Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Terezie Tománková (CNN Prima News 4. 1. 2026, pořad Partie Terezie Tománkové)
Guvernér České národní banky Aleš Michl byl hostem nedělního pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Mezi probíraná témata patřil vývoj inflace, úrokových sazeb či rizika související se zadlužováním. Guvernér neopomněl zmínit ani zásluhy ČNB při vracení peněz klientům Sberbank, či rekordní výši zlatých rezerv.
„Každý měsíc v loňském roce byla inflace u cíle, byla u dvou procent. Za to patří dík všem zaměstnancům České národní banky,“ řekl v úvodu pořadu guvernér Aleš Michl. Zároveň uvedl, že díky ČNB se občanům po dlouhé době opět vyplácí spořit, nikoliv zadlužovat. „Úrokové sazby jsou vyšší než inflace. V období pěti šesti let před covidem byla inflace vždy vyšší než úrokové sazby. Požírala tak úspory. Nevyplatilo se spořit,“ poznamenal.
„Teď se vyplatí spořit. Jistota, zodpovědnost a klid na investiční rozhodování – to je to, co naše měnová politika nabízí. A teď už je to na lidech,“ řekl Aleš Michl.
Podle guvernéra by se občanům mělo vyplatit spořit i v dalších letech, jelikož měnová politika ČNB by podle něj měla zůstat nadále přísná. „Přísná měnová politika znamená, že i v budoucnu budeme mít co nejdéle období s kladnými reálnými úrokovými sazbami. Tedy takovými sazbami, které budou po odečtení inflace reálně vydělávat. Takže jestli čekáme inflaci okolo dvou procent, tak by sazby měly být někde nad touto úrovní, “ poznamenal.
Guvernér se rovněž zmínil o největších inflačních rizicích pro následující roky. „Peníze se generují hlavně na dluhy, čím víc dluhů tedy bude, tím víc bude do budoucna inflačních rizik. A to největší inflační riziko je, pokud by se do čtyř let nepodařilo snížit deficit státního rozpočtu,“ uvedl Aleš Michl.
A přestože politici hovoří o tom, že schodek státního rozpočtu by se měl v roce 2026 zvýšit, podle guvernéra ČNB bude z tohoto pohledu důležitý vývoj v celém volebním období současné vlády. „Důležité je, aby to na konci volebního období bylo splněno. Takže klíčem k dlouhodobě nižší inflaci není, jak dopadne rozpočet 2026, ale jaké to bude do čtyř let,“ řekl Aleš Michl.
Guvernér Aleš Michl také uvedl, že vedle dosažení cenové stability plní ČNB i další cíle. „Obnovili jsme zlatý poklad. Po revoluci jsme měli 63 tun, pak proběhl výprodej a nyní už máme opět 70 tun a budeme mít 100 tun,“ řekl guvernér. Rovněž zmínil, že občané a firmy mohou převádět peníze mezi bankami během několika málo sekund. „Díky ČNB teď můžete platit okamžitě z banky do banky. To je zásluha fantastického týmu ČNB,“ uvedl Aleš Michl.
Připomenul rovněž důležitou roli, kterou ČNB sehrála při likvidaci Sberbanky. „Vyřešili jsme Sberbanku. Lidé, co tam dali peníze, tak díky nám a konkursní správkyni dostali peníze zpátky.“
Přepis rozhovoru (edičně upraveno)
Tak jak jsem slíbila, ve studiu už vítám guvernéra České národní banky. Pan Aleš Michl. Dobrý den.
Hezký den. Díky za pozvání a hezký nový rok všem.
Děkuji. Děkuji za přání i za to, že jste přišel do Partie, první roku 2026. Jak vstupujeme do roku 2026? Musíme tedy nejprve trochu zhodnotit ten uplynulý rok. Byl první normální, po sérii všech těch krizí? Byl to dobrý rok?
Každý měsíc v loňském roce byla inflace u cíle, byla u 2 %. Za to patří dík všem zaměstnancům České národní banky. Tento cíl jsme tedy doručili.
Politici se předhání, co z těch dobrých ekonomických čísel je jejich zásluha. Jak reálný vliv na to vlastně politici mají?
Na co myslíte?
Na dobrá ekonomická čísla nebo na ta špatná. Na to, jak se Česku daří.
