro budoucnost je, abychom měli kolem 5 % zlata. Takže 100 tun bude 5 % našich rezerv, ale stále to podle mě je podstatná suma k tomu, abychom měli i pevnou měnu, pevnou korunu.
Ještě jedno téma mě zajímá, a to je český dluhopisový trh. O tom se někdy nelichotivě mluví jako o džungli, a to z důvodu různého neetického, nekalého jednání, protože kvůli tomu v posledních letech přišlo o své peníze tisíce investorů. Řekl byste, že český dluhopisový trh potřebuje více regulace?
Ne, nepotřebuje více regulace, ale potřebuje více osvěty. Tady za námi, v dolním patře České národní banky, máme nové Návštěvnické centrum, kam se mohou podívat lidé, hodně se tam chodí vzdělávat hlavně studenti, děti. A my se musíme jenom naučit, že cokoliv, co si kupujeme za investici, tak na tom můžeme prodělat, ale i vydělat. Takže zisk může být nula, může to být totální ztráta, anebo to může být velký zisk. A s touto logikou musíme přistupovat ke každé dluhopisové investici. To znamená, že každý dluhopis je rizikový. A odpověď na otázku: může se stát, že nedostanu nic? Ano, může se to stát. A my musíme porozumět tomu, co ta firma dělá, kam ty peníze investujeme, a musíme od toho, kdo to prodává, dostat jasné poučení o rizicích a odůvodnění toho, co ta firma dělá, kam ty peníze půjdou, za jakých okolností ta firma může přestat splácet.
Takže vy říkáte, že si vlastně kdokoli může na trhu koupit cokoli a je to pouze a čistě na jeho zodpovědnosti a měl by se tedy sám edukovat.
My regulujeme dluhopisový trh tím, že stanovujeme jasné podmínky, co má být v prospektu, to jsou všechny papíry kolem dluhopisů, regulujeme ty lidi...
Ale z prospektu se toho moc nedozvíte. Tam se skutečně klient spoustu podstatných informací nedozví a jsou firmy, které tam ty lidi nalákají, nebo dokonce natlačí, a neinformují dobře o tom svém byznys modelu a tak dále.
Kolik prospektů jste si paní redaktorko přečetla?
Spoustu.
Ono to není lehké čtení, ale ten klíč není v tom přesně si ten prospekt, respektive všechny ty papíry přečíst. Vyhodnotit rizika krachu je někdy prostě o úsudku. A nikdo vám nezaručí, že ten podnikatelský byznys plán vyjde nebo nevyjde. A to nikde nemůžete mít zaručené. A já jenom říkám, my regulujeme trh a regulujeme i obchodníky nebo prodejce, ale nikdo vám nezaručí, jestli ten dluhopis zkrachuje nebo ne. A je to podle mě dobře, protože nikde na světě nemáte...
A nevadí vám, že se právě tím prospektem České národní banky často zaštiťují firmy, které jsou podvodné? Že to je pro ně takový štít, takový fíkový list? Máme prospekt ČNB, jsme v pořádku?
Ano, prospekt schválený ČNB. Ano, to může být problém, a proto je potřeba osvěta všem lidem, že schválení prospektu ČNB znamená: firma splnila podmínky zákona a do prospektu napsala, co jí zákon určuje. To, jestli jí podnikatelský plán vyjde nebo nevyjde, vůbec není prospektem nebo čímkoli jiným zaručeno. A stále existuje riziko, že nedostanete zaplaceno nic.
My máme od ledna v legislativě jednu novinku, která by měla zaručit, že se trh zkultivuje. Ta novinka přinesla dohled České národní banky do oblasti podlimitních dluhopisů, to jsou dluhopisy do dvou milionů eur nebo do 150 investorů, často ty nejvíce problematické. Tak by mě zajímalo, jestli Česká národní banka ta nová pravidla nějak vymáhá.
Ano, samozřejmě. Máme na to celý tým a snažíme se dodržet podmínky zákona a být přísní. Ale my budeme zkoumat, jestli ta firma dodržuje zákon – ano, ne. Ale to ještě neznamená, že nemůže zkrachovat.
