K rozlišení činnosti tzv. tipaře od zprostředkování doplňkového penzijního spoření v případě vytváření přehledu (srovnání) doplňkových penzijních spoření

Shrnutí stanoviska

Zprostředkováním doplňkového penzijního spoření není pouhé poskytování obecných informací o doplňkovém penzijním spoření, o penzijní společnosti nebo o osobách oprávněných zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, to vše za podmínky, že účelem není napomáhat (či vytvářet příležitostí ke) sjednání, změně nebo ukončení doplňkového penzijního spoření.

Zveřejnění přehledu doplňkových penzijních spoření, který podává pouze obecné informace o doplňkovém penzijním spoření, o penzijních společnostech, nebo o osobách oprávněných zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, aniž by jakkoliv analyzoval potřeby případného zájemce, nebo vysvětloval podmínky konkrétního doplňkového penzijního spoření případnému zájemci, přičemž účelem takového přehledu není napomáhání (či vytváření příležitostí ke) sjednání, změně nebo ukončení doplňkové penzijní spoření, nepředstavuje regulovanou činnost zprostředkování doplňkového penzijního spoření.

Odůvodnění

Podle § 74 odst. 1 ZDPS jsou oprávněni jako podnikatel zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce.

Z § 74 odst. 1 ZDPS dále vyplývá, že zprostředkováním doplňkového penzijního spoření je:

• vyvíjení činnosti (podnikatelsky) k tomu, aby účastník nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření měl příležitost s penzijní společností sjednat, změnit nebo ukončit doplňkové penzijní spoření,
• sjednávání, měnění nebo ukončování doplňkového penzijního spoření jménem penzijní společnosti nebo jménem účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření.

Uvedená úprava osob oprávněných zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření je účinná od 1. dubna 2020, kdy nabyla účinnosti novela ZDPS (zákon č. 119/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu, dále jen „Novela“).^[1] Novelou zavedená nová právní úprava distribuce doplňkového penzijního spoření vychází z regulatorní systematiky v ostatních sektorech finančního trhu.^[2]

Z § 74 odst. 1 ZDPS lze dovodit, že zprostředkováním doplňkového penzijního spoření není pouhé poskytování obecných informací o doplňkovém penzijním spoření, o penzijní společnosti nebo o osobách oprávněných zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, to vše za podmínky, že účelem není napomáhat (či vytvářet příležitostí ke) sjednání, změně nebo ukončení doplňkového penzijního spoření. Takový výklad je konzistentní i s posouzením obdobných činností v jiných sektorech finančního trhu.^[3]

Definici zprostředkování doplňkového penzijního spoření tak nenaplňuje ani tzv. tipařství, které spočívá v obecném zjišťování možného zájmu zákazníka o případné sjednání, změnu nebo ukončení doplňkového penzijního spoření (tj. není zjišťován zájem o nabídku konkrétní penzijní společnosti ani o konkrétní doplňkové penzijní spoření) a následném předání této informace spolu s kontaktem na zájemce penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo jejich vázanému zástupci. Opět rozhodující pro posouzení zde je, aby tipař nečinil žádné kroky napomáhající (vytvářející příležitost pro) sjednání, změnu nebo ukončení doplňkového penzijního spoření. Vzhledem k uvedenému vymezení by osobní jednání se zákazníkem ohledně obecných informací o doplňkovém penzijním spoření bylo v praxi stěží realizovatelné tak, aby nepřekročilo hranice tzv. tipařství (tj. činnost mimo působnost zákona).

Vytvoření a zveřejnění nezávislého přehledu doplňkových penzijních spoření, který podává pouze obecné informace o doplňkovém penzijním spoření, o penzijních společnostech, nebo o osobách oprávněných zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, aniž by jakkoliv analyzoval potřeby případného zájemce, nebo vysvětloval podmínky konkrétního doplňkového penzijního spoření případnému zájemci, přičemž účelem takového přehledu není napomáhání (či vytváření příležitostí ke) sjednání, změny nebo ukončení doplňkové penzijní spoření, nepředstavuje regulovanou činnost zprostředkování doplňkového penzijního spoření. V této souvislosti lze pro úplnost upozornit, že případné penzijní doporučení ve smyslu § 138 ZDPS musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem.

Výše uvedené aspekty určující povahu činnosti (zejména obecnost informací, neovlivňování případného zájemce, nenapomáhání sjednání/změně/ukončení penzijního spoření) se uplatní i pro vyhodnocení případů, kdy přehled doplňkových penzijních spoření vedený osobou odlišnou od penzijní společnosti obsahuje srovnání výnosů či další údaje ve smyslu § 39 vyhlášky č. 117/2012 Sb. Ustanovení § 39 vyhlášky č. 117/2012 Sb. upravuje případy, kdy informace poskytuje penzijní společnost. Pokud však takové informace (srovnání) bude poskytovat osoba odlišná od penzijní společnosti, tak posouzení činnosti této osoby bude záviset na tom, zda činnost ve svém souhrnu naplňuje znaky zprostředkování ve smyslu ZDPS.

Samotné zpřístupnění hypertextových odkazů na internetové stránky osoby oprávněné nabízet nebo zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření nepředstavuje regulovanou činnost podle ZDPS. Vliv na posouzení této činnosti by však měl celkový kontext zpřístupnění těchto hypertextových odkazů (zejména další současně poskytované informace a jejich účel).

Co se týče zpřístupnění formuláře, který by sloužil k předávání pouze základních kontaktních údajů případných zájemců třetím osobám, které jsou oprávněné nabízet nebo zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, ani tento aspekt nepředstavuje zprostředkování doplňkového penzijního spoření. Vliv na posouzení činnosti by však mělo, pokud by zpřístupnění formuláře předcházelo ovlivňování spotřebitele ve prospěch sjednání, změny nebo ukončení doplňkového penzijního spoření.

---------

[1] Před účinností Novely bylo ke zprostředkování doplňkového penzijního spoření nezbytné získat příslušné oprávnění podle ZPKT.

[2] Srov. důvodovou zprávu k Novele.

[3] Srov. např. § 4 odst. 4 písm. b) ZSÚ, § 3 odst. 1 písm. a) ZDPZ.