Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Jakub Veinlich (Press klub Frekvence 1, 28. 4. 2025)
Nastavení úrokových sazeb se odvíjí od vývoje budoucí inflace. ČNB se snaží docílit toho, aby Česko znovu nemuselo zažívat období nadměrného růstu cen. „Proto budou úrokové sazby v příštích třech, pěti letech vyšší, než byly před covidem. Nechceme podporovat logiku zadlužování, chceme podporovat logiku úspor,“ uvedl guvernér Aleš Michl v pořadu Press klub Frekvence 1. Vedle inflace a úrokových sazeb byla řeč také o devizových rezervách ČNB a obnově zlatého pokladu, rizicích i příležitostech investic do kryptoměn a bitcoinu, umělé inteligenci nebo okamžitých platbách, které provozuje ČNB a v režimu 24/7 je může využívat 99 % klientů českých bank.
Přepis rozhovoru (edičně upraveno)
Půjdou úrokové sazby ještě dolů? A proč Česká národní banka nakupuje do rezervy tuny zlata? A uvažuje stále ještě o nákupu bitcoinu? Témata pro dnešní Press klub s guvernérem České národní banky Alešem Michlem. Vítejte ve studiu, dobrý den.
Hezký den a díky za pozvání.
A já už jen doplním, že dnešní Press klub předtáčíme krátce před polednem. Pane guvernére, vy jste držitelem dvou mezinárodních ocenění – guvernér roku a také nejlepší guvernér Evropy, říkám to správně?
Ano.
Co si pod tím představit? Znamená to, že máte někde v kanceláři na poličce jakési bankovní Oscary? Nebo co tím splňujete a co ta cena znamená? A jak je vlastně zhmotněná?
Představte si pod tím, že je tam sice uvedeno moje jméno, ale dostali jsme ocenění jako Česká národní banka od Financial Times a od mezinárodního časopisu Central Banking, čili od dvou rozdílných mezinárodních institucí. Ocenění za to, že jsme podstatně snížili inflaci. Když jsme nastupovali, inflace byla v polovině roku 2022 přes 16 %. My jsme ji dokázali snížit na cíl kolem 2 %, čili zabezpečili jsme České republice nízkou inflaci a je to zásluha všech lidí v České národní bance.
A jenom v České národní bance?
Ano, ta cena patří všem lidem u nás v České národní bance a my máme hlavní zásluhu.
Poroty hodnotily řadu kritérií od inflace až například po práci se zlatými rezervami, kdybych to tak měl říct. Vy si kladete za cíl do roku 2028, kdy končí váš mandát jako guvernéra, protože jste volen na šest let, aby bylo v rezervách zhruba 100 tun zlata, je to tak?
Náš hlavní cíl je zabezpečit nízkou inflaci. Teď, když se na ni přesně neptáte, tak je to i známka toho...
Ale nebojte se, já ji tam někde ve scénáři mám.
Ale může to být i známka toho, že už nás zase netrápí tolik jako dřív, a to je to nejdůležitější. Vedle toho je pár dalších dílčích cílů a jeden z nich, jak jste správně zmínil, je obnova zlatého pokladu. Protože když jsem nastoupil do České národní banky, tak bylo zlato vyprodáno, měli jsme minimálně zlata. A my jsme se rozhodli obnovit zlatý poklad, aby tady zůstal pro příští generace, abychom ho měli nejvíc v historii České národní banky. V současnosti už máme 54 tun zlata a budeme mít 100 tun.
Čili jsme v polovině. Jste v polovině mandátu, máme polovinu té zlaté rezervy. Není to ale jenom takové PR, což vám někteří tak trošku podsouvají?
