Jaromír Tonner, Stanislav Tvrz, Osvald Vašíček
Cílem příspěvku je nalézt vhodný přístup k modelování hlavních proměnných trhu práce v rámci jádrového DSGE modelu ČNB. Kritérii výběru vhodné modelové specifikace jsou: kvalita predikce nezaměstnanosti, změna celkové predikční schopnosti ve srovnání s výchozím modelem a rozsah nezbytných modelových úprav. Zjistili jsme, že varianta modelu trhu práce podle Galího, Smetse a Wouterse (2011) umožňuje predikovat nezaměstnanost s přijatelnou chybou. Zároveň tato specifikace mírně zlepšuje celkovou predikční schopnost modelu a vyžaduje modelové úpravy relativně malého rozsahu. Proto doporučujeme tento přístup spíše než složitější koncepty, které dosahují podobného zlepšení predikčních schopností modelu. Také přístup propojující nezaměstnanost s mezerou výstupu se ukazuje jako nadějný, jeho praktické využití je ale podmíněno (dodatečným) zvýšením přesnosti predikce spotřeby. Jako praktický experiment jsme se rozhodli pro srovnání rozložení inflačních tlaků pramenících z růstu nominálních mezd a oslabování směnného kurzu ve výchozím modelu a v jeho alternativních specifikacích. Experiment je motivován rozhodnutím z listopadu 2013 používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek, ke kterému došlo v prostředí téměř nulových úrokových sazeb a rostoucích dezinflačních tlaků. Zjistili jsme, že výchozí model má ve srovnání s modely s propracovanějším trhem práce tendenci predikovat vyšší růst nominálních mezd a méně výrazné oslabení směnného kurzu. Z toho vyplývá, že alternativní modely by pravděpodobně indikovaly ještě vyšší potřebu oslabení kurzu než výchozí model.
JEL kódy: C53, E32, E37
Klíčová slova: DSGE, trh práce, Nashovo vyjednávání, pravomoc řídit záležitosti podniku
Vydáno: srpen 2015
Ke stažení: CNB WP 6/2015 (pdf, 2 MB)