Roman Horváth, Jakub Matějů
Tento článek má za cíl přispět k porozumění procesu jakým jsou tvořeny a nastavovány inflační cíle. Za tímto účelem nejdříve sbíráme informace z oficiálních publikací centrálních bank, vlád a z dotazníku zaslaného centrálním bankám v zemích cílujících inflaci. Dále odhadujeme determinanty inflačního cíle v 19ti zemích cílujících inflaci za pomoci intervalových regresí na nevyvážených panelových datech (protože inflační cíl bývá nastaven ve formě intervalu). Výsledky ukazují, že inflační cíle reflektují stav makro-ekonomiky. Vyšší hladina, stejně jako vyšší variabilita inflace se váže s vyšším inflačním cílem. Nastavení inflačního cíle také závisí na mezinárodním vývoji: inflace v zahraničí je korelovaná s domácím inflačním cílem. Země rostoucí vysokým tempem mívají vyšší inflační cíle. Naše výsledky také naznačují, že širší pásmo inflačního cíle se objevuje v zemích a obdobích s vyšší makroekonomickou volatilitou. Dále nacházíme, že kredibilita centrální banky má negativní vztah k výšce inflačního cíle, což naznačuje, že méně kredibilní centrální banky vnímají rizika spojená s příliš nízkými inflačními očekáváními. Na druhou stranu, politická orientace vládní strany nehraje roli ani v případech méně nezávislých centrálních bank.
JEL kódy: E31, E42, E52, E58.
Klíčová slova: Centrální banka, inflace, inflační cílování, kredibilita, nezávislost .
Vydáno: červenec 2011
Ke stažení: CNB WP No. 6/2011 (pdf, 497 kB)
Publikováno jako: Horváth, R., Matějů, J. (2011): How Are Inflation Targets Set? International Finance, 14(2), 265–300.