Jak dostat tokenizaci do běžné praxe? Odpovědi hledal kulatý stůl ČNB
Tokenizace si postupně nachází cestu z pilotních projektů do reálného fungování finančního trhu. Jaké podmínky je potřeba splnit pro její větší rozšíření a jaké zkušenosti přináší první praktické projekty? O tom diskutovali účastníci 11. kulatého stolu kontaktního místa České národní banky (ČNB) pro finanční inovace, který se uskutečnil 13. listopadu v Kongresovém centru ČNB.
Kulatý stůl zahájil člen bankovní rady ČNB Jan Procházka. Za ČNB se setkání dále zúčastnili ředitel sekce regulace a mezinárodní spolupráce Vojtěch Belling a ředitel sekce řízení rizik a podpory obchodů Jan Schmidt. S úvodními prezentacemi vystoupili Petr Gavlas z odboru regulace finančního trhu II a Denisa Slavíčková z odboru regulace platebního styku. Diskuse se účastnili zástupci finančních institucí, advokátních kanceláří a další zájemci o oblast finančních inovací.
V diskusi zaznělo, že hlavní výzvou tokenizace už není samotná technologie. Klíčovou otázkou se stává životaschopnost obchodního modelu, zejména dostatečná likvidita na sekundárním trhu, propojení s tradičními finančními infrastrukturami a prokazatelný ekonomický přínos. Pro větší rozšíření tokenizovaných aktiv je zároveň nezbytná právní jistota a bezpečné vypořádání peněžní části transakcí.
ČNB sdílela zkušenosti s DLT dluhopisy
Zástupci centrální banky sdíleli zkušenosti s prvním vydáním korunových dluhopisů v tokenizované podobě na technologii distribuovaného registru (DLT, distributed ledger technology). Pilotní projekt vznikl v rámci inovačního hubu ČNB Lab a jeho cílem bylo otestovat celý proces emise a správy tokenizovaných dluhopisů, včetně potřebných smluvních úprav a nastavení pravidel pro správu portfolia.
Představili také regulatorní a platební pohled na tokenizaci. Ta se vedle dluhopisů a investičních fondů rozvíjí také v oblasti repo obchodů, správy kolaterálu nebo vypořádání transakcí. Její využití rychle narůstá, ve srovnání s tradičními aktivy je ale celkový objem tokenizovaných aktiv stále velmi malý.
Diskuse se věnovala i zahraničním zkušenostem a konkrétním příkladům využití tokenizace v praxi. Zazněla témata švýcarských registrových cenných papírů, tokenizace lucemburských fondů nebo připravovaného korunového tokenu elektronických peněz (EMT).

