27. května 1924
Mezinárodní impuls k vzniku cedulové banky
V době vyhlášení zákona o akciové bance cedulové se zdálo, že se již podařilo stabilizovat hodnotu koruny a odvrátit její nejhorší propad, k němuž došlo v lednu 1920. Období stabilizace ale trvalo jen velmi krátce a kurz československé koruny se záhy začal opět propadat. Paradoxně však pokles kurzu nastartoval průmyslovou produkci a vývoz a kurz nakonec opětovně posílil.
Postupovalo se také v budování zlatého pokladu, nicméně ne tak rychle, jak by bylo třeba pro rychlou stabilizaci koruny. Proto se veškeré úvahy o zřízení cedulové banky odsunuly do pozadí.
Na domácí politické scéně se o tomto tématu téměř přestalo hovořit, na mezinárodním poli tomu ale bylo naopak. Místopředsedovi Bankovního úřadu ministerstva financí Vilému Pospíšilovi bylo čím dál jasnější, že klíčovým předpokladem pro mezinárodní hospodářskou spolupráci a zejména pro získání mezinárodních úvěrů je existence nezávislé cedulové banky. Na všech jednáních se zahraničními partnery sice zdůrazňoval nezávislost Bankovního úřadu na státu, s tímto argumentem nicméně nepochodil a setkával se s opakovaným požadavkem na brzké zřízení cedulové banky.
Situace se stala kritickou ve chvíli, kdy se Československo začalo ucházet o mezinárodní úvěr, později nazvaný Czecholoan. 27. května 1924 se československá delegace vedená Vilémem Pospíšilem a vrchním ředitelem Bankovního úřadu Augustinem Novákem setkala v Londýně s nejvýraznější osobností tehdejšího cedulového bankovnictví Montagu Normanem, mocným guvernérem Bank of England.
Diskuze ohledně mezinárodní půjčky se záhy stočila k ustavení cedulové banky a Montagu Norman se velmi ostře opřel do Viléma Pospíšila poznámkou: „Tady pan Pospíšil jezdí po celé zeměkouli a každému řekne, dokud nebudete míti cedulovou banku, nebude s Vámi nikdo mluvit – a kde má ji doma?“ I když se československá delegace snažila vysvětlit, že se čeká na vhodný okamžik, kdy bude možno zavést zlaté krytí měny a pak i banku, Norman „s rozhodností setrval na svém stanovisku“.
Ve snaze vyjít guvernérovi Bank of England vstříc nabídli Pospíšil s Novákem možné řešení, a to vytvoření cedulové banky, jejíž bankovky by však dočasně neměly zlaté krytí. Přestože to nečekali, Norman ideu nejen přivítal, ale i požadoval její rychlé provedení.
Jednání mělo natolik zásadní a snad i šokující vliv na Viléma Pospíšila, že po návratu do Prahy okamžitě navštívil předsedu vlády Antonína Švehlu a ministra financí Bohdana Bečku a informoval je o potřebě okamžitě zřídit Národní banku Československou, protože jinak by se Československo zahraničních půjček v budoucnosti nemuselo dočkat.