Já se mohu vyjadřovat jen k inflaci. Ta je mandátem České národní banky, která má hlavní zásluhu na jejím snížení.
Jaká jsou největší inflační rizika pro následující měsíce a rok 2026? V některých segmentech ekonomiky inflace stále přetrvává. Kde je to největší riziko?
Je to množství peněz v ekonomice. Peníze se generují hlavně na dluhy. Čím víc dluhů tedy bude, tím víc bude do budoucna inflačních rizik. A to největší inflační riziko je, pokud by se do čtyř let nepodařilo snížit deficit státního rozpočtu.
Možná jste poslouchal vicepremiérku Schillerovou, která říká, že deficit ještě poroste na oněch plánovaných 286 miliard korun. Co jste si pomyslel?
Důležité je, aby bylo „splněno“ na konci volebního období. Takže klíčem ke všemu, a to i k dlouhodobě nižší inflaci, není to, jak dopadne rozpočet na rok 2026, ale jaké to bude do čtyř let a jestli budou vyrovnané finance.
A jste optimistou, když čtete volební programy? Slyšíte ty plány politiků, jakým způsobem chtějí tu přidávat, tu podporovat? Jste optimistou, co se týče snižování schodků a stavu veřejných financí?
Nemám žádné emoce. Zajímají mě jenom konkrétní výsledky práce. Počkám si na ně.
Jaký nás čeká rok 2026? Pan prezident i pan premiér byli ve svých novoročních projevech poměrně optimističtí. Kdybyste vy mluvil v novoročním projevu k lidem, co byste jim řekl?
Řekl bych jim, že poprvé po dlouhé době se zásluhou České národní banky vyplatí spořit, nikoliv zadlužovat. Úrokové sazby jsou vyšší než inflace. V předchozích letech, třeba pět šest let před covidem, byla inflace vždy vyšší než úrokové sazby. Požírala tak úspory. Nevyplatilo se spořit. Teď se ale po dlouhé době spořit vyplatí. Jistota, zodpovědnost a klid na investiční rozhodování – to je to, co měnová politika České národní banky nabízí. A teď už je to na lidech.
Na konci roku přišla řada zpráv o tom, že jsme velmi rychle rostoucí ekonomikou. Znamená to, že se ekonomice skutečně daří, nebo jsme se jenom odráželi ode dna těch předchozích špatných čísel? Jak tomu má rozumět běžný člověk, který nesleduje, a ani nechce sledovat, celý ten makroekonomický vývoj?
To jedno číslíčko, jak nyní rosteme, není zas tak důležité. Klíčová je logika toho růstu. A když se podíváte na vývoj za poslední dva roky a zanalyzujete si jej, zjistíte, že 90 % meziročního růstu ekonomiky bylo vytvořeno spotřebou – spotřebou lidí a vlády. A pokud je růst tažen jenom spotřebou, tím, jak utrácíme, tak ten růst není moc zdravý.
Na to se chci zeptat. To, že je ekonomika tažena spotřebou, jsme se dočítali a mluvili jsme o tom často. Je to vůbec dobře? Co s tím může dělat česká společnost a notabene politici, kteří o ní rozhodují?
Pro nás je to hlavně zpráva v tom smyslu, že musíme být dále přísní. Musíme držet přísnou měnovou politiku. Přísná měnová politika znamená, že i v budoucnu budeme mít co nejdéle období s kladnými reálnými úrokovými sazbami. Tedy takovými sazbami, které budou po odečtení inflace reálně vydělávat. Takže jestli čekáme inflaci okolo 2 %, tak by sazby měly být někde nad touto úrovní.
Jan Skopeček tady před malou chvílí citoval jednu ze zpráv České národní banky, která uvádí, že v ekonomice existují proinflační tlaky. Obracel se potom i na Alenu Schillerovou ohledně dotování cen elektrické energie. Je dobře, že bude vláda dotovat cenu elektrické energie, která může mít vliv na inflaci? A to i s ohledem na to, co se děje v Německu.
Je dobře, že se vláda chaotickou situací kolem cen energií zabývá, protože nedává logiku, abychom byli čistým vývozcem energií a zároveň měli energie jedny z nejdražších. Takže zaobírat se tím, proč máme drahé náklady, vstupy a energie, je krok správným směrem, protože nedává logiku, abychom si inflaci ještě více zvyšovali přes nákladovou složku.