My pečujeme o majetek, o devizové rezervy České národní banky. Abychom o ně pečovali s principem řádného hospodáře, musíme diverzifikovat, to znamená rozdělovat rezervy do tříd aktiv tak, aby pokud jedno aktivum padá, aby druhé třeba rostlo, nebo aby se ceny těch aktiv vyvíjely rozdílně a nebyly na sebe navázané. Tudíž máme kus v akciích, máme kus v dluhopisech, máme kus na peněžních vkladech a máme kus ve zlatě. Tudíž zlato je podstatné pro diverzifikaci, rozdělení našich aktiv nebo majetku do různých tříd a zabránění riziku.
A jestli se nemýlím, měla vzniknout také jakási analýza, zda se vyplatí kupovat do rezerv bitcoiny. Tak jak jsme na tom? Nebo jak vy jste na tom?
Pracujeme na analýze.
Do kdy má být zpracovaná?
Deadline není, hlavně musí být kvalitní.
Domácí úkol bez deadlinu, tedy bez toho času, kdy má být dokončen?
Ano, nemáme deadline, ale klíčové je, že si klademe otázku, zda ten majetek teď máme dobře rozmístěný – ano, ne. A zda naplnit vizi, aby Česká národní banka byla institucí, která v rámci veřejné správy bude mít nejlepší zaměstnance, bude mít nejlépe placené zaměstnance s největšími platy, a hlavně bude udávat i technologický směr, bude propagovat nebo zavádět umělou inteligenci a bude taky testovat třeba blockchain, respektive systém vypořádání, na kterém běží bitcoin. To všechno si chceme zanalyzovat a chceme se podívat na to, jestli se vyplatí udělat testovací portfolio na bitcoin – ano, ne. Analýza něco řekne a podle toho bankovní rada rozhodne.
Když zmíním tři osoby, například Jiří Rusnok mluvil o tom, že by než do bitcoinů radši investoval – a předpokládám, že to bylo řečeno spíše s nadsázkou – do archivu vín. Zdrženlivý k bitcoinům byl ministr financí Zbyněk Stanjura, naopak například někdejší premiér a dost možná budoucí premiér Andrej Babiš zase vyrazil na konferenci o bitcoinech. K čemu se přikláníte vy? Tedy skutečně by se vyplatilo – i tak, jak vidíte, co se teď děje na trhu s kryptoměnami a s bitcoiny zvlášť – aby Česká národní banka měla rezervy do budoucna i v kryptoměnách?
Ten, kdo investuje do kryptoměn, ať už tam dává jednu korunu nebo milion korun, by si měl uvědomit, že může ztratit úplně všechno. S tímto poselstvím by měl ten člověk investovat. Ano, můžu ztratit úplně všechno.
Čili chápu, že už jste opatrnější v této oblasti.
Pozor, to říkám úplně od začátku. Úplně od začátku také říkám, že na trhu kryptoměn v příštích deseti letech bude spoustu krachů. Na to se všichni připravme. Spousta krachů, a také tam bude spousta podvodů. To také říkám od začátku. Vedle toho je ale bitcoin, který jede na fantastické technologii blockchainu a dalších technologických vymoženostech, které je potřeba zkoumat k tomu, abychom ten trh mohli dobře regulovat, abychom ho znali, abychom Českou národní banku mohli dál posunout k lepší regulaci. A proto potřebujeme umělou inteligenci a potřebujeme si otestovat všechny tyto věci. A analýza nám ukáže, jak máme dál postupovat.
Pane guvernére, poptávka firem i domácností po úvěrech podle pravidelného průzkumu České národní banky v prvním čtvrtletí letošního roku rostla, a to především kvůli snižování úrokových sazeb. Očekáváte další vzestup takového zájmu?
Já očekávám stabilizaci na úvěrovém trhu, protože pokud sazby ještě teď snížíme, tak to bude velmi opatrně.
Právě tam mířila má otázka.
Bude to velmi opatrný postup a hlavně se chceme vyvarovat té chyby, která se stala v minulosti, a to, že byly příliš dlouhou dobu nulové úrokové sazby. De facto peníze nestály nic a razila se strategie: půjčte si, půjčte si, půjčte si, kupte si, kupte si, kupte si. A i díky tomu v Česku vznikla nejvyšší jádrová inflace v EU. Byla to obrovská chyba a té se musíme vyvarovat. Tudíž nechceme znovu opakovat nulové úrokové sazby.
