1. dubna 1926
Zahájení činnosti NBČ
Bankovní rada Národní banky Československé se ke své první schůzi sešla 1. dubna 1926. Jejím hlavním úkolem bylo určit den zahájení činnosti nezávislé československé cedulové banky. Od ministra financí Karla Engliše padl předběžně návrh na 1. duben 1926, s nímž všichni přítomní členové bankovní rady souhlasili.
Na dalším pořadu jednání byla především opatření, která směřovala k zachování právní kontinuity činnosti banky s bývalým Bankovním úřadem ministerstva financí, a některé formální kroky k naplnění dikce zákona, jako např. povinné složení akcií banky za členy bankovní rady.
Bankovní rada se také shodla na tom, že je třeba o události informovat cizinu. Na žádost prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka rozhodla i o vydání zprávy z ustavující valné hromady v tisku, a to „v takové formě, aby si ji mohl uschovati ve své soukromé bibliotéce.“
Součástí protokolu z jednání 1. dubna 1926 byl návrh smlouvy o převodu a vyúčtování práv a závazků mezi Bankovním úřadem ministerstva financí a Národní bankou Československou. Cedulová banka podle ní převzala od státní správy veškerý majetek Bankovního úřadu tak, jak byl vyjádřen v jeho účetní uzávěrce za rok 1925. Zároveň došlo k formálnímu posunutí zahájení činnosti Národní banky Československé z 1. dubna 1926 na 1. leden téhož roku.
Podpis této smlouvy ze strany představitelů ministerstva financí a cedulové banky dne 2. února 1927 představuje skutečnou tečku za celým zřizovacím procesem Národní banky Československé.