Můžeme ale vyhrát dotační závody s Německem, které od 1. ledna opravdu masivně dotuje ceny elektrické energie jak pro domácnosti, tak pro velké firmy?
Ne. Dál do budoucna není cesta v dotacích. Klíčem je podívat se na ten mechanismus a rozdělit cenu energie na tržní složku a na všechno to ostatní, co se na ni nabalilo a co způsobilo, že v Evropě jsou daleko dražší energie než v Americe. A zabývat se tím.
Když se podíváme na vývoj ve světě, poměrně velkou část roku 2025 se řešila americká cla. Nyní už to ale téma příliš není. Když sledujete, co se děje v geopolitice, kde vidíte největší riziko pro Česko?
Tak třeba cla jsem já vůbec neřešil.
To jste říkal už v jiném rozhovoru, že to není moc velké téma.
Není to vůbec důležité téma. Když se dívám do budoucna, tak bych chtěl lidem nabídnout klid. Klid na práci a na investiční rozhodování. Od České národní banky tedy čekejte klid. A snažíme se plnit také další úkoly a cíle, které máme podle zákona. Takže kromě nízké inflace jsme například obnovili zlatý poklad. Po revoluci jsme měli 63 tun zlata, pak proběhl výprodej. Nyní už máme opět 70 tun a budeme mít 100 tun. Díky České národní bance teď také můžete platit okamžitě z banky do banky a převádět peníze během několika málo sekund. To je zásluha fantastického týmu České národní banky. Také jsme vyřešili Sberbanku. Lidé, co tam dali peníze, je díky nám a konkursní správkyni dostali zpátky. A to všechno jsme udělali se stabilním počtem zaměstnanců. Nastoupili jsme v polovině roku 2022 a v roce 2023 jsme propustili 5 % lidí. To nebyly dobré časy. Ale od té doby jedeme se stabilním počtem zaměstnanců, takže výrazně zvyšujeme produktivitu. Snažíme se být příkladem pro státní sféru.
Říkáte, že se peníze převedou z banky do banky hned, ale ono to občas nefunguje. Některé banky se vymlouvají, že okamžité platby lidem negarantují, přestože tuto možnost slibují. Lidi to nesmírně rozčiluje, byť je to detail. Tak co s tím?
Pravidla pro okamžité platby si chceme vzít pod sebe a budeme velmi přísní. Snad se s bankami domluvíme, abychom je jako Česká národní banka psali centrálně pro všechny banky. Abychom v nich udělali pořádek a aby okamžité platby doopravdy fungovaly se stále menšími problémy.
Kdy se toho lidé mohou dočkat?
V příštích měsících. Je to inovační téma a já mám rád inovace. Snažím se naši banku posouvat vpřed. Kromě rozvoje okamžitých plateb jsme například nakoupili i digitální aktiva. Koupili jsme také dvě grafické karty pro umělou inteligenci a ty jsou nejlepší v České republice. A ti naši ajťáci, ti „geekové“ – prostě chytří lidé, kteří jsou daleko chytřejší než já – teď rozjíždějí naše vlastní modely umělé inteligence přímo v České národní bance. Takže jsme do toho dupli a doufám, že budeme příkladem pro celou naši státní sféru.
Kryptoměny, to je také vaše velké téma. A vůbec rezervy. Proč nakoupila Česká národní banka kryptoměny za milion dolarů? Co je to za krok, kam vás to má dovést?
Náš hlavní cíl je stabilita inflace. Vedle toho ale chceme dál podporovat inovace a připravit se na budoucnost. A v budoucnu budou peníze víc digitální. A abychom rozuměli digitálním aktivům, tak si je nejdřív musíme osahat. Musíme se s nimi naučit pracovat. Musíme vědět, jak je nakoupit, jak je prodat a jak je uchovávat. A proto jsme vytvořili testovací portfolio digitálních aktiv. Vedle toho máme i kus blockchainu a další digitální aktiva. Snažíme se na nich prostě učit.