Dobře, kam necháte úrokové sazby klesnout a pak předpokládáte, že s tím dlouho nebudete hýbat?
Takhle se to nedá říct, nemáme takovou stanovenou hranici.
Pardon, že se takto ptám, ale ptám se laicky, záměrně pro naše posluchače. Čili jakou očekáváte maximální výši úrokových sazeb, respektive níži?
Dobrá otázka, ale takto se to nedá říct, a to proto, že nastavení sazeb se odvíjí od vývoje budoucí inflace. A my uděláme všechno pro to, aby se neopakovalo období, kdy tady byla vysoká inflace, a aby vy jste mohli plánovat svou budoucnost v klidu ohledně toho, že můžete čekat nízkou inflaci, aby vám inflace nekřížila plány, co se týká budoucnosti, rodiny, nového bytu, investování majetku. A jediné, co se dá říct jako vize, je, že úrokové sazby budou v příštích třech pěti letech vyšší, než byly před covidem.
O mnoho?
O mnoho.
A čím to bude způsobeno? Jen vaším – v uvozovkách – umělým držením té výše?
Ano, bude to způsobeno tím, že nechceme podporovat logiku zadlužování, chceme podporovat logiku úspor. Čili ekonomika by měla být založena na úsporách. Lidi by měli spíše šetřit než roztáčet peníze a půjčovat si. A chceme zabránit tomu, aby se tady opakovala vysoká inflace. Tudíž musíme být jestřábi, musíme ji neustále hlídat, a i když teď fantasticky klesla do rozmezí 2–3 % – jak jsem řekl, byla 16, 17, 18 %, nebo myslím, že 17,5 % bylo maximum na konci roku 2022 – a teď čekáme inflaci zhruba kolem 2 %, ale klíčem je přemýšlet do budoucna a nikdy nedovolit, aby znovu vzrostla.
Já vím, že mě trošku směřujete k té inflaci, ale zůstanu ještě chvilku u hypoték. Znamená to, že nebude už tak výhodné si hypotéku vůbec brát? Obecně.
Podle mě to nebude tak levné jako dřív, ale bude to výhodné, a to proto, že hypotéka je i forma spoření na stáří, protože kdo si hypotéku vezme, tak ve stáří ten barák, dům, byt může prodat a může se přestěhovat do levnějšího nebo do menšího a získá tak peníze. Čili je to pro mě také určitá forma investice.
Mimochodem, když už jste to stáří zmínil, dá se říct, že se doba dožití i doba dožití ve zdraví zvyšuje. Lidé jsou navíc stále ekonomicky aktivnější v pozdějším věku, než bylo dříve zvykem. Neuvažuje se o změně systému, že by se doba splácení hypotéky mohla také touto úměrou zvyšovat?
Tím zase hodně riskujete, že by mohlo být víc neplatičů nebo by se prodlužovalo zadlužení domácností. Toto je spíš na banky, aby si to riziko hlídaly, aby ohlídaly, že by tady byla kupa neplatičů nebo že by všichni měli dlouhotrvající úvěr a celý život by všichni spláceli.
Pane guvernére, americký prezident Donald Trump přišel podle posledních průzkumů o důvěru občanů USA, a to kvůli tomu, že mu údajně nevěří v jeho ekonomické politice, které údajně podle zmiňovaného průzkumu Donald Trump příliš nerozumí. Připomenu, že mnozí mluví o ekonomické válce, Trump zavádí různá cla a různé další obchodní bariéry mezi zeměmi. Co to přináší pro nás jako pro Českou republiku? V jak velkém riziku a v jakém vleku té ekonomické války jsme?
