Rok 1926 patří k nejvýznamnějším mezníkům v historii české a československé měny. Dne 1. dubna byla založena Národní banka Československá. Téměř osm let po vzniku samostatného státu a sedm let po přijetí vlastní měny – československé koruny – Československo získalo také silnou a nezávislou centrální banku, a stalo se tak pevnou součástí mezinárodní komunity centrálních bank.
Od prvních dnů měla Národní banka Československá za cíl pečovat o stabilitu měny v duchu myšlenek prvního ministra financí Aloise Rašína. Tento závazek zůstává aktuální i dnes, sto let poté, a je jedním ze základních pilířů činnosti České národní banky.
Hlavní milníky, osobnosti a myšlenky spojené se vznikem Národní banky Československé v roce 1926
Myšlenku vzniku nezávislé cedulové banky Československa formuloval ještě za doby Rakousko-Uherska Alois Rašín – významný politik, národohospodář, zároveň také jeden z mužů 28. října, kteří v roce 1918 vyhlásili samostatný stát, a posléze první československý ministr financí. Cedulová banka se dle jeho úvah měla stát důležitou součástí plánu na vybudování stabilní měny samostatného státu. Číst dál...
Přestože se ke zřízení Národní banky Československé přistoupilo téměř osm let po ustavení Československa a sedm let po vzniku československé měny, úvahy o ní pocházely ještě z doby rakousko-uherské monarchie. Myšlenky českých národohospodářů a politiků, mimo jiné i Aloise Rašína, sumarizoval v září 1918 v textu tzv. Zákona hospodářského Jaroslav Preiss, vrchní ředitel Živnostenské banky. Číst dál...
V únoru 1919 vznikla československá měna. Aby mohla fungovat, bylo třeba převzít část rakousko-uherských bankovek, čímž vznikl takzvaný státovkový dluh. Zjednodušeně šlo o pohledávku československých občanů a firem za státem, původně za Rakousko-uherskou bankou. Kvůli nedostatečnému krytí (ve zlatě a devizách) však na sebe převzal ručení za toto oběživo československý stát. Číst dál...
Nejdůležitějším předpokladem vzniku zlaté měny, tedy měny, jež měla stanoven zlatý obsah a byla kryta zlatem (a případně hodnotnými devizami měn, jež měly stanoven zlatý obsah), byly dostatečné devizové rezervy ve zlatě. Při svém vzniku Československo žádné hodnotné rezervy nemělo, muselo je proto postupně vybudovat. Číst dál...
V době vyhlášení zákona o akciové bance cedulové se zdálo, že se již podařilo stabilizovat hodnotu koruny a odvrátit její nejhorší propad, k němuž došlo v lednu 1920. Období stabilizace ale trvalo jen velmi krátce a kurz československé koruny se záhy začal opět propadat. Paradoxně však pokles kurzu nastartoval průmyslovou produkci a vývoz a kurz nakonec opětovně posílil. Číst dál...
Vilém Pospíšil začal spolu s Augustinem Novákem řešit požadavek na okamžité zřízení národní banky hned po návratu z Londýna v květnu 1924. I přesto trvalo ještě rok, než byla vydána novela cedulového zákona, která by umožnila zahájit práce na jejím zřízení. Číst dál...
Bankovní výbor obdržel od ministra financí Bohdana Bečky pověření ke zřízení cedulového ústavu 24. dubna 1925 a v říjnu byl vytvořen přípravný výbor, jehož hlavním úkolem bylo připravit emisi akcií banky. Číst dál...
Od začátku ledna 1926 začaly stránky předních československých deníků plnit informace o postupu prací na zřízení Národní banky Československé. Tím klíčovým a z hlediska široké veřejnosti snad nejviditelnějším aktem se stalo jmenování guvernéra budoucí cedulové banky, který měl již při ustavující schůzi předsedat valné hromadě banky a následně pak bankovní radě. Číst dál...
Jednání ustavující valné hromady se uskutečnilo v neděli 21. března 1926 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Oprávnění akcionáři, tedy ti s nejméně deseti akciemi, obdrželi hned u vchodu hlasovací lístek a dvě obálky, jednu pro volbu do bankovní rady a revidujícího výboru a druhou pro případné další hlasování. Číst dál...
Bankovní radu Národní banky Československé podle zákona tvořili guvernér a dalších devět či deset členů bankovní rady. Šest z nich volila valná hromada (z nich byl jeden zástupce jmenován prezidentem na post jeho náměstka/viceguvernéra), tři byli jmenováni prezidentem na návrh vlády jako reprezentanti státu a jeden mohl být bankovní radou dodatečně kooptován. Číst dál...
Bankovní rada Národní banky Československé se ke své první schůzi sešla 1. dubna 1926. Jejím hlavním úkolem bylo určit den zahájení činnosti nezávislé československé cedulové banky. Od ministra financí Karla Engliše padl předběžně návrh na 1. duben 1926, s nímž všichni přítomní členové bankovní rady souhlasili. Číst dál...
Přestože se úpis akcií Národní banky Československé uskutečnil již na podzim roku 1925, akcionářům se do rukou dostaly až o rok později, na konci prosince 1926. Číst dál...