Během té skandální aféry s bitcoiny, pro vládu Petra Fialy opravdu nepříjemné, se ukázalo, že Česko nemá ve státní sféře dost lidí, kteří kryptoměnám rozumějí. Nemůže to celé ztroskotat na tom, že prostě nebudeme mít lidi, kteří tomu rozumějí a umí s kryptoměnami pracovat?
Právě proto musí být regulace, respektive i náš dohled napřed. My se to teď na tom portfoliu perfektně naučíme a budeme vědět, co regulujeme. Lepší, než zaspat, je být na poli okamžitých plateb a digitálních aktiv prostě nejlepší. To samé platí pro umělou inteligenci. Tam jsme Českou národní banku také posunuli.
A nákupy kryptoměn budou pokračovat, nebo to byl testovací nákup a teď si dáte chvilku pohov?
Jenom aby to lidé pochopili: my máme rezervy v hodnotě 130 miliard euro. Část máme ve zlatě, část máme v depozitech a část v akciích. Ten milion dolarů představuje 0,0006 % rezerv, a to je strašně malinko. A jedná se o testovací portfolio na dva, na tři roky. Po těch dvou třech letech ho vyhodnotíme, předložíme studii a rozhodneme se, co dál. Do té doby nečekám nějaké výraznější změny. Ta aktiva se ale mohou pohybovat, protože bude kolísat jejich hodnota, nebo přikoupíme ještě malé množství jiných aktiv. Chceme si toho hodně vyzkoušet. Nyní máme v testovacím portfoliu kromě bitcoinu také stablecoiny a tokenizované depozitum, respektive depozitum, které je v blockchainu.
Z těch 100 tun zlata, které máte v plánu mít na konci mandátu, teď máte kolik? Vy už jste to číslo říkal.
70 tun. Máme nejvíc zlata v historii České republiky.
Čili to musí být zadostiučinění, protože ceny drahých kovů jsou na svých rekordech. Nebo jak to vnímáte?
Neoslavuji ani růst, ani pokles. Klíčovým důvodem, proč nakupujeme zlato, je, aby Česká republika měla diverzifikované rezervy. Aby je neměla jenom v eurech, ale v různých třídách aktiv. Zlato jednou roste, zatímco cena jiného aktiva padá. Pak můžou přijít období, kdy zlato spadne, ale jiné aktivum poroste. Touto změnou jsme tedy zvýšili diverzifikaci a zároveň jsme posílili i očekávaný výnos aktiv. Snažili jsme se o naši rozvahu pečovat tak, jak nejlépe to šlo, nebo daleko lépe, než se to dělalo dřív.
Pojďme, pane guvernére, ještě k úrokovým sazbám a samozřejmě k hypotékám, k bydlení. To diváky hodně zajímá. Rada České národní banky na svém posledním zasedání nechala hlavní úrokovou sazbu na 3,5 %. Budete tak přísní i nadále?
Budeme přísní. To znamená, že se budeme snažit držet sazby nad inflaci. Ale jak moc, o tom se budeme teprve radit. Necháváme si všechny možnosti otevřené. V příštím nebo letošním roce mohou jít tedy sazby buď malinko dolů, nebo budou stabilní, anebo, pokud se objeví inflační rizika, nebudeme váhat a zvýšíme je. Takže všechny možnosti zůstávají otevřené. Rozhodneme se podle našich modelů. Cílíme hlavně na roky 2027 a 2028, aby inflace dál zůstala nízká.
Dostupnost bydlení, to je v českém prostředí hodně palčivé téma. Podle loňské statistiky společnosti Deloitte je Praha z hlediska dostupnosti bydlení třetí nejhorší město v Evropě. Brno páté, Ostrava jedenáctá. Nejsou na vině i banky, které drží úrokové sazby nad základní sazbou a vlastně nechtějí svým klientům příliš vycházet vstříc a zlevňovat úroky?
My tady nejsme od toho, abychom podporovali levné hypotéky. Náš mandát je nízká inflace. Prostě si musíte udělat tabulku, obejít tři čtyři konkurenční banky a co nejvíc na ně zatlačit, aby vám daly levnou hypotéku. Ale nikdo nemůže čekat, že hypotéky budou tak levné, jako byly dřív. Protože tohle byla velká chyba, které se Česká národní banka dopustila, když po více než deset let držela sazby pod inflací. Vlastně tady byla politika, kdy se mnoho let vyvolávala inflace. A pak jsme to schytali a inflace skutečně nastala. A to se nesmí opakovat.