Logika uvažování a přístupu k tomuto problému, nebo logika toho, jak odpovědět na tu otázku, je vlastně: cla, nejistota, deficity veřejných financí. Ta cla...
A už se nám ta spirála zase roztáčí, tak se právě obávám toho, jak zmiňujete inflaci, aby se nám zase ta spirála právě kvůli tomuto neroztočila a zase jsme nezačali stoupat.
Ano. Ta cla jsou na začátku, ale nejsou zase to nejpodstatnější. I v minulosti byly celní války, způsobily nejistotu na finančních trzích. Nejistota je vždycky špatně, ale historie nám ukazuje, že i nejistota může pominout a trhy se vrátí do normálu. Ale problém je, pokud by státy i s ohledem na další geopolitickou situaci a na další požadavky jejich voličů začaly reagovat zvýšenými deficity veřejných financí. A to je přesně ten jev, který by zase zvyšoval inflaci. Nikoliv cla. Cla vám jednorázově zvýší ceny, ano, ale nezpůsobí to, o čem je inflace. Inflace je o roztáčení peněz v oběhu, o zadlužování lidí, firem, státu. A státy jsou v tomto případě horší. Můžou způsobit výraznější inflaci.
Čili když vás budu poslouchat já jako Jakub Veinlich, který není příliš ekonomicky zdatný, nemám se tedy ničeho bát – to, co provádí Donald Trump v zámoří, žádný dopad na moji peněženku mít nebude.
Horší dopad může mít, pokud státy budou zvyšovat deficity veřejných financí, pak to bude zvyšovat inflaci.
Když se vrátím na začátek, a to k vašim oceněním, porota také zohlednila a ocenila váš přístup, a potažmo přístup České národní banky, k systému takzvaných okamžitých plateb, tedy k systému, kdy vlastně lidé, když přepošlou peníze, vidí téměř okamžitě, že někomu dalšímu na účet došly. Do toho systému, jestli se nemýlím, je zapojeno asi 90 % bank, které působí na českém trhu. Tak kdy budeme na 100 %?
Už jsme na 99 %, protože opozdilec UniCredit se teď připojil. Čili 99 % klientů bank má v současnosti přístup k tomu, aby odeslali okamžitou platbu, čili aby peníze druhému klientovi nebo kolegovi, partnerovi přistály na účtu během pár sekund. Tento systém provozuje Česká národní banka. Za tři roky jsme udělali obrovský pokrok a půjdeme dál. A vizionářsky: jednou tento systém může plně nahradit platební karty, pokud trh bude chtít a řekne si o to. Čili jednou v mobilním telefonu prostě klikem budete moci přes tento systém zaplatit a nebudete potřebovat platební kartu.
Čili rozumíte například prodejcům, obchodníkům, kteří dnes nemají terminály, ale dejme tomu, já když chodím ke kadeřníkovi, tak mi ukáže QR kód a já mu tam vyplním cenu, kterou mu mám zaplatit. Tak touto cestou do budoucna půjdeme, nebudou například žádné platební terminály a něco podobného?
Ano, nebudou potřebovat tyto terminály, pokud k tomu trh zavelí. Je ale potřeba ohlídat bezpečnost, čili pracujeme i na tom, abyste si mohl v tom QR kódu zkontrolovat, komu to přesně jde a jakou částku odesíláte, aby se to mohlo ověřit i biometricky, když vy zadáte ano, aby všechno proběhlo rychle. Do budoucna si dokážu představit, že i umělá inteligence bude vyhodnocovat podezřelé transakce, bude vás včasně varovat. A to všechno nás čeká v příštích třech pěti letech. Vyvinuli jsme systém okamžitých plateb, udržujeme ho a pečujeme o něj 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a dali jsme na to v bance velké kapacity a díky tomu Češi budou moci rychle platit.
Tak ať se vám daří tyto změny zavádět. Díky moc, to byl dnešní host Press klubu na Frekvenci 1, guvernér České národní banky Aleš Michl.
Díky, hezký den.