A jestli firma dodržuje pravidla, to se podle vás tedy daří kontrolovat dobře?
Snažíme se, děláme pro to maximum. Nemůžeme dohlédnout na každou firmu, ale... určitě tam máte pak jednu připravenou, ale…
Jdu na ni, jestli můžu, protože je vždycky lepší se bavit konkrétně. Jdeme na společnost WCA. Společnost WCA, která je podle zákona investiční společností podle § 15, nabrala více klientů, než by podle zákona měla. Bylo jich tam opravdu několik tisíc. Tak mě zajímá, jak to, že na to Česká národní banka nepřišla.
My nemůžeme dohlédnout na každou firmu, ale hodně těch firem musí mít názvu „rizikový kapitál“, měly by to používat, měly by poučit klienta. A je hodně na tom klientovi, aby si toto samotné ohlídal, jestli ty peníze doopravdy půjdou tam, kam mají, anebo ne. Nejde dohlédnout na všechno, ale samozřejmě je naší povinností zaručit, aby se to nestávalo masově, aby ten trh neselhával, nepadal. Řeknu to na příkladu Sberbank: zkrachovala jedna banka, ale finanční trh přežil. Dokázali jsme fantasticky vyřešit konkurz Sberbank i likvidaci, naprostá většina peněz byla vrácena. Podobně není žádný masový problém na trhu investičních firem.
Tak tady třeba ty peníze vráceny nebudou a drtivou většinu peněz ti lidé nikdy neuvidí, samozřejmě.
Ano, ale moje poselství je, a nestydím se to říct: je to především vždycky na každém člověku, kam dá peníze, ale my musíme dohlédnout na to, aby pokud se nabízí tyto investiční produkty, aby byly nabízeny podle zákona. To znamená, aby byla vysvětlena všechna rizika toho, co se váže k tomu kterému produktu.
Takže přísnější pravidla nebo nějakou změnu zákona Česká národní banka v této věci iniciovat nebude.
Ne, podle mě ne. A ani podle mě větší regulace nepomůže. Osvěta pomůže. Jedině osvěta a dávat si pozor, kam dáváme peníze.
Ještě krátce k poslednímu tématu. Vy jste zmiňoval okamžité platby. Česká národní banka se aktuálně snaží tlačit na větší rozšíření okamžitých plateb. Kdy tedy bude těmito platbami pokrytý celý trh?
Podobně jako nízká inflace, vyšší sazby než dřív, podobně jako zlato v sejfu, tak to je přesně ta moje vize tři, pět, deset let dopředu. Já bych byl rád, aby příští rok byla naprostým standardem korunová platba. Příští rok korunová platba z banky do banky a zhruba do 2,5 roku aby byla standardem eurová platba. To znamená, kdo má eurové účty, aby mohl zaplatit do Německa nebo komukoliv jinému na eurové účty. A během našeho mandátu se, doufám, podaří i z korun do eur. Takže my v dalších měsících budeme dávat maximální úsilí i na toto. Nabíráme teď nově třeba ajťáky, bez toho, abychom nabírali nová pracovní místa, zase propouštíme někoho jiného.
Já jsem zvědavá, jaké ajťáky najdete s tou vaší mzdovou politikou.
Nabíráme ajťáky, abychom zajistili ty okamžité platby. Ten rýpavý dotaz beru, ale já jsem říkal, že průměrný růst mezd u nás bude 4,5 %, ale pokud bude výkon, tak bude ten růst mezd fantastický. Začali jsme před dvěma lety tím, že jsme propustili 5 % lidí, 5 % lidí muselo odejít, ale všechny ty peníze, které jsme ušetřili, tak dáme na platy. A já chci, aby lidem v České národní bance, protože dělají skvělou práci, rostly peníze, v průměru porostou rozumně, ale někdo dostane přidáno hodně, někdo málo.
Další propouštění už nebude?
Ne, teď je fáze stabilizace, racionalizace banky. Zaměřujeme se na procesy, řídíme banku k tomu, aby lidé pracovali co nejvíc, ale dostali fantastickou mzdu.
Aleš Michl, guvernér České národní banky. Děkuju za rozhovor.
Díky, bylo mi ctí.