Už známe odpověď, pane guvernére, na to, který faktor byl v té velké inflační vlně, kterou jsme si zažili, rozhodující?
První chybou, která se stala, bylo to, že úrokové sazby byly po příliš dlouhou dobu nízké, kolem nuly, a nacházely se pod inflaci. Takže inflace požírala úspory a podporovala zadlužování. Druhou chybou byl rok 2017, kdy Česká národní banka vytiskla příliš velké množství peněz s cílem oslabit korunu. Čili slabý kurz koruny a vyvolávání inflace. A to se nevyplatilo. Tyhle dvě chyby rozhodly. Kdyby se nestaly, tak by inflace nebyla tak vysoká.
Přestože přišel covid a všechny ty problémy, které se potom na Česko v souvislosti s tím nabalily?
Jiné vysvětlení pro to, že jsme měli nejvyšší jádrovou inflaci v celé EU, neexistuje. Tečka. Pokud odečteme energie, byla tehdy naše inflace nejvyšší v EU. Proto když jsme v polovině roku 2022 nastoupili, tak jsme sáhli na korunu. Chtěli jsme mít silnou korunu. Vlastně jsme se vrátili k základu měnové politiky, a tím je silná a pevná měna, na kterou se lidé mohou spolehnout, a důvěra v Českou národní banku. A zavázali jsme se, že sazby budou vyšší než nulové. Takhle jsme postavili naši měnovou politiku. Vnímání měnové politiky jsme otočili s cílem nepodporovat inflaci, ale naopak proti ní bojovat.
Mohou mít lidé vůbec jistotu, že se to za jejich životů nebude opakovat?
Uděláme teď maximum pro to, aby inflace zůstala nízká. Ale bude to bolet. Cenou za to je, že hypotéky budou dražší. Ale zase se vyplatí spořit. Chceme našim občanům nabídnout klid, jistoty a stabilitu. A pak už je to na nich, jestli budou pracovat, podnikat a mít produktivitu, nebo ne.
Na druhou stranu, když vás jako guvernéra a ekonoma bude teď poslouchat mladý člověk který si nemůže ze svého platu naspořit na bydlení, protože hypotéky jsou drahé, co byste mu poradil,? Jak má žít a plánovat budoucnost?
Podle mě by měl začít pravidelné měsíčně spořit tak 300, 500 korun, nejlépe je investovat do nějakých akcií. Pokud na to nemá, ať zruší předplacenou televizi, kromě Primy, samozřejmě. Pokud na to stále nemá, tak je potřeba doopravdy počkat. Ale v případě, že si začne vydělávat, tak si myslím, že v řádu stokorun se měsíčně spořit dá. To by měl udělat každý mladý člověk. Pak už je to na něm. Pak už mě nebude potřebovat, abych mu nějak radil. To už se postará sám.
Možná poslední téma: vy jste nedávno, pane guvernére, přišel s tím, že národní banka by při ziskovém hospodaření mohla pomáhat státnímu rozpočtu. Jakým způsobem? Za jakých podmínek by se to mohlo stát?
My jsme zdědili největší kumulativní ztrátu v historii ve výši přes 480 miliard korun. Dva roky jsme byli v zisku a teď opět ve ztrátě, ale umazáváme ji. Celkově za ty tři roky tu ztrátu umazáváme. Podle zákona musíme umazat ztrátu, vytvořit rezervní fond a to, co zbyde, je pak příjmem státního rozpočtu. Takhle je to napsané v zákoně. Posílili jsme očekávaný výnos aktiv a snížili jsme náklady na pasiva. A snažíme se banku obrátit k tomu, aby mohla být dlouhodobě zisková. Takže v příštích letech, kdy už nebudu guvernérem, bude mít můj nástupce jednodušší pozici, protože nebude mít tak velkou „sekeru“. A pak, pokud se naplní rezervní fond a vyrovnají se všechny dluhy, je podle zákona možné dát peníze do státního rozpočtu. Ale bude to ještě trvat několik let.
Pane guvernére, díky, že jste přišel. Díky za váš čas a za rozhovor v Partii. Na shledanou.
Díky moc za pozvání. Hezký den.
Děkuji.