Je prokázáno, že mzdy individuálních pracovníků reagují málo, zejména směrem dolů, na šoky, jimž čelí jejich zaměstnavatelé. Na základě unikátního dotazníkového šetření podniků napříč Evropou tento článek uvádí nová fakta ohledně výskytu mzdové rigidity směrem dolů jak v reálném, tak i v nominálním vyjádření. Analyzujeme, jaké podnikové a institucionální faktory jsou spojeny s mzdovou rigiditou. Naše výsledky ukazují, že toto spojení souvisí se strukturou pracovní síly na úrovni podniku, a to způsobem konsistentním s teoretickými modely (například teorií efektivnostních mezd, teorií „insider-outsider“). Dále zjišťujeme, že rigidita mezd závisí na institucionálním prostředí trhu práce. Stupeň pokrytí kolektivního vyjednávání pozitivně souvisí s rigiditou reálných mezd směrem dolů, měřenou na základě indexace mezd. Rigidita nominálních mezd směrem dolů je pozitivně spojena s výskytem smluv na dobu neurčitou a tento dopad je větší v zemích s přísnější legislativou na ochranu zaměstnání.
JEL kódy: J30, J31, J32, C81, P5
Klíčová slova: rigidita nominálních mezd směrem dolů, rigidita reálných mezd směrem dolů, indexace mezd, dotazníkové šetření, Evropská unie
Vydáno: prosinec 2009
Ke stažení: CNB WP No. 4/2009 (pdf, 307 kB)
Publikováno jako: Jan Babecký, Philip Du Caju, Theodora Kosma, Martina Lawless, Julián Messina a Tairi Rõõm (2010): Downward Nominal and Real Wage Rigidity: Survey Evidence from European Firms, Scandinavian Journal of Economics, 112(4), 643–910.